Socha s šibenicí v přírodě: Význam a kontext


12.10.2025

V minulosti se v krajině často nacházely sakrální objekty, jako boží muka, kříže a kapličky. Tyto objekty jsou zpravidla situovány ve volné krajině a některé nesou záznam o čase zřízení, nebo důvod, proč byly postaveny právě v tom čase a na tom místě, a kdo je postavil. Jiným schází letopočet pořízení i jakékoliv zdůvodnění. Tyto památky poskytují možnost hlubšího a dokonalejšího estetického prožitku daného díla a mají svůj historický rozměr.

Láň u Rožnova pod Radhoštěm: Místo tragédií a památky

Na Láni u Rožnova pod Radhoštěm stávala krásná, ručně vyřezávaná kaplička, v níž byla socha Matky Boží s Ježíškem v náručí, kterou asi v 18. století zhotovil řezbář pan Josef Záruba a na to místo dal jako památku za oběti.

Poblíž kapličky totiž byla šibenice, která byla součástí městského práva, připomínaná v listině z 25. 3. 1507. Litinový kříž, nazývaný Drápalův, se nachází uprostřed malého hájku na Láni mezi habry, lípami a duby. Kolem kříže vedla cesta do Vidče. V minulých dobách se na Láni tradičně zapalovaly v den Svatého Jana svatojánské ohně. Lidé a zejména mládež se u kříže scházeli o svátku sv. Roku. V roce 1890 povalil původní Drápalův kříž vítr. Ještě toho roku byl nahrazen novým, posvěcený 15. srpna farářem P.

Bohužel, toto místo bylo poznamenáno i tragédiemi. Další hrozné neštěstí se stalo v roce 1890, kdy v těch místech uhasl život dvou mladých lidí. Hezký chlapec Jan Mitáš byl myslivcem a zamiloval se do 18tileté Aničky Zárubové, která byla moc pěkná, ale chudobná. Když chlapcovi rodiče se sňatkem nesouhlasili, vzal mladý lesák svoji milou na Láň, kde ji zastřelil a potom i sebe, na důkaz velké lásky, že nemohli být svoji. Tak zněl dopis na rozloučenou pro rodiče Mitášovy i Zárubovy.

Les na Láni byl jako začarovaný kruh, každou chvíli se tam stalo nějaké neštěstí. Nacházeli tam úkryt všelijací vandalové a zloději, rozdělávali ohně a pak ničili vše, co se dalo. Zničili i krásnou prastarou kapličku a také nedaleký kříž. Kolikrát musela zasáhnout policie.

Čtěte také: Význam sochy Přerov

Paní Marie Švancarová se stala opatrovatelkou křížů v Rožnově pod Radhoštěm. Jednoho dne jsem při procházce na Láni zahlédla kříž - ve skutečnosti už to ani kříž nebyl, protože se nacházel v hrozném stavu, poškozený, rozbitý, špinavý a ještě navíc zarostlý vším možným. Dlouho jsem u kříže stála a přemýšlela, co se tu asi stalo, že je vše tak zničené. Také jsem přemýšlela o tom, jak bych to měla udělat, abych ten kříž dala do původního stavu - byla jsem Pánu Bohu hodně dlužna, vždyť už mě několikrát zachránil život, když mi bylo nejhůř.

Tak jsem začala pracovat na obnově kříže s pomocí dvou dobrých lidí, kteří mně pomohli dát Pana Ježíše do pořádku, aby byl zase okrasou v lese na Láni. Pečuji o kříž na Láni již 26 let, starám se o jeho pěkný vzhled. Chodí tam spousta lidí, kříž obdivují, dělají snímky na památku, že máme v lese pěkný kříž. Mám z toho radost a těší mě to. Vždyť kříž zůstává světlem světa. Díky za každé ráno, které je mě Bohem dáno.

