Jak na kůrovce ekologicky: Efektivní metody a inovativní postupy

Kůrovci jsou nejvážnějšími hmyzími škůdci v evropských lesích a v posledních desetiletích se škody, které způsobují, neustále zvyšují. Rozsah poškození bude pravděpodobně narůstat i nadále, zejména v důsledku změny klimatu. Vzhledem k rozsahu existujících smrkových lesů a stupni jejich ohrožení lýkožroutem smrkovým je nutné zdokonalovat metodické postupy pro kvalitní kontrolu, prognózu a eliminaci tohoto druhu.

Jedním z důkazů, že vlastníci lesa boj s kůrovcem nevzdávají, je majetek Kinských na Žďársku, který patří k nejméně postiženým částem území Kraje Vysočina. Kromě tradičních způsobů eliminace škod kůrovcem se zde rozhodli využít i novinku - zařízení, které umožňuje ošetřit insekticidem kmen zdravého stojícího stromu od jeho paty až po silnější větve v koruně. Zařízení dokáže slabší suché větve na spodku koruny odstranit a tím ošetřit podstatnou část stromu.

Kromě hadic s hydraulickým olejem, který zařízení pohání, je ve svazku i přívodní hadice insekticidního postřiku, který je pomocí deseti nastavitelných trysek rovnoměrně nanášen na kmen. Skupiny ošetřených stromů se umísťují zejména do osluněných porostních stěn a jsou navnaděny feromonovým odparníkem, který láká kůrovce z blízkého okolí. Insekticid na ošetřených kmenech stromů zajistí, že nalákaní lýkožrouti neprohryžou kůru a uhynou, nedochází tak k založení další generace, zredukovanému množství lýkožrouta tak mají ostatní smrkové porosty větší šanci se ubránit.

„Nedávno patentované zařízení dává vlastníkům lesa možnost, pomocí stojících otrávených lapáků, tlumit kůrovcovou kalamitu a snižovat škody kůrovcem na okolních porostech. Použitím feromonového odparníku je zároveň možné soustředit brouka do předem zvolených míst a tím zefektivnit vlastní práci,“ hodnotí tuto metodu Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.

Lýkožrout smrkový přednostně vyhledává zejména vývraty, polomy a oslabené stromy, ovšem po namnožení škůdce je schopen překonat i obranyschopnost zdravých stromů. Samička během svého života vyklade 100 -150 vajíček. Délka vývoje od vajíčka po dospělce je do značné míry závislá na teplotách. Rok 2018 byl natolik extrémní, že na mnoha lokalitách v ČR došlo k dokončení vývoje tří dceřiných generací a místy i založení čtvrté generace, jejíž vývoj dobíhal během podzimních měsíců. Kůrovci zimují buď v hrabance, nebo kůře stromů. V kůře oloupané ze dvou vzrostlých smrků bylo nalezeno na 150 000 zimujících lýkožroutů smrkových.

Čtěte také: Jak se zbavit kurovce šetrně

Na jaře hromadně vyletují, jakmile denní teploty začnou pravidelně překonávat teplotu 17°C. Vhodným rádcem je např. www.kurovcoveinfo.cz. V tu chvíli je vhodné, aby obranná opatření byla už nainstalována v lese (nárazové lapače, stromové lapáky apod.). Po odeznění první vlny škůdce je velmi vhodné prohlédnout, jestli se na osluněných porostních stěnách, zejména v místech minulé kůrovcové těžby, popř. v okolí obranných opatření, nevyskytují stromy napadené kůrovcem. Včasné signály napadení jsou zejména drtinky za šupinami kůry, později se přidává padající jehličí a loupající se kůra. Včasná těžba napadených stromů efektivně přerušuje množení škůdce.

Pozdější asanace napadených stromů, když jsou přítomna pokročilejší vývojová stádia brouka (žlutý brouk, hnědý brouk) je komplikovanější (chemická asanace) a ani tak není 100%, protože část brouků opouští místo žíru už prohryzanými otvory a uniká účinku insekticidu. Pozorování letních generací ukazují, že při teplotách vzduchu nad 30°C, jsou teploty kůry na porostních stěnách mimo optimum lýkožrouta a brouci přeletují hlouběji do stínu kompaktních porostů.

