Plasty tvoří nedílnou součást každodenního života většiny z nás.
Možná právě teď čtete tento článek v mobilním telefonu, jehož součástky tvoří různé druhy plastů, a zřejmě jej pro jistotu ještě máte v plastovém obalu; dost podobné je to i u počítačů.
Je to tak, plasty patří neodmyslitelně k dnešní době a od jejich vynálezu v roce 1831, kdy byl vynalezen styren, „ušly“ dlouho cestu.
Primární surovinou pro výrobu plastů je ropa, na jejich výrobu jí ročně připadne cca 8 % celosvětové produkce a spotřeba plastů neustále roste.
Co to znamená?
Čtěte také: Jak se zpracovává odpad
Cesta plastového odpadu má několik základních zastávek: třídění do sběrných nádob, svoz plastů do třídiček, následuje zpracování pro další výrobu a pak výroba nových produktů z recyklovaných plastů.
Novodobé systematické třídění plastů, tak jak jej známe dodnes, bylo zahájeno v roce 1997, kdy vstoupil v platnost tehdejší zákon o odpadech.
Ve stejném roce vznikla společnost EKO-KOM, a.s., která zahájila řadu pilotních projektů na ověření různých možností sběru odpadů v obcích, včetně odpadů plastových.
Plastový odpad můžeme třídit do nádob ve veřejně dostupných třídicích hnízdech, obvykle do žlutých kontejnerů nebo nádob se žlutým víkem - barva sběrných nádob se ale může v jednotlivých obcích lišit.
Další možností jsou tzv. individuální sběry, kdy mají domácnosti k dispozici plastové „popelnice“ o menším objemu 120 nebo i 240 litrů.
Čtěte také: O zpracování lidského odpadu
Plasty jsou velmi vhodnou komoditou také pro sběr do pytlů.
Můžeme se setkat také s tzv. multikomoditním tříděním odpadu, při kterém se do jedné nádoby třídí různé druhy odpadu.
Jaký odpad se kam v dané obci třídí poradí vždy samolepky, kterými jsou kontejnery označeny.
Využívají k tomu speciálně upravená svozová vozidla.
Věděli jste, že všechna vozidla, která převážejí odpady, jsou označena bílou obdélníkovou cedulkou s velkým písmenem „A“?
Čtěte také: Zpracování odpadu: srovnání firem
Vytříděné plasty do kontejnerů se po svozu na třídicí linku ještě zbavují hrubých příměsí, následně putují k ručnímu dotřídění.
Pro svoz plastových odpadů se používají vozidla s tzv. lineárním stlačováním - ta odvážejí plasty tříděné do kontejnerů s tzv. horním výsypem.
Stlačovací zařízení jednak nabírá odpad z násypné vany, jednak jej zatlačuje do prostoru proti tlaku přední stěny.
Před dalším zpracováním je nutné dotřídění plastových odpadů.
Vytříděné plasty putují v třídicí lince na tzv. dotřiďovací pás k ručnímu dotřídění.
Každý pracovník dotřiďuje konkrétní druhy plastu, které se pak připraví jako druhotná surovina k expedici zpracovatelům k recyklaci.
Takto připravený plastový odpad putuje ke zpracovatelům k recyklaci.
Ti si druhotnou surovinu následně upraví pro své potřeby do výroby a mohou tak zcela nebo částečně nahradit primární surovinu, příp.
Recyklované plasty se melou na kousky a granulují a vznikají tak malé pecičky granulátu - ty se mohou při výrobě nových produktů z plastů přidávat v různém poměru k primární surovině - tedy ke granulátu z ropy, jako tzv. regranulát.
O PET (polyethylentereftalát) je mezi zpracovateli dlouhodobě největší zájem.
PET lahve patří k nejlépe recyklovatelným plastovým obalům a právě jejich recyklace je často označována za „tahouna“ celého oboru.
Poté, co PET lahve vhodíte do žlutého kontejneru, putují na dotřiďovací linku.
Zde se plasty třídí optickými separátory podle typu polymeru i barvy.
Odstraňují se nečistoty, nevhodné plasty i kovové části.
Vytříděný PET se lisuje do balíků a putuje ke zpracovateli.
Následuje drcení, praní a výroba tzv. PET vloček nebo granulátu.
Ty se používají například na výrobu nových lahví (tzv.
PET se na dotřiďovací lince roztřídí podle barev a následně jsou slisovány do balíků.
Takto upravené se expedují ke zpracovateli, kde se rozdrtí na vločky (tzv. PET flakes), které se následně vyperou ve vodní lázni.
PET flakes se zahřejí na teplotu přesahující 200 °C a vytlačí se přes velmi jemné „síto“.
Tím dojde k vytvoření vlákna.
Následuje proces úpravy vlákna a jeho balení.
Takto získané textilie se používají např.
Kromě výroby vláken se používají technologie, které umožňují výrobu nových PET láhví ze starých.
K výrobě tzv. preforem se používá určitý podíl vytříděných láhví v podobě speciálně upraveného regranulátu (vhodného pro potravinářské účely) a primární suroviny.
Tato technologie funguje i v České republice.
Recyklace nápojových PET láhví zpět pro obaly určené pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek.
Sesbírané PET láhve se rozdrtí, vyčistí a vyrobí se z nich granulát, který lze použít pro výrobu potravinářských obalů.
Znamená to výrobu nových PET lahví z použitých PET lahví.
Základní podmínkou je extrémně čistý vstupní materiál.
PET drť se pak taví přibližně při teplotě kolem 260-280 °C a tavenina se filtruje pod vysokým tlakem přes jemné (často keramické) filtry.
Po ochlazení vzniká tzv.
Podobným způsobem jako PET lahve se recyklují i plastové fólie, igelitové tašky nebo různé obalové sáčky.
Po dotřídění se fólie nejprve důkladně perou, aby se odstranily zbytky potravin, lepidel nebo prachu.
Následuje drcení a aglomerace, kdy se materiál zahřátím „slepí“ do menších částic.
Z těchto granulí se pak opět vyrábí fólie nebo plastové výrobky.
tags: #jak #se #zpracovává #plastový #odpad #recyklace