Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj.
Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je Köppenova klasifikace podnebí, která spadá do konvenčních klasifikací. Klasifikace klimatu mají jednu velikou nevýhodu, a to že vychází z poměrně dlouhé řady klimatických měření. Proto nevypovídají o klimatu, který odpovídá současnosti, ale minulosti. Například velmi používaná Quittova klasifikace z roku 1971 je postavena na datech z období 1901-1950.
Vnitrozemská poloha uprostřed evropského kontinentu způsobuje, že jsme na rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního klimatu. Počasí v ČR je proto proměnlivé a nestálé. V mírném podnebném pásu převládá západní proudění, které přináší vlhký vzduch z Atlantského oceánu.
Mírný podnebný pás (též nazývaný temperátní pás) se nachází ve středních zeměpisných šířkách. Jedná se o přechodné pásmo mezi teplými oblastmi nacházejícími se blíže k rovníku, a těmi chladnějšími v okolí zemských pólů. Mírný pás je ohraničen dvěma přechodnými pásy: na jihu subtropickým a na severu subpolárním. Charakteristickým znakem tohoto pásma je vyváženost, kdy léto (vegetační doba) trvá přibližně stejně dlouho jako zima.
Pro podnebí mírného pásu jsou charakteristické výrazné změny počasí vlivem neustálých přechodů a vzájemného setkávání teplého vzduchu od jihu a toho studeného od severu, což vede k velmi častému vzniku frontálních systémů. Hlavním rysem mírného pásma je existence čtyř ročních období (jaro, léto, podzim, zima), jenž se výrazně odlišují charakterem počasí.
Čtěte také: Co je klimatický summit?
Místní klimatické podmínky v mírném pásmu zásadně ovlivňuje především vzdálenost místa od oceánu nebo moře.
Mírné pásmo lze mimo výše uvedených typů rozdělit i na teplejší jižnější podtyp a severnější chladnější. U toho jižnějšího (kam spadá Česko) bývají jaro a podzim delší, s pozvolnějším přechodem mezi létem a zimou. Léto je teplé a zimy mírné, s pouze krátkými periodami sněhové pokrývky a mrazů. U severnějšího typu je přechod mezi létem a zimou rychlejší. Jelikož je zima dlouhá, s pouze krátkým přechodným obdobím mezi létem, listnaté dřeviny na rozdíl od jižnějšího podtypu musejí být připravené rychle přejít do vegetačního období.
Rozšíření mírného pásu na severní polokouli je vymezeno přibližně 40. a 60. rovnoběžkou. V Severní Americe se nachází v pásu podél hranice Spojených států a Kanady. Západní a střední Evropa leží celá v mírném pásu, dále pak většina východní Evropy a okrajové části severní, jižní a jihovýchodní Evropy. Z Evropy přechází pás přes západní a střední Asii až na její východ.
Klimatická pásma se dále mohou dělit do klimatických typů na kontinentální, oceánské, západních pobřeží a východních pobřeží.
Tab. Klimatická klasifikace podle M.
Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause
| Oblast | Charakteristika |
|---|---|
| I. | - nadmořskou výškou území do 300 m n.m. |
| II. | - nadmořskou výškou území do 700 m n.m. |
| III. IV. V. | - nadmořskou výškou území nad 700 m n.m. |
V rámci klasifikace podnebí či klimatu se v podmínkách ČR používají také dlaší klasifikace. Do této skupiny efektivních klasifikací podnebí určených indexy se řadí Langova klasifikace (1915), Minářova (1948), Končekova (1957) neboli klasifikace Atlasu podnebí ČSR (1958) a klasifikace M.
Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11.
Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
tags: #kontinentalni #typ #klimatu #charakteristika