Metody boje proti kůrovci

Vyhledávání a asanace napadených stromů je často kombinována s odchytem lýkožroutů do různých druhů pastí. Ke kontrole a snižování populační hustoty lýkožrouta smrkového jsou využívány nejčastěji lapáky, lapače, otrávené lapáky a stojící lapáky. Nejčastěji jsou používány stromové lapáky, a to po dobu již nejméně 200 let až do současnosti. Lapáky fungují na principu uvolňování primárních atraktantů (např. monoterpenů) při postupném vysýchání lýka. Tímto jsou lákáni první (pionýrští) dospělci (samci). Během hloubení závrtového otvoru a snubní komůrky již uvolňují samci tzv. agregační feromony (sekundární atraktanty), kterými usměrňují nálet lýkožroutů při osidlování materiálu vhodného k rozmnožování. Intenzita náletu je závislá na řadě faktorů (např.

Metoda lapáků je již více než půlstoletí součástí řady směrnic, norem a legislativních předpisů v českých zemích, avšak faktory ovlivňující účinnost lapáků v boji proti lýkožroutu smrkovému, včetně termínu kácení, nebyly nikdy podrobněji verifikovány. Starší práce, které uvádějí termíny kácení lapáků, nikterak nedokladují svá tvrzení na základě exaktního výzkumu. Předpokládá se, že účinnost lapáků je spojena s rozměry stromů, osluněním, navnaděním, ale i obdobím, kdy byly lapáky připraveny.

V lesnické praxi je ke stanovení nutného počtu lapáků používán tzv. kalamitní základ. Kalamitní základ je kůrovcová hmota (lapáky i ostatní napadené stromy), zpracovaná od 1. srpna do 31. března. Člení se na kůrovcové dříví včas asanované a dříví částečně nebo úplně opuštěné generaci dceřiných brouků. Dosud neexistuje vědecká studie, která by na robustních datech doložila stanovení počtu lapáků na podkladě kalamitního základu.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

I když zásady aplikace lapáků v lesnickém provozu jsou dlouhodobě známy, vědci na základě výzkumu upravili doporučované termíny přípravy lapáků a jejich používání během vegetační sezony. Rovněž uvádějí výhody i nevýhody použití lapáků, které se běžně nezmiňuji. Vědci doložili, že počet lapáků vztažený k napadeným stromům předchozí generace musí byt vyšší, než stanovují současné postupy, aby lapáky byly účinným podpůrným opatřením obrany. Tento podíl se blíží počtu doporučovanému v 50. letech 20. Metodika je určena pro praktické využití vlastníky lesů, lesními hospodáři, subjekty provádějícími lesnické činnosti, státní správou lesů, lesnickými výzkumnými ústavy a univerzitami při ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým. Navržená metodika má uplatnění především v hospodářských lesích. Protože je založena na přirozených principech, jedná se o biotechnické opatření.

Otrávené lapáky - trojnožky

Otrávené lapáky ve formě trojnožek se používají v boji proti kůrovci od poslední dekády 20. století. Cílem práce je podrobně popsat metodické postupy použití navnaděných otrávených lapáků v podobě trojnožek k odchytu lýkožrouta smrkového a severského. Dalším účelem je seznámit praktické uživatele s inovativním konstrukčním řešením, které umožnilo vyhodnotit účinnost obranného opatření a konfrontovat ji s odchyty na klasické stromové lapáky a feromonové lapače. V neposlední řadě řešitelé zhodnotili vliv lapáků - trojnožek na necílové druhy bezobratlých živočichů.

Trojnožky jsou tvořeny třemi smrkovými výřezy, které jsou v horní části pevně spojeny železným trojzubcem, případně hřebíky, dráty, provazy apod. do tvaru tzv. trojnožky. Celý povrch z vnější i vnitřní strany jednotlivých polen trojnožek je ošetřen insekticidním postřikem, který obsahuje výrobci doporučené množství (koncentraci) insekticidu, barviva a vody. Ve vrcholové části je připevněna feromonová návnada v podobě feromonového odparníku (k dispozici jsou různá konstrukční řešení odparníků i zacílení na konkrétní druhy kůrovců).

Navnaděné otrávené lapáky ve tvaru trojnožky jsou obvykle instalovány na jaře těsně před předpokládaným začátkem letové aktivity cílového organismu. Jejich účinnost je následně udržována po celou dobu letové aktivity škůdce opakovaným ošetřením insekticidními postřiky a výměnou feromonových návnad (ČSN 48 1000). Protože se u trojnožek nevyžaduje pravidelná kontrola, jsou nejčastěji instalovány na obtížně přístupných místech. Umístění trojnožek je ve shodě s feromonovými lapači, tj. bezpečnostní vzdálenost feromonové návnady 10-25 m od nejbližšího žijícího smrku by měla být dodržena.

