Proč si vyrobit domácí kompostér a jak na to svépomocí - snadno, levně a ekologicky? Kompostování je jednoduchý a přirozený způsob, jak zužitkovat kuchyňský a zahradní bioodpad, snížit množství odpadu, a přitom získat prvotřídní hnojivo. Ať už máte zahradu, dvorek nebo jen větší balkon, kompostování vám pomůže snížit množství odpadu a zároveň vytvořit kvalitní přírodní hnojivo.
V tomto článku vás krok za krokem provedeme celým procesem: od výběru vhodného místa až po využití hotového kompostu. Pojďme si ukázat, jak si kompostér snadno postavit a co je při jeho používání důležité.
Pro správné fungování kompostéru je klíčové zvolit vhodné místo. Vybereme si vhodné místo pro kompostér. Než si kompostér postavíte sami, měli byste si vybrat vhodné místo. Kompostér umístěte nejlépe do stínu nebo do polostínu na rovnou plochu.
Ideální je polostinné stanoviště chráněné před větrem, které zajišťuje stabilní teplotu a vlhkost, zároveň bez přímého slunce, aby se kompost nepřehříval a nevysušoval. Vyberte pro svůj kompostér nejlepší místo tak, aby byl v kontaktu s přirozenou zahradní půdou. Vyhněte se betonovému nebo zcela uzavřenému podkladu - kompost potřebuje kontakt se zemí.
Umístění kompostéru přímo na půdu umožňuje přístup užitečným mikroorganismům a žížalám, které urychlují rozkladný proces. Než začneme kompostér skládat, posekáme si pod ním trávu co nejníž. První vrstvy bioodpadu můžeme klidně nasypat přímo na posekanou trávu, rozloží se spolu s nimi, není potřeba vykopávat a likvidovat trávník, který na místě kompostéru byl.
Čtěte také: Zapojte se do Mezinárodního Týdne Kompostování
Jistě, kompostér je opravdu velmi praktický, ale možná ho budete chtít umístit přece jen nenápadněji, aby nebyl stále na očích. Ideálně kompostér schováte za keře, živý plot nebo zahradní domek, aby nebyl viditelný z vaší terasy nebo oblíbeného posezení.
Domácí kompostér lze sestavit několika způsoby. Plastové sudy či kontejnery (jde o levný domácí kompostér, např. Pokud máte doma staré palety, můžete si udělat kompostér i z nich.
DIY kompostér je levný, snadno přístupný a můžete ho přizpůsobit prostoru i objemu odpadu. Pokud máte velkou zahradu, můžete vytvořit zapuštěný kompostér. Typicky to bývá zakopaný sud se spodními otvory. Chcete-li volně stojící variantu, sáhněte po jiném typu.
Připravte si 3-4 dřevěné palety - jedna na zadní stranu a dvě na boky, případně čtvrtá jako dvířka. Zastřešte kompostér (např. prkny nebo víkem) - zabráníte nadměrnému vysychání či promočení.
Chcete si sami postavit dřevěný kompostér? Je to velmi jednoduché! Stačí se vybavit několika užitečnými předměty. Nejdůležitější bude samozřejmě dřevo. Můžete použít zbytky prken nebo jiný druh odpadu po renovaci, ale stejně dobře poslouží i nové kusy dřeva. Uspořádejte desky nebo palety do obdélníkového tvaru o velikosti, která vyhovuje vašim potřebám. Složte je na hromadu a vytvořte odpovídající stěny. Jak vidíte, vytvořit si vlastní kompostovací koutek je docela jednoduché!
Čtěte také: Význam louky
Naměřte si požadované rozestupy a zatlučte do země čtyři delší hranoly. Nezapomeňte přitom spodní část kůlů předem naimpregnovat. Poté vezměte kladivo nebo aku šroubovák a hřebíky či vruty a na třech stranách připevněte prkna na hranoly. Prkna by přitom neměla přes sloupky přečnívat. Zároveň mezi nimi zachovávejte vždy stejný rozestup. Kompostér tak bude lépe vypadat a kompost se bude správně provzdušňovat.
