Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni.
Orgány činné v trestním řízení postupují z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku.
Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení.
Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného.
Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen „dohoda o vině a trestu“), které podává státní zástupce.
Čtěte také: Nejvyšší soud o alkoholu v Plzni
V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu rozhoduje sám jen tam, kde to zákon výslovně stanoví.
Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat.
Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce.
Došlo vaší vinou k dopravní nehodě? Vy jste sice vyvázli v pohodě, ale druhý řidič má zlomenou klíční kost? Případně jste v práci nedodržovali pracovní pokyny a následkem toho došlo u vašeho kolegy k otřesu mozku? Pravděpodobně jste se dopustili trestného činu ublížení na zdraví. Jaké tresty vám hrozí a kolik zaplatíte na odškodném?
Trestné činy proti zdraví jsou kategorií, pod kterou spadají veškeré druhy ublížení na zdraví.
Čtěte také: Vzor trestního oznámení: Obecné ohrožení
Těžkého ublížení na zdraví se dopustí ten, kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví. Jedná se o závažnější formu újmy na zdraví, kdy pachatel způsobí oběti vážnou poruchu zdraví nebo vážné onemocnění. Ta musí poškozenému způsobovat omezení běžného způsobu života a trvat dlouhodobě (minimálně 6 týdnů). Příkladem těžkého ublížení na zdraví mohou být popáleniny kyselinou vedoucí k trvalému znetvoření obličeje a ztrátě zraku.
Byli jste obviněni z ublížení na zdraví a bylo proti vám zahájeno trestní stíhání? V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem.
Ublížení na zdraví, často špatně nazývané jako lehké ublížení na zdraví, je mírnější formou. Není zákonem přímo definováno, ale v praxi se nahlíží zejména na to, zda dochází následkem ublížení na zdraví ke ztížení běžného života a výkonu práce. Příkladem ublížení na zdraví je třeba zlomenina ruky, která vyžaduje sádrování a znemožňuje proto poškozenému vykonávat běžné činnosti, například psaní nebo zvedání předmětů, po dobu několika týdnů.
Bylo vám ublíženo na zdraví a zvažujete podání trestního oznámení? Poradíme, jak postupovat. Může se jednat třeba o situaci, kdy si jeden kamarád rozhodne vystřelit z druhého a vyděsí ho tím, že na něj v masce vyskočí v noci ze křoví. Pokud se ten druhý lekne a dá mu pěstí čímž mu zlomí nos, bude se jednat o omluvitelnou pohnutku.
Dalším příkladem může být situace, kdy je osoba dlouhodobě vystavována intenzivnímu psychickému nátlaku, šikaně nebo urážkám.
Čtěte také: Kvalifikace mravního ohrožení v ČR
Ublížení na zdraví z nedbalosti se dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Typickým příkladem je těžké ublížení na zdraví následkem dopravní nehody. Například když řidič, jedoucí nad povolenou rychlost, způsobí dopravní nehodu, která u jiného účastníka autonehody vede k rozdrcení nohy s nutností amputace.
Další příklad si můžeme uvést v rámci pracovního prostředí, kdy třeba pracovník ve výrobní hale nedodržuje bezpečnostní předpisy při manipulaci s těžkým nářadím.
Ne každé jednání s následným zraněním je považováno za trestný čin ublížení na zdraví. Rozhoduje se zejména podle charakteru a vážnosti zranění s tím, že velkou roli hraje délka dočasné pracovní neschopnosti.
Přišla vám pokuta nebo předvolání k přestupkovému řízení? Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady s advokátem.
Ke vzniku zranění může dojít i během rvačky. Nejedná se však o trestný čin ublížení na zdraví, i přesto, že by se tak mohlo na první pohled zdát. V případě ublížení na zdraví totiž stojí na jedné straně útočník a na druhé straně poškozený, který se může ale nemusí útoku bránit. V případě rvačky jsou útočníky všichni zúčastnění a všichni tedy mají úmysl ublížit tomu druhému. Jsou tedy v rovnocennějším postavení. Za samotnou účast ve rvačce hrozí útočníkovi trest odnětí svobody až na jeden rok. Pokud při rvačce způsobí jinému těžkou újmu na zdraví, znamená to pro něj odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let nebo peněžitý trest. Nejpřísnější trest pak hrozí v případě, že útočník způsobí při rvačce smrt.