Kozák: Místo tragédií a duchovní očisty

Dalším místem spojeným s tragédiemi a následnou snahou o duchovní očistu je kopec Kozák (429 m n. m.), který se nachází jihozápadně od města. Pod kopcem Kozákem vedla úzká, strmá a špatně udržovaná cesta. Řidiči nákladních vozů tam měli zejména v zimě velké potíže. Kolikrát museli v lese nalámat větve a dát je pod kola, aby se neprotáčela naprázdno. Na velké neštěstí nebylo třeba dlouho čekat.

Jednoho dne tudy sjížděl řidič Josef Macháček s velkým nákladním autem i s vlekem plně naloženými dřevem pokácených stromů. V kabině byli i tři dřevorubci. Ve strmém klesání selhaly brzdy a auto se i s nákladem zřítilo z příkrého srázu do rokle. V troskách auta vyhasly čtyři lidské životy. O dva roky později dva mladíci od Mošnova na motorce nezvládli řízení a našli na dně rokle smrt. Pak tam devítiletého chlapce při jízdě na kole srazilo auto, chlapec byl na místě mrtev.

Místní se báli ke Kozáku chodit z obavy, že je někdo přepadne. Pak se rozšířila zpráva, že se tam v lesíku zjevují duše zahynulých v podobě bílé paní. Přítrž tomu udělal až místní pan farář Jan Černocký, který s pomocí kostelníka vykropil svěcenou vodou všechna místa, kde byly ztraceny lidské životy, a odsloužil mši svatou za zemřelé. Také poprosil věřící o příspěvek na kříž, který byl postavený roku 1737 mezi dvěma lipami. Pak už se strašidla neukázala. Ke kříži se konaly poutě a v měsíci květnu mariánské pobožnosti.

Čtěte také: Význam Sochy Harmonie

Časem upadl kříž na Kozáku v zapomnění a žádný nevěděl, že tam nějaký kříž existuje. Chodník ke kříži zarostl neprostupným křovím. Před 25 lety zemřela moje milovaná maminka, tak mně srdce pukalo žalem nad její ztrátou, protože to byla pro mne ta nejhodnější maminka na celém světě. Chodila jsem za ní každý den na hřbitov. Jednoho dne jako by mne šestý smysl ponoukl pohlédnout na zarostlý svah u silnice - jako bych tam zahlédla uprostřed křoví světlo. Dodala jsem si odvahu a prodrala se do toho místa. Co jsem spatřila, na to nezapomenu, co živa budu. Stála jsem u kříže a nevěřila svým očím. Pan Ježíš byl na kříži v zuboženém stavu, celý obtočený trním, až mě bylo do pláče.

Nejprve ve svahu kolem kříže pokácet všechny suché stromy, prokopat celý břeh a dobře prohrabat, vybrat kamení, dovézt hlínu a zaset travou. Já už jsem měla obě ruce sedrané do krve, protože to nebyla práce jen na týden, ale spoustu dní, jakoby neměla konce. Některý den jsem pracovala až do ½ 11 hod. v noci, protože doma jsem musela mít také všechno v pořádku. Řídím se heslem: Žít znamená bojovat!

Pravděpodobně byl na tomtéž místě kříž již dříve, jak uvádí rožnovský děkan P. V polovině 19. století byl původní kříž nahrazen novým. I ten měl dramatický osud. Kříž bez úhony přečkal sesuv půdy během povodně v roce 1997.

