Producenti v potravním ekosystému: Co to je?

Potravní řetězec popisuje potravní vztahy mezi organizmy v ekosystému, vyjadřuje přesuny energie a látek z jednoho druhu na druhý. Jinými slovy ukazuje, jak se v rámci ekosystému přesunuje biologický materiál a energie z jednoho druhu na druhý. Pomocí šipek je znázorněn vztah mezi organizmy, které se postupně pojídají. Šipka reprezentuje přenos biomasy mezi jednotlivými trofickými úrovněmi.

Soubor potravních vztahů mezi jednotlivými druhy v daném ekosystému, tedy přenos biomasy mezi jednotlivými druhy se nazývá potravní síť. Potravní řetězce jsou navzájem propojeny a vytvářejí složité potravní sítě. Je větvená, zatímco potravní řetězec ne.

Trofické úrovně v potravním řetězci

Organismy jsou rozděleny do trofických úrovní. Úrovní je tolik, kolik je článků v potravním řetězci. Základní úroveň tvoří producenti, nad ní jsou úrovně konzumentů.

• Producenti - autotrofní organizmy (zelené rostliny, sinice, řasy), které v procesu fotosyntézy produkují organické látky přeměnou z látek anorganických.
• Konzumenti - heterotrofní organizmy, které se živí organickou hmotou, kterou vyprodukovali producenti. Oni sami nedovedou vytvářet organické látky z anorganických, proto jsou závislí na autotrofních organizmech. Patří sem většina živočichů.
• Rozkladači (destruenti, dekompozitoři) - skupiny mikroorganizmů (bakterie, houby), které se živí mrtvou organickou hmotou.

V tomto řetězci dochází k postupnému rozkladu odumřelých těl organizmů na humus a minerální látky (mineralizace). Na tomto rozkladu se podílejí houby a různí půdní živočichové (např. žížaly, hmyz). Finálními dekompozitory (reducenty, rozkladači) jsou mikroorganizmy (bakterie, prvoci). Čím vyšší teplota, tím rychlejší rozklad. Uvolněné minerální látky zase využijí rostliny.

Platí pravidlo, že s následným stupněm se velikost těl organizmů zmenšuje, avšak jejich počet prudce roste.

Čtěte také: Definice producentů, ekologie a rostlin

Producenti: Základ potravního řetězce

Producenti tvoří základ potravního řetězce. Jsou nezbytní, protože vytvářejí energii, která podporuje všechny ostatní formy života v ekosystému. Primární producenti, autotrofní organismy, dokážou vyrábět složité organické látky (tedy vlastně ""potravu"") jen ze zdrojů energie a anorganického materiálu. Těmito organismy jsou obvykle fotosyntetizující rostliny a řasy, ale ve vzácných případech to mohou být i chemotrofní organismy.

Autotrofy, neboli producenti, jsou organismy, které si dokážou samy vyrábět potravu. Činí tak prostřednictvím fotosyntézy, při které přeměňují sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na glukózu a kyslík. Nejběžnější autotrofy jsou rostliny, ale fotosyntézu provádějí také řasy a některé bakterie.

Předpokladem toku energie v biosféře je schopnost tzv. producentů (zelené rostliny) vytvářet organické látky z látek anorganických. Při fotosyntéze vzniká z oxidu uhličitého a vody jednoduchý cukr (glukóza) a kyslík. Reakce proběhne pouze za přítomnosti zeleného barviva chlorofylu. Může probíhat ve vodě i na souši, katalyzátorem, který celý děj urychluje, je teplota.

Energie slunečního záření, která se potravním řetězcem přelévá do dalších potravních článků. Primární produkce je až na výjimky (někteří prvoci) záležitostí zelených rostlin - autotrofních organizmů. Využívají vysokoenergetických molekul obsažených v glukóze. Rychlost fotosyntézy (tedy současně obnovitelnost zdroje) je dána typem rostliny, teplotou a přítomností emisí v ovzduší.

Využití energie pro produkci nové biomasy je na různých stupních trofických vztahů odlišné. Různé ekosystémy Země se vyznačují různou produktivitou biomasy. Ta se vyjadřuje v gramech či kilogramech na jednotku plochy v suchém stavu.

Čtěte také: Více o kumulaci látek

Konzumenti a jejich role

Konzumenti jsou organismy, které nemohou produkovat potravu a musí se živit jinými organismy, aby získaly energii. Další jsou konzumenti. Tyto organismy si nedokážou vytvořit potravu a musí se živit jinými organismy, aby získaly energii. Konzumenty dělíme do různých úrovní.

