Jak pomoci české přírodě: Tipy a triky pro každého

Chození po horách, trampování a čundráctví má u nás v Česku dlouholetou tradici a v poslední době opět nabírá na síle. Ať už za to můžou restrikce pohybu v době covidové pandemie nebo vzrůstající popularita dálkového trailu Stezka Českem kopírující hranice naší republiky, stále více a více lidí vyráží hledat klid do naší krásné české přírody.

S rostoucím počtem lidí ale rostou i nároky na to, abychom se k přírodě chovali co nejlépe, aby po nás zůstala stále stejně krásná i pro budoucí generace. O tom, jak se správně v přírodě chovat, jsme již psali v článku “Zmizet beze stop: leave no trace”.

Táboření vs. Nocování

Když jde o přespávání v přírodě, zákon o ochraně přírody a krajiny pracuje se dvěma termíny, které v něm však nejsou zcela jasně a jednoznačně definovány. Těmito termíny jsou “táboření” a “nocování”.

Za táboření se považuje soubor činností spojených s pobytem (jednotlivce nebo skupiny osob) na jednom místě v přírodě spojený s možností přenocování. Jde zejména o přespávání v přírodě v nějakém přístřešku - především stanu ⛺️. Existence přístřešku avšak není zásadní podmínkou pro naplnění definice táboření.

Táboření zahrnuje další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava jídla, umývání nádobí, tvorba lidského a jiného odpadu atd. V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. stavba přístřešku, příprava stravy, znečišťování okolí), byť na místě nenocují.

Čtěte také: Technologie IoT pro ovzduší

Nocováním se myslí jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. V praxi to znamená, že si večer po setmění rozložíš na zem karimatku, nepostavíš si nad sebou žádný stan, tarp nebo jiný přístřešek, nepověsíš hamaku, nebudeš rozdělávat oheň a nezůstanou po tobě žádné odpadky.

Zvláště chráněná území

Zákon definuje dva typy chráněných území: velkoplošně zvláště chráněná území a maloplošně zvláště chráněná území. Na jakém území se právě nacházíš, zjistíš nejjednodušeji na mapy.cz, ve kterých jsou zvláště chráněná území vyznačena.

Geografické vymezení jednotlivých oblastí definují tzv. zřizovací předpisy. Ty přesně určují, co se na konkrétním místě chrání, a mohou zakazovat další činnosti na daném území (např. chůzi mimo zpevněné cesty kvůli ochraně stanovišť vzácných rostlin, hnízdících ptáků nebo výskytu velkých šelem). Takových míst, ve kterých by platily další dodatečné zákazy a omezení, však není mnoho a běžné turisty většinou nijak neomezují.

Problém může nastat při organizování větších akcí a závodů, které by organizátoři chtěli přes tato území vést. Národní parky a některé národní přírodní rezervace nebo památky mohou mít také svůj návštěvní řád, který jasně definuje práva a povinnosti návštěvníka daného území.

Přehled chráněných území a omezení

Na Šumavě pak existují oficiální nouzová nocoviště, díky kterým si můžeš udělat několikadenní trek přes celý národní park. Na řadě míst jsou vybudovány také nouzové útulny, které slouží na přečkání noci nebo chvilkového nepříznivého počasí. Několik jich je například i v NP Krkonoše. Lesy ČR nově staví síť nouzových útulen na místech, kudy prochází Stezka Českem.

Čtěte také: Důležité kroky pro přípravu stanoviště první pomoci

Pokud se vydáš na víkendový trek s plánem nocování pod širákem, ale překvapí tě náhlé zhoršení počasí, můžeš přespat v turistickém přístřešku, kterých je po Česku opravdu hodně.

Chování mimo chráněná území

A jak je to s ostatními oblastmi v Česku, které dle zákona nespadají mezi zvláště chráněná území? V lese mimo chráněná území se tedy můžeš pohybovat bez omezení. Oheň v nich ale rozdělávat nemůžeš, na to se musíš vzdálit nejméně 50 metrů od hranice lesa.

