Jak se hodnotí kvalita ovzduší v ČR

06.03.2026

Kvalita ovzduší je zásadním faktorem, který ovlivňuje životní prostředí. Čistota vzduchu navazuje na dva pilíře udržitelného rozvoje: sociální (sledování zdravotního stavu populace) a ekonomický (zdravotní stav populace má vliv na ekonomickou výkonnost pracovníků a celé ekonomiky kraje).

V této tematické oblasti se zaměříme na znečišťování ovzduší přímo ze zdrojů znečišťování (emise), ale i na úroveň koncentrace znečišťujících látek v ovzduší - imise.

Po období na začátku devadesátých let, kdy docházelo ke snižování znečištění ovzduší a emisí vlivem masivních investic do velkých zdrojů znečištění, dochází nyní k novému zvyšování znečištění. V současné době mají na zvyšujícím se znečištění ovzduší vliv především mobilní zdroje.

Emise a zdroje znečištění

Emise představují znečištění měřené přímo ze zdrojů znečištění na daném území. Zdroje znečištění jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO).

Tyto zdroje jsou rozdělené do základních dvou podskupin: zdroje stacionární (stacionární zařízení ke spalování paliv, REZZO 1-3) a mobilní (zdroje se spalovacími nebo jinými motory, REZZO 4).

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Velké stacionární zdroje (REZZO 1-2) jsou sledovány jako jednotlivé bodové zdroje. Zdroje stacionární malé (REZZO 3) jsou sledovány hromadně jako plošné zdroje na úrovni obcí. Mobilní zdroje (REZZO 4) jsou sledovány liniově a plošně.

Stacionární zdroje emisí se podle druhu a výkonů člení na:

REZZO 1 (velké zdroje znečišťování) - zahrnují stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů
REZZO 2 (střední zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek
REZZO 3 (malé zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší

Regionální ukazatele znečištění ovzduší

Pro popsání situace v oblasti znečištění ovzduší byly pro všechny kraje vybrány dva indikátory. Prvním indikátorem jsou emise NOx (REZZO 1-4), mezi které patří široká škála znečišťujících látek: oxid dusnatý NO, oxid dusičitý (NO2) - ty se vyskytují nejčastěji, dále pak oxid dusitý N2O3, tetraoxid dusíku (N2O4) a oxid dusičitý N2O5. Hlavním zdrojem jsou motorová vozidla a proto je tento indikátor zvláště vhodný pro monitorování emisí v Praze, kde je vysoký počet motorových vozidel trvalým problémem.

Druhým indikátorem jsou emise SO2 (REZZO 1-3), které jsou v případě tohoto indikátoru měřeny ze zdrojů stacionárních. Zdrojem těchto emisí jsou zejména výroba elektrické a tepelné energie, rafinerie ropy či zpracování kovů.

Imise a monitorovací stanice

Dopad emisí na kvalitu ovzduší v daném regionu, tedy čistota ovzduší (imise) se měří na stanicích automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ. Kromě nich jsou do informačního systému zahrnuty i výsledky měření na stanicích dalších organizací (např. SZÚ). Stanice měří hodnoty koncentrací znečišťujících látek, např. oxidu siřičitého SO2, oxidu dusnatého NOx, oxidu dusičitého NO2, prašného aerosolu PM10, benzenu nebo těžkých kovů (As, Cd, Hg, Ni, Pb).

Pro sledování kvality ovzduší byl pro porovnání krajů vybrán ukazatel zachycující celkovou situaci a to Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v %. Povinnost vymezovat oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vyplývá ze zákona č. 86/2002 Sb, od roku 2005 se vymezení provádí také podle zón a aglomerací. Tyto oblasti vymezuje odbor ochrany ovzduší MŽP.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Ukazatele pro hl. m. Prahu

V rozdělení podle druhu emisí jsou pro situaci v Praze zejména významné emise tuhých látek. Oxidy dusíku jsou stále i zde jednou z hlavních znečišťujících látek, jejich podíl na tvorbě kyselých dešťů a zvláště přízemního ozónu působí v Praze velké znečištění ovzduší. Emise oxidu siřičitého jsou v současnosti pro Prahu nejméně problematické. Jejich emise se stabilně snižují. Poměrně značně nepříznivý je vývoj emisí oxidu uhelnatého.