Výhody navnaděných otrávených lapáků spočívají ve srovnání s klasickými stromovými lapáky ve zvýšení atraktivity prostřednictvím feromonové návnady, v prakticky neomezené odchytové kapacitě a bez nutnosti odkornit dříví nebo jej jinak asanovat. Hlavní nevýhodu trojnožek představuje vyšší množství usmrcených necílových členovců, zejména predátorů lýkožroutů (např. pestrokrovečníci rodu Thanasimus apod.). Výraznou eliminaci odchytu pestrokrovečníků lze dosáhnout pozdější expozicí trojnožek.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Z ekonomického hlediska je metoda trojnožek méně náročná (cena za jedno zařízení na celou vegetační sezónu je zhruba 600 Kč), než feromonový lapač (cena za jedno zařízení na celou vegetační sezónu je zhruba 2000 Kč).

Kůrovcová kalamita ustupuje díky novým postupům

Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky zásadním úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR), kteří dlouhodobě spolupracují s Lesy České republiky a zpřesňují poznatky o chování kůrovců.

Vědci detailně sledovali chování brouků při rojení, jejich schopnost přezimovat, šířit se na nová stanoviště, ale také způsoby, jak kůrovci reagují na klimatickou změnu. „Lýko stromů, ve kterém se brouci vyvíjejí, se vlivem slunečního záření často ohřívá nad 38 °C, což je teplota, kterou nejsou schopni přežít. Počet dní s intenzivním slunečním svitem však narůstá, takže kůrovci se plně osluněným přehřátým kmenům vyhýbají. Zároveň jako první vyletují brouci z míst, kam dopadají sluneční paprsky, což může nastat už brzy z jara, kdy se teploty na několik dní přehoupnou nad 20 stupňů,“ uvádí jeden z příkladů Petr Doležal.

Výzkum také ukazuje, že kůrovci v reakci na klimatickou změnu mění strategie rozmnožování. Teplejší počasí vede k nárůstu „sesterských“ přerojení, což je fenomén, kdy samice přelétávají na nové místo a pokračují v kladení vajíček bez nutnosti páření. „V 50. letech 20. století bylo běžné jedno až dvě přerojení, dnes jsou zaznamenána až čtyři v jedné vegetační sezóně. Navíc oproti padesátým letům vzrostlo i procento samic, které přeletují, a to z 60 na 99,9 procent,“ upozorňuje Petr Doležal. To částečně vysvětluje i rychlý postup kůrovcové kalamity v nejhorších letech.

Na základě nových vědeckých poznatků lesníci zásadně změnili metody péče o les a boj s kůrovcem. „Postupy v ochraně lesa, které jsme v posledních letech vyvinuli ve spolupráci s Laboratoří aplikované entomologie, nám umožňují efektivně redukovat populaci kůrovců prakticky bez ohledu na počasí. I v minulém roce, který byl nejteplejší v historii, se díky těmto postupům podařilo objem napadeného dříví výrazně snížit. Díky novým poznatkům mohou lesníci lépe předpovídat a zároveň řídit opatření, například optimální dobu pro vyhledávání napadených stromů nebo rychlost jejich zpracování. Spolupráce vědců s lesníky, kterou dlouhodobě podporuje Grantová služba Lesů ČR, se neomezuje jen na lýkožrouta smrkového, ale soustředí se i na metody biologické ochrany lesa a strategie snižující potřebu insekticidů.

Sporné zásahy v Národním parku Šumava

V Národním parku Šumava se mají kácet stromy, které jsou napadeny škůdcem - kůrovcem. Musí se vykácet, aby se před kůrovcem ochránily ty stromy, které jsou zatím zdravé. Proč jsou tedy právě ochranáři proti tomuto kácení?

Národní parky jsou (podle naši legislativy) rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Uvnitř vyhlášeného národního parku nejsou žádná další chráněná území, známá například z chráněných krajinných oblastí. Tato forma ochrany území je v parku nahrazena zonací, tj. rozdělení plochy do tří zón jejichž režim se výrazně liší. Území 1.

Každý park je originální, neopakovatelné území, což je reflektováno i tím, že se parky vyhlašují samostatným zákonem. Šumavský národní park je náš největší NP. Není poškozen kůrovcem, ale způsobem, jak se problematika kůrovce řeší a jak je provedena zonace. První zóna, zahrnující asi 13 % rozlohy parku, je tvořena 135 samostatnými ostrůvkovitými částmi, což v Evropě ani ve světě nemá obdobu. Národní parky ve střední Evropě mají rozlohu první zóny v průměru 52,4 % plochy. Právě tato fragmentace první zóny způsobuje hlavní problémy. Ponechá-li se les svému vývoji, kůrovec sice zničí velké plochy, ale les po čase opět vzroste.

