Kácení deštných pralesů a jeho vliv na změnu klimatu

Tropické pralesy jsou tou nejkrásnější oslavou přírody, která kdy zdobila tvář naší planety. Jejich biologická rozmanitost je skutečně legendární. Jediný keř v Peru obývá tolik druhů mravenců, kolik jich napočítáte na britských ostrovech. Přesto stále ubývají.

Úbytek tropických deštných pralesů

Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů jako nevratná ztráta. Na počátku minulého století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16 mil. km², dnes je to cca 7 mil. km². Každé dvě vteřiny zmizí rozloha pralesů o ploše fotbalového hřiště. Odhaduje se, že pokud nedojde k radikální změně, do poloviny 21. století tropické deštné lesy téměř zmizí.

Většina pralesů Afriky je již vykácena - ročně zde dochází k úbytkům až 15% (nejvíce na světě). V devadesátých letech byl obrovským tempem téměř zničen prales Malajsie, v současnosti je nejvíce ohrožen prales v Papuy-Nové Guiney. Prales v Indonésii ubývá také alarmující rychlostí: je ničen masivní nezákonnou těžbou, mýcením kvůli plantážím pro pěstování palmového oleje nebo kávy. Negativní dopady mají i rozvoj těžby nerostných surovin, zakládání nových sídel, stavba silnic a také velkoplošné požáry, často úmyslně zakládané. Do roku 2020 tak zbudou jen téměř bezcenné fragmenty pralesa na ploše max.

V roce 1970 byla Amazonie prakticky nedotčena, od té doby se zmenšila zhruba o polovinu, přitom má nejvyšší biodiverzitu na světě! Velké oblasti v povodí Amazonky a ve Střední Americe (až 80% z celkové odlesněné plochy) byly vykáceny jen pro potřeby chovu zvířat. Například Brazílie má největší komerční stáda na světě a je také největším vývozcem hovězího masa. Dalšími příčinami je těžba dřeva a pěstování sóji. Místní ekonomika je bohužel stále téměř celá postavená na ničení pralesa.

Příčiny kácení pralesů

Hlavní příčiny jsou zřejmě dvě: dochází jednak k jejich kácení (kvůli spotřebě dřeva jako paliva i výrobní suroviny) či vypalování (pro zisk nové zemědělské půdy, chov zvířat). Ta ale vydrží průměrně 2-4 roky.

Čtěte také: Benzín vs. životní prostředí: srovnání

Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie. Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami, aby byl vidět tak zvaný "pokrok".

WWF obvinil evropské výrobce toaletního papíru, papírových kapesníků a ubrousků ze značného přispívání k odlesňování planety. WWF konstatoval, že firmy používají především dřevo z čerstvě pokácených stromů a převážná většina výsledných produktů obsahuje jen minimum recyklovaných surovin.

Důsledky kácení pralesů

Tyto destruktivní aktivity mají ale mnohem menší hodnotu než ekologické služby živého deštného pralesa zajišťujícího biodiverzitu, koloběh vody v přírodě a omezujícího globální oteplování. Následky kácení pralesů jsou větrná a půdní eroze, povodně, zanášení údolních nádrží, sesuvy půdy (např. podhůří Himalájí), pokles srážek, sucha, ztráta možnosti místních lidí používat les jako zdroj dřeva, plodin a píce. V důsledku kácení se snižuje genofond, mizí zároveň možná léčiva a planí příbuzní zemědělských plodin. Následuje také genocida domorodých obyvatel, mizení jejich kultur (Amazonie, Malajsie, Afrika).

Každým rokem je zničena oblast tropických pralesů, která je větší než velikost státu New York. Toto způsobuje masivní vymírání živočišných druhů. Mnoho vědců věří, že současné kácení tropických pralesů ve velkém měřítku způsobuje oteplování Země a to může mít za následek zvýšení mořské hladiny a záplavy největších přístavních měst.

Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné plyny vpuštěné do atmosfery při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo reflektované ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosfery. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zon. (Nazýváno jako Greenhouse effect). Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky.

Čtěte také: Znečištění a zdraví

• Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně.
• Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách jako jsou sucha a záplavy.
• Úbytek kultury lidí žijících v pralesích - odhadovaných 140 milionů lidí jsou přímo ohroženi.

Nedávné odhady zjistily, že každý rok je zničeno nebo vážně narušeno 25 milionů ha tropických pralesů. To znamená, že každou minutu je ztraceno 117 akrů. Obchodování se dřevem je zodpovědné za přibližně 25% odlesnění, komerční těžba dřeva je po vypalování nejvýznamnějším faktorem ničení tropických pralesů.

Možnosti řešení

Tropické lesy mají dosud naději. V některých zemích, např.

Podle Science Daily vyšla najevo překvapující skutečnost, že intenzita ekosystémových funkcí (opylování, rozklad, predace mravenců, šíření semen větrem, ptáky a hmyzem atd.) pralesa zůstala i po zásahu člověka v rámci selektivní těžby stromů stabilní či se dokonce v některých případech i zvýšila. To znamená, že celková funkčnost pralesa byla zachována. To je velmi významné pozitivní zjištění pro typy pralesů dnes dost zatěžovaných přítomností člověka (zemědělství, těžba dřeva, klučení apod.), jehož působením dochází k výrazné fragmentaci velkých ploch pralesů do menších izolovaných ploch. Větší vlivy na ekosystémové funkce jsou zejména patrné v těch případech, když se podstatně změní složení společenství živočichů. Selektivní výběr jednotlivých kácených stromů nemá ale téměř žádný vliv na biodiverzitu.

Čtěte také: Bydlení a životní prostředí

tags: #kácení #deštných #pralesů #vliv #na #změnu

Oblíbené příspěvky:

• Programy zlepšení ovzduší
• Rozměry a využití rohových košů
• Typy, třídění a likvidace nemocničního odpadu
• Třídění plastového odpadu automaticky
• Zimní kompost: ano, či ne?