Jak Řešit Ekologické Problémy: Komplexní Přístup

Většina z nás si musela všimnout, že v určitých obdobích v České republice neprší tak jako dříve, že v zimě padá méně sněhu nebo že přibývá extrémně horkých dnů. V souvislosti s dlouhodobým suchem na našem území se tak poslední dobou hovoří třeba o proměnách krajiny, starostech zemědělců s úrodou či boji s různými parazity, kterým sucho svědčí. Problém dlouhodobého sucha je natolik vážný, že ani několikadenní přívalové deště už nedokáží české krajině dostatečně pomoci.

Řešení Problematiky Sucha

Odborníci se shodují, že přírodě je třeba pomoci. Ostatně i na současném stavu má podíl působení člověka. Zejména od 50. let minulého století totiž probíhaly zásahy do krajiny ve snaze maximalizovat zemědělskou produkci, a to např. úpravou vodních toků pro odvádění tehdy nadbytečné vody, která nyní chybí. Jedním z kroků, jak toho docílit, je přirozené zadržování vody vytvářením tůněk, říček, rybníků či navracením řek do původních koryt. Klíčovou oblastí je i samotné zemědělství.

Koncepce Ministerstva životního prostředí proto zahrnuje podporu ekologicky hospodařícím zemědělcům a postihy za využívání pesticidů a herbicidů, jež poškozují půdu i podzemní vody. Mezi ambicióznější projekty pak patří stavba přehrad pro masovější zadržování vody. Někteří ale tuto myšlenku kritizují s tím, jakou vodu nové nádrže zadrží, když prší čím dál méně. Jako krajní řešení se v extrémním případě zvažuje i zdražení vodného a stočného ve snaze omezit plýtvání vodou obyvatelstvem, ačkoliv tato varianta je zatím čistě hypotetická. Realističtější je naopak intenzivnější propojování vodovodů pro lepší zásobování kriticky zasažených oblastí.

Navzdory výše popsaným řešením, z nichž se některá již začínají uvádět do praxe, jako tvorba tůněk a říček za podpory Lesů ČR, je bohužel stále potřeba doufat, že suché roky trvající už od roku 2015 vystřídají co nejdříve roky mokřejší. Přestože se jedná o rozsáhlý problém vyžadující systémové řešení, boji se suchem a s ním souvisejícím nedostatkem vody do budoucna může malým dílem přispět každý z nás, a to jednoduše šetrnějším nakládáním s vodou, omezením plýtvání a svým zájmem o situaci v okolí.

Indie a Její Environmentální Výzvy

Indie se dnes nachází na křižovatce, kdy intenzivní urbanizace, zemědělství a průmyslový rozvoj přináší environmentální zátěž s dopadem na obyvatele i ekonomiku. Indická vláda si je neudržitelnosti této situace dobře vědoma a její snahy o řešení se odráží i v letošním rozpočtu země pro období 2025-2026. S rostoucí poptávkou po efektivním nakládání s vodními zdroji a odpady je tento sektor v Indii připraven na inovace a změny v souladu s cíli udržitelného rozvoje, ke kterým se Indie zavázala v rámci plnění Agendy 2030 OSN.

Čtěte také: Udržujte auto čisté a tříděte odpad

V současnosti Indie vyprodukuje zhruba 68 milionů tun odpadů ročně, z čehož dále zpracováváno je zhruba jen 15 %. Vláda Indie v posledních letech spustila řadu iniciativ, které podporují modernizaci odpadové infrastruktury a otevírají prostor pro podniky, které se chtějí podílet na řešení těchto problémů. Mezi ně patří zejména Swachh Bharat Abhiyan (Mise pro čistou Indii), Mise pro chytrá města a Mise pro čistou Gangu.

Odvětví odpadového a vodního hospodářství v Indii naléhavě potřebuje pokročilé technologie, aby se vypořádala s rostoucími ekologickými výzvami. Podniky mají několik příležitostí vstoupit na tento trh s inovativními řešeními. Technologie Waste-to-Energy jsou velmi žádané, protože Indie usiluje o snížení odpadu na skládkách a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. S rostoucí potřebou čisté pitné vody zejména ve venkovských oblastech existuje také značná poptávka po technologiích úpravy a čištění vody.

Vzestup konceptu chytrých měst smart cities vyvolal poptávku po chytrých řešeních pro nakládání s odpady, včetně sběru odpadu s podporou internetu věcí a automatizovaných systémů třídění. Společnosti specializující se na tyto technologie mají velkou příležitost podpořit transformaci měst. A konečně, indická infrastruktura čištění odpadních vod je nedostatečná, což vytváří poptávku po moderních čistírnách odpadních vod.

