Nákupy ve velkém se pro drtivou většinu z nás stávají standardem. Koneckonců, kdo by chtěl do obchodu chodit obden, případně neustále řešit, že ve spíži chybí základní suroviny? Aby vám věci nakoupené ve velkém, a tedy i za lepší cenu, dlouho vydržely, je třeba vědět, jak je správně skladovat. Udržitelný životní styl je dnes již běžnou součástí našeho života a ekologické skladování potravin k němu patří. Používáním udržitelných materiálů a postupů skladování můžete snížit svou uhlíkovou stopu, omezit plýtvání potravinami a vytvoříte zdravější prostředí pro vás a vaši rodinu.
Aby vám velký nákup vydržel, je správné skladování základ. Základní pravidlo, které oceníte nejvíce, se ukrývá pod zkratkou FIFO - tedy first in, first out. Jednoduše to znamená, že nově zakoupené potraviny byste měli umístit dozadu, a ty nejstarší s blížícím se datem spotřeby posunout dopředu. Už se vám díky tomu nestane, že byste z lednice lovili měsíc prošlý jogurt. Lepší přehled o zásobách získáte s organizéry a krabičkami. Pohromadě můžete mít sýry, jogurty a mléčné výrobky, ale třeba i omáčky a dochucovadla.
Díky organizéru se vám do lednice i spíže vejde víc věcí, aniž by byly rozstrkané nepřehledně v různých policích. Při nákupu bychom ovšem neměli řešit jen jejich design, ale i to, zda jsou určené pro styk s potravinami - poznáte to podle symbolu sklenice a vidličky. V lednici ponechte mezi uloženými potravinami nebo organizéry prostor, aby mohl lépe cirkulovat vzduch.
Trvanlivost celé řady potravin nevědomky zkracujeme tím, že je ukládáme špatně. Většinu zeleniny můžete skladovat v lednici, a to ve spodních šuplících - jde například o listovou a košťálovou zeleninu. Do chladu naopak nepatří rajčata, papriky, lilek, dýně, a také cibule a česnek, které ocení tmu a sucho. Jablka skladujte odděleně od dalšího ovoce a zeleniny. Pečivo uchovávejte v prodyšném sáčku, například z bavlny, aby mohlo dýchat a zároveň neosychalo. Zkusit můžete i voskové ubrousky. Syrové maso ukládejte do uzavřené nádoby v nejchladnější části ledničky, a vždy dbejte na důkladnou hygienu při manipulaci. Větší zásoby, které nezpracujete do dvou dnů, zamrazte. Do mrazničky ukládejte maso ve vzduchotěsných sáčcích a důkladně ho popište. Vydrží vám 6-12 měsíců.
Pravidlo pro skladování vajec zní: sucho, stabilní teplota a žádné slunce. Je tedy jedno, zda máte vajíčka ve sklepě nebo v lednici, důležité je, aby teplota nekolísala. Před uložením vejce neomývejte, abyste nenarušili ochrannou vrstvu. Nejlépe je uložte špičkou dolů, v tupém konci se totiž nachází vzduchová bublina s póry, kterými vejce přijímá kyslík. Vejce tak může volně dýchat. Mléčné výrobky jako jogurty, sýry, kefíry nebo dezerty patří do střední části lednice.
Čtěte také: Jak šetrně k přírodě mrazit potraviny
Mouky, luštěniny nebo třeba těstoviny ihned po nákupu přemístěte do vzduchotěsných nádob, ideální jsou plastové průhledné dózy. Nezapomínejte je průběžně kontrolovat, abyste včas podchytili výskyt škůdců, jako jsou potravinoví moli.
Správné obaly pro potraviny vám ušetří místo a zároveň ozdobí interiér. TIP č. Správné nádoby a obaly jsou základ. Skleněné nádoby jsou odolné, netoxické a snadno se čistí. Jsou ideální pro uchovávání suchých potravin, zbytků jídel i tekutin. Skleněné dózy můžete opakovaně použít, neobsahují škodlivé chemikálie, které se mohou uvolňovat z plastových obalů. Skleněné dózy jsou výborné pro skladování těstovin, rýže, luštěnin nebo ořechů. Nerezové nádoby jsou lehké, odolné proti skvrnám a pachům.
Bambus je rychle obnovitelný a biologicky odbouratelný zdroj. Voskované papíry a pytle jsou vynikající alternativou k plastovým fóliím. Jsou z přírodních materiálů a snadno je umyjete a znovu použijete. Zabalíte do nich sendviče, sýry nebo zeleninu. Zembag je inovativní produkt pro skladování ovoce a zeleniny. Speciální pytel Zembag je z přírodních materiálů a umí si uvnitř udržet správné klima. Potraviny jsou déle čerstvé a nekazí se. Zembag pytel s kmínovým pytlíkem je nejlepší možnost pro skladování brambor.
Papírové sáčky jsou další variantou pro ekologické skladování potravin. Jsou biologicky rozložitelné a můžete je použít na skladování chleba, pečiva nebo suchých potravin.
