Rozdíly mezi živou a neživou přírodou

Nežijeme jen mezi lidmi, ale jsme součástí přírody. Příroda se skládá ze živých i neživých prvků. Každý prvek přírody je nezastupitelný a důležitý. Každá součást dává člověku něco důležitého, obohacujícího. Neživá příroda tvoří nerostné bohatství, krásu hor a naopak živá příroda vše, co je živé, pohybující se.

Živá příroda

Živá příroda se skládá z jednotlivých živých bytostí. Navzájem podobní jedinci jsou příslušníky jednoho druhu. Druh nezůstává stále stejný, ale pozvolna se v čase mění. Jedinec a druh jsou tedy základní soustavy, na které je život vázán. Současně vznikají druhy nové. Život je tak neustále udržován.

Existence organismů je závislá na vnějším prostředí. Z fyzikálních podmínek je to především teplota prostředí. Dalším důležitým fyzikálním faktorem prostředí je atmosférický tlak. Slunce, které přeměňují tuto energii v chemickou energii. Z látek, které se tvoří v organismech. Potřebné chemické prvky z vnějšího prostředí.

Obecné vlastnosti organismů:

• Vysoká organizovanost živých soustav je podmínkou pro průběh všech životních dějů, které se v organismech uskutečňují.
• Udržet tuto uspořádanost vyžaduje nepřetržitou výměnu látek, energií a informací mezi živou přírodou a okolím.
• Z fyzikálně chemického hlediska jsou tyto soustavy otevřené soustavy dále nerovnovážné a dynamické.
• Od neživých soustav se liší organismy svým aktivním vztahem ke svému okolí: přijímají z prostředí jen látky a energii, kterou mohou využít.
• Do prostředí naopak vylučují látky a energii, kterou již nepotřebují.

Biologická organizovanost živých systémů

Živé systémy se vyznačují vysokým stupněm vnitřní složitosti a funkčního uspořádání. Lze rozlišit různé úrovně: buněčná, orgánová. Živé organismy se brání nárůstu neuspořádanosti tím, že ze svého okolí přijímají energii a různé látky.

Metabolismus - přeměna látek a energií

Je soubor chemických dějů katalyzovaných enzymy (přeměna chemických sloučenin na prvky použity ke stavbě svého těla, k vývinu, růstu) k těmto přeměnám potřebují energii: energie chem.vazeb, energie světelná. Nevyužitou energii předávají do okolí v podobě tepla, energii chemickou navázanou ve zplodinách metabolismu. Živé organismy si tak mohou vytvořit z přijatých látek látky vhodné pro stavbu svého těla nebo je využít jako zdroj energie: anabolismus (z jednodušších látek na složitější; energie se spotřebovává) fotosyntéza, katabolismus (ze složitějších látek).

Čtěte také: Běžné vs. ekologické čisticí prostředky

Dráždivost a pohyb

Představuje schopnost živých organismů přijímat a následně reagovat na podněty z vnějšího prostředí, tedy podněty, které by mohli narušit homeostázu. Díky dráždivosti se dokáží organismy přizpůsobit vnějším podmínkám - adaptabilita organismů. Dráždivost nevyvolávají jen nežádoucí podněty, ale také podněty biologicky prospěšné, nezbytné pro život (světlo, potrava, teplota prostředí). Některým podnětům se mohou organismy částečně přizpůsobit změnou a úpravou životních dějů, na jiné reagují pohybem.

Růst a vývoj

Všechny živé organismy mají v delším časovém úseku schopnost vývoje, během něhož si druhy osvojují nové, efektivnější způsoby získávání a využívání dostupných zdrojů látek i energií. Každý organismus prochází během života mnoha kvantitativními a kvalitativními změnami = růst a vývoj, jsou navzájem neoddělitelné. Růstem rozumíme zvětšování buněk rozvojem organel a jejich následné rozmnožování.

Neživá příroda

Neživá příroda - rozlišujeme nerosty (sůl kamenná, křemen, zlato), horniny (žula, čedič, pískovec). Řada neživých systémů se vyznačuje některými charakteristikami, typickými pro živé organismy, nikdy však všemi dohromady.

Aktivity pro předškolní děti

V předškolním věku je kladeno důraz na prozkoumávání světa kolem nás a rozvíjení základních badatelských dovedností. Děti předškolního věku jsou v procesu, kdy začínají chápat základní rozdíly mezi živou a neživou přírodou. Jedním z nejlepších způsobů, jak děti zapojit, je pohybová hra.

Když učitel řekne „ŽIVÉ!“, děti začnou pohybovat jako zvířátka nebo rostliny, běhají, skáčou, lezou po zemi. Naopak, když zazní „NEŽIVÉ!“, děti ztuhnou a „zastaví“ se na místě, například jako kámen nebo strom. Po úvodní hře se děti mohou vydat na zahradu a mají za úkol najít a posbírat předměty, které patří do živé a neživé přírody.

Čtěte také: Úpravy vodních toků a revitalizace

Pozorování a tvoření

Po sběru přírodnin je důležité dát dětem prostor k detailnímu pozorování. Lupy a přenosné mikroskopy jim umožní nahlédnout do světa, který by normálně neviděly. Můžete pozorovat strukturu listů, pavučiny, nebo různé textury kamínků a větviček. Po pozorování se mohou děti pustit do tvoření koláže, která reflektuje to, co našly. Na papírech rozdělí prostor na dvě části - jednu pro živou přírodu a druhou pro neživou přírodu.

Jednoduchý pokus

Na závěr jsme si připravili jednoduchý pokus, který dětem ukázal, jak rostliny reagují na změny v prostředí. Do sklenice s vodou jsme dali pampelišku, která se okamžitě zatáhla. Po všech aktivitách je důležité, aby děti měly možnost sdílet své pozorování. Co je zaujalo? Jaké věci našly? Co je překvapilo?

Přístup k dětem se specifickými potřebami

Při naplňování cílů tohoto úkolu by nemělo dojít k problémům, snad jen pozornost by měla být vedena při zpracování pracovního listu. Zejména u dětí s dyslexií - jedná se ucelený text a při vyhledávání slov v textu či v tajence by mohlo dojít k neporozumění významu slov. U dětí s ADHD je nutná přítomnost vedoucího nebo instruktora, aby napomáhali při nasměrovávání ke splnění úkolu.

Čtěte také: Zábavné příběhy o zvířatech

tags: #rozdíly #mezi #živou #a #neživou #přírodou

Oblíbené příspěvky:

• Učební materiály z biologie a ekologie
• Orientace v Přírodě pro Začátečníky
• Národní nástroje ochrany
• Co je recyklace odpadu?
• Rozhovor s Milošem Smolíkem