Jak na kompost: Kompletní průvodce kompostováním

Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik odpadu vyprodukuje vaše domácnost? U běžné čtyřčlenné rodiny jsou to přibližně 2 tuny každý rok. Velkou část domácího odpadu tvoří biologicky rozložitelné složky, mohou představovat až třetinu celkového odpadu. Mnoho lidí si přitom vůbec neuvědomuje, jak cenné suroviny se bez dalšího využití zbavují.

V tomto článku se dozvíte, jakými způsoby lze bioodpad proměnit na úrodné hnojivo pro klasické pěstování v půdě i moderní hydroponii. Odpad představuje ohromnou zátěž pro životní prostředí, a to zvlášť, když zhruba polovina končí nevyužitá na skládce.

Co je kompostování?

Kompostování je proces přeměny organických materiálů, jako jsou zbytky jídla, listí, tráva a další rostlinný materiál, na kompost. Kompost je bohatý, tmavý, země podobný materiál, který se používá jako přírodní hnojivo a vylepšovač půdy. Kompostování probíhá díky aktivitě mikroorganismů, jako jsou bakterie a houby, společně s většími organismy, jako jsou červi a hmyz, kteří materiál rozkládají. Pro úspěšné kompostování je důležité zajistit správnou rovnováhu mezi „zelenými“ materiály, které jsou bohaté na dusík (např. trávník, zbytky zeleniny), a „hnědými“ materiály, které jsou bohaté na uhlík (např. suché listí, piliny).

Kompostování lze provádět v domácích kompostérech, hromadách na zahradě nebo ve velkém měřítku v komerčních kompostárnách.

Historie kompostování

Historie kompostování sahá tisíce let zpět a je spojena s raným zemědělstvím a snahou o zlepšení úrodnosti půdy:

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

• Starověká Čína: Číňané jsou považováni za průkopníky v kompostování a využívání organických hnojiv.
• Starověký Řím a Řecko: I v antickém Řecku a Římě byly známy praktiky vylepšování půdy pomocí organických materiálů. Římský zemědělec a spisovatel Columella popisoval v 1. století n.l.
• Středověk: Během středověku se znalosti o kompostování a zemědělství udržovaly a rozvíjely, zejména v klášterních a venkovských hospodářstvích po celé Evropě.
• Raný novověk: V období renesance a později se znalosti o kompostování a zemědělství dále rozšiřovaly, což vedlo k sofistikovanějším metodám zlepšování půdy, včetně rotace plodin a vědeckého studia půdy a hnojiv.
• 19. a 20. století: S nástupem průmyslové revoluce a rozvojem chemických hnojiv došlo k poklesu zájmu o tradiční kompostování. Nicméně ve 20.
• V dnešní době je kompostování vnímáno nejen jako způsob zlepšení půdy, ale také jako klíčový prvek v boji proti změně klimatu, snižování odpadu a podpoře udržitelného zemědělství a zahradničení.

Druhy kompostování

Kompostování lze klasifikovat podle různých kritérií, jako je místo provádění, metody a typy použitých materiálů:

1. Domácí kompostování: Toto je metoda, kterou lidé často používají ve svých domovech nebo zahradách k recyklaci kuchyňského a zahradního odpadu. Domácí kompostování může zahrnovat jednoduché hromady, kompostovací boxy nebo speciální kompostéry (otáčecí kompostéry).
2. Komunitní kompostování: Jedná se o větší projekty, které slouží skupině domácností, sousedstvím nebo obcím. Komunitní kompostování pomáhá snížit množství odpadu, které se musí odvézt na skládku, a zároveň poskytuje kompost, který může být použit v místních zahradách a veřejných prostranstvích.
3. Vermikompostování: Vermikompostování využívá specifických druhů červů, obvykle červů červených nebo kompostových červů, k rozkladu organického odpadu. Tento proces probíhá obvykle v nádobách a je ideální pro zpracování kuchyňského odpadu. Vermikompostování je efektivní a produkuje vysoce kvalitní kompost a červí čaj, který je vynikajícím hnojivem.
4. Aerobní kompostování: Aerobní kompostování zahrnuje rozklad organického materiálu za přítomnosti kyslíku. Tento proces je rychlejší než anaerobní rozklad a obvykle vede k produkci tepla, což pomáhá zabíjet semena plevelů a patogeny. Aerobní metody zahrnují hromadné kompostování, otáčecí kompostéry a větrané statické hromady.
5. Anaerobní kompostování: Anaerobní kompostování je proces rozkladu materiálu bez přístupu kyslíku. Tento proces je pomalejší a může produkovat nepříjemné pachy, ale je užitečný v situacích, kde není možné zajišťovat pravidelné obracení kompostu. Anaerobní kompostování může probíhat v uzavřených nádobách nebo speciálních zařízeních.
6. Průmyslové kompostování: Tento typ kompostování se provádí na velké komerční nebo průmyslové úrovni a může zpracovávat velké objemy organického odpadu.

