Jak se říká sběrači odpadu a co dělají?

08.03.2026

Moderní společnost je založená na růstu spotřeby zdrojů. Množství vznikajícího odpadu představuje pro společnosti všude na světě problém. Přestože se snažíme třídit a recyklovat, zdaleka ne vše se daří znovu vracet do oběhu. Spíše naopak.

Podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) je v České republice ročně vyprodukováno přibližně 2,8 milionu tun směsného komunálního odpadu. Z jeho rozborů vyplývá, že obsahuje asi čtvrtinu papíru, plastu, skla a kovů. I když ne všechen tento odpad lze využít, stále zde existuje značný potenciál pro třídění a recyklaci odpadu.

Trend třídění a využití směsného komunálního odpadu podporuje nově projednávaná legislativa, která se prakticky dotkne všech obcí, občanů i firem. Zásadním úkolem nové legislativy je zlepšení třídění a recyklace odpadů, ústup od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů. Podle nich již v roce 2025 musí Česko recyklovat komunální odpad z 55 %. Dnes se to daří jen z 39 %. V roce 2030 by Česko mělo recyklovat už 60 % komunálního odpadu a v roce 2035 65 %.

Nová legislativa obsahuje několik základních změn, které by v součtu měly vést k naplnění uvedených cílů. Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Třídicí sleva umožní obcím ukládat na skládky odpad zbylý po třídění za nižší cenu. Základní podmínku pro uplatnění takové slevy představuje ale dosažení vysoké míry třídění vyprodukovaného komunálního odpadu.

Jak obce dosáhnou vyšší úrovně třídění, je více méně na jejich rozhodnutí. Pomoci by jim mohl i systém označovaný PAYT (pay as you throw; zaplať za to, co vyhodíš). Tento poplatek za komunální odpad je konstruován tak, že odráží skutečný objem odpadu, který občan vyprodukuje. Příbram zřejmě využije i tuto možnost. Letos pořídíme první svozový vůz, který bude vážit každou vysypávanou popelnici. Vůz by v budoucnosti mohl sloužit právě v rámci systému PAYT,“ říká Jan Konvalinka.

Čtěte také: Dopady aktivismu na energetiku

Nová regulace umožní, aby snadno recyklovatelné obaly, například z jednodruhového materiálu, byly levnější než obtížně recyklovatelné obaly, typicky takové, které kombinují různé nekompatibilní druhy plastů (např. PET lahve s etiketou z PVC). Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech pracují s poměrně novým pojmem, takzvanou ekomodulací. V této souvislosti stojí za zmínku ještě jeden termín - ekodesign.

Soubor nové legislativy doplňují další opatření, některá z nich byla zavedena relativně nedávno. Od loňského roku například funguje sběr biologicky rozložitelných odpadů. Rovněž je možné odevzdávat použité jedlé oleje a tuky. Nový odpadový zákon zavádí od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilu.

Balík projednávané legislativy, která v následujících letech ovlivní to, jak budou obce nakládat s odpady a kolik za to zaplatí, podle některých nebude tím hlavním řešením problému s odpady. „Bude třeba omezit vznik obalových odpadů vůbec,“ říká Libor Michvocík.

Sběrači odpadu a jejich role

Na semináři v Akademii věd ČR se objevilo několik hlasů vyzývajících k opatrnosti v dekriminalizaci těchto lidí, mimo jiné od zástupců Policie ČR. „Některým formám šedé ekonomiky by paradoxně prospěla tolerance. Vzniku toxických ohnišť a nebezpečí rozšíření požárů poblíž skládek by bylo možné předejít třeba vytvořením míst s dostupnými loupači kabelů,“ myslí si Daniel Sosna. Situaci přirovnal k drogovým závislostem. Uživatelům omamných látek je nelze zakázat, lepší je nastavit takové podmínky, aby jejich činnost neohrožovala ostatní.