Indická vláda aktivně podporuje spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP) jako klíčový nástroj pro řešení environmentálních problémů. Tento přístup má za cíl přitáhnout investice, využít technické odbornosti a podpořit inovace, které soukromé firmy mohou přinést. Zahraniční firmy, včetně českých podniků, mají příležitost zapojit se do spolupráce s místními subjekty nebo vládou a investovat do klíčových infrastrukturních projektů, jako jsou čističky odpadních vod, zařízení na recyklaci odpadu nebo distribuční sítě vody. Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Dillí (Indie).

Osobní Přístup k Ekologii

Ač by se mohlo na první pohled zdát, že příroda, životní prostředí a ekologie se nás téměř netýkají, opak je pravdou. Prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše zdraví až z 20 %. Pokud se k němu nebudeme chovat jakž takž zodpovědně, můžeme si být jisti, že nám nic moc dobrého nevrátí.

Čtěte také: Proč se české firmy zaměřují na ekologii?

Jednoduché kroky, jak se k životnímu prostředí chovat lépe:

1. Plýtvání Potravinami: Každý rok se během výroby, sklizně nebo zpracování potravin "ztratí" nebo vyhodí cca třetina celkové produkce. Řešení tohoto problému je přitom velmi jednoduché a elegantní. V supermaketech, jako je Penny, Tesco nebo Lidl, dnes už také najdete tzv. "křivé" ovoce a zeleninu, které by ještě nedávno skončily v kontejneru jen proto, že nemají dokonalý tvar nebo velikost. Skvělá je i aplikace Nesnězeno, kde můžete pomoci zachránit jídlo, které se neudalo v restauracích, kavárnách nebo cukrárnách. Kromě dobrého pocitu a plného žaludku ještě ušetříte i nějaký ten peníz.
2. Šetření Vodou: Vodu potřebujeme k životu všichni, o tom není pochyb. I přesto jí však využijeme pouhých 44 % a zbylých 56 % odchází nevyužitých ve formě odpadních vod do životního prostředí. V zemích EU se navíc na osobu za jediný den spotřebuje cca 5000 litrů vody za účelem výroby potravin. I tyto drobnosti dokáží ušetřit obrovské množství vody. Za 3 minuty sprchování přece budete stejně čistí a voňaví jako po 20 minutách.
3. Omezení Plastů: V roce 2017 bylo celosvětově vyprodukováno neuvěřitelných 348 milionů tun plastu, přičemž každoročně skončí cca 8 milionů tun v oceánech. Tam zabíjí vodní živočichy a ptáky a ve formě mikroplastů se dále hromadí v rybách, čímž vstupují do našeho potravního řetězce. V celosvětovém měřítku se v množství takto spolykaných mikroplastů za týden dostáváme až na 5 g, což odpovídá kreditní kartě (Gerretsen, 2019).
   • Láhev na vodu: Namísto každodenního kupování PETek a vytváření nového odpadu si raději pořiďte jednu pořádnou lahev, se kterou nejen že vyprodukujete méně plastového odpadu, ale navíc získáte skvělý módní doplněk.
   • Kelímek na kávu: Místo každodenního vyhazování kávových kelímků si raději pořiďte vlastní termohrnek, který udělá hodně parády za málo peněz, nebo využijte službu otoč kelímek.
   • Znovupoužitelné pytlíky: Zkuste si vzpomenout, kolik mikrotenových sáčků ze supermarketu jste využili jen na převoz potravin domů a následně vyhodili. Tuto obrovskou ekologickou zátěž nám pomohou vyřešit znovupoužitelné pytlíky, díky kterým ušetříme spousty a spousty těch plastových.
   • Krabička na jídlo: Ke každému jídlu s sebou dostáváme i nepěkný bonus v podobě jednorázového obalu. I tady ale existuje lepší varianta. V restauracích, bistrech a kavárnách zapojených do projektu rekrabička si můžete jídlo nechat zabalit do znovupoužitelné krabičky, kterou můžete následně buď vrátit, nebo ji používat dokola a dokola. Stejnou službu nabízí i projekt vratné misky.
   • Nerezová a bambusová brčka: Klasická plastová brčka skvěle nahradí znovupoužitelné alternativy z nerezu nebo bambusu.
4. Kapslové Kávovary: Dejte proto kapslovému kávovaru vale a raději si pořiďte moka konvičku, french press, aeropress nebo dripper.
5. Bezobalové Obchody: Téměř v každém větším městě dnes najdete bezobalové obchůdky, kde si potraviny sami navážíte a odnesete si je domů ve vlastních nádobách. Stejně tak i tuhá mýdla, sprcháče a šampony mají oproti běžné kosmetice jednu nespornou výhodu - nemusí být v plastových obalech, které po pár týdnech končí v koši. Tyto výrobky pořídíte téměř v každém bezobalovém obchodě a kromě nejrůznějších vůní a univerzálnosti použití vás mile překvapí i svou dlouhou výdrží.
6. Omezení Masa: Větším či menším omezením konzumace masa odlehčíte nejen planetě a peněžence, ale i vašemu zdraví. Snahy o snížení jeho spotřeby jsou dnes rozšířeny po celém světě, populární je např. hnutí Meatless Monday, které nabádá k alespoň jednomu bezmasému dni v týdnu.
7. Třídění Odpadu: Díky třídění můžeme část vyprodukovaného odpadu zrecyklovat a znovu použít. Proces recyklace je sice na energii nebo vodu stejně náročný jako jakákoliv jiná výroba, omezuje však nutnost další těžby a využívání primárních zdrojů, a přeměňuje tak odpadní materiál na druhotné suroviny.
8. Šetření Energií: Všichni tak nějak tušíme, že energie (ať už tepelná, elektrická nebo jakýkoliv jiná) neroste jen tak na stromech, ale musí se nějak vyrobit. A nezřídka kdy právě i z těch stromů.
9. Ekologické Čistící Prostředky: Úklid typu "přejet všechno vlhkým hadříkem" není z hlediska hygieny úplně to pravé, není tedy divu, že bez chemických přípravků si dnes uklízení, praní nebo mytí nádobí představíme jen těžko. Jde to ale i lépe.
10. Udržitelné Oblečení: Preferujte oblečení, které nebylo vyrobeno tisíce kilometrů daleko, staré oblečení si upravte, přešijte, pošlete ho dál (např. na Vinted.cz) nebo ho darujte. Při hledání nových kousků také občas navštivte nějaký ten second hand, čímž pomůžete již vyrobené oblečení dále využít, a snížit tak množství textilního odpadu.

