Jak správně třídit odpad v panelovém domě

I když v Česku třídí tři čtvrtiny lidí, ne vždy je to na jedničku. Přesto na jednu hlavu připadá o 350 kg odpadu ročně více, než by bylo optimální, a ne každý třídí správně. Vše má totiž pravidla, takže pokud netřídíte jen pro dobrý pocit, je dobré vědět, co kam patří a jak jednotlivé odpady připravit.

Samotné třídění odpadu je důležité z několika ohledů. První z nich je, že přírodní zdroje nejsou nekonečné. Možná vás překvapí, že i písku začíná být nedostatek (mrkněte na pojem písečná mafie, vážně to existuje). Recyklací se šetří nejen suroviny, ale také energie (díky čemuž se snižuje produkce skleníkových plynů). Ve zkratce je tak třídění důležité pro úsporu zdrojů, energie a pro podporu udržitelného rozvoje.

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

Poptávka po větší udržitelnosti v současnosti velmi roste. Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.

Ročně v průměru každý z nás vytřídil 23,7 kila papíru, 17,2 kila plastů, 15,2 kilogramu skla, 21,5 kila kovů a 0,4 kilogramu nápojových kartonů. Protože když to neuděláme my, nikdo jiný to za nás neudělá. Co jednou přijde do směsi, to tam i zůstane, směsný odpad se dále už netřídí a míří nejčastěji na skládku. Naopak vytříděný odpad ještě prochází dotřiďovací linkou, kde pracovníci odstraňují nežádoucí příměsi.

Čtěte také: Modernizace bytového jádra

Jak třídit odpad doma?

Vytvořte si efektivní systém, se kterým si třídění zjednodušíte. Úplný základ je zřízení oddělených košů pro jednotlivé druhy odpadu. Pokud máte místo třeba pod dřezem, nebo máte samostatnou technickou místnost, je to úplně ideální. Kromě košů na jednotlivé typy odpadu nabízí některá města možnost pořízení znovupoužitelných tašek na nejběžnější recyklovatelný odpad.

Samotné třídění ale také není samospasné, vždycky je o chlup lepší odpad vůbec nevytvořit nebo ho alespoň minimalizovat (nakoukněte do naší blogové rubriky o zero-waste, kde se dozvíte, jak na to). Případně se nabízí upcyklace, díky které starým věcem vdechnete nový život. Ne vždy je to možné, přírodě tak ulevíte i správným nakládáním s odpadem.

Některá pravidla platí celoplošně, jinde mají obce svá specifika. Vyplatí se proto číst popisky na kontejnerech na tříděný odpad, kde vždy stojí, co tam patří a co by se tam vhazovat nemělo. Některé obce třídí nápojové kartony zvlášť, někde se hází do žlutého kontejneru s plasty, jinde zase do modrého. V jakém stavu tam odpady patří je ale všude stejné.

TIP: Mrkněte na stránku Kam s ním, která má i svou mobilní aplikaci.

Kam patří jednotlivé druhy odpadu?

Plasty (žlutá popelnice)

Správné třídění plastů spočívá ve zmenšení objemu (například sešlápnutí lahví) a také v tom, aby v recyklovaných obalech nezůstávaly zbytky jídel, kosmetiky a podobně. Například plastové obaly musíte zbavit zbytků jídel a kosmetiky.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

• ANO: PET lahve (můžete vyhazovat s etiketou i s víčkem, sešlápněte je), kelímky od potravin (umývat pouze pokud jsou znečištěny mastnotou, jogurt pořádně vyškrábejte lžičkou), obaly od šamponů, sprchových gelů a tekutých mýdel (nemusíte je vymývat), pěnový polystyren (pokud se nejedná o stavební polystyren), obaly od sušenek a chipsů (pouze pokud uvnitř nemají stříbrnou vrstvu), kartáček na zuby, obaly od propisek (bez náplně a dalších vnitřních součástí).
• NE: Mastné obaly se zbytky potravin, obaly se zbytky čisticích prostředků a obaly od barev nebo nebezpečných látek. Také sem nepatří podlahové krytiny, stavební polystyren, novodurové trubky a podobně. Některé lahve na sobě mají tzv. rukávek z PVC, který recyklaci znemožňuje. Stará CD, tuba od zubní pasty (obsahuje tenkou hliníkovou vrstvu), novodur, linoleum, PVC, bakelit, gramodesky, molitan, pneumatiky.