V České republice, podobně jako v mnoha dalších zemích, je velmi populární domácí kompostování. Důvodem je snaha o snížení množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí na skládkách, a využití organického odpadu z domácností a zahrad pro produkci kvalitního kompostu.

Co patří do kompostu

Do kompostu patří široká škála organických materiálů, které lze rozdělit na „zelené“ a „hnědé“ složky. Zelené složky jsou bohaté na dusík a podporují růst mikroorganismů potřebných pro rozklad, zatímco hnědé složky jsou bohaté na uhlík a poskytují energetický základ pro tyto mikroorganismy. Abyste vytvořili kvalitní kompost, je důležité dodržovat doporučený poměr mezi zelenými a hnědými složkami.

Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Na zahradě se jedná o veškerý zdravý organický odpad, který není napadený chorobami nebo škůdci. Využít můžete posečenou trávu, listí, květy, rozdrcené větve, ovoce, zeleninu, popel ze dřeva, hobliny či plevel před tvorbou semeníků.

Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Mohou totiž obsahovat patogenní látky. Do kompostu nepatří slupky a zbytky exotického ovoce, zvláště citrusových plodů a banánů. Samozřejmě je jasné, že tam také nepatří živočišný odpad, nerozložitelné materiály, popel z klasického uhlí a psí bobky; a samozřejmě cokoliv napadeného škůdci či nemocemi.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Bokashi kompostování

Bokashi kompostování je metoda fermentace organického odpadu, která umožňuje rychlou přeměnu kuchyňských zbytků na kompost. Tento proces se liší od tradičního aerobního kompostování tím, že probíhá za anaerobních podmínek (bez přístupu vzduchu), a s použitím specifických mikroorganismů.

• Příprava materiálů: Do Bokashi kompostéru se vrství kuchyňské odpady, mezi něž se pravidelně přidává Bokashi starter.
• Fermentace: Po naplnění kompostéru se uzavře, aby se vytvořily anaerobní podmínky, a nechá se materiál fermentovat. Během tohoto procesu mikroorganismy rychle rozkládají organický materiál.
• Dokončení procesu: Po fermentaci není výsledný materiál ještě plně rozložen a neměl by se přímo používat jako kompost. Místo toho by se měl zakopat do země nebo přidat do tradiční kompostové hromady, kde dokončí rozklad.

V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.

Klíčový moment pro výstupní materiál z Bokashi nastává, jakmile jej zakopete do půdy na zahradě nebo do zahradního kompostéru, kde se tento materiál rychle rozpadne a rozloží. Půdu obohatí a v zahradním kompostéru působí jako urychlovač kompostu.

Výstup z Bokashi

Metoda Bokashi je založena na anaerobním fermentování organických zbytků, tedy bez přístupu vzduchu. Nejedná se o klasické aerobní kompostování a výstupem není tmavě zbarvený kompost, jako jej známe ze zahradního kompostéru. Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní. Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí.

Co dělat, když se v Bokashi objeví plíseň?

Plíseň se může objevit ve dvou podobách - bílá a černá. Bílá plíseň může znamenat, že Bokashi nádobu plníte pomalu a je v ní hodně vzduchu. Tato plíseň je prospěšná a podporuje proces rozkládání. Tmavá plíseň se obvykle objeví, když se při Bokashi metodě něco nedělá správně. Možná, že Bokashi nádoba nebyla dostatečně uzavřená, přidávali jste málo nebo nepravidelně směs Bokashi, anebo jste třeba zapomněli odčerpávat fermentační tekutinu. V takovém případě obsah kompostéru vyprázdněte, ideálně do nějaké náhradní nádoby s víkem, a přidejte stejné množství směsi Bokashi, aby pomohla zpracovat vaše organické zbytky. Navíc se doporučuje tento materiál zasypat půdou a nechat 4 týdny stát.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Výhody kompostování

Kompostování přináší řadu environmentálních, ekonomických a zahradnických výhod, díky kterým je to prospěšná aktivita jak pro jednotlivce, tak pro komunity.