Způsobů, jak být k našemu životnímu prostředí šetrnější, je mnoho. A většina z nich je velmi snadná. Za pouhou minutu sprchování proteče téměř 9,5 litru vody. Jestliže čas strávený ve sprše stáhneme z 10 minut na 5, ušetříme tím krásných 47 litrů. Pokud by každý obyvatel ČR navíc denně ušetřil 2 plastové obaly, za celou republiku se za tento jediný den dostaneme ke 20 milionům ušetřených obalů.

Dopady Klimatických Změn v České Republice

Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je klimatická změna bezesporu největší environmentální hrozba současnosti. Na základě grafu s průměrnou roční teplotou v České republice za posledních 245 let vědec ukázal, že se u nás střídají chladnější a teplejší roky. Nejvíce z toho vyčnívají roky 2011 až 2020. Vůbec nejteplejší roky v tuzemském i globálním měřítku byly 2014, 2015, 2018, 2019 a 2020. Současně prezentoval dva hypotetické scénáře do budoucna.

Do poloviny století stoupne teplota o 1,4 až 1,9 stupně. Do roku 2100 půjde podle Pavla Zahradníčka o dva až čtyři stupně. Nejvýrazněji se přitom bude měnit zimní sezona, což středoevropské krajině přinese více deště a méně sněhových srážek. Nárůst teploty se projevuje také větším počtem tropických dnů. V šedesátých letech 20. století nastalo čtyři až pět takových dnů za rok. Nyní jich je 13 až 14. Došlo tedy k trojnásobnému nárůstu. Také se mění četnost, a hlavně intenzita jak extrémního sucha, tak i povodní. Za posledních 24 let zažila Česká republika asi 19 větších hydrometeorologických extrémů. Sucha v letech 2015 až 2020 byla podle něj největší za posledních 500 až 2000 let. Viditelnými dopady změny klimatu budou nižší výnosy plodin. „Do budoucna by se u nás mohla pšenice stát nerentabilní. Dopadů na zemědělství ale bude podstatně více,“ varuje vědec.

Harnessing Plants Initiative

Profesorku Joanne Choryovou trápily dva problémy: klimatická krize a rostoucí lidská populace, kterou v budoucnu nebude jednoduché uživit. A se svým týmem ze Salk Institute nabízí řešení, které by podle ní mohlo zabít dvě mouchy jednou ranou. Choryová v rámci projektu Harnessing Plants Initiative chce pomocí genetické manipulace upravit rostliny tak, aby ve svých kořenech zachytávaly a ukládaly více uhlíku z atmosféry, než činí přirozeně, a současně by za sebou zanechávaly úrodnější půdu, která by přispívala k vyšším výnosům.