Recyklace plastů ještě není na takové úrovni, jaká by byla potřeba, přesto jejich třídění smysl má.

Papír (modrá popelnice)

Do kontejneru na papír patří pouze papírové obaly, které nejsou nijak znečištěné (třeba mastné), zato sponky na papír nebo celofánová okénka na obálkách nevadí. Papír nesmí být mastný nebo jinak znečištěný.

• ANO: Papírové obaly, které nejsou nijak znečištěné, noviny a časopisy s kovovými svorkami (kovové svorky jsou při recyklaci odstraněny magnetem, nemusíte je tedy pracně dávat pryč, tiskoviny ovšem zbavte igelitových obalů), papíry a proužky ze skartovačky, kartonové krabice (do popelnice je dát můžete, ale je i další cesta pro jejich využití, spousta e-shopu je totiž ráda znovu využije včetně obalových materiálů, které chrání zboží při přepravě, jejich sběrná místa najdete například na mapce webu Kam s ním), obálka s plastovým okénkem (během zpracování vytříděného odpadu dojde k jejich oddělení, u bublinkových obálek je ovšem potřeba vyjmout plastový vnitřek), balící papír (bez izolepy).
• NE: Mastný, mokrý, voskovaný papír, obaly od jídla (obaly na jídlo s sebou, stejně jako kelímky od nápojů jsou již znečištěné, navíc ve velké míře obsahují i tenkou vrstvu plastu), papírové kapesníčky, pleny a dámské hygienické potřeby (pokud chcete omezit produkci tohoto typu odpadu, zkuste alespoň částečný návrat k látkovým kapesníkům, pratelným plenám a dámy pak mohou vyzkoušet třeba jiné alternativy (menstruační kalíšek nebo speciální kalhotky), ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec (obaly od vajec případně sbírají i lokální zemědělci, zkuste tedy zapátrat ve svém okolí), termoúčtenky, pauzovací papír, samolepky, zbytky tapet (pokud je jich větší množství, odvezte je do sběrného dvora).

Papír je možné v průměru recyklovat 5 až 7krát. Kromě toho, že se z něho vyrábí recyklovaný papír, nachází využití i jako tepelná izolace, příměs do stavebních hmot, přísada do kompostu i k energetickému využití. Jedna tuna vytříděného papíru dokáže ušetřit téměř 2 tuny dřeva a až 31 tisíc litrů vody.

Sklo (zelená a bílá popelnice)

Dobrá zpráva pro lenochy, sklo před tříděním nemusíte vymývat ani zbavovat etiket nebo sundávat víčka! Sklo patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou na sběrném místě oba kontejnery, je potřeba ho vytřídit podle barvy.

• ANO: Veškeré lahve, sklenice, tabulové sklo z oken nebo dveří. Do zeleného kontejneru patří všechno barevné sklo (lahve od vína a nápojů) nebo tabulové sklo z oken nebo ze dveří. Do bílého kontejneru patří zcela čiré sklo, jako např. sklenice. Sklenice (umývejte pouze pokud jsou znečištěné mastnotou, etiketa nevadí, víčko však sundejte), deodorant roll-on (i ten patří do kontejneru na sklo, na jeho obalu totiž najdete symbol říkající, že je vyrobený z čirého skla, kuličku odstraňovat nemusíte), nevratné lahve od nápojů, akvárium, skleněné vázy a dózy, lahvičky od parfémů, nádobky od léčiv (vymyté).
• NE: Varné neboli borosilikátové sklo (zapékací mísy i třeba některé eko lahve na pití a pipety u různých pleťových rozmazlovačů), autosklo, laboratorní sklo, zrcadla, pozlacené a postříbřené sklo, drátěné sklo nebo keramika. Do nádob na sklo nepatří varné neboli borosilikátové sklo (zapékací mísy i třeba některé eko lahve na pití a pipety u různých pleťových rozmazlovačů), autosklo, laboratorní sklo, zrcadla, pozlacené a postříbřené sklo, drátěné sklo nebo keramika. Keramika a porcelán, drátěné a bezpečnostní sklo, zrcadla, autoskla, TV obrazovky, varné sklo, rtuťové teploměry.