Poté vyrobte přední stěnu. Nezapomeňte přitom, že musí jít otvírat, abyste se pohodlně dostali k připravenému kompostu. Dejte je od sebe tak daleko, aby zapadly mezi sloupky na volné straně kompostéru, a poté mezi ně přibijte zbývající prkna. Ta by tentokrát přečnívat měla. Přední stěnu pak ke kompostéru přidělejte pomocí pevné šňůry. K bočním stěnám ji přivažte na čtyřech místech. Bude tak dobře držet a zároveň ji později snadno sundáte.
Akupilou nařežeme prkna Z hranolků připravíme stojky, seřízneme jim konce do špičky, aby se daly zatlouci přímo do země. Poté si nachystáme prkna na vhodnou délku. Nemusíme je nijak brousit ani natírat, necháme je přírodní.
Ke dvěma bočním hranolkům postupně vruty připevňujeme prkna s malou mezerou mezi sebou - kompost tak bude lépe provětrávat. Stejným způsobem vyrobíme dvě pole kompostéru.
Přední stěnu budou tvořit nastavitelná dvířka - na hranolky přitlučeme dvě lišty tak, aby se mezi ně dalo zasunout prkno. Podle přibývajícího množství hmoty pak nasouváme jedno prkno za druhým až do konečné výšky.
Čtěte také: Stavba kanalizace povolena
Zadní stěnu našroubujeme z prken přímo na hranolky stejně tak jako boky, s malými mezerami mezi prkny.
Nakonec do přední stěny mezi lišty zasuneme první prkno. Aby mělo malý odstup od země, můžeme si mezi lišty zašroubovat kousek nad zem malé šroubky - prkno se o ně zarazí a ke spodku kompostu bude mít přístup vzduch. Další prkna pak přidáváme podle potřeby. Aby měla rozestup, přišroubujeme kousek nad stávající prkno mezi lišty vždy šroubek, o který se to další zarazí.
Velikost kompostéru si můžeme zvolit podle velikosti zahrady a předpokládaného množství hmoty, které má pojmout, ale je vhodné, aby měl půdorys alespoň metr x metr a byl do metrové výšky. Kompostér necháme bez dna, aby byl kompost v přímém kontaktu s půdou. Půdní organismy budou mít volný prostup do organické hmoty a urychlí její přeměnu na kompost.
Kompostér si samozřejmě můžete různě vylepšit. Také si můžete zajistit jednodušší a pohodlnější přístup ke kompostu. Stačí přední stěnu připevnit pomocí otočných závěsů. A když máte na zahradě dostatek místa, vyplatí se připravit si rovnou tři kompostéry.
Do domácího kompostéru, ať už plastový nebo dřevěný, můžete kompostovat zahradní a organický odpad. Kromě trávy a vyčesaného mechu či odkvetlých květin můžeme do kompostéru vysypat i bioodpad z kuchyně - slupky od ovoce a zeleniny, skořápky od vajíček, čajové zbytky, trus drobných zvířat. Čas od času je vhodné přidat i kousek pilin, drobných klacíků či dřevitou vlnu.
Už víme, jak kompostér vypadá, jak ho postavit a co v něm lze zpracovávat, nyní je otázkou, jak správně kompostovat. Důležité je pořadí vrstev - nejlépe je začít tou spíše volnější. K tomu jsou vhodné silné větve, aby se ke kompostu dostával vzduch ze všech stran. Dalším krokem by měla být vrstva okyselené rašeliny, na kterou již lze odpad uložit. Je důležité je nakrájet, takže slupky zeleniny nebo ovoce by měly být nakrájeny nadrobno. Díky tomu rychleji zkvasí a přemění se na hnojivo. Do hotového kompostéru je dobré přidat část již hotového kompostu od sousedů, aby se proces urychlil.
Občasné promíchání hnoje jistě také pomůže, protože díky čerstvému vzduchu se procesy urychlí. Naopak na zimu se vyplatí zahradní kompostér přikrýt vrstvou listí a větví.
