Povinnost Umožnit Stavbu Kanalizace na Pozemku v České Republice

Dopravní napojení pozemku a inženýrské sítě - strašák každého stavebníka. Patrně první otázka, která napadne každého, kdo si vyhlédl pozemek pro svůj nový domov, je: Je pozemek zasíťovaný? Problematiku inženýrských sítí totiž není radno podceňovat, protože jde o jeden z klíčových faktorů výrazně ovlivňujících výslednou cenu bydlení, případně značně prodlužující realizaci stavby.

Spojení „inženýrské sítě“ (nebo též sítě technického vybavení) představuje komplexní infrastrukturu, která je nezbytná pro komfortní a plnohodnotný život ve 21. století. Inženýrské sítě zahrnují několik typů přípojek, ne všechny jsou však pro povolení stavby povinné. Mezi povinné přípojky patří: kanalizace, přípojka pitné vody a připojení elektřiny.

Pokud se rozhodnete zakoupit pozemek, který není napojen na inženýrské sítě, myslete na to, že prodávající ani obec, v jejímž katastru váš pozemek leží, nemají povinnost zajistit k němu infrastrukturu. Náklady na zřízení vodovodní, kanalizační, plynové či jiné přípojky vždy hradí majitel stavby. V případě, že se vaše parcela nachází na zelené louce bez patřičných připojení, nákladům na zajištění nezbytné infrastruktury se tedy nevyhnete.

Výhodou představují pozemky, které jsou součástí větších projektů. Vybudování základní infrastruktury se tak může vyřešit formou tzv. plánovací smlouvy, kdy jsou náklady rozděleny mezi jednotlivé majitele pozemků podle jasně daných technických parametrů. Časté jsou např. projekty společných vodovodních řadů, na jejichž realizaci se může podílet více stavebníků.

Startovní čára u majitelů již zasíťovaných pozemků je příjemnější. Základní infrastruktura, tedy vodovodní, elektrická a kanalizační přípojka, je většinou přivedena již ke hranici pozemku, případně její vedení se nachází v blízkosti pozemku.

Čtěte také: Stavební povolení a OZE: Je to nutné?

Pokud je vaše parcela nezasíťovaná, nestačí zjistit, jak daleko se od vašeho pozemku základní infrastruktura nachází. Doporučujeme co nejdříve na obci, stavebním úřadě nebo přímo u provozovatelů jednotlivých sítí ověřit kapacitu sítí a možnost napojení. Ačkoliv provozovatel veřejných sítí by měl umožnit majiteli pozemku se k již vybudované infrastruktuře připojit, může nastat situace, kdy stávající síť je na hranici své kapacity a nová přípojka bez nutnosti navýšit kapacitu již není možná.

Přípojky do vodovodní sítě (dodávka pitné vody) a kanalizační sítě (odvod splaškových a dešťových vod) se standardně povolují v rámci stavebního řízení, případně jsou součástí projektové dokumentace stavby a povolují se společně se samotnou nemovitostí. U přípojek do 50 m délky stačí územní souhlas, pokud je přípojka delší, je nezbytné územní rozhodnutí. Elektrickou přípojku zřizuje provozovatel distribuční sítě. Stačí kontaktovat distributora s žádostí o přípojku.

Stejně jako u stavebního povolení, i u projektu inženýrských sítí probíhá schvalovací proces. Teprve následně může začít samotná realizace přípojek. Základní výkopové a jiné přípravné práce lze udělat svépomocí, odborné práce spojené se zapojením jednotlivých zařízení, jejich nastavení a otestování by měl provádět provozovatel dané sítě nebo specializovaná firma. Šetření zde rozhodně není na místě.

Věcné Břemeno a Ochranná Pásma

Jak vás omezí vodovod či kanalizace vedoucí pod vaším pozemkem? Pokud pod vaším pozemkem vede vodovodní potrubí nebo kanalizace, popřípadě vodovodní či kanalizační přípojka, je váš pozemek pravděpodobně zatížen věcným břemenem, takzvanou služebností inženýrské sítě. Toto věcné břemeno může vzniknout několika způsoby, a to buď přímo ze zákona, smlouvou o zřízení věcného břemene, nebo vydržením.

Vlastník pozemku je povinen zdržet se všeho, co by vedlo k ohrožení inženýrské sítě. Po předchozím projednání musí oprávněné osobě umožnit vstup na pozemek za účelem prohlídky či údržby inženýrské sítě, a to po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu. Výjimečně lze zajistit opravu inženýrské sítě i bez předchozího projednání s vlastníkem pozemku, pokud došlo k náhlému poškození sítě a oprava nesnese odkladu. Inženýrské sítě se nezapisují do katastru nemovitostí.