Tabulka: Shrnutí památek a tragédií

Místo Památka Tragédie Opatrovatel/ka
Láň Kaplička, kříž Sebevražda mladého páru, vandalismus Marie Švancarová
Kozák Kříž Dopravní nehody, zjevení bílé paní Marie Švancarová

Ulice Strážnice: Historie a proměny názvů

Ve Strážnici, podobně jako i v jiných městech, je historie ulic úzce spjata s životem a osudy lidí, kteří v nich žili. Názvy ulic se často měnily v závislosti na politických a společenských událostech, ale i na významných osobnostech, které ve městě působily.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Příklady ulic a jejich proměn:

  • Bartošova ulice - vznikla v první polovině 20. století, byla pojmenována podle známého sběratele lidových písní, literárního historika a jazykovědce Františka Bartoše.
  • Bímova ulice - nově postavená ulice z poslední čtvrtiny 20 století. Je pojmenována podle hudebního folkloristy a sběratele lidových písní Hynka Bíma.
  • Boženy Hrejsové - ulice vedoucí z náměstí Svobody změnila několikrát svůj název. Do roku 1914 to byla ulice Židovská, poté získala pojmenování Zámecká a konečně v roce 1947 byla přejmenována na ulici B. Hrejsové, podle známé učitelky a soc.
  • Bratrská - Ulice několikrát změnila své jméno. Koncem 16. století se zde vyskytoval název U lazny, koncem 19. století se používal pomístní název Na starém rynku, ve farním seznamu desátků z roku 1845 je ulice nazvána Malá Strana. Objevuje se ale i pojmenování Dršťkový rynk. Teprve od roku 1947 Bratrská. Současný název ulice je odvozen od Českých bratří, kteří působili ve Strážnici od konce 15.
  • Bzenecká - Zřejmě již v 15. století se zde usazovali Židé, jejich osídlení začínalo přibližně od poloviny ulice. V roce 1612 postavil Jan Fridrich ze Žerotína za mostem nový panský pivovar.
  • Drahy - pomístní název Drahy označoval jižní část strážnického katastru. Dnes je tak nazvána ulice spojující Tyršovu a Třešňovou.
  • Dřevárka - ulice přiléhá ke konci bývalé panské zahrady.
  • Důbrava - nově založená ulice na jihovýchodním okraji města. Název byl zvolen podle lesu Dúbrava.
  • Dvorského, jedna ze spojnice ulice Jiřího z Poděbrad a Radějovské, založena v první polovině 20.
  • Dvořákova, spojuje Třešňovou a Radějovskou ulici, pojmenována podle hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Postavena ve 20.
  • Frolkova - pojmenována podle malíře Antoše Frolky.
  • Grůska - patřila k nejstarším částem Předměstí, osazovaná v 15. století, V 17. století zde žil šlechtic Gross z Grossendorfu.
  • J. Chaloupky - Na místě původního valu si na přelomu 18. a 19. století stavěli obydlí chudí lidé. Roku 1803 žádali snížení roboty. Tato žádost byla zamítnuta a proto se této části začalo říkat Nepřejov, do První světové války se používal název Chalúpky a poté Chaloupky.
  • Jíchova -pojmenována na památku malíře Václava Jíchy.
  • Jiráskova - pojmenována podle známého spisovatele Aloise Jiráska. Část domů zde byla stavěna zřejmě již od 30 let 20.století.
  • Jiřího z Poděbrad - ulice pojmenována podle českého panovníka, Jiřího z Poděbrad.
  • Komenského - Původní název této ulice byl ale jiný, již v 16. století se objevuje pojmenování - Německá ulice - název souvisí s dřívější německou kolonizací. Ulice spojovala severní osídlení se Starým městem.
  • Kostelní - používal se také název Mezibranská. V Kostelní ulici stála již v 15. století brána.
  • Kovářská - ulice patřila k nejstarším částem Předměstí, osazovaná od 15. století, v 18. století byla v prostoru mezi druhou polovinou - dnešní Kovářskou a B. Hrejsové postupně postavena část židovské čtvrti.
  • Masarykova - Ulice prošla celou řadou změn v názvu, původně nesla název podle bednářů, kteří se zde usazovali - Bednářská. Na návrh Dr. Kouteckého byl T. G. Masaryk jmenován 24. 11. 1918 čestným občanem města a Bednářská ulice byla přejmenována na Masarykovu.

tags: #socha #s #šibenicí #v #přírodě #význam

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]