Jak ekologicky odstranit lišejník ze stromu

Zdá se vám pohled do koruny vašeho ovocného stromu pokrytého stříbrným lišejníkem či zelenkavým mechem romantický? Otázkou je, jestli jsou pro dřeviny nebezpečné nebo jim prospívají. Přestože jedna skupina pěstitelů je názoru, že jsou neškodné, druhá se jich chce zbavit.

Často se setkáváme s lišejníky, které pokrývají kmeny a větve stromů. Jsou však nebezpečné pro budoucí úrodu a je třeba se jich zbavovat? Buďte opatrní, protože když nic neuděláte, situace se může zhoršovat. Mechy a lišejníky se převážně vyskytují na starších vzrostlejších ovocných a jiných stromech. Objevují se nejen na kmenech, ale i na jednotlivých větvích.

Lišejníky jsou z počátku velmi nenápadné a objevují se jako sem tam barevná skvrnka, ovšem časem se rozrůstají a pokrývají velkou část stromu. Vyznačují se nepatrnou potřebou minerálních živin a odolností vůči suchu a teplotním výkyvům.

Proč odstraňovat lišejníky

Z pohledu některých odborníků jsou lišejníky pro ovocné stromy neškodné, protože nepoškozují jejich kůru a neparazitují je. Nicméně, není pravda, že neškodí. Potřebují totiž odněkud čerpat sílu pro svůj další růst, takže parazitují a mohou klidně ohrozit i velkou část úrody ovocného stromu.

Nejdříve tyto parazitické organismy vegetují jenom na povrchu borky, ale později narušují kůru hlouběji a do pletiv rostlin se mohou dostávat výtrusy různých hub a bakterií, které už dřevinám škodí. Větve mohou například zahnívat a následně i zasychat. Pomalu, ale jistě! A mechy i lišejníky vytvářejí navíc nejen sami o sobě, ale i díky narušování kůry, prostor pro přezimující škůdce, kteří v jarním období drobné ovoce napadají. Nejvíce jsou takto poškozovány slivoně, jabloně, hrušně a třešně. Je tedy mnoho důvodů k tomu, abyste porosty lišejníků a mechů na ovocných stromech odstraňovali.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Ze zkušeností vyplývá, že lišejníky nejsou ve zvýšené míře na stromech žádoucí. Lišejníky na stromech patří mezi houbová onemocnění, která když se přemnoží, dostanou se do dřeva a strom postupně odumírá. Jsou zdrojem sekundární nákazy. Spodní stélka lišejníků slouží jako zásobárna vody a vytváří se v nich mikroklima vlhkého prostředí. Příliš lišejníků na ovocných stromech vypovídá i o nevhodné lokalitě k jejich pěstování. Přehuštěné koruny zamezují provětrávání a provzdušňování stromů.

Jak se zbavit lišejníků ekologicky

Lišejníky se tvoří na ovocných stromech pouze tehdy, pokud k tomu mají vhodné podmínky. Poohlédněte se po stromech. Pokud mají hustou korunu, snažte se je během časného jara prosvětlit (druhá polovina února - začátek března). Slunce se postará o to, aby se lišejníkům více nedařilo.

První věcí, kterou byste měli po nálezu těchto organizmů na kmínku a větvích udělat, je očistit porostlá místa mechanicky pomocí kartáče od odumřelé borky a následně je natřít vápenným mlékem. Odstraněné lišejníky by neměly dopadat na půdu pod stromem, ale do předem připravené plachty, rozložené pod stromem. Naškrabaný odpad je třeba důkladně spálit, už proto, že může obsahovat spoustu škodlivého hmyzu. Udělejte to ke konci podzimu na sklonku vegetace nebo brzy na jaře, kdy vytvořením světlého povrchu ochráníte keře a stromy před intenzivním slunečním zářením.

Výluh z dřevního popela a vápna

Na zlikvidování mechů i lišejníků je velmi účinná speciální směs z dřevního popela. Namíchejte si ji z 8 dílů vody, 1 dílu dřevního popela a 1 dílu žíravého vápna. Promíchávejte ji každý den po dobu jednoho týdne. Pak už stačí nechat roztok ustát a čirou tekutinou pravidelně natírat napadený strom. Lišejníky i mechy po tomto nátěru zčervenají a opadnou. V současné době je tato metoda považována nejen jako efektivní, ale především za ekologicky šetrnou.

Účinnost lze vysvětlit pozoruhodně vysokým množstvím živin v dřevním popelu: v průměru obsahuje směsný dřevní popel 5 % organických látek, jen stopy dusíku, ale 3 % fosforu, 8 % draslíku a 32,5 % vápníku ve formě kysličníků. Zajímavé jsou i údaje o množství biogenních prvků v popelu některých listnatých dřevin: popel z jilmu obsahuje až 39,4 % vápníku, popel z lípy až 31,4 % draslíku a popel z habru až 10,7 % fosforu.

Čtěte také: Jak se zbavit plevele bez chemie

Další metody

• Mechanické odstranění: Nejúčinnějším a nejjednodušším způsobem, jak se zbavit neestetických lišejníků, je jejich seškrábání. Lišejníky však nikdy neodstraňujte nožem.
• Vápenné mléko: Při aplikaci vápenného mléka se přidržte poměru 1,5 kg až 2 kg hašeného vápna na 10 l vody.
• Fungicidní přípravky: Vhodnou volbou je fungicidní přípravek Champion 50 WG, pro zahrádkáře dobře známý měďnatý přípravek na ochranu nejrůznějších plodin proti houbovým onemocněním.

Prevence je klíčová

Díky pravidelnému prořezu ovocných dřevin minimalizujeme výskyt jak mechů, tak lišejníků. Pomocí prosvětlovacího řezu je koruna světlá, může zde dobře proudit vzduch a do takové koruny se také dobře dostane slunce, které kůru vysouší. Jakmile se po řezu začnou tvořit mladé výhony, které poskytují ovoce, lišejníky a mechy se na nich již nevyskytují, jejich přítomnost je převážně u starších a neopečovávaných stromech.

Stejně tak u keřů rybízu, kde necháváme maximálně čtyři roky staré pruty, nárůst lišejníků nepozorujeme. A když občas stromy či keře v zimě ošetříme měďnatým přípravkem, tvořící se lišejníky zahubíme. Časem samy opadají. Nebo je odstraníme mechanicky.

Co dělat po odstranění lišejníků

Stromy zbavené borky jsou holé, málo odolné vůči působení únorového a březnového slunce. To dokáže kůru zahřát třeba na 40 stupňů. Po teplém a slunném dni přijde mrazivá noc, která může kůru roztrhnout, vytvořit mrazovou desku nebo trhlinu.

Aby se to nedělo, kmeny a očištěné větve natíráme vápnem nebo latexem. To můžeme udělat ke konci podzimu na sklonku vegetace a nebo brzy na jaře, kdy vytvořením světlého povrchu chráníme keře a stromy před intenzivním slunečním zářením.

Čtěte také: Ucpaný odpad: Co dělat s vodou?

tags: #jak #odstranit #lišejník #ze #stromu #ekologicky

Oblíbené příspěvky:

• Emise a poplatky v Rakousku
• Úvaha o přírodě
• Definice celibátu
• Centrální Dopravní Terminál Český Těšín
• Nákladová efektivita obnovitelných zdrojů