Podle Daniela Sosny by bylo pro celé odpadové hospodářství účelné s těmito neviditelnými aktéry více pracovat. Dělníci, kteří se v provozu denně pohybují a mají s ním praktické zkušenosti, můžou mít například hodnotné připomínky při úpravách sběrných dvorů nebo třídíren. „Jejich zkušenostem se věnuje velmi malá pozornost.

Čtěte také: Čistota a svoboda v nahotě

Oblíbeným terčem jsou zejména kontejnery na papír nebo speciální sběrné nádoby na elektrické spotřebiče. Kromě papíru jsou oblíbeným terčem sběračů kontejnery na elektroodpad. „Přes komplikované uzavření jsou někteří schopni do kontejnerů vlézt a neuvědomí si, že kvůli pár korunám riskují zdraví, možná i život. Dodal ale, že i přes relativně vysoký počet zjištěných případů krádeží tohoto typu postupně ubývá.

Problémy s tříděním a svozem odpadu

Už tři roky po sobě se opakovaně a skokově zdražuje odběr plastů i papíru od firem. Nejenže za tříděné složky už nic nedostáváme, ale ve skutečnosti platíme za svoz tříděného odpadu víc než za svoz komunálu,“ upozorňuje Libor Michvocík a dodává: „Navíc, a to je velký strašák, hrozí neustále ukončení odběru tříděného odpadu a tím pro nás, jako TS Příbram, neřešitelná situace, co s tím. Podobnou zkušenost, jen ze strany firmy, má Miroslav Peterka, který je rovněž příbramským zastupitelem: „V jedné příbramské firmě mám na starosti odpady. Vypadá to, že naše vytříděné odpady nikdo nechce, ani papír.

„Lidé si často stěžují na to, že kontejnery, zejména s papírem či plasty, není možné pro přeplnění ani zavřít. Stává se, že do našich kontejnerů, zejména těch u výjezdů z města, odkládají odpad i cizí lidé nebo provozovatelé firem z okolí. Proti tomu se dá jen velmi těžko bojovat. Ve spolupráci s městskou policií hledáme způsoby, jak takovému jednání zabránit. Inspirací z jiných měst je osazení fotopastí a nekompromisní postup.“

Třídění odpadu musí být pro občany co možná nejpohodlnější. Zastupitel Antonín Schejbal dodává: „Základem je dostatek kontejnerů. Dále se postupně snižuje objem směsného komunálního odpadu. V ČR za posledních 11 let klesla jeho produkce z 245 kg na obyvatele a rok na 194 kg na obyvatele v roce 2018. „I v Příbrami se daří snižovat tento podíl.

Vzdělávání a osvěta

Městská zastupitelka Jarmila Potůčková považuje za důležité naučit třídit děti: „Na ZŠ pod Svatou Horou jsou ve třídách i na chodbách umístěny nádoby na plasty a papír, několik i na drobný elektroodpad, děti přinášejí hliníkové obaly i vybité baterie, dvakrát do roka se koná sběr papíru a jsou odměňováni nejlepší sběrači. Určitě se tak děje i na jiných školách a zcela jistě z těchto dětí vyrostou lidé, kteří budou odpad opravdu třídit.“

Čtěte také: Podívejte se na článek o LARPu v přírodě

Proto je nejdůležitější cestou, jak se zbavit odpadu, osvěta a vzdělávání ve světových komunitách.

Úspěchy v třídění odpadu

Češi nejvíce vytřídí PET, a to z více než 80 %. Přeborníky třídění PETu jsou Norové, kteří vykazují nejvyšší podíl sběru na úrovni 95 %.

Zároveň se domnívá, že v Příbrami se odpad třídí poměrně dobře, a tak bychom neměli mít s novou legislativou problémy. „Vždyť máme přes sto stanovišť tříděného odpadu, a tak k nim nemusíme běhat příliš daleko.

Tabulka: Cíle recyklace komunálního odpadu v ČR dle nové legislativy