Ekologické skladování potravin není jen o obalech. TIP č. Ekologické skladování potravin není jen o obalech. Když použijete správnou techniku konzervace, výrazně tím prodloužíte trvanlivost potravin. Potraviny uzavřete do vzduchotěsných sklenic, zahřejete a necháte ochladit. Víčko se přitáhne, bakterie i mikroorganismy teplem zabijete a potraviny dlouho vydrží. Pokud máte větší mrazák, pořiďte si obaly a nádoby vhodné do mrazáku pro konkrétní potraviny: Pro ovoce, zeleninu, maso i hotová jídla.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Sušením odstraníme vlhkost z potravin a tím zabráníme růstu bakterií a plísní. Fermentace zvyšuje trvanlivost potravin a přidává jim jedinečnou chuť a nutriční hodnotu.
Plánujte své nákupy předem. TIP č. Plánujte své nákupy předem. Udělejte si seznam potravin, které skutečně potřebujete, a vyhněte se impulzivnímu nakupování. Bezobalové obchody jsou stále populárnější, díky nim můžete u vás doma snížit množství jednorázových plastových obalů. Potraviny v těchto obchodech nakoupíte přímo do vlastních nádob, což výrazně snižuje množství odpadu. Noste s sebou v tašce své vlastní obaly. Kdykoli zavítáte do obchodu, můžete je použít. Pytle Zembag vypadají moc hezky i jako nákupní taška na zeleninu a ovoce. Plánujte předem. Správně skladujte. I zbytky můžete využít.
Věděli jste, že na každého z nás ročně připadne 91 kg vyhozených potravin? A pokud byste byli rádi, kdyby vaše domácnost byla i o krůček zelenější a ekologičtější, vsaďte na opakovaně použitelné obaly - využijte na ukládání třeba skleněné nádoby od kupovaných potravin. Zbytky z kuchyně kompostujte a naučte se v jídelníčku využívat i slupky a odkrojky, které by jinak skončily v koši. Omezit plýtvání můžete i nákupem jídla, kterému by hrozilo vyhození - zkuste třeba sekci Zachraň mě na Košíku, kde nakoupíte za výhodné ceny. Přímo v obchodě nabízí tašky se zlevněnou zeleninou a ovocem třeba řetězec Lidl.
Plýtvání potravinami je novodobý fenomén, který má nepříznivý dopad nejen na životní prostředí, ale také na naše peněženky. Podle výzkumu Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla, dohromady 1,3 miliardy tun. Více se potravinami plýtvá v industrializovaných zemích než v zemích rozvojových a v obou typech zemí také dochází k plýtvání na jiném stupni výrobního či spotřebního řetězce. V rozvojových zemích jsou ztráty způsobeny právě nerozvinutostí dané země, ke ztrátám dochází především na úrovni výroby a distribuce kvůli nevyhovujícím výrobním, zpracovatelským a skladovacím podmínkám. Naopak v industrializovaných zemích se nejvíce potravin promarní na úrovni obchodů a především samotnými spotřebiteli. Průměrný potravinový odpad v Evropě a Severní Americe je 95-115 kg/osobu/rok, zatímco v subsaharské Africe či jižní a jihovýchodní Asii je to pouze 6-11 kg/rok.
Švédsko je zemí, kde je životní prostředí a ekologické otázky velmi diskutované. Také plýtvání potravinami je na programu vlády, která se snaží plýtvání snížit. Švédsko si zadává vlastní cíle, ale spolupracuje také na mezinárodní úrovni s EU i Organizací spojených národů, které tak mají pomoci zlepšit jak životní prostředí, ale také ušetřit peníze, vodu, lidskou práci, pohonné hmoty, půdu a další zdroje, které mohou být využité smysluplněji. Klíčovou roli v boji proti plýtvání potravinami hraje ve Švédsku Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Úřad pro potraviny.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Vzděláváním spotřebitelů se nevěnuje ale pouze Úřad pro potraviny, ale mnoho dalších organizací. Jednou z nich je pak Sdružení spotřebitelů Stockholm, který již od roku 2008 pracuje na snížení potravinového odpadu od výroby až po spotřebitele. Sdružení organizuje přednášky, produkuje filmovou kampaň, provádí průzkumy, a především vypracovává průvodce pro spotřebitele, které pomáhají snížit potravinový odpad.
Na kvalitu potravin má vliv teplota a také vlhkost. Nízká vlhkost přispívá k jejich vysušení, vysoká může podporovat rychlejší růst plísní. Nahoře je menší vlhkost než dole. Proto se doporučuje umístit v lednici nahoru mléčné výrobky, sýry a jogurty. Tvrdé sýry skladujte v chladu a temnu v lednici pod poklopem nebo ve voskovaném papíru (nebalte je do plastové fólie, snadněji plesniví). Měkké sýry typu mozzarella nejdéle vydrží ve svém původním nálevu. Do horní police ukládejte také hotová jídla. Nezapomeňte na jejich včasnou konzumaci.
