Jak poznat den a měsíc v přírodě


31.03.2026

Prázdniny jsou časem pro toulky přírodou a objevných výprav do lesa. Nejlepším způsobem, jak sledovat život v lese, nejsou procházky, ale úplně tiché pozorování z dobrého úkrytu. Nejvhodnější doba na takovou výpravu „na čekanou“ je soumrak nebo svítání, kdy vychází nejvíce zvěře. Budete potřebovat dobré vybavení - boty a teplé nenápadné oblečení v přírodních barvách.

V lese vyhledejte dobré místo, větší naději na spatření zvěře máte na křižovatkách lesních cest nebo na okraji lesa nebo houštiny. Můžete využít lesní posed zhotovený myslivci. V listnatých lesích a parcích dokážou za teplých nocí vykouzlit romantickou atmosféru zelená světélka a mihotání světlušek - svítilka třpytivá. Při procházkách se mějte na pozoru. V letním lese pozorujte červenou a modrou barvu.

Březen: Měsíc probouzení

Březen je měsícem nástupu jara a probouzení přírody po zimním spánku. Sluníčko má každým dnem větší sílu. Přibývá tepla, taje sníh, prodlužuje se den a začínají se rodit mláďata. Jaro začíná v době, kdy je den stejně dlouhý jak noc, v době jarní rovnodennosti.

Co se děje v přírodě v březnu?

  • Stromy jsou připraveny k pučení, vylétají včely, probouzí se první motýli, hlavně babočky a žluťásci.
  • Sasanka hajní vytváří v listnatých lesích celé koberce. Kvetou také tisy a modříny.
  • Jeřábi, čápi a špačci se vracejí z Afriky. Zpěv kosů dosahuje vrcholu.
  • Ke konci měsíce začíná hnízdit většina nestěhovavých ptáků. Netopýři se probouzejí ze zimního spánku.
  • Zvěř postupně přestává navštěvovat krmná zařízení a začíná brát čerstvě narostlou zelenou potravu. V honitbách se objevují zejména první zajíčci, selata i první muflončata.
  • Začíná tok bažantů, tah sluk a divokých husí, vracejí se divocí holubi. Jeleni evropští shazují paroží. Nejstarší srnci začínají vytloukat paroží.
  • Většina prvních vrhů prasat divokých spadá do tohoto měsíce. Pokračuje honcování zajíců polních a králíků divokých. Ke konci měsíce zahajují tok tetřívci.
  • V březnu přilétají lysky černé a čírky modré. Začínají hnízdit kachny divoké. V tomto měsíci končí zimní klid jezevců, v norách přicházejí na svět první vrhy mláďat. Páří se psíci mývalovití a tchoři tmaví, začínají se pářit ondatry.
  • Začíná snůška výra velkého, v polovině měsíce hnízdí kalous ušatý, sova pálená, puštík obecný a sýček obecný.

V březnu lze ve vzduchu nad loukami a pastvinami pozorovat neobyčejné tokání čejek chocholatých v letu. Živočichové s časnou dobou páření - skokan hnědý, skokan štíhlý, ropucha, se ve velkém počtu vydávají na cestu k vodě. Pokud přechází silnici, mají malou šanci na přežití.

Zmije se probouzejí ze zimního spánku - vyhřívají se na slunečných místech, v jejichž blízkosti leží ještě sníh, samečci na jaře vypadají jako samičky. Ptáci slyšitelným křikem upozorňují, že hledají partnera. Jeden pták se přibližuje k druhému potopením těsně pod vodní hladinou. Stehlíci a bodláčí - houfy stehlíků obecných vyhledávají okraje silnic a opuštěné pláně, kde roste bodláčí.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Duben: Plné jaro

Dubnem zpravidla nastává plné jaro i ve výše položených honitbách. Rodí se nový život. Bažanti a koroptve zakládají hnízda, sluky, kachny, vrány aj. hnízdí. Podle věku začínají přebarvovat jeleni, laně a kolouši jelena evropského. Změna srsti se protáhne u jednotlivých kusů až do června. V dubnu vytloukají paroží také srnci mladších ročníků, zároveň srnčí zvěř přebarvuje.

