Jak na kvalitní kompost

Odumřelé části rostlin, posekanou trávu nebo zbytky z domácnosti dejte na kompost. Snížíte množství vyhozeného odpadu a získáte perfektní materiál pro záhony. Pokud si nejste jistí, co všechno založení kompostu obnáší, jaký kompostér pořídit nebo jaké potraviny do něj (ne)patří - inspirujte se v našem článku.

Proč se vyplatí kompostovat

Z kompostování budete mít užitek vy i vaše zahrada. Při správném zacházení a péči produkuje kompost drahocenný humus, který je důležitý pro úrodnost půdy a tím i pro optimální růst rostlin. Jeho kyprá struktura totiž ideálním způsobem zadržuje vodu v půdě a dobře provzdušňuje kořeny.

Kdy je nejlepší čas na založení kompostu?

Na jaře dosahují venkovní teploty příznivějších hodnot než v chladnějším období. Na podzim se v zahradě nachází velké množství organického materiálu. Lze to udělat kdykoli během roku, ale nejlepší je to na podzim.

Výběr kompostéru

Kompostér si můžete vyrobit vlastními silami nebo si vybrat z pestré nabídky v obchodě a kompostér zakoupit. Nejdříve musíme zvážit, kolik odpadu budeme kompostovat.

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Čtěte také: Jak správně kompostovat

Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.

Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.

Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Pro menší zahrádkáře jsou jako stvořené plastové kompostéry o objemu cca 400 - 600 litrů. Na větších zahradách, kde se předpokládá i kompostování většího množství trávy, listů a větví je vhodnější sestavení si vlastního kompostéru např. z desek ze starých europalet, plotovek... Při výrobě kompostéru nezapomeňte na prázdné dno a možnost odstranit jednu stranu kompostéru při překopávání kompostu.

Otevřený kompostér

• Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
• Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
• Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.

Uzavřený kompostér

• Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
• Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
• Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.
• Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun.
• Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem.
• Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu.

Bezedné kompostéry mají přímý kontakt s půdou, takže se do navršeného odpadu dostanou žížaly - ale třeba i myši. Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo.

Čtěte také: Nerezový odpadkový koš – zkušenosti

Umístění kompostu

Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Kompost by měl být situován na dobře přístupném místě, zároveň by však neměl rušit celkový vzhled zahrady.

Dalším důležitým krokem je výběr správného místa. Kompost můžete založit na kterémkoliv místě zahrady. zajistit kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organismy, které pomáhají rozkladu organických materiálů. Nevhodné je umístění kompostu např. na beton. kompost by neměl být vystaven přímému slunci, větru či dešti. Doporučuje se polostín a malá stříška.

Založení kompostu

Když máme kompostér hotov a postavený na správném místě, můžeme založit první kompost. Na dno dáme drobné větvičky, které pomohou kompost provzdušňovat, a ně již můžeme hromadit veškerý bioodpad. V případě, že do kompostéru budeme najednou dávat větší množství materiálu, jako je tráva nebo zbytky ze zeleniny, je dobré tento odpad promíchat s trochou půdy, třeba se záhonku, a to v poměru asi deset dílů trávy a jeden díl půdy, a proložit drobnými větvičkami nebo slámou. Snížíme tak riziko, že nám kompost začne zapáchat.

Na dno kompostéru by měly přijít drobné větvičky, které budou mít za úkol přivádět do kompostu vzduch - provzdušňovat ho ze spod. Na větvičky je možno skládat další kompostovaný materiál. V případě, že do kompostu budete dávat najednou větší množství trávy, listí či zbytků zeleniny, je dobré promíchat je s trochou běžné zeminy.

Vrstvení kompostu

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Čtěte také: Kvalitní čistič odpadu: Recenze

Základní vrstva je tvořena z hrubého materiálu, jako jsou větve nebo kousky dřeva. Kompostovou hromadu odděluje od země, takže se k organismům, které v kompostu pracují, dostane kyslík. Nyní je možné střídavě nanášet zhruba 10 cm vysoké vrstvy zelených (dusíkatých) a hnědých (uhlíkatých), resp. Mezi zelené patří například posekaná tráva, skořápky od vajec a jiný biologický kuchyňský odpad. Hnědými materiály jsou pak listí, piliny, sláma nebo třeba štěpky z drtiče zahradního odpadu.

Tip: Dbejte na pravidelné zalévání kompostu v případě sucha.

Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.

Co do kompostu patří

• Zbytky zeleniny a ovoce, jejich slupky
• Skořápky z vajec (lépe rozdrcené)
• Uschlé listy květin
• Vylouhovaný čaj i se sáčkem
• Menší množství jídla (vhodné jsou např. těstoviny, vařená nebo syrová zelenina)
• Posečená tráva - nejlépe mírně oschlá, aby se zabránilo hnilobě
• Listí a odřezky keřů - tento odpad se kompostuje rychleji, pokud je nařezán na malé kousky
• Zvadlé květiny, byliny a plevel - ideálně nastříhejte rovněž na malé kousky pro urychlení kompostování; plevel pouze tehdy, pokud ještě nemá žádná semena
• Zbytky syrového ovoce a zeleniny - i nenastříkané bio citrusové plody se smí kompostovat, tlejí ale pomaleji
• Čajová a kávová sedlina - u filtrů a sáčků nejprve odstraňte kovové svorky
• Vaječné skořápky
• Malá množství papíru a lepenky - zetlí velmi pomalu; žádný barevný nebo vysoce lesklý papír
• Řasy ze zahradního jezírka

