Jak Dále Využít Odpad v České Republice

Nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který je účinný od 1. 1. 2021. Zákon stanovuje práva a povinnosti osobám v oblasti odpadového hospodářství a prosazuje základní principy oběhového hospodářství, ochrany životního prostředí a zdraví lidí při nakládání s odpady.

Nakládání s výrobky s ukončenou životností upravuje zákon č. 542/2020 Sb., účinný od 1. 1. 2021. Nakládání s odpady z obalů upravuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů.

Způsoby Nakládání s Odpady

Způsoby nakládání s odpady jsou označeny kódy. Kódování bylo součástí vyhlášky č. 383/2001 Sb., pro rok 2021 zůstává i nadále v platnosti.

Hierarchie správného nakládání s odpady:

• Předcházení vzniku odpadu
• Využívání odpadů
• Odstraňování odpadů

Jako ideální možnost se hodnotí předcházení vzniku odpadu, nevyhovující je odstraňování (skládkování) odpadu.

Čtěte také: Kompostování shnilého dřeva

Nejčastěji Využívané Způsoby Nakládání s Odpady

V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 35,6 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 502 kg/obyv. všech odpadů (165 kg nebezpečných/obyv. a 3 337 kg ostatních/obyv.).

Odpady byly převážně využívány. Z 37,4 mil. tun všech odpadů jich bylo 88 % využito, z toho 84,5 % materiálově a 3,5 % energeticky. Na skládkách skončilo 9,5 % všech odpadů.

Komunální Odpady

Významnou skupinou jsou komunální odpady. Obyvatelé ČR jich v roce 2019 vyprodukovali 5,9 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 551 kg/obyv. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 15,7 %.

V roce 2019 bylo využito 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 46 % komunálních odpadů (v roce 2018 to bylo rovněž 46 %).

Data: zdroj MŽP ČR

Čtěte také: Odpadní teplo z kogeneračních jednotek

Nakládání s Odpady Detailně

Využívání Odpadů

• Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
• Získání /regenerace rozpouštědel
• Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně biologických procesů mimo kompostování a biologickou dekontaminaci)
• Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin
• Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů
• Regenerace kyselin a zásad
• Obnova látek používaných ke snižování znečištění
• Získání složek katalyzátorů
• Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů
• Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
• Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10
• Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11
• Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) k 31. prosinci vykazovaného roku

Odstraňování Odpadů

• Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování)
• Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě, apod.)
• Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu, apod.)
• Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun, apod.)
• Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí, apod.)
• Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením Dl až D12
• Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace)
• Spalování na pevnině
• Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů)
• Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12
• Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13
• Skladování materiálů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením Dl až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před shromážděním potřebného množství) k 31. prosinci vykazovaného roku

Ostatní

• Využití odpadů na povrchu terénu s výjimkou využití odpadů na skládce
• Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě
• Předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce), nebo jiné provozovně
• Zůstatek na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku
• Přeshraniční přeprava odpadu z členského státu EU do ČR
• Přeshraniční přeprava odpadu do členského státu EU z ČR
• Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití
• Zpracování autovraku
• Prodej odpadu jako suroviny („druhotné suroviny")
• Využití odpadu na rekultivace skládek
• Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky
• Kompostování
• Biologická dekontaminace
• Protektorování pneumatik
• Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem EU
• Vývoz odpadu do státu, který není členským státem EU
• Zpracování elektroodpadu
• Převzetí zpětně odebraných některých výrobků nebo zpětně odebraných elektrozařízení od právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která zajišťuje zpětný odběr podle § 37k nebo § 38 zákona nebo převzetí odpadů od nepodnikajících fyzických osob - občanů
• Odpad po úpravě, když nedošlo ke změně katalogového čísla odpadu
• Inventurní rozdíl - vyrovnání nedostatku odpadu
• Inventurní rozdíl - vyrovnání přebytku odpadu
• Staré zátěže, živelní pohromy, černé skládky apod.
• Staré zátěže, živelní pohromy, černé skládky apod.

Legislativní podmínky

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. účinný od 1.1.2021 přinesl mj. jednu zásadní změnu, tzv. „zákaz skládkování“.