Příprava trestného činu znamená, že někdo záměrně vytváří podmínky pro spáchání zvlášť závažného zločinu, tedy úmyslného zločinu. Příprava není trestná u ublížení na zdraví a u těžkého i běžného ublížení na zdraví z nedbalosti. Kdy však trestná je, je v případě těžkého ublížení na zdraví.
Pokus o trestný čin pak představuje jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a které pachatel provedl s úmyslem tento čin spáchat. Pokus o ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví i z nedbalosti je trestný.
V případě, že jste se dopustili trestného činu, určitě vás budou zajímat především trestní sazby. Za těžké ublížení na zdraví můžete dostat trest odnětí svobody na tři až 10 let. U ublížení na zdraví jsou tresty mírnější. V základní formě se jedná o trest odnětí svobody na 6 měsíců až tři roky. V případě, že byste ublížením na zdraví způsobili poškozenému těžkou újmu, můžete dostat 2 roky až 8 let v chládku.
Výchozí trest činí maximálně 1 rok odnětí svobody a čtyři roky v případě těžké újmy na zdraví. Trest odnětí svobody na rok až 6 let můžete dostat, pokud způsobíte těžkou újmu na zdraví dvěma a více osobám, těhotné ženě nebo dítěti mladšímu 15 let.
Základní trest činí odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti. Byl jste obviněn a bylo proti vám zahájeno trestní stíhání?
Poškozený se na vás jako na pachateli může také domáhat náhrady škody za ublížení na zdraví. Občanský zákoník specificky stanovuje, že máte jakožto škůdce povinnost odčinit újmu poškozeného peněžitou náhradou. V případě, že vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného (např. Dále musíte uhradit také náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost. Poškozený přitom může požadovat i zálohu na tyto náklady.
Pokud dojde ke smrti poškozeného nebo závažnému ublížení na zdraví, máte povinnost peněžně odškodnit také duševní útrapy manžela, rodičů, dětí nebo jiné osobě blízké.
Pokud jste v roli poškozeného, pak pro vás máme důležitou informaci. U trestného činu ublížení na zdraví není v určitých případech možné započít trestní stíhání, pokud k tomu nedáte souhlas. Jedná se o situace, kdy je útočníkem osoba, vůči které máte ze zákona právo odepřít výpověď. Jedná se zejména o manžela, partnera, sourozence, dítě či rodiče.
Z tohoto pravidla však existují také výjimky.
Trestné činy proti zdraví zahrnují různé formy ublížení na zdraví.
Poškození mohou žádat náhradu škody za zdravotní péči a duševní útrapy.
Ublížení na zdraví je trestný čin, kdy dojde ke zranění, které poškozenému způsobí delší omezení běžného života nebo pracovní schopnosti. Typicky jde o zlomeniny, otřes mozku nebo poranění měkkých tkání.
Těžké ublížení na zdraví znamená závažnější újmu - například zmrzačení, poškození orgánu, trvalé následky nebo dlouhou dobu léčení.
Ublížení na zdraví z nedbalosti nastává tehdy, když někdo jinému způsobí újmu na zdraví, aniž by to chtěl, ale poruší důležitou povinnost - například při dopravní nehodě nebo v práci.
Trest se pohybuje od zákazu činnosti až po 8 let vězení, podle závažnosti následků. V lehčích případech se může jednat i o přestupek. Rozhoduje především závažnost a délka újmy na zdraví.
Pokud zranění trvá jen krátkou dobu a neomezí běžné fungování, jedná se o ublížení na zdraví jako přestupek.
Pokud ale poškozený není schopen několik dní pracovat nebo vyžaduje delší léčbu, může jít o trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 trestního zákoníku.
Výše odškodnění se stanoví se podle rozsahu bolesti, délky léčení a dopadů na běžný život. Do náhrady škody na zdraví se zahrnuje bolestné, ztížení společenského uplatnění, ušlý výdělek, náklady léčení i duševní újma blízkých.