1. Snížení množství odpadu: Kompostováním lze výrazně snížit množství kuchyňského a zahradního odpadu, který končí na skládkách. Odhaduje se, že až 30 % domácího odpadu lze kompostovat, což pomáhá snížit potřebu skládek a spaloven.
2. Zlepšení kvality půdy: Kompost je vynikající přírodní hnojivo bohaté na živiny, které pomáhá zlepšovat strukturu půdy, podporuje zadržování vlhkosti a zvyšuje její úrodnost.
3. Podpora zdravého ekosystému: Kompostování pomáhá podporovat zdravý ekosystém v půdě, protože zvyšuje počet a diverzitu mikroorganismů, které jsou klíčové pro zdravý půdní život. To může přispět k zvýšení biodiverzity celé zahrady.
4. Snížení emisí skleníkových plynů: Organický odpad, který se rozkládá na skládkách, produkuje metan, silný skleníkový plyn. Kompostováním tohoto odpadu doma nebo v komunitě se místo toho přemění na užitečný produkt, čímž se snižuje jeho příspěvek ke globálnímu oteplování.
5. Úspora nákladů: Výrobou vlastního kompostu můžete ušetřit peníze za nákup komerčního hnojiva a vylepšovačů půdy. Také může pomoci snížit náklady na odvoz odpadu v některých komunitách.
6. Vzdělávací hodnota: Kompostování nabízí praktickou lekci o cyklu života a recyklaci, což může být zejména pro děti cenná výchovná zkušenost. Učí lidi o významu snižování odpadu a podporuje udržitelnější životní styl.

Kompost a hydroponie

Vytváření klasického domácího kompostu a jeho využití pro obohacení půdy je poměrně rozšířená záležitost. Jak ale postupovat v případě moderní hydroponie? Během Bokashi kompostování vzniká tekuté hnojivo, které se skvěle hodí pro hydroponii. Složení Bokashi hnojiva ale silně závisí na druhu kompostovaného odpadu, proto nelze obecně určit, jakým způsobem jej do hydroponie dávkovat. Nevhodné dávkování hnojiva přitom může vést k řadě růstových poruch rostlin.

Jak urychlit zrání kompostu

Kompostování je jedním z nejlepších způsobů, jak vrátit živiny zpět do půdy a ušetřit za hnojiva. Problémem ale bývá dlouhá doba zrání - kvalitní kompost obvykle potřebuje 6 až 12 měsíců, než je připravený k použití. Pokud nechceme čekat tak dlouho, existuje jednoduchý a levný trik, jak celý proces výrazně urychlit.

Rychlost zrání kompostu ovlivňuje několik faktorů. Pokud je kompost příliš suchý, chladný nebo v něm chybí dusík, mikroorganismy nemají ideální podmínky k práci. Důležitý je také správný poměr zelené hmoty (dusík) a hnědé hmoty (uhlík). Ideální poměr se pohybuje kolem 1 : 2 až 1 : 3 ve prospěch uhlíkatých materiálů (suché listí, větvičky, piliny). Pokud převládá uhlík, kompost zraje pomalu.

Zkušenější zahrádkáři znají trik s použitím pivovarských nebo pekařských kvasnic. Kvasnice navíc obsahují dusík a další živiny, které podporují růst půdní mikroflóry. Stačí je rozpustit ve vodě s trochou cukru a nalít přímo do kompostu. Tento postup můžete zopakovat jednou za 2-3 měsíce, aby aktivita mikroorganismů zůstala vysoká. Nezapomeňme také, že kompost potřebuje dostatek vzduchu.

Použití kvasnic je jednoduchý, levný a ekologický způsob, jak výrazně urychlit zrání kompostu. Hotový kompost má tmavou, drobtovitou strukturu, příjemně voní po zemině a neobsahuje rozpoznatelné zbytky původního materiálu.

Základní pravidla kompostování

• Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N).
• Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.
• Kompostování je aerobní proces, tedy potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim. Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.
• Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme „hnědé se zeleným“ (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti.

Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.