Recyklované sklo představuje ohromnou úsporu energií i zdrojů, protože písek začíná být nedostatkovým zbožím.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Nápojové kartony (oranžová popelnice)

Tetrapaky od džusů nebo mléka patří do tříděného odpadu dobře vymyté a sešlápnuté. Víčka na nich klidně můžete nechat, ta ničemu nevadí. Pokud nemáte ve městě oranžový (nebo někdy i červený) kontejner na tetrapaky, mrkněte se, jestli nepatří do žlutého nebo modrého. Nápojové kartony vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou. Patří sem krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod. Do oranžového kontejneru naopak nevhazujte kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky např. od kávy.

Kovy (šedá popelnice)

Recyklace kovů je u nás na vzestupu, což je dobře. Znovupoužití kovu je pro životní prostředí mnohem menší zátěž, než jeho těžba. Do šedého kontejneru patří vše od víček od jogurtu až po staré hrnce. Kovový odpad patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr. Stejně tak na sběrný dvůr odvezte plechovky od barev, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, toxické kovy (olovo, rtuť) nebo vysloužilá zařízení složená z více materiálů.

Bioodpad (hnědá popelnice)

Zatímco kontejnery na papír, plast a sklo jsou prakticky na každém kroku (konkrétně je to v průměru 89 kroků), s bioodpadem je těžší pořízení a je tak černou ovcí všech tříditelných odpadů. Ve směsných odpadech tvoří celou třetinu. Něco jsou vyhozené zbytky jídel, kterým je lepší předcházet, velkou část ale tvoří zbytky zeleniny a ovoce, které na kompostu udělají větší parádu než v popelnici.

Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr. Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu. Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Ušetří se tím zbytečné emise a náklady na převoz a zpracování.

Kuchyňský odpad tvoří zpravidla kolem 65 % z celkového množství biologicky rozložitelných odpadů, což není zanedbatelné množství. Bohužel jeho třídění je v České republice stále na začátku. Sběr kuchyňského odpadu přitom není nijak složitý a v zahraničí už běžně funguje. Kontaktujte vaše město nebo obec a zeptejte se na možnost třídění kuchyňského odpadu. I našim samosprávám separace kuchyňského odpadu výrazně pomohla v dosažení recyklačních cílů, které stanovuje nový odpadový zákon.

• ANO: Potraviny (zbytky ovoce a zeleniny, skořápky, kávová sedlina, čajové sáčky), zahradní odpad (posekaná tráva, plevel, větvičky, listí, sláma), květiny (řezané i pokojové - bez květináčů), dřevěný popel, roličky od toaletního papíru, plata od vajec, karton, vlnitá lepenka.
• NE: Mastné věci, kosti a maso, sýry, pleny, papírové kapesníčky a dámské hygienické potřeby, popel z uhlí, sáčky z vysavače, podestýlka domácích zvířat, srst, cigarety, kameny, písek.

Pokud máte zahradu, je nakládání s organickým odpadem nejjednodušší, stačí si založit kompost a další roky benefitovat z výživného organického hnojiva, které použijete na okrasné i užitkové zahrádce. Kompost ale lze mít i v paneláku - když si pořídíte vermikompostér s trochu netypickými obyvateli - kalifornskými žížalami.

Nevytříděný bioodpad znamená na skládkách velký problém. Než s bioodpadem zaběhnete na kompost, skladujte ho doma v nádobě, která větrá, ale zároveň se do ní nedostane hmyz, který by se rychle namnožil.

Tuky a oleje

Pro jednoho odpad, pro druhého poklad. Ano, mluvíme o oleji, a to zejména o tom, který ve vaší kuchyni dávno svou službu dokončil. I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje. Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít.

Nikdy olej nevylévejte do odpadu nebo do záchodu. Nejenže hrozí ucpání trubek kanalizace, ale také můžete způsobit kontaminaci vody a půdy. Třídit lze zbytky oleje po smažení, grilovací marinády, olej z konzervovaných potravin i zbytky másla a rostlinných tuků.

