Počet netopýrů zimujících v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu během posledních desetiletí výrazně vzrostl. Vyplývá to z dlouholetého průzkumu loni zesnulého zoologa Jana Zimy. Jeho data nyní v prestižním odborném časopise Frontiers in Zoology zveřejnili vědci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Nárůst souvisí především se zákazem používání insekticidu DDT a lepší ochranou netopýrů na zimovištích, uvedla Akademie věd ČR (AV) v dnešní tiskové zprávě.
Býčí skála, která se nachází v Moravském krasu, je veřejnosti známá především jako místo pravěkých rituálních obětí a nálezu slavné bronzové sošky býčka. Nicméně jeskynní systém, který měří 15 km a je druhý největší v České republice, plní i jinou roli. Každý rok na podzim se do jeho útrob začnou stahovat netopýři ze širokého okolí.
Jeskyni k zimování, takzvané hibernaci, podle AV využívá 16 ze 27 druhů netopýrů, kteří se v Česku vyskytují. Býčí skála je jedním z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů v České republice.
Podle dlouholetého Zimova výzkumu od konce 80. let v Býčí skále přibývá o deset procent více netopýrů velkých, od 90. let pak o 13 procent vrápenců malých. Celoživotní výzkum Jana Zimy (1952-2019) na Býčí skále přinesl překvapivé výsledky.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Početnost netopýrů ovlivňují změny počasí, potvrdili vědci Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří spolupracovali také s Vlastislavem Káňou z Muzea Blanenska. „Zjistili jsme, že toto zimoviště více využívají vrápenci v letech, kdy je zima tuhá, tedy kdy je víc mrazivých dnů, hodně sněhu a dlouhá zima. U netopýrů velkých jsme překvapivě žádný vliv počasí nezjistili," uvedla Natália Martínková z ÚBO.
Podle vědců mohou za rozdíly různé strategie při zimování. „Netopýr velký zimuje spíš v chladnějších chodbách, ve shlucích, kde se zhruba pět až deset, ale někdy až více než sto zvířat navzájem dotýká. Zvířata tím především zamezují vypařování vody. Více než stokusové shluky netopýrů velkých na Býčí skále jsou středoevropským unikátem. Pro vrápence je pak podstatné najít si opravdu dobré zimoviště v případě, že je zima dlouhá a mrazivá. Vrápenci zimují odděleně, a tak dávají přednost teplejším a termostabilním místům hlouběji v jeskyni,“ dodává Vlastislav Káňa.
Vědce rovněž zajímalo, jak se netopýři vypořádávají se zvyšující se početností a zda se toto zvyšování nějak promítá do jejich chování během hibernace. Oproti tisícihlavým shlukům zimujících netopýrů v Severní Americe totiž obecně netopýři v Eurasii tvoří spíše menší shluky o několika jedincích. „Potvrdilo se, že pokud to jde, zvířata se výraznějšímu shlukování vyhýbají.
A čím si vědci vysvětlují nárůst početnosti? „Hlavním důvodem, proč se nám početnosti netopýrů zvyšují, a to na celoevropské úrovni, je především zákaz používání DDT a také důsledná ochrana netopýrů na zimovištích,“ objasňuje Vlastislav Káňa.
Netopýři jsou důležití pro bioregulaci hmyzu, kterým se živí. Zimní spánek, ke kterému se zde netopýři ukládají, se odborně nazývá hibernace. Jedná se o proces, během něhož je netopýr schopný snížit své energetické nároky. Není pro něj tedy nutné lovit hmyz, kterého je v okolí v zimních měsících poskrovnu.
Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza
V době zimování netopýrů se omezují aktivity v jeskyních. Dlouhodobě je zajišťovaná ochrana tahu obojživelníků pomocí přechodných zábran. sledujeme druhovou skladbu i místa která si pro zimování vybírají.
Moravský kras patří mezi nejvýznamnější zimoviště netopýrů v České republice. Zoologové sledují jejich populace při zimním sčítání, které probíhá ve 25 jeskyních Moravského krasu již od roku 1982, vždy v průběhu února a března. V posledních letech netopýrů přibývá. Před deseti lety jich bylo kolem 5000. V roce 2017 už téměř 8300. Největší kolonie tradičně zimují ve Sloupsko-Šošůvských jeskyních a v Býčí skále. V posledních letech mívaly přes 2000 jedinců. Letos zoologové napočítali v Býčí skále rekordní počty, které překročily číslovku 3000.
Mezi nejpočetnější druhy patří:
Netopýr velký (Myotis myotis) Jde o kriticky ohrožený druh, jeho potravu tvoří převážně velké druhy brouků, které loví většinou ze země. Jeden z našich největších netopýrů, hmotnost 18 - 45 g a rozpětí křídel až 37 cm. Zimní úkryty nalézá v jeskyních, štolách, sklepích a hrázích přehradních nádrží. Přeletuje nejčastěji do vzdálenosti 20 km, nejdelší doložený přelet je 390 km. Nejvyšší zjištěný věk se blíží 38 rokům.
Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) Jde o kriticky ohrožený druh netopýra, živí se převážně nočními motýly. Dosahuje hmotnosti 3 - 9 g a rozpětí křídel 19 - 25 cm. Zimní úkryty nalézá v jeskyních a sklepích, ideálně s teplotou 6 - 9°C. Přeletuje nejčastěji do vzdálenosti 10 km, nejdelší doložený přelet je 153 km.
Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem
Sčítání zimujících netopýrů na Býčí skále přineslo opět příjemné překvapení, počty v pravidelně sledovaných lokalitách Býčí skály trhají dosavadní rekordy. Celkem hostí letos Býčí skála přes tisíc netopýrů osmi druhů.
tags: #ohrožené #druhy #netopýrů #Býčí #skála #zimování