Jak v přírodě nalézt krásné kameny: Tipy a triky

Hledání krásných kamenů v přírodě může být fascinujícím a obohacujícím zážitkem. Ať už jste zkušený sběratel minerálů nebo jen obdivovatel přírodních krás, tento článek vám poskytne užitečné tipy a informace, jak nalézt a rozpoznat cenné kousky.

Epidot: Vzácný zelený minerál

Název kamene epidot pochází z řeckého slova „épídosis”, což znamená přídavek. Epidot je poměrně vzácný minerál a poznáte ho podle typické zelené barvy. Ta může mít celou řadu odstínů a to od zeleno-žluté až po zeleno-černou. Nejkrásnější a nejvzácnější epidoty jsou průsvitné a mají brčálově zelenou barvu.

Epidot v přírodě vytváří samostatné volné krystaly (vzácně i ukončené), dále pak krystalové srostlice (drůzy), ale občas se též nachází i ve spojení s dalšími minerály (nejčastěji bílým až nažloutlým albitem). Krystaly, či krystalky epidotu mají tvar stébelnatých sloupcovitých válečků, jsou rýhované a často i výrazně skelně, či perleťově lesklé.

Epidot ovlivňuje duševní rozpoložení člověka a zesiluje jeho vnímavost na signály těla. Uzemňující energie epidotu člověku umožňuje poznávat sama sebe. Nejvhodnější epidot je ten v přírodním, surovém a neopracované stavu. Pokud se kámen opracovává do různých korálků, tromlů, placiček a podobně, tak přichází o nemalou část svého energetického potenciálu, který je schopen předat svému majiteli. Hledejte tedy epidot v jeho přirozené podobě, bez dalších dodatečných lidských úprav.

Jeden kilometr od této vesnice se nachází mineralogická přírodní památka „Pfarrerb”. Tento název pochází z původně německého označení naleziště a v překladu znamená „farář”. Menší vzorky epidotů byly tenkrát objeveny také v několika dalších oblastech. Mezi ty nejznámější patří: Markovice, Malešov, Měděnec, Vlastějovice, Rožná, Kutná Hora, Vernířovice, Čáslav, Žulová a Vápenná. Epidoty nalezené v dřívějších dobách jsou dnes tedy velmi vzácné a ceněné. Kvalitních epidotů ubývá, a tak i jejich ceny postupně stoupají.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Ametyst z Květnice u Tišnova

Kopec Květnice (470 m n.m.) se nalézá v těsné blízkosti města Tišnov, přezdívaného jako „brána Vysočiny“. Kopec je významnou mineralogickou lokalitou, a je znám především jako naleziště ametystu. Na Květnici se dají nalézt nejen ametysty, ale i černý morion a další polodrahokamy.

Problém je jen v tom, jak se na kopec dostat. Pokud se už rozhodnete vyrazit s kladívkem v ruce nalézt nějaký ten krystal, počítejte s tím, že místo běžné obuvi byste spíš potřebovali horolezecké mačky. Ve vyšších partiích Květnice je několik menších jeskyní, které patří do Tišnovského krasu. Mezi nejznámější patří jeskyně Pod Křížem a Květnická propast 76,5 m hluboká, které byly objevené na západním úbočí kopce.

Nejrozsáhlejší a nejhezčí je Králova jeskyně, náhodně objevená roku 1972, kde se nachází různé zvláštní tvary krápníků. Brčková výzdoba dosahuje délky až 160 cm. Některé části jeskyně jsou tak pozoruhodné, že jsou uzavřeny i pro jeskyňáře.

Pod kopcem teče řeka Svratka, v jejímž korytu jsem kdysi zkusil kladívkem rozbít pár kamenů. Jaké bylo mé překvapení, když se mi po jejich rozlomení v několika z nich podařilo objevit dutinu, která byla osazená barevnými krystaly. Nádhera! Vlastně jsem jich v řece našel víc než na samotném kopci. Takže, když na to přijde, ani se nemusíte trmácet do prudkého kopce.

Vysočina: Bohatý region na drahé kameny

Nejznámější naleziště polodrahokamů v České republice je okolí Bobrůvky na Vysočině. Nachází se zde hned několik významných mineralogických lokalit, kde se dají najít krásné a vzácné minerály. Vysočina je vůbec bohatá na různá naleziště drahých kamenů. Zajímavé kousky se dají najít i u obcí Kněževes a Krásněves.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Poblíž Kněževsi jsem se v mládí účastnil několika skautských táborů (tábor brněnské „čtyřky“ - „Ontário u řeky Oslavy“), a pamatuji si na výlety, ze kterých jsme si jako malí kluci nosili v kapsách záhnědy v takovém množství, až nám padaly kraťasy. Kdo neví, co je záhněda: je to poměrně u nás rozšířený drahý kámen, který je vyhledáván pro svoji tmavě hnědou barvu. Barvu ji dává příměs hliníku, sodíku a lithia.

V této oblasti se nacházejí moriony, které jsou považovány za nejkvalitnější a nejkrásnější v České republice. Morion je odrůda záhnědy, respektive neprůsvitná černá odrůda křemene, s výraznými krystaly. Další naleziště záhnědy se nachází v Dolních Borech - Hatích, opět na Vysočině.

Ještě k městečku Tišnov. Ne náhodou v Tišnově konají každý rok prodejní výstavy drahokamů. Vždyť je tady mají obyvatelé Tišnova přímo před nosem.