Trestní stíhání pro trestné činy ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku), ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci (§ 150 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku), ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, porušování domovní svobody (§ 178 trestního zákoníku), poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku), porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku), sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, 2 trestního zákoníku, krádeže (§ 205 trestního zákoníku), zpronevěry (§ 206 trestního zákoníku), neoprávněného užívání cizí věci (§ 207 trestního zákoníku), neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 trestního zákoníku), podvodu (§ 209 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2, lichvy (§ 218 trestního zákoníku), zatajení věci (§ 219 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku), poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku), poškození cizí věci (§ 228 trestního zákoníku), nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) a nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku) proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 trestního zákoníku proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství (§ 360 trestního zákoníku), pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného.
Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.
Obětí trestného činu z nenávisti se může stát kdokoli z důvodu příslušnosti k určité rase, etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení, vyznání či nedostatku vyznání. Nezáleží na tom, zda oběť skutečně disponuje danou charakteristikou, nebo se tak pachatel pouze domníval.
Zákon o obětech trestných činů pak pamatuje na tzv. zvlášť zranitelné oběti. Prožívání újmy u obětí je velmi individuální. Oběti trestných činů z nenávisti často prožívají psychickou a emocionální újmu.
V reakci na prožitou traumatizující událost se u nich mohou objevovat nejrůznější pocity, jako je např. vztek, šok, strach, pocit ponížení, stud, pocity bezmoci a bezradnosti. V důsledku této události mohou oběti trpět různými psychickými a fyziologickými obtížemi, ke kterým patří např. návaly úzkosti, zvýšená nesoustředěnost, ostražitost, stažení se ze sociálních kontaktů, ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku apod. V některých závažných případech mohou příznaky přetrvávat dlouhodobě a rozvinout se v tzv. posttraumatickou stresovou poruchu. V takových případech je důležité včas vyhledat odbornou pomoc (např.
Lze se také obrátit na organizace poskytující odbornou pomoc obětem trestných činů, zejména pomoc sociální, psychologickou a právní. Získejte více informací o možnostech poskytnutí odborné pomoci obětem trestných činů. Pokud jste se stali obětí trestného činu, máte práva podle zákona o obětech trestných činů a jako poškozený také procesní práva podle trestního řádu. Získejte podrobné informace o Vašich právech, pouze tak je můžete efektivně uplatňovat.
§ 146 tr. zákoník Ublížení na zdraví:
Ublížením na zdraví trestní zákon rozumí způsobení takového zdravotního stavu (onemocnění, poranění), který znamená porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí a znesnadňuje nikoli na krátkou dobu výkon obvyklé činnosti nebo má nepříznivý vliv na obvyklý způsob života poškozeného a zpravidla vyžaduje lékařské ošetření.
Za "delší dobu trvající poruchu zdraví" ve smyslu citovaného ustanovení je pokládána jakákoliv porucha zdraví za předpokladu, že pracovní neschopnost postiženého trvala alespoň po dobu 6 týdnů, tj.
Trestní oznámení může být podáno jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou, zastoupenou statutárním vedoucím organizace. Při podezření, že došlo k trestnému činu Ublížení na zdraví v praxi například oznamuje službukonající lékař rychlé záchranné služby.
V případě tohoto trestné činu je možno trestní oznámení podat jak útvaru služby pořádkové (uniformované) policie, tak služby kriminální policie a vyšetřování. Pokud přichází v úvahu utajení podoby a totožnosti oznamovatele - svědka, podle § 55 odstavec 2 tr. řádu, pak je nezbytné aby to oznamovatel navrhl v okamžiku prvního kontaktu s policejním orgánem. Na utajení nemá svědek právní nárok. O utajení svědka rozhodne v prvním stupni policejní orgán a po případném přezkoumání ve druhém stupni definitivně rozhodne státní zástupce.
Podávat trestní oznámení přímo na státním zastupitelství je odůvodněno v případě nutnosti, aby byla věc státním zástupcem dozorována již od okamžiku, kdy vyšla najevo. Státní zastupitelství věc se závaznými pokyny postoupí příslušnému policejnímu orgánu a postup policejního orgánu přezkoumává.
Pokud o to oznamovatel trestného činu výslovně požádá a je to zaznamenáno do protokolu o trestním oznámení, musí být podle § 158 odst. 2 tr. řádu do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.
tags: #trestní #stíhání #ohrožení #zdraví #paragraf