Při rozdělávání ohně si dej ale vždy pozor, zvlášť za sucha. Z přilehlého lesa si pak můžeš na oheň odnášet jen na zem spadlé suché klestí do 7 cm v průměru. Používání lihového vařiče nebo dřívkáče je rovněž považováno za rozdělávání ohně, jelikož nemají regulovatelný plamen.

Co se týče přespávání, tak je teoreticky povoleno. Nicméně některé pozemky mohou být soukromé a vždy by bylo lepší předem kontaktovat majitele a zeptat se. Vyhneš se tak nepříjemnému probuzení uprostřed noci, když si tě přijde majitel i se svým rozzuřeným rotvajlerem zkontrolovat a požádat o opuštění jeho pozemku.

Ve skutečnosti ale mohou existovat i další obecně závazné vyhlášky se zákazem táboření nebo rozdělávání ohně na území některých obcí a měst. Další omezení se mohou dle zákona o lesích vztahovat na aktuální situace způsobené živelními pohromami, kde například hrozí pád stromů nebo zvýšené riziko požárů.

Čtěte také: Jak se orientovat podle hvězd

Kam se vydat?

Pokud chceš mít jistotu, že neporušuješ žádné zákony, vyhlášky nebo nařízení, nejjednodušší je přespávat na oficiálních místech k tomu určených. Buď můžeš spát pod střechou v penzionech, horských chatách a útulnách nebo ve stanu v oficiálních kempech. V létě se můžeš přecpaným a hlučným kempům vyhnout, když zůstaneš na některém místě bezKempu.

Divoká příroda a panenská území, domovy vzácných živočichů a rostlin, filmové kulisy i místa s řadou nej: to jsou chráněná území naší přírody, od rozsáhlých národních parků až po malé přírodní památky.

• Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km².
• Chráněná krajinná oblast Český kras se rozkládá od Prahy jihozápadním směrem k Berounu. Pestrá a mnohotvárná krajina zahrnuje téměř 700 jeskyní s nejdelším jeskynním systémem v Čechách, významná naleziště zkamenělin a cennou teplomilnou květenu i zvířenu.
• Chráněná krajinná oblast Jizerské hory je krajinou prastarých lesů, rašelinišť i podhorských luk.
• Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice.
• Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi.
• V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava.
• Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy.
• Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány.
• Chráněná krajinná oblast České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe.
• Chráněná krajinná oblast Lužické hory leží mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem.
• Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem.
• Žďárské vrchy a stejnojmenná Chráněná krajinná oblast se dá bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka.
• Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín).
• Javoří hory tvoří výrazný tektonický hřbet ohraničující severní část Broumovského výběžku.
• Chráněná krajinná oblast Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města.

Buďte připraveni

Příroda nás vždy táhne ven. Ať už to je krátká procházka do lesa, nebo plánujeme víkendové kempování, ale základem úspěchu je být připraven. Nejde jen o to, že chcete strávit noc pod širákem a opékat buřty. Musíte být připraveni na všechny možné i nemožné scénáře. Vždy připraven!Příprava je naprostý základ a to nejen u výletů do přírody. Pokud se vydáváte do divočiny nebo jenom do lesíka za vaším domem, musíte vědět, co vás čeká. Totiž vyrazit na túru v sandálech nebo na houby bez nože fakt nechcete.

Zamyslete se nad tím, jaké počasí vás může potkat, jaká zvířata kolem vás žijí, a kolik dní budete v přírodě trávit. Máte zásoby jídla? Nezapomeňte na dostatek vody. Jestli plánujete víkend v lese, mějte trasu dobře naplánovanou a uvědomujte si svoje limity. Vyhněte se situacím, kdy přeceníte svoje síly a uvíznete v půli cesty, hladoví a ztracení. A hlavně - raději mít a nepotřebovat než nemít a potřebovat. Ale pozor! Taky nechcete tahat celý byt na zádech.

