Spalovny odpadů jsou stále prezentovány jako zázračné stroje na zpracování odpadů. Lidé postavení před rozhodnutí, co dělat s odpady (politici či úředníci), často po spalovně sáhnou jako po jednoduchém řešení pro ně složitého problému.
Definice spalovny je jasná: jedná se o zařízení na spalování odpadů, při kterém se uvolňuje tepelná nebo elektrická energie.
Zatímco běžná spalovna slouží pouze k likvidaci odpadů, ZEVO vyrábí z našich odpadů tepelnou a elektrickou energii. Tuto energii je možné využít v domácnostech pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody a jako zdroj elektrické energie. ZEVO funguje podobně jako teplárna. Místo uhlí nebo jiných primárních paliv je palivem zbytkový komunální odpad.
ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů) termickým využitím odpadů vyrábí tepelnou a elektrickou energii. Na pomyslném žebříčku preferovaných řešení, jak s odpady nakládat, je tedy jejich energetické využití prostřednictvím ZEVO nadřazené pouhému odstranění, ať již spálením nebo uložením na skládku.
Zařízení na energetické využití odpadu ZEVO je jeden ze způsobů, jak maximalizovat využití zbytkového komunálního odpadu, který nebude možné recyklovat. V současnosti se jedná o nejekologičtější způsob využití zbytkového komunálního odpadu a dalších vhodných odpadů pro energetické využití, které nelze recyklovat ani jinak smysluplně zpracovat. ZEVO tak doplňuje koncept oběhového hospodářství v ČR.
Čtěte také: Fakta a doporučení pro přírodu
V roce 2024 začne v České republice platit zákaz skládkování směsných komunálních odpadů (SKO) a recyklovatelných odpadů. V souladu s evropskou legislativou bude nakládání s odpady rozděleno do stupnice (tzv. hierarchie) podle preferovaných řešení. Přirozenou součástí této hierarchie je i energetické využití odpadů - tedy výroba elektřiny a tepla, podobně jako třeba z uhlí či biomasy.
Energetické využití odpadů v žádném případě nekonkuruje třídění a recyklaci, naopak je přirozeně doplňuje. Zpracovává totiž tzv. zbytkový odpad, tedy ten, který zůstává po oddělení využitelných a nebezpečných složek z komunálních odpadů.
Stručně si popíšeme, co se vlastně děje s odpadem, když dorazí do spalovny. Odpad, který do spalovny dovážejí svozové vozy, je shromažďován v bunkru. Tady se skladuje a připravuje pro vstup do ohniště kotle, kam se dopravuje pomocí speciálně konstruovaných jeřábů.
Směsný komunální odpad hoří sám, není nutné k němu přidávat žádné palivo. V ohništi dosahuje teplota 850-1100 °C. Desítky let trvající zkušenosti s vývojem a s provozem ohniště pro spalování komunálního odpadu jednoznačně prokázaly, že roštová ohniště jsou vhodným a spolehlivým nástrojem k přeměně energie odpadu - jinak výhřevnosti odpadu - na spaliny o teplotě 850 - 1100°C.
V kotli je odpad řízeně spalován. Uvolněná energie vyrábí přehřátou páru. Největší část celého ZEVO tvoří technologie na čištění spalin, které se uvolňují při spalování odpadů. Spaliny z kotle putují do vysoce účinného komplexního systému čištění.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Při každém spalovacím procesu je nutné zajistit, aby se energie paliva optimálně využila. Vzniklé spaliny postupují kotlem a postupně se ochlazují až na cca 180-220 °C (výstupní teplota z kotle). Teplem z ochlazování spalin se vyrábí pára, a ta se využívá k výrobě tepla a elektřiny.
Na teplosměnných plochách spalovenského kotle se usazuje popílek, což snižuje prostupy tepla. Spaliny vzniklé spalováním odpadu obsahují kromě kyslíku, dusíku, oxidu uhličitého, vodní páry také pro životní prostředí škodlivé látky (oxidy dusíku, popílek,oxidy síry, chlorovodík, fluorovodík, dioxiny a furany, těžké kovy např.
Prací vody z procesu čištění spalin se také čistí v několika stupních: neutralizují se, aby nebyly příliš kyselé nebo zásadité, a vysrážejí se z nich těžké kovy. Znečišťující látky z vody se zachytí do vzniklého kalu.