Co do kompostu nepatří

• Věci plesnivé nebo jakékoliv předměty s obsahem nebezpečných látek (barviva, ředidla, lepidla)
• Nedopalky cigaret
• Zbytky masa, kosti, tuky, oleje, slupky ze salámů, kůže
• Žížaly samozřejmě nedokáží rozložit nic z kovu, plastu, skla, gumy apod.
• Vařené jídlo a zbytky jídla - zejména maso, ryby a jiné živočišné produkty
• Stříkané citrusové plody
• Velké výhony, větve a kořeny - tlejí příliš pomalu
• Listy s obtížným tlením - sem patří listy ořešáků, kaštanů, dubů, platanů a bobkovišní
• Ořechové skořápky - ty hnijí také příliš pomalu, proto přidávejte maximálně malá množství
• Koupené řezané květiny
• Plevel, který již má semena
• Rostliny napadené houbami nebo škůdci
• Barevný nebo silný papír
• Zbytky popela
• Plenky, stelivo pro kočky

Péče o kompost

Druhou podmínkou je, udržovat kompost neustále vlhký "tak akorát". K tomu může posloužit zmíněná vrstva keramzitu na dně nebo trocha pilin nebo nařezaných novin v hlíně. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou.

V letních měsících kompostér pootevřeme nebo zcela otevřeme ventil ve víku kompostéru. V zimních měsících je nutno ventil uzavřít.

Kompost musíme alespoň jednou, ale nejlépe dvakrát za rok překopat (nic nezkazíme, když kompost překopeme častěji). Kompost se tím provzdušní a homogenizuje. Překopáváme většinou na jaře a na podzim. A také v případech, kdy nám kompost zapáchá nebo když do něj přidáváme větší množství materiálu najednou. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Pokud se Vám stane, že se odpad dlouho nerozkládá, může to být tím, že žížaly pomřely, nejčastěji suchem. Pak je nutné si co nejdříve obstarat nové, jinak Vám odpad v kompostéru začne hnít a zapáchat. I při dobré péči budou žížalí jedinci postupně umírat.

Tělíčka uhynulých žížal byste v kompostu ale hledali těžko, rychle se totiž stávají součástí koloběhu a rozkládají se spolu s ostatním materiálem.

Problémy s kompostem a jejich řešení

• Kompost je příliš suchý: poznáme to podle šedavého zabarvení povrchu a přítomnosti svinek, drolí se, mikroorganismy přestávají pracovat. Kompost pokropíme konví, případně překopeme nebo přidáme dostatečné množství čerstvého a vlhkého materiálu.
• Kompost je příliš vlhký: takový kompost většinou zapáchá, když vezmeme vzorek kompostu do dlaně a zmáčkneme, vytéká z něj voda. Převlhčení se může objevit hlavně po déle trvajících deštích nebo při větším množství vodnatého materiálu (ovoce, zelenina). Hromadu přeložíme a promísíme se suchým materiálem (listí, sekaná sláma, suchá půda ...), zabráníme, aby do kompostu dále pršelo.
• Kompost "nepracuje": nedochází ke zřetelným změnám odpadu, hromada je pravděpodobně příliš suchá nebo obsahuje vysoký podíl dřevitého materiálu. Přidáme hnůj, čerstvou trávu, odpady z kuchyně - obsahují hodně dusíku. Dále provlhčíme a promícháme s půdou ze záhonku, čímž dodáme potřebné mikroorganismy.
• Kompost zahnívá: upozorní nás na to výrazný hnilobný zápach, v kompostu máme příliš vysoký podíl čerstvých zahradních a kuchyňských odpadů. Při nápravě postupujeme stejně jako u příliš vlhkého kompostu, případně přidáme trochu zeminy ze záhonku, která by měla zápach potlačit.

Jak poznat zralý kompost

Za optimálních podmínek je možné po 8 - 10 týdnech vyjmout z kompostéru kompost vhodný k mulčování. Po uplynutí 16 až 20 měsíců by kompost měl dosáhnout zralosti - je drobivý, temně hnědý a voní po lesní půdě. Abychom si mohli být jisti, že dostatečně vyzrál, je dobré jej jednou až dvakrát překopat, čímž se kompost provzdušní a načechrá.

Čerstvý kompost je po zhruba 3 měsících stále ještě v rané fázi tlecího procesu a je možné v něm rozeznat přidané materiály. Přesto ho lze použít na užitkové rostliny, které vyžadují hodně živin jako např. rajčata, brambory nebo okurky. Zralý kompost vzniká po 6 až 12 měsících. Má hnědé, skoro černé zbarvení, je cítit po lesní půdě a obsahuje jen několik málo zbytků odpadního materiálu, např. kousky skořápek.

Je dobré ho před použitím prosít - pak je ideální přísadou pro všechny travnaté a zahradní plochy, zeleninové záhony nebo jako zemina do květináčů. Na co musíte dávat pozor - zralý kompost je velice výživný. Zcela nezávadná je kompostová zemina. Prochází ještě delším procesem zrání, během kterého se účinek hnojiva pomalu snižuje. Proto je možné použít kompostovou zeminu na všechny druhy rostlin. Toto hnojivo využijete nejlépe na jaře nebo v létě.

tags: #jak #na #kvalitni #kompost #založení

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení zmije obecné
• Dobrodružstvo na lodi Poseidon
• Srážky v ČR
• Profesionální čištění odpadů v Lysé nad Labem
• Producenti a jejich role v potravním řetězci