V projektu Joanne Choryové hrají klíčovou roli ve zmírňování dopadů změny klimatu světově nejrozšířenější plodiny. Zjednodušeně řečeno, rostliny absorbují oxid uhličitý a zároveň produkují kyslík. Choryová si položila otázku, zda by rostliny nemohly absorbovat uhlíku více, než doposud? A nemohly by při tom navíc ještě obohacovat půdu, ve které rostou, aby byly výnosy plodin vyšší? Odpovědí je podle ní suberin, hlavní složka korku, bohatá na uhlík, která se nachází v buněčné stěně kořenů vyšších rostlin a odolává rozkladu (tudíž neuvolňuje uhlík zpět do atmosféry). Joanne Choryovou napadlo upravit genetický kód rostlin tak, aby vyvíjely delší a mohutnější kořenové systémy, které budou absorbovat z atmosféry větší množství uhlíku než doposud a následně ho ukládat v půdě ve formě suberinu.

Čtěte také: Řešení pro odpad pračky v malé koupelně

Jakmile se podaří vyvinout požadované změny na modelových rostlinách, bude se pokračovat na změně genetického kódu na šesti světově nejčastěji pěstovaných plodinách: kukuřici, sóje, rýži, pšenici, bavlníku a řepce. V rámci projektu se nyní pracuje na vývoji zařízení, které by bylo schopné simulovat klimatické podmínky kdekoli na zemi. Zařízení pomůže odhalit genetické rysy, které rostliny využívají k adaptaci ve stresovém prostředí.

Výsledky zasedání Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)

Ve Windhoeku právě skončilo 11. plenární zasedání Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES). Výsledkem zasedání bylo přijetí dvou důležitých hodnotících zpráv, které se zaměřují na transformativní změnu a na vzájemné vazby mezi biodiverzitou, vodou, potravinami a zdravím. Na jejich přípravě se významně podílely i vědkyně z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). Současně se svět potýká i s dalšími vzájemně propojenými krizemi. Zhoršující se dostupnost vody a potravin, rostoucí problémy se zdravím lidí a klimatická změna jsou problémy, které se vzájemně posilují a ovlivňují. Zpráva zdůrazňuje, že tyto krize nelze řešit izolovaně. Naopak, je nutné je řešit společně, s ohledem na všechny faktory, které se vzájemně ovlivňují.

Globální hodnotící zpráva IPBES z roku 2019 také poukázala na to, že k zastavení globální krize biodiverzity je potřeba zásadní transformativní změna ve způsobu, jakým organizujeme naše společnosti. Smysluplnou změnu však může vytvořit každý z nás skrze svoje individuální rozhodnutí a aktivní zapojení v rámci svého nejbližšího okolí. Výsledné shrnutí druhé globální hodnotící zprávy o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách by mělo být předloženo ke schválení na 15. zasedání IPBES v roce 2028. Do přípravy zpráv IPBES má možnost se zapojit i vědecká komunita z České republiky.

Setkání vědců zaměřené na klimatickou změnu

Dne 14. října se v Praze z iniciativy Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva AV ČR konalo setkání vědkyň a vědců z oblasti společenských věd, kteří se ve své expertize věnují klimatické změně. Jedním ze závěrů sympozia byla shoda na potřebě vzájemné komunikace, spolupráce a propojování poznatků jednotlivých vědních oborů, a to jak uvnitř společenských věd, tak mezi nimi a přírodními vědami.

Globální oteplování a související klimatické jevy ovlivňují stále výrazněji podobu a fungování planetárních ekosystémů, což má také zásadní dopady na každodenní životy lidí. Řešení klimatické krize vyžaduje zásadní změny v nastavení systému společenské správy a vládnutí, které je úzce propojeno se změnami v chování jednotlivců a společenských skupin. Bez podpory a spolupráce široké škály aktérů veřejného, soukromého i neziskového sektoru jsou však tyto změny pouze těžko představitelné a prosaditelné. V tomto směru hrají společenské vědy významnou roli. Umožňují porozumět fungování společnosti a chování jednotlivců, dávají důležité odpovědi ohledně antropogenních příčin a souvislostí klimatické krize i pro tvorbu účinných řešení.

Společenskovědní výzkum poskytuje cenné poznatky o souvislostech mezi ekonomickým růstem a emisemi skleníkových plynů, dopadech urbanizace, vlivech spotřebních vzorců (u výrobků i služeb), vlivech motivace individuálního a skupinového chování, dopadech demografických změn či důsledcích nerovností uvnitř jednotlivých států a regionů i nerovností globálních. Společenskovědní výzkum také studuje, jakými způsoby (např. změnami vzorců chování, výroby, spotřeby atd.) lze snižovat emise skleníkových plynů či jak účinně posilovat adaptaci a jak k těmto postupům motivovat.

tags: #jak #resit #ekologicke #problemy

Oblíbené příspěvky:

• Metody environmentální výuky
• Projekce budoucí potřeby vody v ČR
• Legislativa a ekologická síť
• Likvidace odpadu plazmatem
• Česká legislativa ovzduší