Dopravní napojení pozemku a inženýrské sítě - strašák každého stavebníka. Patrně první otázka, která napadne každého, kdo si vyhlédl pozemek pro svůj nový domov, je: Je pozemek zasíťovaný? Problematiku inženýrských sítí totiž není radno podceňovat, protože jde o jeden z klíčových faktorů výrazně ovlivňujících výslednou cenu bydlení, případně značně prodlužující realizaci stavby.
Spojení „inženýrské sítě“ (nebo též sítě technického vybavení) představuje komplexní infrastrukturu, která je nezbytná pro komfortní a plnohodnotný život ve 21. století. Inženýrské sítě zahrnují několik typů přípojek, ne všechny jsou však pro povolení stavby povinné. Mezi povinné přípojky patří: kanalizace, přípojka pitné vody a připojení elektřiny.
Pokud se rozhodnete zakoupit pozemek, který není napojen na inženýrské sítě, myslete na to, že prodávající ani obec, v jejímž katastru váš pozemek leží, nemají povinnost zajistit k němu infrastrukturu. Náklady na zřízení vodovodní, kanalizační, plynové či jiné přípojky vždy hradí majitel stavby. V případě, že se vaše parcela nachází na zelené louce bez patřičných připojení, nákladům na zajištění nezbytné infrastruktury se tedy nevyhnete.
Výhodou představují pozemky, které jsou součástí větších projektů. Vybudování základní infrastruktury se tak může vyřešit formou tzv. plánovací smlouvy, kdy jsou náklady rozděleny mezi jednotlivé majitele pozemků podle jasně daných technických parametrů. Časté jsou např. projekty společných vodovodních řadů, na jejichž realizaci se může podílet více stavebníků.
Startovní čára u majitelů již zasíťovaných pozemků je příjemnější. Základní infrastruktura, tedy vodovodní, elektrická a kanalizační přípojka, je většinou přivedena již ke hranici pozemku, případně její vedení se nachází v blízkosti pozemku.
Čtěte také: Stavební povolení a OZE: Je to nutné?
Pokud je vaše parcela nezasíťovaná, nestačí zjistit, jak daleko se od vašeho pozemku základní infrastruktura nachází. Doporučujeme co nejdříve na obci, stavebním úřadě nebo přímo u provozovatelů jednotlivých sítí ověřit kapacitu sítí a možnost napojení. Ačkoliv provozovatel veřejných sítí by měl umožnit majiteli pozemku se k již vybudované infrastruktuře připojit, může nastat situace, kdy stávající síť je na hranici své kapacity a nová přípojka bez nutnosti navýšit kapacitu již není možná.
Přípojky do vodovodní sítě (dodávka pitné vody) a kanalizační sítě (odvod splaškových a dešťových vod) se standardně povolují v rámci stavebního řízení, případně jsou součástí projektové dokumentace stavby a povolují se společně se samotnou nemovitostí. U přípojek do 50 m délky stačí územní souhlas, pokud je přípojka delší, je nezbytné územní rozhodnutí. Elektrickou přípojku zřizuje provozovatel distribuční sítě. Stačí kontaktovat distributora s žádostí o přípojku.
Stejně jako u stavebního povolení, i u projektu inženýrských sítí probíhá schvalovací proces. Teprve následně může začít samotná realizace přípojek. Základní výkopové a jiné přípravné práce lze udělat svépomocí, odborné práce spojené se zapojením jednotlivých zařízení, jejich nastavení a otestování by měl provádět provozovatel dané sítě nebo specializovaná firma. Šetření zde rozhodně není na místě.
Jak vás omezí vodovod či kanalizace vedoucí pod vaším pozemkem? Pokud pod vaším pozemkem vede vodovodní potrubí nebo kanalizace, popřípadě vodovodní či kanalizační přípojka, je váš pozemek pravděpodobně zatížen věcným břemenem, takzvanou služebností inženýrské sítě. Toto věcné břemeno může vzniknout několika způsoby, a to buď přímo ze zákona, smlouvou o zřízení věcného břemene, nebo vydržením.
Vlastník pozemku je povinen zdržet se všeho, co by vedlo k ohrožení inženýrské sítě. Po předchozím projednání musí oprávněné osobě umožnit vstup na pozemek za účelem prohlídky či údržby inženýrské sítě, a to po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu. Výjimečně lze zajistit opravu inženýrské sítě i bez předchozího projednání s vlastníkem pozemku, pokud došlo k náhlému poškození sítě a oprava nesnese odkladu. Inženýrské sítě se nezapisují do katastru nemovitostí.
Čtěte také: Placení poplatků za odpad
Podle vodního zákona je kanalizace i vodovodní potrubí vodním dílem. Vlastník pozemku, na němž se vodní dílo nachází, je povinen za náhradu strpět na svém pozemku vodní dílo, které bylo vybudováno před 1. lednem 2002, včetně jeho užívání. Náhradu však bylo možné požadovat pouze do začátku roku 2019.
