Jak přežít v divoké přírodě: Tipy a triky

Ať už se vydáváte na několikadenní túru nebo jste ostřílení příznivci bushcraftu či survivalu, je vhodné dopředu vědět, kde a jak budete spát, případně musíte mít alespoň rámcovou představu o tom, jak si svoje spaní připravit svépomocí, co k tomu využít a jak to udělat, abychom po sobě ráno zanechali co nejméně stop.

Stavba bivaku

Stavba bivaku je něčím, co byste rozhodně neměli zanedbat. Bude to totiž vaše útočiště na další noc. Kvalita spánku výrazně ovlivňuje, jak bude vypadat váš následující den. Pokud jste se třeba i ne vlastní vinou dostali do obtížné situace, může tuto situaci nekvalitní spánek ještě dále zkomplikovat. Efektivní úkryt vytvoříte rychle a plní přesně to, co po něm požadujete - chrání vás před vnějšími vlivy. Ať už se jedná o divoká zvířata nebo zhoršené povětrnostní podmínky.

Univerzální rady pro stavbu bivaku

Existují však jisté všeobecné rady, které se dají aplikovat na většinu případů stavby bivaku. Jak tedy bivak postavit, aby se jednalo o skutečně efektivní přístřešek? A co by měl takový bivak splňovat? V našich podnebných podmínkách je primární funkcí bivaku ochrana před chladem. Moc divokých zvířat, které by nás mohly ve spánku zamordovat, tu naštěstí nemáme. Jakmile si svůj ochranný kryt vybudujete, nezapomeňte ho tedy řádně izolovat. Přístřešek postavte ze všeho, co najdete okolo - z kamenů, větví, jehličí… a následně ho zakryjte čímkoliv, co máte po ruce. Čím víc vás toho bude dělit od vnějšího prostředí, tím lépe.

Podle ročního období můžete v přírodě na zemi nalézt spadané listí, hlínu, trávu nebo třeba i sníh. Cokoliv je dobré na to, abyste si z toho okolo sebe vytvořili ochrannou izolační vrstvu. „Obalte“ se tím a ponechejte si jen malý vstupní otvor. V případě zhoršeného počasí můžete i tento otvor zakrýt, například celtou. Ale pozor, aby se uvnitř stále dalo dýchat - tato rada se týká především situace, kdy si nouzový přístřešek stavíte ze sněhu.

Pokud používáte odlehčenou izolaci, jako například listí, zajistěte ji provazy nebo větvemi, zvlášť pokud můžete očekávat, že bude foukat vítr. To poslední, co chcete, je muset ve čtyři ráno vylézat ze spacáku a zajišťovat svůj přístřešek.

Čtěte také: Přežití v extrémních podmínkách

Oheň v bivaku

Zvažte také, zda se před chladem budete chtít chránit i jinak, teď máme na mysli oheň. V tom případě byste měli dodržovat jisté zásady. Například rozdělávání otevřeného ohně v lese je nejen nebezpečné, ale i zakázané - až na specificky vyhrazená místa. Oheň tedy rozdělávejte minimálně 50 metrů od okraje porostu a přitom musíte mít jistotu, že nic nepodpálíte. Pokud je velké sucho, raději zůstaňte bez ohně - ale ve většině takových případů ho stejně nebudete potřebovat.

Pokud si budete chtít zatopit uvnitř přístřešku, přineste si dovnitř už napoprvé dostatek paliva na celou noc. A hlavně - vybavte svůj přístřešek komínem, stačí jen díra ponechaná v jeho horní části. Kvůli teplu a světlu se přece nechcete udusit. Rozhodně dávejte pozor i na směr větru a pokud nemáte v bivaku dostatečné závětří, lehněte si mezi vítr a oheň. V opačném případě vám vaše respirační ústrojí příliš nepoděkuje.

Voděodolnost bivaku

Stavba voděodolného bivaku chce cvik. Také si vyžaduje určitý čas a zkušenosti. Abyste co možná nejvíce omezili pravděpodobnost, že vám v noci dovnitř začne zatékat, využijte na maximum okolní terén. Příroda vám nabízí vše potřebné k tomu, abyste se mohli co možná nejlépe připravit na případné nepříjemnosti.

Ideální je využít přirozené vlastnosti terénu, jako jsou různé převisy a útesy, jeskyně, skály, ale i stromy. Pod převis se ale neschovávejte, pokud je bouřka, hlavně pokud tento převis není příliš vysoký. Mohl by se po něm svézt blesk. V takovém případě je vhodné se skrýt do co nejhustšího lesa, i za cenu toho, že přitom zmoknete.