Založení kompostu doporučujeme na volnou a prostornou plochu. Ideální na periferii vaší zahrady, kde v blízkosti nejsou už žádné příbytky ani chatky. Základní podmínkou vrstvení je zachovat vyvážený podíl dusíkatých a uhlíkatých materiálů. Platí, že na jeden díl (kupu) dusíkatých ukládáme 20 až 30 dílů uhlíkatých směsí při min.
Založení hromady zahájíme nosnými uhlíkatými materiály, jakými jsou větve, sláma, listí, papír, kůra či hobliny. Pokračujeme tak, že na každou další vrstvu uhlíkatých složek přidáváme menší hromadu dusíkatých. Pozor! I mezi jednotlivými uhlíkatými či dusíkatými složkami existují jisté funkční rozdíly. Pokud například vkládáte do kompostu plevel, roztřiďte v něm listí. Ořechové se sice rozkládá pomaleji, ale je bohaté na třísloviny a látku juglon s fungicidními účinky. Specifickou funkci mají i jehličnany.
Po založení kompostu z nevyhnutelné surovinové skladby není ani tak důležité urychlení procesu, ale zefektivnění účinných látek. Mezi tzv. Působení přidaného materiálu bude účinnější, pokud ho upravíte na co nejmenší kousky. Ideální do velikosti malíčku na ruce.
Klíčivost kompostu podpoříte i jinými koloniemi mikroorganismů. Výbornou volbou jsou bakteriálně enzymatické přípravky, které zefektivňují kompostovací proces. Aby byl takový přípravek opravdu funkční, měl by obsahovat alespoň 3 až 4 různé druhy bakterií. Účinnost i dalších prospěšných látek zjistíme už po prvních 4 dnech.
Přehazování materiálu je nezbytné pro zajištění dostatečného proudění vzduchu. Jinak by to podnítilo fatální následky pro prospěšné mikroorganismy v kompostu. Přehazování doporučujeme provést po 3 až 4 dnech od založení hromady. Obzvlášť, pokud použijete urychlovač kompostu, který ho dokáže natolik zahřát, že se z něj kouří a zapáchá. Potom přehazování provádíme každé 2 dny.
Při přehazování si chraňte jemnou pokožku rukou zahradními rukavicemi s kvalitní podšívkou z česané bavlny. Tím předejdete povrchovým zraněním a kožním reakcím vlivem rozkladu mikroorganismů. Podle odhadů by vám jedno přehození nemělo trvat více než 30 minut.
Vlhkost kompostu zjistíme jednoduchým stlačením směsi v dlani . Měla by z ní stékat voda, což je vedlejším produktem úspěšných hnilobných procesů. Pokud je příliš suchá, v založené hromadě je málo dusíku a očkovacích látek.
Kompostování v zimě nezastavujte - proces se zpomalí, ale nezastaví. Zajistěte proto, aby kompost nezamrzl a pomozte mikroorganismům přikrytím kompostéru (např. senem, listím nebo plachtou). Omezte přidávání nového materiálu, ale pokračujte ve vrstvení a občasném promíchání.
Kvalitní kompost bývá zralý za 3-12 měsíců podle složení, vlhkosti a teploty. Na zahradě využijeme kompost při zakládání záhonů jako přímé hnojivo nebo příměs do půdy (přímé hnojení záhonů, truhlíků a květináčů). Do květináčů doporučujeme v poměru cca 1:3 s běžným substrátem, na trávník pouze jako jemný posyp pro výživu.
Tvorba humusu by neměla trvat déle než 18 dní. Rozhodně se nemusíte obávat sytě černé směsi s většími nerozloženými kousky odpadu. Tu stačí prosít a co nejdříve ji rozházet po připravené ploše na pěstování. Zalijte odstátou vodou a přikryjte fólií. Po pár dnech by měla začít klíčit. Důležité jsou pevné stonky a tmavozelené lístky. Pokud kompost podpořil zdravý vývoj rostlinky, úspěšná bude pravděpodobně i vaše letošní sezóna v zahradě.
tags: #jak #vyrobit #domácí #kompost