Za účelem ochrany vodovodů a kanalizací jsou stanovena ochranná pásma ve vzdálenosti 1,5 až 3,5 metru od potrubí. Konkrétní vzdálenost pak závisí na jeho průměru. Od kanalizací a vodovodního potrubí je třeba odlišovat kanalizační a vodovodní přípojky. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Vodovodní přípojkou pak nazýváme samostatnou stavbu tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Přípojky však nejsou vodním dílem.
V případě, že byla přípojka zbudována před 1. lednem 2002, je jejím majitelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod či kanalizaci, neprokáže-li se opak. Pokud byla přípojka zbudována později, vlastníkem přípojky je osoba, která ji na své náklady pořídila. V této souvislosti je třeba upozornit, že pokud vede potrubí od studny, jedná se o vodovodní potrubí, nikoliv o přípojku. Jde tedy o vodní dílo, jehož přítomnost na pozemku je třeba strpět, pokud bylo zřízeno před rokem 2002.
V případě, že pod vaším pozemkem vede kanalizace či vodovodní potrubí, které bylo postaveno po 1. lednu 2002, nebo vodovodní a kanalizační přípojka zbudovaná po roce 1994, je vhodné uzavřít s vlastníkem potrubí nebo přípojky smlouvu o zřízení věcného břemene, abyste se vyvarovali případných sporů.
Vodovod je vodní dílo, určené k výrobě a rozvodu pitné vody odběratelům, popř. Vodovody mohou sloužit i jiným potřebám, např. k vedení požární nebo závlahové vody apod.; na tyto vodovody se zákon o vodovodech a kanalizacích nevztahuje (nerozhodne-li vodoprávní úřad jinak), jsou proto jen okrajovým předmětem zájmu tohoto projektu. Vodovod se skládá z objektů (např. studny, úpravny vody, vodojemy) a z liniových staveb (vodovodních řadů). K provozování vodovodů sloužících veřejné potřebě musí provozovatel získat povolení krajského úřadu.
Čtěte také: Důležitost třídění odpadu v dnešní době
Kanalizace je vodní dílo, určené k odvádění a čištění nebo jinému zneškodňování odpadních a popř. srážkových od odběratelů, popř. z jiných kanalizací. Kanalizace se skládá z objektů (např. čerpací stanice, čistírny odpadních vod) a z liniových staveb (kanalizačních stok). K provozování kanalizací sloužících veřejné potřebě musí provozovatel získat povolení krajského úřadu.
Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavebních úprav vodovodu nebo kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace.
Stavebník a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.
Výše uvedená práva musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.
PRÁVO VLASTNÍKA:
POVINNOST VLASTNÍKA:
Nezřídka nastane situace, kdy vlastník pozemku nevlastní pozemky, na kterých se nachází inženýrské sítě, tzv. přípojky, zajišťující přísun služeb k jeho pozemku a pro jejich vedení přes cizí pozemky nemá oprávnění. Stává se tomu tak častěji u starších nemovitostí, kdy z důvodu přestavování nemovitosti, prodeje sousedního pozemku či historických změn katastru nemovitostí nastane situace, že pozemek, přes který vedou Vaše přípojky, může vlastnit soused.
Hlavní řády se obvykle nacházejí na pozemku poskytovatele dané služby anebo na obecních pozemcích. Lze předpokládat, že poskytovatelé služeb budou mít vedení hlavních řádů právně zabezpečeno. Pokud by tomu tak nebylo a oni by byli nuceni hlavní řad odstranit, s největší pravděpodobností by tím porušili smlouvu o dodávce dané energie a museli by Vám případnou škodu způsobenou přerušením služby uhradit. (Pozn. Co však obvykle poskytovatel služby nehlídá, je právní zabezpečení přípojek, tj. potrubí, elektrického a jiného vedení mezi Vaší nemovitostí a místem, kde se přípojka napojuje na hlavní řád. V případě, že přípojka vede až k hlavnímu řadu pouze Vaším pozemkem, žádný právní problém nevzniká.
Jestliže soused odhalí na svém pozemku přípojku, jedná se pro něj o cizí věc, která narušuje jeho vlastnické právo k tomuto pozemku. Jisté omezení mu sice dávají různé právní předpisy, speciální pro jednotlivé druhy přípojek a vedení, výše popsané zničení přípojky sousedem mohou nanejvýš oddálit, nikoliv však vyloučit. Pro plynovou přípojku např. K přípojkám je proto nezbytné zřídit věcná břemena, konkrétně služebnost inženýrské sítě.