V rozdělení emisí podle zdrojů jsou pro situaci v Praze jsou nejpodstatnější emise z mobilních zdrojů. Jde o emise vznikající při provozu automobilů.

Emise ze stacionárních zdrojů

Ve srovnání s ostatními regiony ČR v produkci emisí ze stacionárních zdrojů Praha patří k oblastem s nadprůměrnými emisemi, v roce 2006 v přepočtu na 1 km2 u všech uvedených druhů emisí byl v Praze překročen celorepublikový průměr, ale kromě emisí tuhých látek jsou kraje, kde měrné emise měly vyšší hodnotu než v hlavním městě.

Ve vývoji těchto emisí dochází k pozitivním posunům. U všech znečišťujících látek došlo ve srovnání s výchozím rokem 1994 ke značnému snížení hodnot emisí. K nejvýraznějšímu poklesu však došlo v devadesátých letech a po roce 2000 již meziroční poklesy nejsou pravidelné a můžeme spíše vývoj hodnotit jako stagnaci na dosažených hodnotách.

Emise z mobilních zdrojů

Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava. Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních. Při srovnání měrných emisí z dopravy vychází Praha oproti celorepublikovému průměru jako podstatně více znečištěná. To je zapříčiněno mnohonásobně vyšší koncentrací automobilové dopravy na území hlavního města, než na území celé republiky.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

V období 2001 až 2005 došlo u emisí REZZO 4 v hlavním městě ke značnému nárůstu, a to i v případě emisí CO, u kterých se na území celé republiky situace zlepšuje. U emisí SO2 byl zaznamenán i v Praze určitý pokles v roce 2005, ale ani v tomto případě nelze mluvit o trvalejším trendu. Velký nárůst emisí tuhých látek z mobilních zdrojů je zaznamenán i v celé ČR, ovšem v Praze je nárůst větší.

Kvalita ovzduší v Praze

Kvalitu ovzduší v hl. m. Praze i přes významné pozitivní změny zejména v devadesátých letech v řadě ukazatelů založených na měření emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů můžeme hodnotit jako trvale nevyhovující. Dopad emisí ze zdrojů na území hl. m. Prahy se projevuje při měření kvality ovzduší stanicemi na území města. Do ovzduší se však mohou dostávat škodlivé látky i ze vzdálených zdrojů znečištění ovzduší. Pro hodnocení a zdraví lidí jsou rozhodující imise.

Pro situaci v hl. m. Praze jsme vybrali měření polétavého prachu a oxidů dusíku.

Data o imisích jsou získány z ČHMÚ z Informačního systému kvality ovzduší. Údaje o imisích jsou měřeny v miligramech na m3 a jedná se o průměrné roční hodnoty spočtené na základě 24 hodinových hodnot. Jsou poměřovány vůči imisním limitům. Od roku 2002 se používají nové limity, které plně reflektují požadavky Evropské unie V textu jsou imisní hodnoty porovnávány vůči limitům stanoveným v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. po celé období z toho důvodu, aby bylo zajištěno srovnání imisí vůči stejné hladině a byly zmenšeny výkyvy plynoucí ze změn imisních limitů. Imisní hodnoty jsou porovnávány pouze vůči imisnímu limitu, bez meze tolerance. Imisní limit pro roční průměr PM10 je podle tohoto nařízení stanoven na 40 µg/m3 a i pro NO2 je limit stanoven pro roční průměrnou hodnotu na 40 µg/m3.

Měsíční hodnocení kvality ovzduší

ČHMÚ zveřejňuje stručné souhrnné měsíční hodnocení situace na území České republiky v oborech klimatologie, hydrologie a kvalita ovzduší. Odborná zpráva jak za ČR, tak klimatologické hodnocení v jednotlivých krajích je k dispozici na webových stránkách ČHMÚ.

