Jak správně promíchat kompost pro bohatou úrodu

Chcete se pustit do kompostování na zahradě a nevíte jak na to? Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.

Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv. Kompost je velmi kvalitním hnojivem, které si může doma na zahradě vytvořit každý.

Kompostováním se z bioodpadu stává materiál obsahující humus, který obsahuje organické a minerální látky a vodu. Vyrobte si palivo pro svoji zahradu. Když vezmete rostlinný odpad a necháte přírodu chvíli pracovat, získáte zpět přírodní zahradnické hnojivo.

Výhody kompostování

Z kompostování budete mít užitek vy i vaše zahrada. Při správném zacházení a péči produkuje kompost drahocenný humus, který je důležitý pro úrodnost půdy a tím i pro optimální růst rostlin. Jeho kyprá struktura totiž ideálním způsobem zadržuje vodu v půdě a dobře provzdušňuje kořeny.

Založení kompostu

Ke kompostování se bude hodit kompostér, nebo ho jen navrstvi někam na hromadu, jak to dělaly naše babičky. Pro začátek se podívejte na naše video Jak vybrat kompostér. V první řadě by mělo být zvolené místo dobře dostupné, a to i s kolečkem. Ideálně by mělo být blízko kuchyně, odkud bude pocházet velká část odpadu.

Čtěte také: Jak míchat kompost

Ohled berte také na vaše sousedy a zachovejte dostatečný odstup od jejich domu nebo terasy. Ideální je místo chráněné před přímým slunečním světlem a větrem, jehož půda je bohatá na humus. Klasikou mezi komposty je kompostová hromada. Ta by měla být v základu asi 1,5 m široká a navrstvená do výšky maximálně 1 m. Prostorově úspornější je kompostér z dřevěných latí. Použijte takový druh dřeva, který bude proces tlení snášet co nejlépe, například modřín. Spolehlivou volbou jsou termokompostéry.

Správné vrstvení kompostu

Na spodek patří hrubý a vzdušný materiál, který zajistí provzdušnění. Ideální je jsou na to nalámané větve či dřevnaté stonky. Základní vrstva je tvořena z hrubého materiálu, jako jsou větve nebo kousky dřeva. Kompostovou hromadu odděluje od země, takže se k organismům, které v kompostu pracují, dostane kyslík.

Nyní je možné střídavě nanášet zhruba 10 cm vysoké vrstvy zelených (dusíkatých) a hnědých (uhlíkatých), resp. Mezi zelené patří například posekaná tráva, skořápky od vajec a jiný biologický kuchyňský odpad. Hnědými materiály jsou pak listí, piliny, sláma nebo třeba štěpky z drtiče zahradního odpadu. Nezapomeň přidat také trošku zeminy.

Co s kompostem dělat?

Správně založený kompost se začne během týdne zahřívat. To je správně! Znamená to, že mikroorganismy pracují. Stačí překvapivě málo. Vždy byste měli dávat pozor na to, aby měl váš kompost dostatečný přísun vzduchu. Příležitostně mu dopřejte hrubou vrstvu z mulčovací kůry, klestí, slámy nebo větví - vytvoří opět trochu místa mezi jednotlivými vrstvami a organismům zprostředkuje přísun kyslíku.

Mějte také na paměti, že časem se hromada sesype do sebe a zhoustne, což přísun kyslíku zhoršuje. Proto je zapotřebí kompost zhruba 2 měsíce od začátku tlení překopat, tedy důkladně promíchat a znovu navrstvit. Vždy dávejte pozor na stupeň vlhkosti vaší kompostové hromady.

Čtěte také: Vše o kompostování

Vlhkost - vezmi trošku kompostu do ruky a zmáčkni ho, jak nejsilněji můžeš. Pokud se ti neobjeví mezi prsty voda - je to správně. Při otevření pěsti musí hmota zůstat u sebe a držet tvar. Pokud je kompost vlhký a nedrží, přehoď ho a přidej suchý materiál. Teplota - vyšší teplota v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování. Pokud se kompost nezahřívá, pak je pravděpodobně hodně suchý nebo nemá vyhovující složení.