Lze sice naše právo zabezpečit i jinými instituty, jako je např. právo stavby nebo nájemní smlouva, pokud to ale situace dovoluje, je z právního hlediska bezpečnější zajistit přípojku věcným břemenem. To dává vlastníkovi přípojky právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat.
Věcné břemeno se zpravidla zřizuje vzájemnou dohodou s vlastníkem pozemku, přes který přípojka vede. Věcné břemeno se většinou zřizuje na dobu neurčitou, jelikož nikdo nepředpokládá, že by např. plynová přípojka měla být po několika letech přemístěna. Zákon však nevylučuje, aby byla ve smlouvě o zřízení věcného břemene stanovena doba určitá.
Vedle toho je podstatné zjistit, zdali bylo věcné břemeno zřízeno „in rem“, tj. ve prospěch jiné nemovitosti, nebo „in persona“, tj. ve prospěch jiné osoby. Pro přípojky je obvykle výhodnější zřízení věcného břemene „in rem“. Pokud se pak bude převádět ať už pozemek služebný nebo panující, věcné břemeno zůstane zachováno. U věcných břemen „in persona“ tomu tak není, jelikož oprávnění je spojeno s konkrétní osobou. Vedle toho může věcné břemeno zaniknout promlčením, kdy se po delší dobu právo nevykonává. To ale nebude častý případ u přípojek, jelikož v praxi by to znamenalo, že by oprávněný z věcného práva musel odstranit přípojky ze sousedova pozemku. Pokud pouze nebudou služby prováděny, tj. např.
Zejména u starších nemovitostí se stává, že k přípojkám nejsou žádné dokumenty a přípojky vedly přes cizí pozemky odnepaměti. Sousední pozemek, přes který vedou Vaše přípojky, však může koupit nový majitel, který bude chtít přípojky odstranit. K zajištění právní jistoty v těchto situacích slouží institut vydržení. Pro vydržení služebnosti inženýrských sítí je potřeba vykonávat toto právo poctivě po určitou dobu. Je tedy podstatná délka, poctivost a pravost držby věcného břemene.
Způsobilý právní důvod je takový, které by postačilo ke vzniku vlastnického práva. Pouhé chování domnělého držitele naplňující možný obsah služebnosti, např. u práva cesty tím, že projíždí přes cizí pozemek, však ještě neznamená, že je držitelem tohoto práva. Držba musí dále být poctivá, což znamená držet právo z přesvědčivého důvodu. Tím může být např. povolení souseda. Je však podstatné uvést, že právní titul a poctivost držby musí prokázat ten, kdo usiluje o to, že vydržením věcné břemene nabyl. Nepoctivá držba tohoto práva by pak např. znamenalo vybudování přípojky bez povolení či vědomí souseda.
A v neposlední řade držba nesmí být nepravá, tj. Právo musí být takto drženo 10 let, a to nepřerušeně. V případě, že držitel věcného břemene neprokáže poctivost a pravost držby, právní titul či dobrou víru, může jej stále vydržet mimořádným vydržením. K tomu dojde v případě, že držitel drží věcné břemeno 20 let.
Pokud tedy např. nový vlastník sousedního pozemku požaduje odstranění přípojek a s bývalým vlastníkem sousedního pozemku nebyla uzavřena žádná dohoda, postačí pro nabytí věcného břemene vydržením prokázání, že do sousedního pozemku byly přípojky uloženy před více než dvaceti lety. Nový vlastník sousedního pozemku pak může vydržení zabránit pouze, když prokáže nepoctivý úmysl. Důkazní břemeno se zde tedy přenáší na odpůrce vydržení.
Vzhledem k objemu tvrzení a důkazů, které musí vydržitel jinak uvést, je tak v praxi pravděpodobnější vydržení služebnosti inženýrské sítě mimořádným vydržením po 20 letech. Vydržitel pak získá výše popsané právo a vlastník sousedního pozemku tak nebude oprávněn přípojky odstranit.
Zákon o vodovodech a kanalizacích říká, že obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Obecní úřad je tedy z moci úřední a v mezích správního uvážení oprávněn uložit výše uvedenou povinnost, jsou-li pro to splněny podmínky.
Jenže spousta majitelů nemovitostí vlastní domovní čistírnu odpadních vod, septik se zemním filtrem nebo žumpu, a v tom případě řeší, zda je nutné se na nově vybudovanou veřejnou kanalizaci připojit, či dále likvidovat odpadní vodu jedním z výše uvedených způsobů. Obecní úřad má podle zákona o vodovodech a kanalizacích povinnost řešit napojení na kanalizaci individuálním rozhodnutím, ale protože se obce dlouhodobě snaží zlepšit stav svých povrchových vod, mohou zakotvit povinnost připojit se na kanalizaci jako podmínku pro využití určité lokality v územním plánu.
tags: #povinnost #umožnit #stavbu #kanalizace #na #pozemku