Zatímco v přípravě jste řešili, co s sebou, v plánování je důležité vědět, kam jdete. Naplánujte si trasu, stanovte si denní cíle a místa pro přespání a nezapomeňte být realističtí a nepřeceňovat se. Vždycky je lepší naplánovat si kratší úsek a mít rezervu, než se ocitnout v situaci, kdy nestíháte a vaše psychika dostává na frak. Nepřecenění vlastních schopností je klíčem k tomu, aby se vaše výprava nezměnila v noční můru. Radši dřív skončíte s úsměvem, než zůstanete trčet někde v blátě s promáčeným spacákem a náladou na bodu mrazu. A taky nezapomínejte, že počasí je nevyzpytatelné, a tak si vždycky ověřte předpověď.

Jak se chovat v přírodě

Za pořádek v naší přírodě zodpovídáme především my sami. Ať už se vydáváme na Stezku Českem, víkendový trek, nebo třeba jen na jednodenní výlet do přírody, vždy bychom se měli řídit selským rozumem a pravidly Leave No Trace.

Oficiálně ale za dodržování pořádku zodpovídají strážci přírody (CHKO, NP), policie, lesní stráž, myslivecká stráž, rybářská stráž, odbor životního prostředí, česká inspekce životního prostředí a další.

Ať už jsi zákon porušil nebo ne, pokud tě strážci přírody nebo jiná úřední osoba či majitel pozemku načapá někde přespávat, základním pravidlem je se vždy chovat slušně. Při nevhodném chování máš pokutu téměř jistou. Přestupkový zákon totiž přihlíží i k chování dotyčného a jakým způsobem byl přestupek spáchán. Velmi často vše ale skončí domluvou - komunikace je prostě základ.

Pamatujte - přežití je jen jedna velká improvizace. Takže se nenechte překvapit, až si někde v divočině budete opékat buřty na improvizovaném ohni ze zapalovače. Určitě se nebojte improvizovat, ale myslete na to, že kvalitní obuv a oblečení si jen tak v lese nevykouzlíte.

Dodržujme turistické desatero třídícího výletníka, ať si přírodu zachováme čistou.

Turistické desatero třídícího výletníka

1. Vše začíná už při nákupech a balení na cesty - minimalizujme odpad už na začátku výletu.
2. Sbalme si na výlet sáček/pytlík, kam můžeme odpadky po celou dobu ukládat.
3. Vždy trvale udržitelně - používejme látkový kapesník, dřevěný/kovový příbor, petku nahraďme opakovaně plnitelnou láhví - minimalizujme užívání jednorázových produktů.
4. Nepoškozujme přírodu! Žádné lámání větví ani zastrkávání odpadků do děr v kmenech stromů apod. - taková PET láhev tam může zůstat jako memento naší návštěvy déle než 100 let!
5. Mysleme na turisty, kteří přijdou po nás - naše návštěva by neměla být poznat.
6. Válí se okolo odpad? Ukliďme po nepořádných turistech - příroda se nám odvděčí. Není nic jednoduššího než ho vzít s sebou.
7. „Co si doneseš, to si odneseš“ - to platí i o bioodpadu, jako jsou např. slupky od banánu.
8. Sbalme si odpad na cesty - krabičku od sušenek slož, nápojovou plechovku zmáčkni…
9. Nauč správný přístup k přírodě i ostatní - uč děti a ostatní, jdi příkladem.
10. Určitě v lese nikdy nezahazujme skleněné láhve, které se rozkládají tisíce let, ani kovové předměty, které tam zůstanou jako memento po desítky let. Hrozí navíc poranění lidí i zvířat.

Třídění odpadu je důležité vždy a všude - i v přírodě, ta si totiž s odpadem, který za sebou na návštěvě zanecháme, bez naší pomoci většinou nepomůže. A tak se chovejme v přírodě jako doma, ale třiďme odpad, protože to má smysl!

Tipy a rady pro pobyt v přírodě

Do našich národních parků, lesů a přírodních rezervací míří každoročně tisíce turistů. Ne všichni se ale v přírodních lokalitách umějí pohybovat bez problémů.

