Orientace v přírodě bez pomůcek není jednoduchá a neměli bychom na ni spoléhat jako na hlavní ukazatel cesty. Do situace, kdy by naše orientace selhala a neměli bychom žádné pomůcky, se dostaneme, když zanedbáme přípravu na výlet. Proto dbejme, abychom alespoň trochu tušili, kde jsme. Vnímejme, kudy jdeme. Držme se skupiny. Choďme po turistických stezkách. Záleží na situaci. Nejpříznivější dobou pro ztracení se je letní odpoledne.
Pokud nemáme naprosto tušení, kolik je hodin, můžeme si zkrátit čekání na pomoc zjišťováním světových stran. Dojdeme na louku a zabodneme do země aspoň metrový klacek. Postupem času se bude stín stěhovat. Čím déle počkáme, tím přesněji budeme znát směr. Vzdálenost mezi prvotním kamenem a nynějším stínem je směr Z->V. Slunce se pohybuje od východu přes jih na západ.
Není třeba znát přesný čas. Potřebujeme analogový ciferník. Metoda funguje tak, že namíříme hodinovou ručičku (tu kratší) směrem na slunce. Je-li letní čas, měříme poloviční vzdálenost se 13. Výsledkem je vždy jih.
V noci při jasné obloze můžeme využít hvězdy Polárka, též zvané Severka. Postup je jednoduchý. Na obloze najdeme velký vůz. Nad Velkým vozem najdeme Malý vůz a poslední hvězda Malého vozu je Polárka.
Dobrým nápadem při ztracení se je, když si najdeme výhled. Samotným pozorováním můžeme najít směr, kterým se chceme vydat.
Čtěte také: Přírodní metody určování jihu
Pokud patříte mezi milovníky outdoorových aktivit, měli byste se umět v krajině zorientovat. Způsobů, jak se orientovat v přírodě existuje několik. Řada lidí v současné době spolehá na GPS navigaci, mobilní telefony nebo chytré hodinky. Co ale dělat, když technika selže? Mějte po ruce kompas nebo buzolu. Jakmile se s nimi naučíte zacházet, nikdy se neztratíte.
Kompas slouží k určování světových stran. Má magnetickou střelku, která se natáčí vlivem zemského magnetického pole. Kam střelka směřuje poznáte podle tzv. kompasové růžice = grafického znázornění světových stran.
Zjednodušeně by se dalo říct, že jde o vylepšený kompas. Ten je základem buzoly, která je dále doplněná o otočný úhloměr a další prvky, jako je například pravítko nebo lupa.
Práce s kompasem a buzolou vyžaduje praxi.
K tomu, abyste se v přírodě mohli orientovat podle lišejníků, zákonitě potřebujete najít samostatně stojící strom.
Čtěte také: Jak se orientovat podle hvězd
K určení světových stran můžeme využít i tzv. stínovou metodu. Nejdůležitějším předpokladem je, abyste našli rovinatou plochu, na kterou dopadá sluneční svit. Dále potřebujete alespoň metr dlouhý klacek nebo tyč, kterou zabodneme do země. Místo, kam dopadá její stín, si označíme kamenem nebo jiným předmětem, vyčkáme nejméně 15 minut a stejným způsobem si označíme i polohu nového stínu.
Například mravenci si svoje mraveniště zpravidla staví tak, aby byla co nejdéle vystavena teplým životadárným slunečním paprskům. Ze severozápadu, odkud nejčastěji vane vítr, je mraveniště zpravidla chráněno kamenem, stromem nebo pařezem.
Moderní navigační technologie - od GPS zařízení přes chytré hodinky až po mobilní mapové aplikace - dnes výrazně usnadňují orientaci v terénu. Nabízejí přesné určení polohy, plánování trasy i offline mapy.
Nabízejí přesné určení polohy, záznam trasy včetně výškoměru a často i možnost ukládání offline map. Mezi nevýhody patří občasné výpadky signálu, nižší odolnost některých modelů v náročném terénu a omezená výdrž baterie. Pro delší výpravy je proto vhodné mít s sebou náhradní zdroj energie, například powerbanku, která spolehlivě prodlouží dobu provozu.
Pro běžné outdoorové akce v evropském prostředí je mobilní telefon s kvalitní mapovou aplikací často nejpohodlnějším navigačním nástrojem. Aby byl spolehlivý i mimo dosah signálu, nahrajte si před cestou offline mapy, aktivujte úsporný režim baterie a mějte po ruce i powerbanku.
Čtěte také: Sever podle hvězd: Průvodce
Jsou zařízení určená pro situace, kdy není dostupný mobilní signál. Modely jako Garmin inReach, SPOT nebo PLB dokážou odesílat SOS signály přímo přes satelitní síť a přivolat pomoc i z odlehlých oblastí. Využijete je při vícedenních túrách v horách, plavbách na moři nebo expedicích do oblastí bez pokrytí. Některé přístroje, například Garmin inReach, navíc umožňují posílat textové zprávy, fotografie či hlasové zprávy i bez mobilní sítě. Pro většinu satelitních komunikátorů je nutné předem aktivovat tarif předplatného, aby byly v nouzové situaci plně funkční.
Světové strany lze v přírodě určit i bez kompasu a moderních technologií. Následující metody nejsou stoprocentní, ale při použití více ukazatelů najednou a jejich vyhodnocení v kontextu dokážou být velmi spolehlivé. Klíčem je pozorovat detaily a ověřovat je z různých zdrojů. Při hodnocení berte v úvahu i okolní podmínky: stojí strom u stěny? Jaký vliv má vítr či vlhkost prostředí?
Ztratit se může každý. Klíčové je zachovat klid, nepanikařit a postupovat systematicky.
V případě, že se ocitnete v divoké přírodě a vaším jediným cílem bude přežití, určitě nebudete potřebovat zjišťovat přesný čas. Spíše vás bude zajímat, kolik času vám zbývá do západu slunce. Důvody mohou být různé. Nemáte svítilnu, abyste se v potemnělé krajině orientovali nebo potřebujete postavit přístřešek pro přespání, ale nevíte, kolik času můžete vynaložit na jeho stavbu.
Doporučujeme vyhledat velké prostranství s dobrým výhledem na horizont. Jedině tak bude vše fungovat tak, jak má. V lese může být metoda méně spolehlivá.
Nezapomínejte, že jde jen o orientační čas, každopádně pro základní časovou orientaci v přírodě by vám měla tato technika stačit.
tags: #určování #času #v #přírodě #metody