Výzkum se v poslední době hodně zabývá maximálním využívání zbytků ze spalování. Recyklují se suroviny ze škváry. Nejdříve se jen magnety získávalo železo, v současnosti se ze škváry získávají také neželezné kovy. Ze škváry vzniklé spalováním odpadu v ZEVO budou vytříděny kovy.
Aby mohla být spalovna spolehlivě a s maximálně možnou účinností provozována, musí být všechny probíhající procesy stabilní.
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
V České republice jsou v současnosti v provozu čtyři ZEVO: v Praze, v Brně, v Liberci a v Chotíkově u Plzně. Stávající roční kapacita ZEVO v České republice je přibližně 750 tisíc tun.
První moderní zařízení na energetické využívání odpadů bylo vybudováno na konci 80. let minulého století v Brně - Komárov. Jeho stávající kapacita je asi 248 tisíc tun ročně, což znamená pokrytí roční spotřeby tepla pro 40 tisíc domácností a elektřiny pro 20 tisíc domácností. V současnosti probíhají práce na projektové přípravě výstavby 3. kotle.
Zařízení v Praze - Malešicích bylo zprovozněno v letech 1996-1998. Vystřídalo původní pražskou spalovnu odpadů z 30. let ve Vysočanech. Vyrábí především teplo, elektřinu až od roku 2010, obojí do zhruba 20 tisíc domácností. Kapacita ZEVO Malešice je 310 tisíc tun odpadů ročně.
ZEVO v Liberci s kapacitou 96 tisíc tun za rok začalo fungovat na podzim 1999.
V roce 2016 bylo do provozu uvedeno nejmodernější ZEVO v Chotíkově u Plzně. Má kapacitu 95 tisíc tun za rok, pro srovnání, v Plzeňském kraji vzniká ročně asi 260 tisíc tun odpadů.
První spalovna na území dnešní České republiky byla vybudována právě v Brně už v roce 1905. Fungovala až do roku 1941 a o čtyři roky později byla poškozena během bombardování. Druhá spalovna byla v Brně postavena v letech 1984 až 1989. V roce 1994 byl provoz rozšířen o 2. V letech 2008 až 2010 došlo k dalším modernizacím spalovny - byly vyměněny kotle, instalována turbína o výkonu 22,7 MW, pořízena nová filtrační zařízení, vzduchový kondenzátor pro turbínu a dotřiďovací linka pro PET láhve, hliníkové plechovky, tetrapacky a papír. Brněnská spalovna má kapacitu 248 000 tun odpadu ročně.
První spalovna v Praze byla postavena ve Vysočanech v průběhu let 1930 až 1933 a do provozu byla uvedena o rok později. Její provoz skončil v roce 1997. Vznik nové spalovny v Malešicích se datuje k roku 1998 a nachází se na území Štěrbohol, ale vstupní trakt má na území Malešic. Díky instalaci katalyzátorů v roce 2007 se významně zlepšily emisní parametry. Současná kapacita spalovny ZEVO Malešice je 330 000 tun odpadu ročně. Spalovna disponuje 4 kotly a každý dokáže spálit až 15 tun odpadu za hodinu. Ze spáleného odpadu se vyrábí hlavně tepelná energie. Teplo se dále distribuuje do domácností nebo se využívá na výrobu elektrické energie.
Spalovna Termizo funguje v Liberci od roku 1999. Za rok dokáže zpracovat 96 000 tun odpadu.
Nejnovější spalovna v České republice se nachází v obci Chotíkov u Plzně a její provoz byl spuštěn v roce 2016. Ročně spalovna zpracuje 105 000 tun odpadu. Zařízení zásobuje teplem město Plzeň a elektřina je odváděna do rozvodné sítě. Maximální tepelný výkon je 31,65 MW s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 000 Gigajoul.
Spalovny odpadů - nekonečné téma. Část občanů chápe, jak moc jsou důležité, část se proti nim bouří. Jedno je ale jisté, nikdo by nechtěl vedle spalovny bydlet. Nejsou ale tyto obavy zbytečné? Obavy totiž většinou pramení z neinformovanosti.
tags: #jak #funguje #spalovna #odpadu