Jak se zbavit vzlínající vlhkosti v domě

Jsou stěny vašeho domu neustále vlhké? Uniká teplo různými způsoby, ať už v podobě vyšších účtů za elektřinu, praskání zdiva nebo plísní? Jedná se o velmi častý problém v domech, kde je příčinou vlhkých stěn pronikání vlhkosti nebo trhliny ve fasádě.

Příčiny vlhkosti ve zdivu

Existuje až dvanáct příčin vlhkosti, nejčastějšími příčinami vlhkosti ve zdivu však bývají právě čtyři příčiny, které vám přiblížíme v tomto článku. Právě tyto čtyři příčiny mohou být důvodem vzniku vlhkých stěn a plísní, a proto si nechte poradit nejlepší způsob, jak se vlhkosti zbavit.

1. Kondenzace vody na povrchu stěny: Vzniká v důsledku dosažení rosného bodu vodních par ve vzduchu. Bývá způsobena nedostatečnou tepelnou izolací stěny, přítomností tepelného mostu nebo v zatepleném domě polystyrenem; v kombinaci s plastovými okny dům zcela uzavřeme a stává se neprodyšný. V některých případech bývá kondenzace vody na stěnách způsobená i vysokou vlhkostí vzduchu, např. když se vaří a nevětrá. Obrovským problémem je vznik plísně na vnitřních površích.
2. Poškozená hydroizolace spodní stavby: Staré budovy mají mnohdy poškozenou, nebo dokonce neexistující hydroizolaci spodní stavby proti vodě a zemní vlhkosti. Voda do zdí tak stoupá velmi snadno. Tento fyzikální mechanismus se nazývá vzlínání. Díky němu dokáže voda stoupat do výšky a poškozovat tím zdi.
3. Hygroskopické soli: Každá zeď a každá omítka obsahují určité množství hygroskopické vlastní soli (sůl ve zdi) jakož i cizí sůl (např. sůl ze země). Tyto soli se působením kapilární vzlínající vlhkosti „vymývají“ ze země příp. ze zdiva. Ukládají se nejčastěji v odpařovací zóně zdiva, v omítce nebo nátěru. I když je zdivo uvnitř suché, může se stará, zasoleny omítka či nátěr při vyšší vzdušné vlhkosti jevit jako mokrá (hygroskopická).
4. Pronikání dešťové vody: Další z příčin vlhnutí zdiva je i dešťová voda, která může do zdí pronikat několika způsoby. Buď do stěn stéká přes trhliny ve fasádě domu, nebo nasakuje do špatné omítky, která vlhkost propouští. Na vině přitom nemusí být jen právě padající déšť, ale i dešťová voda odražená od okolí, která naráží na zdi vaší budovy.

Další příčinou vlhkých stěn a zdí může být nasákavost (vzlínání) vody z podloží - to je větší problém, který je relativně obtížněji odstranitelný. Kondenzace vody na stěnách způsobila vrásky na čele nejednomu majiteli domu. V praxi se často setkáváme s tím, že hydroizolace není na historických budovách instalována nebo není funkční a zdivo vlhne.

Ve vodě se rozpouštějí různé minerály - obecně se jim říká „soli“ - a voda je přenáší do zdiva. V letních měsících, kdy se voda ze zdiva odpařuje, soli krystalizují, mnohonásobně zvětšují svůj objem a způsobují destrukci omítky a zdiva. Naopak za deštivých dnů absorbují soli vzdušnou vlhkost a způsobují, že se na fasádách nebo ve sklepích objevují vlhké mapy. Pokud je takové zdivo omítnuto cementovou maltou nebo natřeno izolačním nátěrem, je zabráněno odpařování vody.

Metody odstraňování vlhkosti

Odvodnění okolí domu

Pokud naše stěny absorbují vlhkost ze země směrem od základů domu - účinným řešením je odvodnění okolí domu vytvořením drenáže u základů. U stěn vykopejte drenážní příkop až do úrovně základů - dno příkopu vyložte drenážní fólií, kterou vytáhněte podél stěny až nad úroveň terénu. Do takto připraveného výkopu se položí perforované trubky, které odvádějí vodu od budovy, a zasype se štěrkem. Aby se zabránilo ucpání zeminou mezi kamenivem, měla by být vrstva štěrku oddělena od zeminy geotextilií.