Čtěte také: Placení poplatků za odpad

Podle vodního zákona je kanalizace i vodovodní potrubí vodním dílem. Vlastník pozemku, na němž se vodní dílo nachází, je povinen za náhradu strpět na svém pozemku vodní dílo, které bylo vybudováno před 1. lednem 2002, včetně jeho užívání. Náhradu však bylo možné požadovat pouze do začátku roku 2019.

Za účelem ochrany vodovodů a kanalizací jsou stanovena ochranná pásma ve vzdálenosti 1,5 až 3,5 metru od potrubí. Konkrétní vzdálenost pak závisí na jeho průměru. Od kanalizací a vodovodního potrubí je třeba odlišovat kanalizační a vodovodní přípojky. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Vodovodní přípojkou pak nazýváme samostatnou stavbu tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Přípojky však nejsou vodním dílem.

V případě, že byla přípojka zbudována před 1. lednem 2002, je jejím majitelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod či kanalizaci, neprokáže-li se opak. Pokud byla přípojka zbudována později, vlastníkem přípojky je osoba, která ji na své náklady pořídila. V této souvislosti je třeba upozornit, že pokud vede potrubí od studny, jedná se o vodovodní potrubí, nikoliv o přípojku. Jde tedy o vodní dílo, jehož přítomnost na pozemku je třeba strpět, pokud bylo zřízeno před rokem 2002.

V případě, že pod vaším pozemkem vede kanalizace či vodovodní potrubí, které bylo postaveno po 1. lednu 2002, nebo vodovodní a kanalizační přípojka zbudovaná po roce 1994, je vhodné uzavřít s vlastníkem potrubí nebo přípojky smlouvu o zřízení věcného břemene, abyste se vyvarovali případných sporů.

Provozování Vodovodů a Kanalizací

Vodovod je vodní dílo, určené k výrobě a rozvodu pitné vody odběratelům, popř. Vodovody mohou sloužit i jiným potřebám, např. k vedení požární nebo závlahové vody apod.; na tyto vodovody se zákon o vodovodech a kanalizacích nevztahuje (nerozhodne-li vodoprávní úřad jinak), jsou proto jen okrajovým předmětem zájmu tohoto projektu. Vodovod se skládá z objektů (např. studny, úpravny vody, vodojemy) a z liniových staveb (vodovodních řadů). K provozování vodovodů sloužících veřejné potřebě musí provozovatel získat povolení krajského úřadu.

Čtěte také: Důležitost třídění odpadu v dnešní době

Kanalizace je vodní dílo, určené k odvádění a čištění nebo jinému zneškodňování odpadních a popř. srážkových od odběratelů, popř. z jiných kanalizací. Kanalizace se skládá z objektů (např. čerpací stanice, čistírny odpadních vod) a z liniových staveb (kanalizačních stok). K provozování kanalizací sloužících veřejné potřebě musí provozovatel získat povolení krajského úřadu.

Práva a Povinnosti Vlastníka Vodovodu nebo Kanalizace

Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavebních úprav vodovodu nebo kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace.

Stavebník a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.

Výše uvedená práva musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

PRÁVO VLASTNÍKA:

• uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Pokud ale vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj i všechna práva a povinnosti provozovatele;
• provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud to není smlouvou o provozování stanoveno jinak;
• na úplatu za dodávku pitné vody (vodné), pokud z uzavřené smlouvy o provozování vodovodu nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu;
• na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné), pokud z uzavřené smlouvy o provozování kanalizace nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace.

POVINNOST VLASTNÍKA:

• zajistit plynulé a bezpečné provozování;
• vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu vlastněného vodovodu nebo kanalizace a dokládat jejich použití pro tyto účely;
• vlastníci vodovodů nebo kanalizací, které spolu provozně souvisí, musí upravit svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona. Nezbytný obsah písemné dohody je uveden v kap. IV, bod 4;
• umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti zařízení. Možnost napojení k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod nesmí být podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci napojení hradí vlastník, kterému je napojení umožněno;
• umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit je, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní nebo kanalizační přípojky hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace;
• uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění a čištění odpadních vod s odběratelem. Při uzavírání této smlouvy nesmí jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat. Minimální obsah smlouvy je uveden v kap. IV, bod 7;
• vlastník vodovodu nebo kanalizace i jejich provozovatel jsou povinni umožnit přístup k vodovodu nebo kanalizaci osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodů nebo kanalizací a jejich technického stavu nebo činit jiná nezbytná opatření ke zjištění plnění povinností stanovených ZoVaK a zvláštními zákony;
• zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně deseti kalendářních let. Obsah plánu včetně pravidel pro jeho zpracování - viz kap. IV, bod 9;
• předat obecnímu úřadu, v jehož obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, informaci s platnými údaji pro možné odběratele k uzavření písemné smlouvy o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod o: rozsahu zmocnění předaných vlastníkem provozovateli smlouvou o provozování, jakosti a tlaku dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací, způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod, výpočtu odváděných srážkových vod a o možných výjimkách, technických požadavcích na vnitřní vodovod a kanalizaci včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod, technických požadavcích na přípojky, fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování, rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád), možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby využívají, případných smluvních pokutách.
• bezplatně předávat ročně vždy do 28. 2. vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence za předcházející kalendářní rok příslušnému vodoprávnímu úřadu;
• nejpozději do 30. 4. kalendářního roku způsobem uvedeným v příloze č. 20 Vyhlášky zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl vyšší než 5 % hodnot kalkulovaných musí být zdůvodněn. Porovnání je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě a ve stanovené formě na MZe. Povinnost zveřejnit tyto informace se považuje za splněnou okamžikem předání údajů obecnímu úřadu, kterého se týká. Obec tyto informace zveřejní na úřední desce bezodkladně, nejpozději však do dvou dnů, na dobu nejméně 30 kalendářních dnů. Výpočet se provádí dle přílohy č. 19 Vyhlášky. Elektronická podoba vyúčtování je na www. eagri.cz voda státní správa ve VH zákon o vodovodech a kanalizacích;
• poskytnout na vyžádání MZe údaje o technickém stavu jeho vodovodů nebo kanalizací;
• umožnit přístup k vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru;
• před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen předložit před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu stavby kanalizace vodoprávnímu úřadu ke schválení.

Věcná Břemena a Inženýrské Sítě - Dodatečné Informace

Nezřídka nastane situace, kdy vlastník pozemku nevlastní pozemky, na kterých se nachází inženýrské sítě, tzv. přípojky, zajišťující přísun služeb k jeho pozemku a pro jejich vedení přes cizí pozemky nemá oprávnění. Stává se tomu tak častěji u starších nemovitostí, kdy z důvodu přestavování nemovitosti, prodeje sousedního pozemku či historických změn katastru nemovitostí nastane situace, že pozemek, přes který vedou Vaše přípojky, může vlastnit soused.

Hlavní řády se obvykle nacházejí na pozemku poskytovatele dané služby anebo na obecních pozemcích. Lze předpokládat, že poskytovatelé služeb budou mít vedení hlavních řádů právně zabezpečeno. Pokud by tomu tak nebylo a oni by byli nuceni hlavní řad odstranit, s největší pravděpodobností by tím porušili smlouvu o dodávce dané energie a museli by Vám případnou škodu způsobenou přerušením služby uhradit. (Pozn. Co však obvykle poskytovatel služby nehlídá, je právní zabezpečení přípojek, tj. potrubí, elektrického a jiného vedení mezi Vaší nemovitostí a místem, kde se přípojka napojuje na hlavní řád. V případě, že přípojka vede až k hlavnímu řadu pouze Vaším pozemkem, žádný právní problém nevzniká.

Jestliže soused odhalí na svém pozemku přípojku, jedná se pro něj o cizí věc, která narušuje jeho vlastnické právo k tomuto pozemku. Jisté omezení mu sice dávají různé právní předpisy, speciální pro jednotlivé druhy přípojek a vedení, výše popsané zničení přípojky sousedem mohou nanejvýš oddálit, nikoliv však vyloučit. Pro plynovou přípojku např. K přípojkám je proto nezbytné zřídit věcná břemena, konkrétně služebnost inženýrské sítě.

Lze sice naše právo zabezpečit i jinými instituty, jako je např. právo stavby nebo nájemní smlouva, pokud to ale situace dovoluje, je z právního hlediska bezpečnější zajistit přípojku věcným břemenem. To dává vlastníkovi přípojky právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat.

Věcné břemeno se zpravidla zřizuje vzájemnou dohodou s vlastníkem pozemku, přes který přípojka vede. Věcné břemeno se většinou zřizuje na dobu neurčitou, jelikož nikdo nepředpokládá, že by např. plynová přípojka měla být po několika letech přemístěna. Zákon však nevylučuje, aby byla ve smlouvě o zřízení věcného břemene stanovena doba určitá.