Honcování zajíců dosahuje nejprudší intenzity. Začínají hnízdit holubi hřivnáči, což zopakují v červnu a někdy také v srpnu. Změny pozorujeme i u dravců. Začíná hnízdit jestřáb, poštolka obecná, která při dostatku potravy vyvede mladé v létě ještě jednou.

Můžeme pozorovat hnízdění, konipase bílého, pěnkavu obecnou, rehka domácího, drozda zpěvného, špačka obecného a střízlíka obecného. Pozorujeme, že letní srst u srnčí zvěře má rezavě červené zbarvení, je to jednak ochrana proti slunci, jednak maskování proti nepřátelům z potravního řetězce.

V dubnu se dají na našich loukách pozorovat výrazné změny barev. Stehlíci a bodláčí - houfy stehlíků obecných vyhledávají okraje silnic a opuštěné pláně, kde roste bodláčí. Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své kupy. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště.

Květen: Měsíc lásky a mláďat

V přírodě vše kvete, jsou první opravdu teplé dny a rodí se mláďata. Vše září jasnou, čerstvou zelení, stromy pučí a květy i louky jsou plné bzučících včel. Ale ještě v polovině května mohou udeřit „zmrzlí muži“ - Pankrác, Servác, Bonifác.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Co se děje v přírodě v květnu?

  • V květnu, měsíci lásky, voní konvalinky a bzučí chrousti. Kvetou duby, jeřáby, kaštany, akáty, z keřů hlohy, šípkové růže, kaliny, svídy a bezy.
  • Přilétají poslední ptáci (rorýsi a ťuhýci), jiní už vyvádějí mláďata. Ve stojatých vodách se vylíhli pulci obojživelníků.
  • V honitbě se hájí klid, řada zvěře má v této době mláďata. Srnci vytloukají paroží. Od poloviny května kladou srny srnčata. Mladí jeleni shazují paroží. Koncem měsíce laně jelena evropského začínají klást jednoho až dva kolouchy.
  • V tomto měsíci přebarvují nejstarší daňci do letní srsti, ti nejmladší ještě shazují paroží. V květnu se lani jelence běloocasého rodí kolouši. Kladení se protáhne až do poloviny příštího měsíce. Totéž je možné pozorovat také u kamzic, které po horských loukách začínají vodit kamzíčata.
  • Pokračuje honcování zajíců, i když je ve vzrostlých polích méně patrné, jsou časté druhé vrhy. Bažantí slepice sedí na hnízdech. Z dubnových snůšek se od druhé poloviny května začínají klubat kuřata.
  • Počátkem měsíce dozněl tok tetřívků a koncem tohoto období se objevují jejich kuřátka. Nové přírůstky mají také krocani divocí. V květnu se rodí kachňata lysek černých a kachen divokých. Začínají hnízdit lžičáci pestří a poláci velcí.
  • Mladé mají také kuny skalní i lesní a tchoři tmaví i světlí, kteří mívají tři až osm mláďat. Líhnou se mladí jestřábi, hnízdí krahujec obecný. Vejce snáší kalous pustovka. Lasice hranostaj má mladé, i když některé samice vrhly potomstvo už koncem minulého měsíce.

Červen: Čas svěží zeleně a mláďat

Stromy jsou oděny do krásného šatu svěže zeleného listí a jehličí, na lukách a v okolí vod rozkvétá spousta pestrobarevného kvítí. Je to proto, že v měsíci červnu, kdy příroda prožívá bouřlivý vývoj, se rodí většina mláďat zvěře i ptáků. Plaché srny kladou malá tečkovaná srnčátka, rodí se i druhá generace zajíčků i divokých králíčků. Líhnou se bažantí kuřátka i spousta užitečného ptactva.