Čtěte také: Tipy pro svěží odpadkový koš

Injektáž

Další metodou odstraňování vlhkosti z půdy je injektáž. Metoda injektáže je založena na chemickém procesu, při kterém se „ucpávají“ póry v základovém zdivu (beton, kamenivo). Zemní vlhkost přestane stoupat do zdiva, a tím se dosáhne postupného vysychání zdiva. Chemikálie se aplikuje do šikmých vrtů ve zdivu z vnější nebo vnitřní strany. Zdivo se navlhčí a nanese se mikroemulze na bázi křemičitanů (silikonů, silikátů, silikátů, siloxanů), která pronikne do pórů zdiva a vytvoří na jejich povrchu chemicky vázanou vodoodpudivou vrstvu, která zabraňuje vzlínání vody. Metoda není omezena tloušťkou zdiva, je použitelná i v případě velmi vlhkého zdiva. Je vhodný pro cihlové, kamenné a smíšené zdivo. Po dokončení reakce je účinná látka stabilní, nerozpustná a není závislá na kolísání vlhkosti.

Vytvoření clony mezi základy a stěnami

Aby se zabránilo vzlínání vody ze základů - můžeme vytvořit clonu mezi základy a stěnami. Clonu lze vytvořit různými způsoby. Jednou z možností je vložení hydroizolace do vodorovné spáry vzniklé postupným podřezáváním nebo postupným bouráním zdiva. Účinnost závisí na kvalitě použitého hydroizolačního materiálu. Nejčastěji se používají asfaltové a PVC pásy nebo membrány.

Sanační omítky

Pro trvalou sanaci zdiva je pak nutné použít omítku, která nezadržuje vodu a ani ji nepropouští v kapalném stavu. Kromě toho musí být odolný vůči škodlivým solím. Právě tyto podmínky splňuje sanační omítka. Sanační omítkové systémy jako prvek doplňkové sanace jsou nedílnou součástí každého správného a komplexního sanačního řešení. S cílem sjednotit požadavky na kvalitu a funkčnost sanačních omítek vydala v roce 1985 Vědeckotechnická společnost pro sanaci staveb a ochranu památek (WTA) směrnici WTA 1-85 „Sanační omítky“, která definovala souhrn nejdůležitějších vlastností a funkčních požadavků na sanační omítky. Tato směrnice byla později revidována a nahrazena novou směrnicí WTA 2-2-91 „Sanační omítkové systémy“.

Doporučuji použít zateplovací systém ISOTEX® nebo pouze samotný termokeramický nátěr ClimateCoating. Ta se dokonale postará o fasádu poškozenou trhlinami a udrží zdivo suché. Jeho vlastnosti zajišťují, že se dešťová voda nedostane do fasády (podkladu, zdiva) a zároveň stěny „dýchají“ - termokeramický nátěr ClimateCoating je prodyšný a propouští vodní páry. Udržování suchých stěn domu - zabraňuje tvorbě plísní a řas na stěnách. Dům ošetřený nátěrem ClimateCoating má nesporně ještě více výhod - dokáže účinně odvádět vlhkost ze zdiva, a tím poskytuje vynikající ochranu stavební konstrukce. Po nanesení vytvoří na povrchu termo-keramickou membránu, která zabraňuje pronikání vlhkosti do podkladu (fasádu ošetřenou nátěrem ClimateCoating není nutné renovovat každých 3-5 let - má dlouhou životnost).

Přednátěr zajišťuje dokonalé spojení omítky s podkladem ve složení systému. V případě podkladů s různou nasákavostí (např. Jako přednátěr můžete použít např. ClimateCoating FixPlus - základní nátěr s koncentrátem pro úpravu absorpční schopnosti minerálních podkladů. FixPlus zpevňuje všechny omítkové podklady podle DIN 18500, pokud je jejich nosnost nedostatečná, a upravuje jejich nasákavost. Používá se k vyrovnání nerovností podkladu a jako „zásobník“ solí, zejména ve zdivu silně zatíženém solemi a vlhkostí.

Čtěte také: Tipy pro svěží odpad

Podle pokynů WTA musí sanační omítky splňovat náročná kritéria. Jednou z nejlepších omítek na trhu je ClimateCoating ISOTEX R70, která má velmi nízký součinitel tepelné vodivosti lambda = 0,06 W/mK. Tepelněizolační a sanační omítka IsoTex R70 je vhodná pro fasádní omítky z cihel, betonu, železobetonu, pórobetonu, skla, dřeva a kovových podkladů v exteriéru i interiéru. Omítka IsoTex R70 je vhodná pro omítání všech podkladů, které mají jednoduchý nebo složitý tvar.

Pro konečnou povrchovou úpravu sanačních systémů jsou přípustné pouze barvy a omítky, které nepříznivě neovlivňují difúzi vodních par složením omítkového systému. Fasádní nátěr ClimateCoating ThermoProtect má vlastnosti, které regulují vlhkost a teplotu. Snižuje tvorbu řas a spotřebu energie. Tato membrána ClimateCoating ThermoProtect slouží jako bariéra, která chrání zdivo před pronikáním dešťové vody a kondenzací. Současně dochází k odvlhčování zdiva kapilárním působením. Suché zdivo izoluje mnohem lépe než vlhké zdivo! Ztráty při přenosu tepla se snižují. V létě jsou vnější stěny ochlazovány krátkovlnnými odrazy slunečního světla a řízeným odpařováním. Tím se snižuje chladicí zátěž, a tím i náklady na energii.