Předběžné zhodnocení kvality ovzduší za rok 2022

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jakožto ústřední orgán České republiky pro obor ochrany čistoty ovzduší, vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2022. Hodnocení se tedy týká suspendovaných částic PM10 a PM2,5, přízemního ozonu (O3), oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu uhelnatého (CO).

Rok 2022 byl na území ČR teplotně nadnormální, srážkově normální. V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 panovaly v roce 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky. Dobré rozptylové podmínky (RP), vyjádřené pomocí ventilačního indexu pro celou ČR, byly v roce 2022 zaznamenány ve 320 dnech (88 %). V porovnání s desetiletým průměrem se jedná o zlepšení o 5 %.

K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 došlo v roce 2022 na 2 % stanic (3 ze 123). Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 (20 µg·m−3) byl v roce 2022 překročen na 5 z 88 stanic (6 %). Všechny stanice s nadlimitní koncentrací se nachází v aglomeraci O/K/F-M.

Index kvality ovzduší

Index kvality ovzduší představuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí lokalitě. Byl navržen ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a jedná se o komplexní ukazatel, který charakterizuje kvalitu ovzduší s ohledem na zdravotně podložená doporučení WHO. Výhoda indexu je jeho jednoduchost a přehlednost.

Výpočet nového indexu je založen na současném vyhodnocení 3hodinových klouzavých koncentrací oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a suspendovaných částic (PM10). V letním období (1. 4. - 30. 9.) se navíc hodnotí i 3hodinové klouzavé koncentrace přízemního ozonu (O3).

Zelená barva představuje velmi dobrou až dobrou kvalitu ovzduší a jedná se o ideální podmínky pro pobyt venku. Oranžová barva odpovídá přijatelné kvalitě ovzduší, kdy je již doporučeno omezení venkovních aktivit, zatímco červená barva označuje zhoršenou až špatnou kvalitu ovzduší a venkovní aktivita se nedoporučuje.

Vliv pandemie COVID-19 na kvalitu ovzduší

Protipandemická opatření a omezená možnost cestování způsobovala, že se v ovzduší snižovalo množství emisí z dopravy. Přispívalo to k jeho celkové kvalitě, která byla v Česku za uplynulý rok skutečně výjimečná. Na úbytek škodlivých látek měly ovšem vliv hlavně příznivé rozptylové podmínky. Omezení dopravy či útlum průmyslu k tomu pouze přispěly.

Kvalita ovzduší a odpalování pyrotechniky

Odpalování domácí pyrotechniky jednotlivci kolem půlnoci má zcela zásadní vliv na kvalitu ovzduší. Profesionální ohňostroj, stejně jako odpalování jednotlivci, zhoršuje kvalitu ovzduší a vede k nárůstu koncentrací prachových částic a rovněž některých dalších znečišťujících látek, jako například některých kovů, které se používají v pyrotechnických předmětech.

Vzhledem k faktu, že je však odpalován ve výrazně vyšší výšce a že je celkové množství odpalovaných výbušnin menší a koncentrované do jednoho bodu, je jeho vliv výrazně menší, než je vliv odpalování pyrotechnických předmětů jednotlivci.

Nárůst koncentrací prachových částic je patrný v podstatě ve všech hustěji obydlených oblastech.

Závěr

Hodnocení kvality ovzduší v ČR je komplexní proces, který zahrnuje měření emisí a imisí, sledování různých znečišťujících látek a vyhodnocování dat z monitorovacích stanic. Kvalita ovzduší je ovlivněna mnoha faktory, včetně dopravy, průmyslu, vytápění domácností a meteorologických podmínek. I přes pozitivní trendy v posledních letech zůstává znečištění ovzduší v některých oblastech ČR stále problémem.

Tabulka: Přehled imisních limitů pro vybrané znečišťující látky