(1) Provozovatel skládky nesmí od 1. b) které překračují limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 stanovenou v příloze č. V praxi toto ustanovení znamená, že počínaje rokem 2030 již nebude možné nadále skládkovat směsný komunální odpad a řadu dalších druhů odpadů s energetickým potenciálem, které dnes na skládkách běžně končí. Recyklace a energetické využití budou jedinými možnostmi, jak s těmito odpady nadále nakládat.

Energetické Využívání Odpadu a Ekologie

Energie z odpadu je považována za alternativní zdroj energie. Je dostupná a z části obnovitelná.

Energetické zhodnocení odpadů znamená využití jejich energetického potenciálu a úsporu primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energií (fosilních paliv). Výsledkem termického zpracování odpadů je snížení jejich objemu a hmotnosti za vzniku anorganického materiálu - škváry, s minimálním obsahem organických zbytků. Ten lze uložit na skládky ostatních odpadů.

Variantně, při splnění legislativně daných kvalitativních požadavků, je možné škváru po úpravě nabídnout i k materiálovému využití ve stavebnictví a tím spořit potřebu části panenských přírodních zdrojů na výstavbu.

Čtěte také: Recepty s odpadem ze šťavňovače

• Výzkum a vývoj v současné době ověřuje možnosti zachycování a ukládání uhlíku jako úložiště CO2.

Energetické Využívání Odpadu v České Republice

První spalovna odpadu s využitím energie byla na území České republiky vybudována v letech 1904-1905 v Brně. Stala se vůbec první spalovnou odpadu v Rakousko-Uhersku a již v té době využívala odpadu k výrobě elektrické energie. Nové zařízení bylo v Brně vybudováno v letech 1984 až 1989. V období 2008 až 2010 se uskutečnila jeho generální rekonstrukce.

Druhá spalovna komunálních odpadů byla postavena v letech 1930-1933 v Praze. Spalovna tehdy patřila k nejmodernějším v Evropě. Vysočanskou spalovnu nahradilo zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Praze - Malešicích, které bylo do provozu uvedeno v letech 1996-1998.

Další moderní ZEVO bylo v České republice uvedeno do provozu v Liberci. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1996, o tři roky později byla uvedena do provozu. Zatím poslední zařízení toho typu v ČR bylo postaveno v Chotíkově u Plzně. V provozu je od roku 2016 a maximální kapacita zařízení je 110 tisíc tun za rok. Tepelná energie je dodávána do sítě centrálního zásobování teplem v Plzni.

Energetické Využívání Odpadu v Evropě

Pro zařízení na energetické využití odpadu je používán také výraz Waste to Energy (WtE) Plant. Pojem zařízení na energetické využití odpadu je na základě evropské i české legislativy jednoznačně definován parametrem R1 - energetická účinnost.

Zatímco v České republice bylo v roce 2020 energeticky využito průměrně jen 65 kg/obyvatele, ve většině států západní Evropy se tento údaj pohybuje výrazně nad 200 kg/obyvatele. V Polsku je v současnosti v provozu celkem už 9 zařízení WtE s celkovou kapacitou 1 365 000 tun odpadu/rok ve městech Bydhošť, Bělostok, Konin, Krakov, Poznaň, Řešov, Štětín, Varšava a Zabrze. Kapacity v Polsku jsou plně vytížené.

Evropské příklady ukazují, že spalovny v centrech měst mohou mít pozitivní vliv. Například na ostrově Mallorca se nachází největší zařízení FCC na výrobu energie z odpadu, které se skládá ze dvou spaloven (každá se dvěma linkami). Turistická atraktivita regionu přítomností spalovny neutrpěla. Nebo zařízení Waste to Energy Spittelau ve Vídni v Rakousku je uměleckým dílem a památkou, na kterou jsou Vídeňané hrdí. Zajišťuje teplo pro 1/3 všech vídeňských bytů a je možné ho navštívit.

tags: #jak #nadále #využít #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Vše o koloběhu vody
• Přírodní fialové květy
• Příčiny a důsledky Hladomoru
• Bokashi Organko 2: Zhodnocení
• Příčiny a následky zničení Jizerských hor