Pozor! Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace! Vylité tuky a oleje jsou příčinou ucpaných potrubí a kanalizací, které se pak musí složitě a nákladně čistit. Jejich důkladné odstranění z vody je navíc téměř nemožné i pro čističky odpadních vod.

Nebezpečný odpad

Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem. Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora. Využít můžete také mobilní sběr, které některé obce pořádají.

Prošlé nebo nespotřebované léky (tablety, sirupy, masti a podobně) nepatří do koše. Kdyby se dostaly na skládku nebo do spalovny, mohly by ohrozit zdraví lidí, zvířat i životní prostředí. Léky také nikdy nesplachujte do záchodu! Pěkně byste zavařili vodním organismům. Staré léky odnášejte zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků. Případně je odneste na sběrný dvůr, pokud takový typ odpadu odebírá. Nikdy je ale nevyhazujte do směsného odpadu ani do záchodu.

Ať už vám dosloužila klasická AAčka, nebo potřebujete vyhodit baterii z notebooku, na koš ani nemyslete. Na každém rohu najdete sběrná místa pro použité baterie, mrkněte na portál kamsnim.cz, kde si snadno vyhledáte nejbližší místo. Pokud nechcete běhat s bateriemi každou chvilku, volte znovunabíjecí baterie, které vydrží mnohem déle. Nejvhodnější jsou do pravidelně používaných věcí (například ovládání, myš a podobně) v přístrojích, které používáte jen občas, se jim tolik nelíbí. Vysloužilé elektrospotřebiče odnášejte na sběrný dvůr, případně můžete odevzdat v rámci zpětného odběru u prodejce. Elektrospotřebiče často obsahují nebezpečné látky jako třeba rtuť nebo těžké kovy, v chladničkách je zase obsažený freon, který má při uniknutí do atmosféry za důsledek ztenčování ozonové vrstvy a podílí se tak na globálním oteplování. Proto elektrospotřebiče spadají pod nebezpečný odpad a je nutné s nimi tak zacházet.

Barvy, lepidla, rozpouštědla a další chemikálie je potřeba odvézt do sběrného dvora, nebo využijte mobilního sběru, které některé obce pořádají.

Textil

Zmenšilo se vám oblečení, nebo už prostě dosloužilo? Neházejte ho do směsného odpadu, ale udělejte si cestu na charitu nebo do kontejneru na textil (pokud nevíte, kde se u vás takový kontejner nachází, mrkněte na mapu KlokTex nebo TextilEco, které najdete po celé republice). Recyklace textilu je náročná a většina končí ve spalovnách, ideální je tak nepodléhat impulzivním nákupům.

Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy. Do takového kontejneru můžete vhazovat oblečení a bytový textil, který zabalíte a svážete do igelitové tašky. Podle provozovatele kontejneru záleží, co vše je možné do něj vhodit - na charitu je obvykle potřeba vybírat ještě použitelné oblečení, pokud však firma dále zpracovává a recykluje textil, můžete do kontejneru vyhodit i staré hadry a další těžko využitelné textilie. Vždy byste tam měli dávat pouze nositelné oblečení (roztrhané nebo znečištěné kousky jen celý proces komplikují). Instrukce vždy najdete na příslušném kontejneru.

Pokud je oblečení v dobrém stavu, zkuste je nabídnout svým blízkým nebo udat na „swapu“, který slouží k výměně oblečení, ale i jiných drobných věcí. Do kontejneru na textil patří oděvy zásadně v igelitce nebo v pytli.

Systémy sběru odpadu

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.

Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu. Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu.

Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. V takovém případě ale skutečně vzniká odpad, který se musí někam svážet, zpracovávat/likvidovat, a tím přibývají další energetické i finanční náklady. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování. Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.

Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější. V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady. Díky adresnému sběru je také možné zavést motivační systém pro občany. Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např. Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa.

Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.

Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.

Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.

Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.

Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.

Sběrné dvory a třídící linky

Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.

V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.

Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.

Závěrem

Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.

tags: #jak #třídit #odpady #v #paneláku

Oblíbené příspěvky:

• Složení ovzduší
• Třídění odpadu v Nížkovicích
• Výukový program Žížala pro předškoláky
• Typy a použití nočních světýlek
• Udržitelné květináče a životní prostředí