Na vodách, řece, rybnících i vodních tůních můžeme spatřit starostlivou matku kachnu, která bedlivě střeží neposedná kachňátka. V červnu začínají zrát první plody. Můžeme si pochutnat hlavně na třešních a na jahodách. Pokud budeme mít štěstí, narazíme v lese také na první zralé borůvky.

Z výrazně vonících rostlin kvete v červnu hlavně lípa a bez. Vydejte se na procházku a nasbírejte si jejich květy a usušte je. Dobře usušené květy skladujte v uzavřené nádobě.

Červenec: Vrchol léta

V červenci vrcholí léto a v dlouhodobém průměru je to nejteplejší měsíc. Začíná období sklizně. Letní bouřky mohou přinést vydatné deště a lokální záplavy, které mohou ohrozit také zvěř a mláďata. Postupně myslivci dokončují sklizeň sena a v nižších polohách začínáme se sklizní obilovin na políčkách pro zvěř.

Za teplých červencových dnů je někdy výroba tohoto krmiva rychlá a velmi snadná. Během horkých letních červencových dnů můžeme na loukách poprvé pozorovat kobylky. Pokračuje vytloukání paroží u jelena evropského, vrcholí růst paroží u daňka skvrnitého. Podle nadmořské výšky honiteb - v nížinách dříve, v podhorských honitbách později, začíná koncem měsíce srnčí říje. Srnci honí říjné srny i přes den a trvá dva až tři dny, než je začnou pokládat.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Září: Babí léto a čas sklizně

Září je měsíc babího léta, času sklizně a prvních příprav na zimu. Listy stromů se začínají vybarvovat, kvete vřes a panuje čas hojnosti.

Co se děje v přírodě v září?

  • Slunce putuje v Panně a v úterý 22. září vstupuje do znamení Vah. Den a noc jsou stejně dlouhé, nastává tedy podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim.
  • Kvete vřes. Dozrávají bezinky, padají žaludy, v lese najdeme první václavky a čirůvky.
  • Odlétají jiřičky a zpozdilé vlaštovky i čápi, holubi, husy, křepelky, ťuhýci, rehkové, konipasové, čírky atd.
  • Začíná jelení říje.

V září je krajina doslova napěchovaná zrajícími plody. Pomalu dozrávají např. plody bezu, tzv. bezinky. Pokud máte alespoň trochu času, nasbírejte si bezinky a uvařte si bezinkový sirup. Při výrobě sirupu šťávu z bezinek vždy povařte, protože tepelně neupravená bezinková šťáva je mírně jedovatá a má projímavé účinky.

Na zahradě začínají pomalu dozrávat jablka, hrušky, švestky a také dýně. Pokud je deštivo najdeme v lesích mnoho druhů hub, v září začínají růst václavky. Jsou to dřevokazné houby rostoucí v trsech. Vždy sbírejte pouze takové houby, které bezpečně poznáte. Od poloviny září do poloviny října máme jedinečnou možnost slyšet jeleny v říji. Laně se zdržují ve skupinách a samci se ozývají velmi hlasitým troubením.

Orientace v přírodě

Dnešní moderní člověk ztratil smysl pro orientaci, protože se spoléhá na svůj mobilní telefon a GPS navigaci. Co však dělat v případě, kdy mobil nebo navigace nefungují, případně jste se ocitli někde bez jakéhokoli vybavení a musíte se spolehnout pouze na své znalosti? Jak se orientovat v přírodě bez pomůcek, jen s pomocí přírody? Jak zjistit, kde je sever?

Základní orientace spočívá ve schopnosti určit světové strany. Zkušení turisté vědí, jak se orientovat v přírodě i v terénu a dokážou určit světové strany bez vybavení. Důležité je všímat si přírody. Ve škole jste se určili přírodní zákonitosti, podle kterých určíte světové strany, avšak léty upadly v zapomnění.