Typy kompostu a jejich využití

Čerstvý kompost je po zhruba 3 měsících stále ještě v rané fázi tlecího procesu a je možné v něm rozeznat přidané materiály. Přesto ho lze použít na užitkové rostliny, které vyžadují hodně živin jako např. rajčata, brambory nebo okurky. Zralý kompost vzniká po 6 až 12 měsících. Má hnědé, skoro černé zbarvení, je cítit po lesní půdě a obsahuje jen několik málo zbytků odpadního materiálu, např. kousky skořápek.

Je dobré ho před použitím prosít - pak je ideální přísadou pro všechny travnaté a zahradní plochy, zeleninové záhony nebo jako zemina do květináčů. Na co musíte dávat pozor - zralý kompost je velice výživný. Zcela nezávadná je kompostová zemina. Prochází ještě delším procesem zrání, během kterého se účinek hnojiva pomalu snižuje. Proto je možné použít kompostovou zeminu na všechny druhy rostlin. Toto hnojivo využijete nejlépe na jaře nebo v létě.

Kompost můžeš osázet rostlinami, jako jsou tykve, cukety, okurky. Vlastní kompost na zahradě je tak nejen praktickým, ale i ekologickým řešením. Umožňuje vracet živiny zpět do půdy a zároveň snižuje množství odpadu. Kompost je osvědčené přírodní hnojivo a zlepšovač půdy. Obsahuje mnoho důležitých živin a stopových prvků pro vaši zahradní půdu. Naučte se kompostovat správně a udržitelně. Díky kompostu snížíte množství odpadu a zároveň podpoříte zdravý růst rostlin.

Kompostér na vlastní zahradě

S kompostérem ve své zahradě ušetříte peníze za hnojivo tím, že do své zahrady vnesete kompost bohatý na živiny. Kompostér je dřevěný nebo plastový kontejner určený k ukládání kompostu. Výběr místa je pro kompostér rozhodující. Nabízí se místo ve stínu nebo polostínu na rovné ploše.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu. Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.

Typy kompostérů

• Modulární kompostér JERY: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu.
• Masivní dřevěný kompostér: Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.
• Zateplený otočný kompostér JORA: Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci. Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit.
• Drátěný kompostér GABI: Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám.

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Co patří na kompost - a co nepatří?

Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad. Pro udržitelné a ekologicky šetrné hnojení jsou vhodné kompost, koňský hnůj, rohové piliny nebo kvalitní organické značkové hnojivo. Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni.

Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu.

Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N. A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin. Aby kompostování fungovalo rychle a efektivně, je důležité dodržet správný poměr uhlíku a dusíku (C:N), ideálně v rozmezí 20-40 : 1.

Uhlíkatý materiál je suchý a hnědý - větve, piliny, sláma, listí, papír, slupky. Dusíkatý materiál je mokrý a zelený - čerstvě posekaná tráva, zelené natě, byliny.

Přehled kompostovacích poměrů: Zelené kuchyňské zbytky nebo mladé části rostlin jsou plné dusíku a měly by být smíchány se suchými, uhlíkatými rostlinnými materiály - tzv. hnědým materiálem - jako jsou větve, sláma a dřevní štěpky. Hnědá:Zelená25:1Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.

Tabulka poměru uhlíku a dusíku v různých materiálech:

Jak nastartovat tlení a udržet správné podmínky

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe.

Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým). Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat.

Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte.

Faktory ovlivňující kompostování:

• Vlhkost: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda (nanejvýš pár kapek), při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“.
• Vzduch: Bakterie a houby potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku.
• Teplota: Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování.

tags: #jak #promíchat #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní průvodce odvětráváním koupelny
• Instalace dřezového odpadu
• Les a životní prostředí
• Zima v půli cesty
• Ochrana ohrožených druhů netopýrů