Abyste se ochránili před deštěm, je vhodné při stavbě nouzového přístřešku dbát na pár jednoduchých pravidel. Při izolaci přístřešek nezakrývejte materiály, které do sebe nasávají vodu. Použití mechu sice může vypadat na první pohled lákavě - vždyť přece tak dokonale chrání před chladem! Ale ve skutečnosti může být dvousečný. Po nasáknutí vodou totiž může mít přesně opačný efekt, než jste zamýšleli.

Čtěte také: Tipy pro získání pitné vody

Naopak třeba takové listí umožňuje odtékání vody, takže je pro izolaci střechy vhodnější. Ani z listí by vám však voda účinně nestékala, pokud byste na bivaku postavili rovnou střechu. Vždycky tak vytvářejte minimálně alespoň mírný sklon.

Ochrana před větrem

Třetím důležitým důvodem, proč si vůbec bivak stavět, je ochrana před větrem. Ačkoliv při uléhání ke spánku může být bezvětří, v průběhu noci může vítr zesílit a noční dobrodružství vám tak značně znepříjemnit. Je tedy vhodné vybavit svůj bivak nějakým větrolamem. Jakmile určíte, odkud vítr fouká, není už následně problém postavit mezi vítr a místo svého spánku stěnu, ať už z kamenů posbíraných okolo nebo třeba ze sněhu.

Pokud byste chtěli svůj přístřešek chránit ze všech stran, zbytečně byste se před spaním vyčerpali. Svoji energii si raději šetřete na následující den, budete ji ještě potřebovat. Používáte-li pro stavbu svého přístřešku větve, zasaďte je pevně do země, aby vám v průběhu noci neuletěly.

Izolace od země

Při stavbě bivaku je třeba dbát nejen na izolaci samotné stavby, ale také na to, abyste byli dobře izolováni odspodu. V noci totiž zem bývá vlhká a studená a může vám odebírat tělesné teplo. Ideální je samozřejmě vybavit se dopředu samonafukovací či nafukovací karimatkou, která vám celou situaci může výrazně ulehčit. Jenže někdy zkrátka karimatku nemáte nebo se vám poškodí, a tak je třeba začít improvizovat.

Z přírodních materiálů tentokrát můžete použít i mech. Pršet na něj v tomto případě nebude. Můžete ho zkombinovat s travou, listím a tenkými větvemi, ovšem pozor, aby nebyly moc ostré. V opačném případě buďto hrozí, že si propíchnete karimatku, nebo se při přímém spánku na podestýlce asi příliš nevyspíte. Větve přirozeně umístěte co nejníže a pak teprve zakryjte mechem. Jinak by vám mech mohl přece jen začít nasávat vlhkost ze země.

Čtěte také: Jak přežít v přírodě

Diskrétnost a kamufláž bivaku

Posledním faktorem, který je u spaní venku velice důležitý, je diskrétnost a nenápadnost vašeho bivaku. Dočasný přístřešek by zkrátka měl co nejvíce splynout s okolím. A splyne s ním nejlépe tehdy, pokud pro jeho stavbu budete využívat co nejvíce místního přírodního materiálu. Pokud se rozhodnete použít celtu nebo plachtu, dbejte na to, aby měla co možná nejpřirozenější odstín. Sytě barevné plachty budete mít problém skrýt.

Pokud vám bude z přístřešku vyčnívat nějaký materiál v nepřirozené barvě, zamaskujte ho listím, chvojím nebo travou, aby byl co nejméně nápadný. Kamufláž dokončete ještě před setměním - nechte si tudíž časovou rezervu a svoji pouť pro daný den uzavřete raději dříve než později. Kvalitu kamufláže následně ověřte zdálky a zkuste se vžít do role náhodného kolemjdoucího. Všiml by si něčeho?

S kamufláží dočasného přístřešku souvisí i výše zmíněné téma ohně. Bude-li třeba, abyste si v bivaku zapálili oheň, vykopejte pro něj jámu o hloubce několika desítek centimetrů. Díky tomu zvýšíte svoji jistotu, že si zdálky nikdo nevšimne ani náznaku plápolajícího oranžového světla. A vy tak zůstanete nenápadní.

Orientace v přírodě

Ztratit se v přírodě je situace, které se chce vyhnout každý. I když dnes máme GPS navigace a chytré telefony, signál nebo baterie se mohou ztratit rychleji, než si myslíte. Umět se spolehnout na vlastní schopnosti a klasické metody je proto stále důležité. Orientace v přírodě není jen dovednost - je to základ bezpečnosti. Kdo se umí zorientovat bez technologií, má vždy výhodu. Schopnost se orientovat šetří čas, snižuje stres a umožňuje lépe plánovat trasy i reagovat na změny.

