Trestní kvalifikace mravní ohrožení v České republice


20.03.2026

Trestní čin ohrožování výchovy dítěte je jedním z trestných činů, jejichž postihování poskytuje ochranu dětem. Četnost jednání naplňujících znaky tohoto trestného činu je na vzestupu.

Přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 trestního zákoníku

Přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že ho svádí k zahálčivému nebo nemravnému životu. Podle odstavce 3 písm. a) je spáchá ze zavrženíhodné pohnutky a podle odstavce 3 písm. b) pokračuje v jeho páchání po delší dobu. Tato skutková podstata, proti níž obviněný dovolání zaměřil, předpokládá jednak ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje dítěte, k němuž dojde tím, že pachatel dítě k takové mu životu svádí.

Litera zákona je v případě tohoto trestného činu místy neurčitá. Je tak soudům ponechán prostor pro konkretizaci jednotlivých pojmů a slovních spojení.

Definice a znaky trestného činu

Ohrožení rozumového, citového či mravního vývoje dítěte soudní praxe definuje jako „osvojení si škodlivých návyků, povahových rysů, popř. získávání sklonů a zájmů, které mohou vést k jeho morálnímu úpadku a k neschopnosti usměrňovat způsob svého života v souladu s obecnými morálními zásadami občanské společnosti“.

Nemravným se rozumí život, který je veden v rozporu se základními morálními pravidly, mimo rámec slušnosti, spořádaného života, řádných rodinných a sexuálních vztahů. Jde o různé vnější projevy a návyky (prostituce, alkoholismus, narkomanie, apod.). Ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje spočívá v tom, že si dítě osvojuje v důsledku jednání pachatele škodlivé návyky, povahové rysy.

Čtěte také: Nejvyšší soud o alkoholu v Plzni

U trestného činu ohrožování výchovy dítěte, jenž má povahu ohrožovacího deliktu, následek, který v podobě ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje nemusí fakticky dojít k tomu, že dítě fakticky takovému konkrétnímu nemravnému životu propadne.

Jednáním spočívajícím ve „svádění“ musí dojít k tomu, že pachatel dítě vydal v nebezpečí takového zahálčivému anebo nemravnému, tj., umožní dítěti páchání trestné činnosti či žití jiným zavrženíhodným způsobem nebo mu pro to přímo vytvoří podmínky.

I podle odborné literatury platí, že k tomu, aby se jednalo o svádění ve smyslu ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, musí být takové jednání, v němž je svádění spatřováno, buď prováděno po delší dobu, anebo sice jednorázově, avšak v takové intenzitě, díky níž s ohledem na osobu dítěte a povahu takového jediného či jen krátkodobého negativního působení si dítě může nemorální či jiné vadné návyky osvojit, čímž by fakticky nastal následek spočívající v ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje dítěte.

Z hlediska trestněprávního je rozhodným jednání, prostřednictvím něhož si dítě osvojí návyky, které jsou v rozporu s pravidly morálky ve společnosti.

dítěte k zahálčivému či nemravnému životu soudy považují „každé jednání pachatele (ať slovem nebo skutkem) před dítětem, které může u něj, a to i při jeho pasivním chování, vyvolat takové zájmy a návyky, které zpravidla vedou k zahálčivému nebo nemravnému životu (děti totiž napodobují chování dospělých, a to i neuvědoměle). Nezáleží na tom, zda dítě již před takovým jednáním pachatele nemravný život vedlo, protože jednání pachatele v něm tyto negativní návyky utvrzuje a posiluje“.

Čtěte také: Paragraf o ohrožení zdraví a trestní stíhání

Příklady jednání vedoucí k ohrožování výchovy dítěte

Příkladem může být podávání alkoholu dětem, skutečnost, že dítě propadne drogám či prostituci, chová se promiskuitně, páchá trestnou činnost nebo neplní povinnou školní docházku či se nepřipravuje na budoucí povolání, dítě provozuje žebrání, nedodržuje hygienické návyky a podobně.