Problémem z minulosti je výsadba stejnověkých stromů, které jsou pro kůrovce vybranou lahůdkou. I když suchý les může vypadat smutně, za několik let se již při zemi objeví nové stromky a příroda opět ožije. Toto střídání suchého a živého lesa je přirozené a zmínky o něm jsou již ve starých kronikách.

V šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy začali lesní dělníci i přes blokádu ekologických aktivistů kácet stromy napadené kůrovcem. Aby mohli s těžbou začít, museli nejdřív zasáhnout policisté. Z území označeného jako prostor těžby totiž vyváděli ekologické aktivisty, kteří se snažili svou přítomností v kácení bránit. Čtyři z nich policisté vyvedli v poutech a předvedli je na stanici.

Správa Národního parku Šumava začala s kácením stromů napadených kůrovcem navzdory protestu asi třiceti ekologických aktivistů, kteří u šumavské Modravy brání stromy před dřevorubci. Dělníci a strážci se pokusili vymezit prostor, kde by se mělo začít s porážením stromů, ale kvůli přítomnosti lidí nemohli v lokalitě začít pracovat. Situaci v místě zvaném Na Ztraceném začala řešit klatovská policie, která ekologické aktivisty vyvedla z prostoru plánované těžby. Ti ale trvají na tom, že správa parku v tomto místě kácet nesmí, protože nemá nutné výjimky.

Podle mluvčího parku Pavla Pechouška se však s kácením musí začít co nejdřív. Argumentuje také soudním opatřením:"Zaměstnanci správy Národního parku Šumava jednají podle předběžného opatření, které vydal Okresní soud v Klatovech. Ten občanskému sdružení Hnutí Duha uložil, aby se zdrželo jakéhokoliv organizovaného pohybu, pobytu a jiné činnosti fyzických osob v lesích na území národního parku. Na Ztraceném je momentálně označeno 3 000 stromů, které jsou napadeny kůrovcem.

Někteří aktivisté opustili místo chystaného zásahu proti kůrovci dobrovolně, jiné musela policie vyvést násilím, řekla mluvčí klatovské police Dana Ladmanová:"Několik občanů se zdržovalo ve vymezeném prostoru, kde byla prováděná těžba. Na výzvu policistů ani pracovníků Národního parku Šumava nereagovali. Následně byl jeden občan zajištěn v prostoru, kdy byly použity pouta, a byl předveden na obvodní oddělení. Muž je podezřelý ze spáchání přestupku. Prostory neustále monitorujeme."

Česká inspekce životního prostředí, která posuzovala podání ekologů z Hnutí Duha, rozhodla, že správa Národního parku Šumava nepotřebuje pro kácení u Modravy výjimku ze zákona a proti kůrovci může zasáhnout. "Česká inspekce životního prostředí provedla v minulém týdnu šetření v této oblasti. Posoudili jsme dokumentaci a monitoring celé oblasti s vývojem populace tetřeva hlušce, a na základě zjištěných skutečností Česká inspekce životního prostředí nebude zahajovat řízení o omezení nebo zákazu činnosti v oblasti Ptačího potoka. Mojmír Vlašín z řad ekologických aktivistů a Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský (vpravo), foto: ČTK"

"Bohužel se může stát, strašně to záleží na počasí při počtu stromů, který tam je, že to nezvládneme za těch 14 dní. A odborníci mě ubezpečili, že 14 dní je maximum. Pak kůrovec vyletí, a pak je to zbytečné kácet." Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha je ale možné, že i přes rozhodnutí České inspekce životního prostředí, že výjimka ze zákona není potřeba, budou protesty ekologických aktivistů pokračovat:"Ta blokáda, to není jenom Hnutí Duha. My se na ní nějakým způsobem podílíme, ale nás je tu z Hnutí Duha velmi málo. Podle toho, co zatím říkají, jsou odhodláni v obraně proti ilegálnímu kácení stromů v oblasti divoké přírody v národním parku pokračovat." Ekologičtí aktivisté vyzvali ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského k rezignaci. Ten za nimi v pondělí večer přijel na setkání na Modravu, společnou řeč ale nenašli. V lokalitě Na Ztraceném je označeno ke kácení na 3000 stromů.

tags: #jak #na #kurovce #ekologicky

Oblíbené příspěvky:

• Co je plovoucí skládka?
• Eman Ghaleb a upevňování identity
• Třídění odpadu v ČR
• Regulace emisí: Přehled
• Recenze skleněných skleníků