Světové strany jsou velmi důležité při hledání cesty. Jejich určení bez pomůcek je nejjednodušší pomocí Slunce. Když se přesně v poledne postavíte tváří ke svému stínu, máte před sebou sever a za sebou jih. Pokud se ocitnete v přírodě bez navigačních pomůcek, tak světové strany určíte pomocí ručičkových hodinek. Namiřte malou hodinovou ručičku na Slunce, úhel mezi tímto směrem a číslem 12 rozdělte. Osa úhlu vám ukáže světovou stranu jih.

Platí to na severní polokouli, na jižní je to opačně, osa ukazuje světovou stranu sever. Třeba dávat pozor, aby čas na hodinkách odpovídal místnímu času. V období letního času nemáme skutečný čas, ale o hodinu posunutý, měli byste proto brát na to ohled. Dopoledne úhel rozdělte proti směru hodinových ručiček, čili doleva, a odpoledne zase v jejich směru, čili doprava.

Další možnosti orientace:

  • Listnaté stromy: Osamělé stromy mají za normálních podmínek bohatší porost listů - na severní polokouli je to jižní strana a na jižní zase severní.
  • Pařez stromů: Na severnější straně má hustší letokruhy.
  • Měsíc: Pokud Měsíc vychází před západem Slunce, všímejte si jeho osvětlené strany, která se nachází na západě. Pokud je tomu opačně a vychází po západu Slunce, osvětlená část Měsíce je na východě.

Předpověď počasí podle přírody

Umění předpovídat počasí bez telefonů, aplikací a moderních technologií je jednou z důležitých schopností všech, kteří "zabloudí" do přírody. Předpovídání počasí vyžaduje trochu postřeh a musíme vědět, kam, kdy a na co se dívat, pak tuto dovednost snadno ovládneme.

Někteří živočichové a rostliny signalizují změnu počasí předem, pak lze od nich tyto signály snadno odpozorovat. Nebo lze informace vyčíst z měnící se oblohy či dalších příznaků. Naši předci dovedli například velmi přesně vyčíst z červánků jaké bude počasí. „Ranní červánky přitáhnou moldánky!“ neboli letní Červánky při východu slunce znamenají, že co nevidět dorazí mraky a bude pršet.

Letní tábor je ideální místo pro určování času podle nebeských těles. Kolik je právě hodin, to můžeš zjistit ve dne podle Slunce, v noci podle Měsíce a dokonce i podle hvězd. Nauč se na táboře, jak zjistit čas ve dne podle Slunce a na noční hlídce podle Měsíce či hvězd. Není to až tak složité. Předpokladem je znalost orientace světových stran.

Významné dny v přírodě v průběhu roku
Měsíc Den Událost Popis
Leden 15. ledna Světový den sněhu Oslavuje radost z pohybu na sněhu a upozorňuje na klimatické změny.
Únor 2. února Světový den mokřadů Upozorňuje na důležitost mokřadů jako přírodních rezervoárů vody a biodiverzity.
Březen 21. března Mezinárodní den lesů Zdůrazňuje klíčovou roli lesů pro život na Zemi.
Duben 22. dubna Den Země Je věnován zvyšování povědomí o ekologických problémech a podpoře ochrany životního prostředí.
Květen 22. května Mezinárodní den biodiverzity Upozorňuje na důležitost ochrany druhové rozmanitosti.
Červen 5. června Světový den životního prostředí Upozorňuje na potřebu chránit přírodu a podporovat udržitelnost.
Říjen 20. října Den stromů Připomíná význam dřevin pro životní prostředí i pro lidi.
Prosinec 11. prosince Mezinárodní den hor Upozorňuje na důležitost horských oblastí pro klima, vodní zdroje a biodiverzitu.

tags: #jak #poznat #den #a #měsíc #v

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]