Za svádění dítěte k zahálčivému či nemravnému životu soudní praxe považuje např. Nemravným se rozumí „život, který je veden v rozporu se základními morálními pravidly, mimo rámec slušnosti, spořádaného života, řádných rodinných a sexuálních vztahů (např.

Detailnější pozornost bych proto věnoval právě případům, kdy dochází k zanedbání školní docházky dítěte rodičem. Nejvyšší soud například posoudil jako trestný čin ohrožování výchovy dítěte jednání pachatelů (rodičů), které spočívalo v ukrývání jejich nezletilých dětí a napomáhání jim na útěku z ústavního zařízení, k...

I prostou krádež zboží, spáchanou dítětem mladším patnácti let, která nemá povahu trestného jednání a není tedy protiprávním činem, lze z hlediska trestní odpovědnosti rodičů přečinem ohrožování výchovy dítěte, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, považovat za opatřování prostředků jiným zavrženíhodným způsobem ve smyslu ust. § 201 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Nese-li způsob provedení krádeže prvky promyšleného jednání, dítě se jí dopouští pod „dohledem“ rodiče, je k tomuto jednání motivováno, eventuelně i instruováno, jak má postupovat, případně rovněž vybaveno zajištěním věci, usnadňující její provedení, pak jde ze strany rodiče o chování závadné, které je způsobilé do budoucna ovlivnit nepříznivě mravní vývoj dítěte a takové jednání rodiče je nutno označit za společensky škodlivé, protiprávní a trestné, které naplňuje skutkovou podstatu přečinu ohrožení výchovy dítěte ve smyslu ust. § 201 odst. 1 písm.

Ochrana dítěte a rodičovská zodpovědnost

V rozhodování soudů bývá často odkazováno na ustanovení § 201 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. Trestný čin v něm popsaný spočívá v závažném porušení povinnosti pečovat o dítě nebo jiné důležité povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti. Pachatelem takového jednání budou nejčastěji rodiče, osvojitelé, nevlastní otec/matka žijící ve společné domácnosti s dítětem, poručník, opatrovník, pěstoun, pracovník v ústavní či ochranné výchově nebo osoba, které bylo svěřeno dítě do péče rozhodnutím soudu. Naproti tomu pachatelem u jednání dle § 201 odst. 1 písm.

Čtěte také: Vzor trestního oznámení: Obecné ohrožení

Péče o dítě patří k nejdůležitějším povinnostem rodičů ve vztahu k dítěti a zahrnuje zejména péči o zdraví dítěte, péči o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Platí, že rodiče a děti mají vůči sobě navzájem stejná práva a povinnosti (§ 855 odst. 1 občanského zákoníku). Péče o dítě je součástí komplexu práv a povinností rodičů, který nazýváme rodičovskou odpovědností. Rodičovská odpovědnost spočívá zejména ve zmíněné péči o dítě, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělávání, v určení jeho místa bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění (§ 858 občanského zákoníku).

Judikatura a soudní rozhodnutí

Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného O. K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. 10 To 63/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 6/2018.

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. února 2012 o dovolání obviněného A. N. T., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2011, sp. zn. 8 To 207/2011, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn.

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. 5. 2021 o dovolání obviněné G. W., nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. 9 To 447/2020, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn.

Podle tzv. právní věty soud shledal přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. (citované usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2016 č. j.

Závěrem Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma doplňuje, že přečin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 tr. zákoníku lze spáchat byť i z nedbalosti, tzn., že pachatel spáchá takový trestný čin, i pokud pouze věděl, že může ohrozit výchovu dítěte a přitom spoléhal, že k tomu nedojde či o takovém následku nevěděl, ale vědět měl a mohl, jak vyplývá z § 16 tr.

tags: #trestní #kvalifikace #mravní #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]