Vždy samozřejmě záleží i na velikosti vaší lednice a měli byste myslet na to, že maximální zaplnění by nemělo přesáhnout 70 % kapacity. V níže položených policích se bude dobře dařit uzeninám. O další polici níže se dostává vhodného prostoru čerstvému masu. Speciální boxy dole jsou určeny pro ovoce a zeleninu. Při pokojové teplotě zraje české ovoce dost rychle, proto je lepší ukládat zralé kusy do lednice.
Bylinkám se dobře vede, když jim seříznete stonky a necháte je ve sklenici s vodou, takto vydrží, při pravidelné výměně vody, až sedm dní. Do dveří lednice ukládejte vejce, pod ně máslo, otevřené dresinky, marmelády, kompoty a dolů pak nápoje, včetně mléka. Vejce ukládejte v obalu do lednice tam, kde je stálá teplota 5 - 8 stupňů Celsia (obraťte je užší špičkou směrem dolů, protože zde mají pevnější skořápku).
Pro někoho je možná překvapením, že do lednice nepatří zelenina, jako je cibule, česnek, brambory, dýně,rajčata, lilek, paprika, okurka nebo zázvor. Lépe se jim bude dařit ve sklepě nebo chladnější spíži. Také banány nikdy neskladujte v ledničce, kde vlivem chladu hnědnou. Ideální teplota pro dlouhou životnost banánů je 14 °C. Stejná teplota je vhodná i pro rajčata a okurky, v lednici přicházejí o svou vůni a chuť. Doporučení vyhnout se lednici se týká i citrusů a exotického ovoce. Uchovávejte je při pokojové teplotě.
Skladování potravin ve spíži se může zdát jako oříšek. Přece jen se v ní nachází rozličné druhy potravin a každá z nich má trochu jiná pravidla. Pravdou ale je, že skladovat potraviny ve spíži není nijak těžké. Brambory, cibuli a česnek uchovávejte na tmavém, chladném a suchém místě. Banány skladujte spíše ve spíži než v lednici. Chcete-li zpomalit jejich zrání, banány oddělte od trsu a stopky obalte fólií. Suché a sypké potraviny, oříšky a sušené ovoce uchovávejte v uzavřených nádobách nebo sáčcích, aby byly chráněny před vlhkostí a škůdci. Mouku držte dál od přímého slunečního světla, aby nedošlo ke žluknutí. Konzervy skladujte na suchém a chladném místě. Pravidelně kontrolujte data spotřeby a vyřazujte prošlé konzervy.
Chcete vyhnat potravinové moly a jiné škůdce ze spíže? Použijte přírodní odpuzovače jako bobkové listy nebo levanduli. Cibuli vždy skladujte zvlášť. Urychluje totiž klíčení brambor.
Mrazák je pro skladování potravin, které hned nesníte, ideálním místem. Důležité je všechny pokrmy dobře zabalit, aby nedošlo k jejich kontaminaci. Polévky, vývary a omáčky zamrazujte ve formách na ledové kostky nebo menších nádobách. Ovoce uložené v mrazáku oceníte na přípravu smoothies. Vyberte však zralé, nikoliv přezrálé ovoce. Na zmrazení se hodí bobulovité ovoce jako jahody, maliny, borůvky a ostružiny, ale také ananas, mango a papája. Chléb a další pečivo zmrazujte co nejdříve po koupi nebo upečení, aby si zachovaly čerstvost. Zeleninu před zmrazením blanšírujte. Zastavíte enzymy způsobující ztrátu barvy, chuti a textury. Některé druhy ovoce a zeleniny před zmrazením blanšírujte. Zachovají si tak skvělou chuť, barvu i texturu.
Ideální teplota v mrazáku je minimálně - 18 °C. Zamrazovat lze mnoho výrobků, jen je nutné počítat s tím, že po rozmrazení se u některých značně projeví změna konzistence - okurka apod. Máslo - Doporučuje se rozmrazovat ho pomalu v chladničce. Ryby a mořské plody. Libové maso - vydrží až 10 měsíců, tučnější maso lze skladovat 2 měsíce, mleté maso ještě méně - na vině je tuk, který rychleji podléhá zkáze. Ovoce, zelenina - vhodnější je zelenina s menším obsahem vody, houby - předvařené, bylinky. Hotové jídlo - dbejte na omezenou dobu skladování - zpravidla 2 až maximálně 4 týdny.
Posvátného pravidla F.I.F.O. (First in, first out) se kuchaři drží jak při zpracování, tak při skladování. Jde o logický systém rovnání surovin do polic nebo lednice: dozadu se staví nové a dopředu starší zboží, které se musí spotřebovat jako první. Všechny suroviny a produkty je třeba pečlivě popisovat, a to při zamrazení, konzervování i po otevření. Každá položka má určenou dobu trvanlivosti, ale pozor! - ta se otevřením zkrátí. Do načatého balení se dostává kyslík, vlhkost a mikroorganismy a to všechno popohání proces kažení.
Přechodem na ekologické skladování potravin přispějete k ochraně životního prostředí a také ušetříte peníze. Správné návyky ušetří nejen životní prostředí, ale i naší peněžence.
tags: #jak #ekologicky #skladovat #potraviny #tipy