Vedle toho je podstatné zjistit, zdali bylo věcné břemeno zřízeno „in rem“, tj. ve prospěch jiné nemovitosti, nebo „in persona“, tj. ve prospěch jiné osoby. Pro přípojky je obvykle výhodnější zřízení věcného břemene „in rem“. Pokud se pak bude převádět ať už pozemek služebný nebo panující, věcné břemeno zůstane zachováno. U věcných břemen „in persona“ tomu tak není, jelikož oprávnění je spojeno s konkrétní osobou. Vedle toho může věcné břemeno zaniknout promlčením, kdy se po delší dobu právo nevykonává. To ale nebude častý případ u přípojek, jelikož v praxi by to znamenalo, že by oprávněný z věcného práva musel odstranit přípojky ze sousedova pozemku. Pokud pouze nebudou služby prováděny, tj. např.

Vydržení Služebnosti Inženýrské Sítě

Zejména u starších nemovitostí se stává, že k přípojkám nejsou žádné dokumenty a přípojky vedly přes cizí pozemky odnepaměti. Sousední pozemek, přes který vedou Vaše přípojky, však může koupit nový majitel, který bude chtít přípojky odstranit. K zajištění právní jistoty v těchto situacích slouží institut vydržení. Pro vydržení služebnosti inženýrských sítí je potřeba vykonávat toto právo poctivě po určitou dobu. Je tedy podstatná délka, poctivost a pravost držby věcného břemene.

Způsobilý právní důvod je takový, které by postačilo ke vzniku vlastnického práva. Pouhé chování domnělého držitele naplňující možný obsah služebnosti, např. u práva cesty tím, že projíždí přes cizí pozemek, však ještě neznamená, že je držitelem tohoto práva. Držba musí dále být poctivá, což znamená držet právo z přesvědčivého důvodu. Tím může být např. povolení souseda. Je však podstatné uvést, že právní titul a poctivost držby musí prokázat ten, kdo usiluje o to, že vydržením věcné břemene nabyl. Nepoctivá držba tohoto práva by pak např. znamenalo vybudování přípojky bez povolení či vědomí souseda.

A v neposlední řade držba nesmí být nepravá, tj. Právo musí být takto drženo 10 let, a to nepřerušeně. V případě, že držitel věcného břemene neprokáže poctivost a pravost držby, právní titul či dobrou víru, může jej stále vydržet mimořádným vydržením. K tomu dojde v případě, že držitel drží věcné břemeno 20 let.

Pokud tedy např. nový vlastník sousedního pozemku požaduje odstranění přípojek a s bývalým vlastníkem sousedního pozemku nebyla uzavřena žádná dohoda, postačí pro nabytí věcného břemene vydržením prokázání, že do sousedního pozemku byly přípojky uloženy před více než dvaceti lety. Nový vlastník sousedního pozemku pak může vydržení zabránit pouze, když prokáže nepoctivý úmysl. Důkazní břemeno se zde tedy přenáší na odpůrce vydržení.

Vzhledem k objemu tvrzení a důkazů, které musí vydržitel jinak uvést, je tak v praxi pravděpodobnější vydržení služebnosti inženýrské sítě mimořádným vydržením po 20 letech. Vydržitel pak získá výše popsané právo a vlastník sousedního pozemku tak nebude oprávněn přípojky odstranit.

Připojovací Povinnost k Kanalizaci

Zákon o vodovodech a kanalizacích říká, že obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Obecní úřad je tedy z moci úřední a v mezích správního uvážení oprávněn uložit výše uvedenou povinnost, jsou-li pro to splněny podmínky.

Jenže spousta majitelů nemovitostí vlastní domovní čistírnu odpadních vod, septik se zemním filtrem nebo žumpu, a v tom případě řeší, zda je nutné se na nově vybudovanou veřejnou kanalizaci připojit, či dále likvidovat odpadní vodu jedním z výše uvedených způsobů. Obecní úřad má podle zákona o vodovodech a kanalizacích povinnost řešit napojení na kanalizaci individuálním rozhodnutím, ale protože se obce dlouhodobě snaží zlepšit stav svých povrchových vod, mohou zakotvit povinnost připojit se na kanalizaci jako podmínku pro využití určité lokality v územním plánu.

tags: #povinnost #umožnit #stavbu #kanalizace #na #pozemku

Oblíbené příspěvky:

• Hydroxid sodný a čištění odpadů
• Poplatky za odpad v Přelouči
• Jezero Tai a jeho znečištění
• WC dopojovací tvarovky v OBI
• Znečištění ovzduší v Česku