Elektronické systémy pro vysoušení zdiva

Nové elektronické systémy pro vysoušení zdiva pracují s přirozenou frekvencí až deset hertzů (srovnatelnou s aurou povrchu země). Aplikují se pomocí zařízení, které potřebuje minimální příkon čtyři až pět wattů. Zařízení se obvykle instaluje v podkroví - nad smáčecí zónou. Tento systém šetrného vysoušení zdiva a jiných stavebních konstrukcí šetří původní konstrukci. Vyhýbá se mokrým procesům, nepořádku a hluku, které provázejí stavební práce. Působí stabilně a rovnoměrně, čímž trvale a účinně snižuje vlhkost ve zdivu. Po dosažení přirozené vlhkosti ji udržuje neustálým působením na molekuly vody.

Další metody

• Podřezání zdiva: Lze ji použít, pokud je mezi základem a zdivem přímá spára, např. zdivo z cihel, tvárnic apod. Není vhodný pro kamenické práce. Provádí se ruční nebo strojní pilou a následně se vloží hydroizolace. Po podřezání musí být zdivo staticky zajištěno PVC klíny. Spára se zapraví cementovou maltou smíchanou s hydroizolačním prostředkem. Pod podlahu je pak třeba položit hydroizolaci, která vytvoří izolační vanu. Ve sklepě se musíme smířit se zvýšenou vlhkostí. Při realizaci je rovněž vyžadován přímý spoj.
• Narážení vlnitých desek: Vlnité desky z nerezové oceli, chromu a niklu se do spár ve zdivu vrážejí pomocí speciálního zařízení s vysokou frekvencí tisíc tři sta až tisíc pět set úderů za minutu. Podle posouzení statika lze takto ošetřit obvodové stěny a některé příčky. Před zahájením prací musí být zajištěn přístup ke zdivu alespoň z jedné strany, přibližně ze sta centimetrů. U silnějšího zdiva je nutný oboustranný přístup. Problémem bývá zakrytí listů v rozích, které jsou obvykle nejvlhčí. Nevýhody jsou podobné jako u podsekávání. Náraz fólie způsobuje rázy, které mohou narušit statiku budovy.
• Chemická injektáž (detailněji): Je nutné odříznout vlhkou omítku, zdivo oškrábat do hloubky tří centimetrů a ocelovým kartáčem ho zbavit solí. Otvory se pak vrtají do hloubky 32 milimetrů ve vzdálenosti 15 centimetrů. Sklon vrtů musí být patnáct až dvacet stupňů podle tloušťky zdiva. Do otvorů se vloží chemická látka, která vytvoří tzv. film. Metoda je velmi náročná na přesnost a pracnost provedení.
• Elektroosmóza: Jedná se o vyvrtání velkého počtu otvorů po obvodu budovy, do kterých se umístí elektrody. Tato metoda není dlouhodobá a slouží pouze k dočasnému odstranění vzlínající vlhkosti.

Prevence a monitorování

Jednoduché větrání může pomoci odstranit kondenzaci. Pokud máme na domě plastová okna a dům je obložen polystyrenem - dům „nedýchá“ a ve zdech se hromadí vlhkost. Obvykle se vlhké stěny objevují v místech, která nejsou dostatečně vytápěná (např. chodba, předsíň, sklep apod.) - tam je výskyt kondenzace vlivem nízké teploty pravděpodobnější. Pokud se na našich stěnách vytvořila plíseň - doporučuji ji nejprve odstranit, např. Povrchová úprava ClimateCoating ThermoPlus zvýší povrchovou teplotu stěn, a tím sníží riziko kondenzace na stěnách.

Boj s vlhkostí může být tak trochu nekonečným a neustále se vracejícím problémem. Jakmile tedy jednou vysušíte vlhkou zeď, odstraníte nepěknou plíseň a zbavíte se vlhkosti v domě i ve sklepě, nesmíte usnout na vavřínech. Průběžně vlhkost monitorujte a případně udělejte opatření.

Čtěte také: Přírodní řešení pro mandelinku bramborovou

tags: #jak #se #zbavit #vzlínající #vlhkosti #v

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické čištění Chrudim
• Příčiny a Důsledky Špatné Kvality Ovzduší
• Analýza emise dluhopisů
• Problémy města Hlinsko
• Aktivity pro děti v kroužku ochrany přírody