Základní orientační body

• Toky řek - Řeky tečou z kopců do nižších oblastí.
• Hory a kopce - Výrazné vrcholy nebo hřbety lze dobře porovnat s mapou.
• Cesty a stezky - I neoznačené pěšiny často vedou ke známým místům.
• V poledne je slunce na jihu - Pokud se otočíte ke slunci a sledujete stín, směřuje k severu.
• Východ a západ slunce - Slunce vychází na východě a zapadá na západě.
• Délka stínů - Dlouhé stíny ráno a večer pomáhají určit směr nepřímo.

Pomůcky pro orientaci

• Turistická mapa s vrstevnicemi - Ukazuje, kde jsou kopce, údolí i sedla.
• Orientační body - Jezera, lesy, rozcestí nebo výrazné vrcholy pomáhají určit vaši aktuální pozici.
• Zarovnání mapy s terénem - Kompasem srovnáte sever mapy s reálným severem.
• Určení azimutu - Pomocí otočné růžice najděte směr mezi vaší polohou a cílem.
• Postupování podle směru - Sledujte konkrétní bod v krajině, k němu dojděte a znovu změřte azimut.

Přírodní ukazatele směru

• Mech na stromech - Obvykle roste na severní straně stromů, protože tam dopadá méně slunečního světla.
• Mraveniště - Bývají stavěna na jihovýchodní straně stromů, kde je větší teplo a sucho.
• Letokruhy stromů - Jižní strana stromu má silnější letokruhy, protože tam dřevo roste rychleji.

Co dělat, když se ztratíte

V krizové situaci hraje roli každá minuta - a hlavně klidná hlava. Ztratit se může každý. Klíčové je zachovat klid, nepanikařit a postupovat systematicky.

• Zůstaňte na místě - Tím zvýšíte šanci, že vás záchranáři najdou včas.
• Naslouchejte zvukům - Zvuky vody, silnic nebo lidí mohou pomoci určit směr.
• Zanechávejte značky - Např. větvičky, kameny nebo šipky z přírodního materiálu.
• Signalizujte - Třemi krátkými písknutími (píšťalka), blikáním čelovky nebo signálním ohněm.

Doporučené vybavení

• Kompas nebo buzola - Lehký, spolehlivý a mechanický přístroj, který funguje bez elektřiny.
• GPS hodinky - Ideální pro sledování trasy, rychlosti nebo výšky.
• Nouzová píšťalka - Malá a lehká věc, která vám může zachránit život.

Získávání vody a potravy

Přežít ve volné přírodě je výzvou, která může otestovat vaše schopnosti, připravenost i psychickou odolnost.

Voda je klíčem k přežití. Hledejte vodu v přírodě u potoků, řek nebo pramenů. V suchých oblastech můžete vodu získat z rostlin nebo ranní rosy. Stačí přiložit látku na listy a počkat, než nasaje vlhkost.

Pokud se ocitnete bez zásob jídla, můžete se spolehnout na sběr jedlých rostlin, plodů, nebo lov malých zvířat. Před konzumací si ověřte, že rostliny nejsou jedovaté. K výrobě pastí nebo zbraní použijte dřevo, kámen a provázky.

Rozdělávání ohně

Pokud nemáte zapalovač nebo zápalky, zkuste rozdělávat oheň pomocí tření dřeva, použití křesadla nebo čočky k soustředění slunečního světla. Vždy zakládejte oheň na bezpečném místě, daleko od suché trávy nebo jiných hořlavých materiálů.

Důležité rady na závěr

• Vyhýbejte se rizikovým oblastem, jako jsou strmé srázy, hluboké řeky nebo oblasti s divokou zvěří.
• Pokud se ocitnete v nouzi, vytvářejte viditelné signály, například kouř z ohně nebo velké nápisy na zemi.
• Tři opakované zvukové signály (např. píšťalkou) jsou mezinárodním signálem nouze.

Sada pro přežití

I když plánujete rychlý celodenní výlet, mít s sebou sadu pro přežití je dobrý nápad pro případ, že se ocitnete v nejhorším scénáři. Mohla přijít náhlá bouře, mohli byste se ztratit, mohli byste se zranit a museli byste čekat na jednom místě na pomoc.

Co by měla obsahovat sada pro přežití:

• Čistička vody nebo tablety na čištění vody
• Dobrý nůž s pevnou čepelí
• Předměty první pomoci (obvazy, gáza, pinzeta, antibakteriální mast, léky proti bolesti, opalovací krém, balzám na rty)
• Zapalovací zařízení (zapalovače, svíčky, pazourek a ocel)
• Nouzová deka
• Mapa a kompas

Tabulka: Důležité aspekty přežití v divočině

tags: #jak #prezit #v #divoke #prirode #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Zdroje znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji
• Výskyt divokých lvů
• Využití Suti v ČR
• Znečištění ovzduší ve městech
• Kniha pro malé objevitele: "Vše o přírodě – Moje první slůvka"