• Primární konzumenti jsou býložravci, kteří se živí rostlinami. Jsou první úrovní konzumentů v potravním řetězci. Příkladem primárních konzumentů jsou králíci, jeleni a housenky.
• Sekundární konzumenti jsou zvířata, která se živí primárními konzumenty. Mohou to být buď masožravci (živočichové živící se masem) nebo všežravci (živočichové živící se rostlinami i živočichy). Příklady sekundárních konzumentů jsou hadi, žáby a některé ptáky.
• Terciární konzumenti jsou nejvyšší predátoři v potravním řetězci. Živí se primárními a sekundárními konzumenty a mají málo nebo žádné přirozené predátory. Příklady terciárních konzumentů jsou orli, vlci a žraloci.

Býložravci jsou konzumenti prvního řádu. Masožravci (predátoři) jsou konzumenti druhého řádu.

Rozkladači a jejich význam

Nakonec jsou tu rozkladači. Tyto organismy, jako například houby a bakterie, rozkládají mrtvé rostliny a živočichy. Rozkladači hrají v ekosystémech klíčovou roli tím, že rozkládají mrtvou organickou hmotu a recyklují živiny do půdy. Rozkladači rozkládají organickou hmotu pomocí chemických procesů. Vylučují enzymy, které rozkládají složité organické sloučeniny na jednodušší látky.

Tímto procesem se uvolňují živiny, jako je dusík, fosfor a draslík, které jsou pak k dispozici rostlinám a dalším producentům. Rozkladači jsou nezbytné pro koloběh živin, proces, který udržuje rovnováhu živin v ekosystému.

Vztahy mezi organismy

Mezi jednotlivými druhy organizmů, které žijí na určitém společném místě, se vyvíjejí vztahy.

Čtěte také: Co je bioakumulace?

1. Pozitivní - soužití mezi dvěma či více organizmy je prospěšné pro všechny zúčastněné strany.
   • Obligátní vztah - soužití je nutné pro přežití druhů.
   • Komenzalismus - je soužití dvou či více druhů organizmů, z nichž jeden (komenzál) má prospěch z druhého, ale nijak negativně ho neovlivňuje. Příkladem může být potravní prospěch pro ptáky, kteří sbírají larvy v půdě, kterou přeorali divoká prasata. Nebo hyena, která sežere zbytky antilopy ulovené lvem.
   • Mutualismus (symbióza) - oboustranně prospěšné soužití dvou či více druhů organizmů.
   • Protokooperace - vzájemně výhodné, ale nezávazné sdružování organizmů.
2. Negativní
   • Amenzalismus, alelopatie - jeden organizmus (inhibitor) ovlivňuje negativně druhý organizmus (amenzál) svými chemickými látkami, které vypouští do svého okolí (př. silice, fenoly, toxiny). Tyto látky působí na růst a vývoj inhibičně.
   • Predace - predátor (lovec) vyhledává a loví jiný organizmus (kořist).
   • Kompetice (konkurence) - soupeření dvou organizmů o životní potřeby.
   • Parazitismus - vztah dvou organizmů, ve kterém jeden organizmus (parazit) má zisk na úkor druhého (hostitele). Parazit využívá hostitele jako zdroj potravy, ale neusmrcuje ho. Ektoparazité žijí mimo tělo hostitele nebo na jeho povrchu.

Vliv lidské činnosti

Lidské činnosti mají významný vliv na potravní řetězec, zejména prostřednictvím znečištění. Znečišťující látky, jako jsou chemikálie, plasty a těžké kovy, se dostávají do ekosystémů a narušují přirozené procesy. Znečištění škodí organismům na všech trofických úrovních. Pesticidy zabíjejí škůdce i užitečný hmyz, zatímco chemické znečišťující látky se v organismech bioakumulují, což vede k biomagnifikaci. Nejvyšší predátoři, včetně lidí, mohou trpět vážnými zdravotními následky těchto toxinů.

Nadměrný rybolov a ničení biotopů představují hlavní hrozby pro mořské potravní řetězce. Nadměrný rybolov vyčerpává životně důležité druhy ryb a narušuje vodní ekosystémy. Tento úbytek má dopad na predátory a způsobuje nerovnováhu v ekosystému.

tags: #producenti #v #potravním #ekosystému #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Nelegální skládky
• Dopad recyklace PVC
• Podrobný průvodce komunálním odpadem
• Řešení problémů s komunálním odpadem
• Klima Karlovy Vary