1. Chovejte se tiše: ostatní turisté i volně žijící zvířata ocení, když budou mít v lese klid a ticho. Staré pravidlo o pohybu v lese říká: „Pohybuj se vždy tiše a nenápadně, abys sám neviděn viděl a sám neslyšen slyšel“. Navíc čím víc budete potichu, tím víc můžete vidět i slyšet.
2. Buďte přáteli živočichů a rostlin: naučte se přírodu skutečně vidět, nejen prohlížet. Zastavujte se, pozorujte, objevujte a sledujte ptáky či zvěř. Zkuste také poznávat stopy zvířat nebo si s sebou na výlet vezměte třeba atlas hub: čekají vás netušené objevy. A prosíme, netrhejte vzácné rostliny a nerozkopávejte houby, i ty mají právo žít.
3. Zdravte se: i když to pro někoho může být překvapující, turisté se na výletech do přírody zdraví. Samozřejmě občas se tohle hezké pravidlo dodržovat nedá, třeba na Sněžce, na Jizerce nebo na Lysé hoře, kde bývá lidí až moc.
4. Odpadky s sebou: nikomu se nelíbí, když v lese narazí na obaly od konzerv, igelitové sáčky, PET lahve a další stopy lidské civilizace. Dodržujte staré pravidlo a co do lesa přinesete, to si z něj také odneste zpět.
5. Táboření a nocleh v přírodě: tábořit můžete jen na vyhrazených místech, jinak riskujete vysokou pokutu. Totéž platí pro rozdělávání ohně, zvlášť nebezpečné při letošním suchu. V lese je zakázáno rozdělávat nebo udržovat oheň! Pro noclehy si vybírejte jen speciálně určená místa. Na Šumavě jsou skvělou volbou nouzová nocoviště, ale před odchodem po sobě vždy ukliďte.
6. Pár rad pro horské túry: trasy si pečlivě naplánujte, při časovém rozvrhu cesty berte v úvahu nejen počet kilometrů, ale i převýšení a celkovou náročnost terénu. Túru přizpůsobte kondici nejslabšího člena skupiny. Včas si zjistěte předpověď počasí a seznamte se s aktuálními doporučeními horské služby. Nechoďte po horách sami, ideální jsou nejméně tříčlenné skupinky.
7. Horská služba: Když se dostanete do problémů, kontaktujte Horskou službu. Co nejpřesněji sdělte svou polohu, nikam neodcházejte a počkejte na záchranáře. Před výletem do hor si do navigace nahraje databázi stanic Horské služby s telefonickými kontakty (přístup k databázi je na internetových stránkách). Všimněte si také míst, označených v mapách červených křížkem: to jsou takzvané body záchrany s unikátním kódem, který záchranářům prozradí vaši přesnou lokalizaci.
8. Velké šelmy: všechny druhy našich velkých šelem (rys, vlk, medvěd) jsou velice plachá zvířata a člověku se snaží raději vyhnout. Nejenže lidi nepovažují za svou potravu, ale za posledních sto let není z Evropy známý žádný případ smrtelného napadení člověka vlkem ani rysem. Ani medvěd nevyhledává konflikty, ale pokud ho překvapíte, může reagovat podrážděně.. Přesto zejména v odlehlých částech hor nechoďte do neprozkoumaných jeskyní a do hustých houštin. Pokud se přece jenom s medvědem setkáte, vyvarujte se přímého očního kontaktu, snažte se „udělat větší“ (pomalu mávejte rukama nad hlavou) a mluvte na něj pomalým hlubokým hlasem. Ustupujte zpět, ale buďte k medvědovi stále čelem a nedívejte se mu do očí. Medvěd není tvor, který by na vás číhal někde schovaný a připravoval se na útok, to není jeho styl. Podobná pravidla platí pro setkání s vlkem: bývá velmi vzácné, šelma většinou hbitě odběhne. Může se ale stát, že vás bude chvíli pozorovat, zejména ve dne, kdy hůř vidí a má pomalejší reakce. Platí totéž, co pro setkání s medvědem: udržujte si odstup, nepřibližujte se, neotáčejte se zády a pomalu vycouvejte.
9. Nástrahy a pasti české přírody: i v našich horách a lesích žije dost nebezpečných zvířat a rostou jedovaté rostliny. Naučte se je poznávat (třeba s atlasem a přímo v lese) a dávejte pozor zejména na děti, aby s jedovatými rostlinami nepřišly do styku. Mezi nejnebezpečnější rostliny totiž patří rulík zlomocný, jehož plody se podobají borůvkám. Také houby umí zabíjet: nejnebezpečnější je muchomůrka zelená, kterou si lidé pletou se žampiony. Další místa ve statistikách drží muchomůrka panterová (plete se s jedlými růžovkami) a pavučinec plyšový, který se podobá liškám. Sbírejte jen takové houby, které dobře znáte, a ty neznámé neochutnávejte. Skutečně extrémně nebezpečné zvíře je tak malé, že téměř není vidět: klíště. Pokud se přisaje, platí, že čím dřív ho odstraníte, tím menší je riziko nakažení boreliózou nebo encefalitidou. Vystrašit dokáže i zmije obecná: kriticky ohrožený had vyhledává slunná kamenitá stanoviště, kde se vyhřívá. Má dobrý sluch, vnímá otřesy způsobené lidskou chůzí a většinou včas uteče. Útočí, když se nestihne bránit jinak. Nepříjemné je i setkání s prasetem divokým, zvlášť když má svině / bachyně malá selátka, která se snaží bránit. Poslední varování patří zápřednici jedovaté, novému druhu pavouka, který k nám přišel z jižní Evropy. Malý žlutý pavouk se vyskytuje hlavně ve vysoké trávě u vodních toků. Jeho kousnutí je bolestivé podobně jako včelí, ohroženi jsou zejména alergici a děti.