Jak rozpoznat pravé minerály

Na internetu je možné najít mnoho e-shopů, které nabízejí nepřeberné množství krásných minerálů. Ne všechny mohou být ale pravé. Někdy se jedná o broušené sklo, které se může designem velmi podobat pravému minerálu. Takový materiál se však liší od pravého minerálu nejen kvalitou, ale také svými účinky, které jsou s pravým minerálem nesrovnatelné.

Přírodní minerály se tvoří v přírodě v rámci dlouhodobých geologických procesů, jako jsou sopečné činnosti nebo metamorfóza hornin. Obyčejně je poznáme tak, že mají ve své nerovnoměrné struktuře přirozené vady. Nalézány jsou v podobě krystalů, žil, ložisek, bloků, stěn, kousků, zrn či jako součásti hornin. Následně jsou těženy a zpracovávány do požadovaných tvarů. Tyto minerály jsou velmi vzácné, přirozeně krásné a mnohdy i historicky významné.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Oproti tomu syntetické minerály jsou vyráběny v laboratořích pomocí různých chemických a fyzikálních procesů za účelem vytvořit minerál k nerozeznání podobný od pravého minerálu. Tyto imitace pravých minerálů bývají bezchybné až dokonalé, s více rovnoměrnou strukturou, čímž se zásadně liší od přírodních minerálů.

Přírodní minerály stejného druhu (např. achát) se od sebe mohou lišit barvou, ale i kvalitou. Záleží na tom, odkud pocházejí. Jeden druh se samozřejmě může nacházet na několika místech na světě. Poté jsou přírodní minerály, které se váží pouze na konkrétní místo a nikde jinde na světě je nenajdeme.

Testy a vlastnosti pro ověření pravosti minerálů:

• Barva: Přírodní barva je většinou přítomna ve většině přírodních kamenů. Zkuste minerál prozkoumat v denním světle, ne však na slunci.
• Kresba: U minerálů si proto bedlivě prohlížejte jejich textury. Všímejte si rýh, pruhů nebo vzorů. Přírodní kresba má většinou jedinečné vzory, které se od synteticky vytvořených minerálů liší.
• Tvrdost: Každý minerál by měl mít uvedeno číslo, které odpovídá jeho tvrdosti na Mohsově stupnici. Zkuste si vzít minerál, u něhož potřebujete zjistit tvrdost, a škrábnout s ním do skla, kovu či keramické dlažby.
• Váha: Přírodní minerály jsou totiž obyčejně těžší než ty syntetické.
• Teplota: Uchopte jej do dlaně a nechte jej v ní. Pravý minerál je v ruce studenější než sklo a déle se zahřívá.

Solitérní kameny v zahradě

Jako solitérní kámen označujeme obvykle kámen, který je výrazně větší nebo jinak dominantní vůči svému okolí. Solitér může mít doslova jakýkoliv tvar, velikost i váhu a samozřejmě může jít téměř o jakýkoliv druh horniny. Tady je dobré vědět, že kámen určité velikosti z jedné horniny může mít výrazně větší váhu oproti stejně velkému kameni z jiné horniny. No a aby to nebylo tak jednoduché, dokonce i kameny stejné horniny mívají různou vnitřní hustotu, a tedy i rozdílnou váhu - ale tam už nebývá váhový rozdíl tak velký.

Jaká je tedy nejběžnější váha solitérních kamenů? No od těch nejmenších drobků, vážících několik desítek kilo, až po opravdové kolosy vážící desítky tun. Pokud máte zálusk na vytvoření vlastní skalní stěny, i takové realizace z kamene existují.

Svépomocí, tedy bez použití těžké techniky a většího počtu dalších lidí, se obvykle přesouvají kameny o váze maximálně cca 200 kg. Takový kámen se ještě dá, za předpokladu že má relativně rozumný tvar, přesouvat ručně, pomocí páky a několika kůlů. Běžné solitérní kameny tedy váží spíše tunu nebo více, a proto je prakticky vždy výhodnější, resp. nutné, je přesouvat těžkou technikou a nejlépe ve větším počtu lidí a ideálně také pod odborným dohledem. Je vždy lepší, když je na místě někdo, kdo má předchozí zkušenosti s přesouváním větších kamenů.

Plánování a příprava pro umístění solitérních kamenů:

1. Základní představa: Načerpejte inspiraci z jiných zahrad nebo oblíbených míst v přírodě.
2. Historie místa: Pokud je vám dobře známé místo, kde budete solitérní kameny umisťovat, máte velkou výhodu.
3. Kombinace hornin: Nesnažte se zbytečně kombinovat více druhů hornin/kamenů, ale spíše více různých velikostí.
4. Konzultace: Zkuste najít někoho, s kým se o výběru a umístění solitérních kamenů alespoň poradíte.
5. Doprava: Kameny vám dovezeme nějakým větším, pravděpodobně vícenápravovým nákladním autem, vybaveným hydraulickou rukou.
6. Umístění: Solitérní kameny by měly být vždy částečně zapuštěné v zemi.

Ideální umístění kamenů a jejich rozmístění v rámci zahrady by měl opět určit zahradník, kameník, zahradní architekt. Téměř vždy je lepší umístit k sobě alespoň tři nebo více kusů kamenů stejné horniny, podobného tvaru, ale zato různých velikostí. Snažte se vybrat takové druhy rostlin a stromů, které se v přírodě běžně vyskytují právě v místech, odkud hornina pochází.

tags: #jak #v #přírodě #nalézt #krásné #kameny

Oblíbené příspěvky:

• Kompost Hulín: Úrodná zahrada
• Jak se rozkládá nafta v přírodě?
• Definice a význam KES
• Nápady na projekty o přírodě
• Večerní polární záře