Praktické tipy pro péči o kompost

• Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál).
• Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.
• Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou.
• Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Co dělat, když se kompost kazí?

Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně. Nepřidávejte příliš vlhké přísady. Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým.

Výběr kompostéru

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete:

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Otevřený vs. uzavřený kompostér

• Otevřený kompost: Vydání počasí napospas, zápach a hmyz na (celé) zahradě, estetika.
• Uzavřený kompostér: Urychlení kompostování, ochrana před škůdci a zápachem, estetika, vyšší pořizovací náklady, menší objem, potřeba občasné údržby.

Bezedné kompostéry mají přímý kontakt s půdou, takže se do navršeného odpadu dostanou žížaly - ale třeba i myši. Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo.

Kompostování listí

Jelikož listí opadává na podzim, doporučuje se, udělat si zásobu spadaného listí vedle kompostéru a v průběhu následujícího roku ho mísit s dusíkatými materiály jako např. Před kompostováním těžko rozložitelných listů je dobré listí na podzim projet sekačkou bez zásobníku. Takto posekané listí nechte přes zimu pod sněhem a na jaře ho začněte postupně přidávat do kompostu.

Co umí dobře vyzrálý kompost?

• Upravuje půdní strukturu.
• Zadržuje vodu.
• Zlepšuje aeraci - provzdušnění.
• Stabilizuje pH.
• A především dodává živiny rostlinám.

Kdy přehazovat kompost?

Sledujeme průběh teplot v jednotlivých hloubkových vrstvách kompostu, a pokud se v horké fázi velmi odlišují od optima, což je 45 až 65 °C, hlavně po pár dnech od začátku kompostování, tak je důvod na promíchání. Velmi rozdílné teploty v jednotlivých vrstvách svědčí i o nežádoucím vzniku neaktivních zón.

Vermikompostér

Kompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.

Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, které žížaly nestačily zpracovat. Doporučujeme důkladně prohlédnout celý vermikompostér a odstranit všechny kusy odpadu, které by mohly tento problém způsobovat. Dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravou hned ze začátku.

Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš suchý, vlhkost zvýšíte jeho navlhčením, například pomocí rozprašovače. Spodní patro by se mělo nechat pár týdnů bez povšimnutí, aby se dokompostovaly i ty nejčerstvější organické zbytky, dokud neuvidíme krásný tmavě hnědý vermikompost se žížalami.

Žížaly rády přelézají za čerstvým bioodpadem nebo pryč od světla. Jakmile je první patro ze ¾ plné, je čas na sklizeň. Žížaly v něm přestaneme krmit a necháme jim pár týdnů, aby zpracovaly všechny zbytky. Čerstvý bioodpad mezitím putuje do nového patra. Výhodou je, že takto můžeme využít i působení světla. Stačí postavit kompostér k oknu nebo na terasu bez víka a v rukavicích vytvarovat kompost do tvaru pyramidy/hromady. Žížaly se budou stěhovat do nižších vrstev, aby se schovaly před světlem a suchým vzduchem. Díky tomu můžeme postupně sklízet vermikompost od vrcholku hromady.

Především v důsledku příliš vysoké teploty během letních měsíců mohou žížaly uhynout. Nyní nezbývá než obsah vybrat a kompostér vyčistit. Obsah včetně nezkompostované hmoty doporučujeme buď zakopat do země, nebo zanést na kompost.

Problémy s vermikompostováním a jejich řešení

• Pavučinková plíseň: Obvykle se vyskytuje v několika prvních týdnech v souvislosti s vyšší vlhkostí a zahříváním bioodpadu. Doporučujeme každý den na 15 min pootevřít víko a nechat odvětrat.
• Mušky: Mušky všeho druhu mají rády vlhkost, proto je dobré vermikompostér trochu vysušit. Osvědčila se nám pilinová terapie, kdy piliny zapracujeme v rukavicích do kompostu a následně nasypeme i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat. Stejně tak je důležité pravidelně odlévat žížalí čaj a udržovat sběrnou nádobu na čaj „čistou“ - dlouho stojící čaj v nádobě může být lákavou líhní pro hmyzáky.

tags: #jak #redit #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické zóny Etiopie
• Druhy a Použití Ekologické Profesionální Chemie
• Příznaky diabetické ketoacidózy
• Definice a Řízení Kvality Ovzduší
• Analýza vnějšího prostředí