Jak žít ekologicky

Životní prostředí se nám zhoršuje před očima. Vyplatí se žít ekologicky - neplýtvat cennými surovinami, dřevem, vodou, energií a k přírodě se chovat s úctou a respektem. I když na to mnohdy zapomínáme, každá rostlina i živočich jsou důležitou součástí koloběhu. Rozmanitá fauna a flóra jsou to, co nás všechny udrží při životě.

Snaž se, aby bylo možné co nejvíce odpadu znovu využít. Odpad v domácnosti pečlivě třiď a vyhazuj do správných kontejnerů. Pokud se ve tvém okolí vhodné popelnice na tříděný odpad nenachází, zavítej čas od času do sběrného dvora (zejména s plasty, sklem, kovy a papírem).

Měj raději méně věcí, ale zato kvalitních. To platí pro obuv, oblečení, vybavení domácnosti a ostatní produkty, které vlastníš. Při každém nákupu přemýšlej a zbytečně věci nenakupuj ani nevyhazuj. Víme, je to těžké, protože se na nás zbytečnosti hrnou ze všech stran a někdy se zkrátka necháme lapit. Ale ty to zvládneš. Rovněž se vyhýbej hromadění jídla a surovin. Mají omezenou dobu spotřeby, a když je nestihneš zkonzumovat, vyhodíš je. Tomu se říká plýtvání.

I když je v kurzu jíst cizokrajné ovoce a jiné plodiny, dávej přednost domácím potravinám a lokálním produktům. Podporuj ekologické zamědělství, které používá humánní chovné metody a které nepoužívá pesticidy a jiné chemické látky.

Šetři vodu a elektřinu, kde to jen jde. Nejdříve sáhni do svědomí sám sobě. Opravdu nikdy a nikde nezapomínáš odpadky?

Slovní spojení „s sebou“ má úplně jiný význam, když si jídlo necháváš zabalit do svých vlastních krabiček nebo když si svařák na trzích nebo pivo na fesťácích necháš nalít do své vlastní sklenice a tu použiješ znovu a znovu. Počítá se i káva Starbucks do vlastního hrnečku.

Nevyhazuj! Opravuj, vyměňuj nebo daruj. Existují různé možnosti, jak staré nebo nechtěné věci a oblečení ještě upotřebit.

Pustit se do velkých věcí na vlastní pěst je mnohdy těžké. Využij proto možnost spolupracovat s již zavedenou neziskovou organizací, která nejlépe ví, jak chránit životní prostředí.

tags: #jak #pomoci #české #přírodě #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Nařízení v silniční dopravě
• Praktické odpadkové koše
• Co je akční malba v přírodě?
• Poplatky za Odpad Ledečko a Okolí
• Typy černých košů