Bezpečné čištění odpadů kyselinou solnou: Rizika a prevence

Kyselina chlorovodíková (HCl), známá také jako kyselina solná, je silná a vysoce korozivní kyselina. Vzniká rozpuštěním plynného chlorovodíku ve vodě a je to bezbarvá kapalina se štiplavým zápachem. Ačkoli se kyselina chlorovodíková přirozeně vyskytuje v žaludku, kde pomáhá trávit potravu, její použití pro čištění odpadů vyžaduje zvýšenou opatrnost.

Rizika spojená s kyselinou solnou

Při práci s kyselinou chlorovodíkovou je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože se jedná o vysoce žíravinu, která může způsobit vážné poleptání kůže a očí. Poleptání vzniká přímým působením chemické látky na povrch těla a jedná se vlastně o chemickou popáleninu. Nejčastěji jsou postiženy tyto části těla: kůže, sliznice trávicí ústrojí a oko.

• Poleptání kyselinami: Nastává, je-li pH látky nízké; tyto látky způsobují suchou nekrózu (odúmrť tkáně).
• Poleptání zásadami (louhy): Dochází k nim u látek s vysokým pH; tyto látky způsobují vlhkou nekrózu, která může přejít až ve vlhkou sněť.

Poranění způsobená poleptáním louhy či kyselinami jsou všeobecně považována za velmi těžké úrazy. Závažnost je vždy dána několika faktory - zejména dobou a místem působení, v neposlední řadě pak tím, nakolik je chemikálie agresivní a koncentrovaná.

Mezi nejčastější příčiny poleptání patří:

• Náhodné požití způsobené záměnou s potravou.
• Profesní intoxikace způsobené nedodržováním pracovních postupů a bezpečnosti práce.
• Úmyslné intoxikace v úmyslu sebepoškození, popř. poškození druhé osoby.

Bezpečnostní opatření při práci s kyselinou chlorovodíkovou

Při práci s kyselinou chlorovodíkovou je nezbytné dodržovat následující bezpečnostní opatření:

Čtěte také: Zbavte se ucpaného odpadu tlakem vody

• Před manipulací s kyselinou chlorovodíkovou si vždy nasaďte ochranné brýle, rukavice a ochranný oděv. Vybavení byste tedy měli být ochranným oděvem (například gumovou zástěrou), ochrannými brýlemi či ochranným štítem a rukavicemi.
• Pracujte v dobře větraném prostoru a vyvarujte se vdechování výparů.
• Před použitím byste si také měli prostudovat bezpečnostní list a uschovat jej pro případ pozdější potřeby.
• Nikdy nenechávejte kyselinu chlorovodíkovou bez dozoru.
• Nikdy nezapomeňte lahvičky označit a uložit na bezpečné místo mimo dosah dětí nebo domácích mazlíčků. Uložte je v dobře zabezpečené pozici, abyste předešli převrhnutí.

První pomoc při nehodách s kyselinou chlorovodíkovou

V případě nehody, kdy dojde ke kontaktu kyseliny chlorovodíkové s pokožkou, je třeba okamžitě jednat:

• Zasažené místo ihned omyjte proudem studené vody po dobu alespoň 15 minut.
• V případě zasažení očí je nutné je okamžitě a důkladně vyplachovat vodou po dobu minimálně 20 minut a neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Při zasažení očí je nutné provést velmi důkladný výplach, nejlépe za pomocí druhé osoby tak, že druhá osoba drží té první rozevřená oční víčka, protože člověk sám má tendence se výplachu bránit a zpravidla jej neprovede dostatečně.
• Při požití je nutné vypít větší množství vody a nevyvolávat zvracení, neboť žaludek je zvyklý na nízké pH a zvracení by způsobilo jen další poleptání jícnu. Dejte pacientovi vypít cca 2 dcl vody. Ne více. Při vážném poleptání hrozí proděravění trávicího traktu.
• Téměř vždy vyžaduje poleptání odborné vyšetření a ošetření ve zdravotnickém zařízení.

Poleptání kůže způsobuje poškození kožního krytu, jeho deformitu případně infekci. Při postižení oka hrozí trvalá ztráta zraku. Základem je prevence. Při poskytování první pomoci dbejte na svojí bezpečnost. Používejte ochranné rukavice a snažte se postupovat tak, aby Vás voda z oplachu nezasáhla.

Skladování a likvidace kyseliny chlorovodíkové

Kyselina chlorovodíková je vysoce korozivní látka a musí být skladována v souladu s bezpečnostními pokyny. Pro skladování kyseliny chlorovodíkové se používají pouze speciální nádoby z materiálů odolných vůči korozi, jako je například polyvinylchlorid (PVC) nebo polyethylen (PE). Nádoby musí být řádně označeny a uzavřeny, aby se zabránilo úniku.

Likvidace kyseliny chlorovodíkové se řídí místními předpisy.

Použití kyseliny chlorovodíkové pro čištění odpadů

Kyselina solná se hojně využívá k čištění toalet, jde totiž o vysoce účinný odstraňovač vodního kamene. Tuto možnost čištění odpadu byste měli volit až jako poslední možnost a s ohledem na materiál odpadů a potrubí. Pokud se ale přesto rozhodnete čistit odpad kyselinou solnou, dodržujte striktně bezpečnostní předpisy.

Čtěte také: Domácí triky na ucpaný odpad

Kyselinu (nejen HCL) byste snad mohl chtít použít na odstranění vodního kamene, ale ten bývá problémem v odpadu opravdu jen zřídka. Jste si jistý, že váš problém vyřeší právě kyselina? Pokud máte doma zoxidované předměty z mědi, můžete ho vyčistit právě kyselinou solnou. Opět dávejte při manipulaci s ní pozor a dodržujte bezpečnostní předpisy. Vezměte si vhodnou nádobu. Nyní je důležité kyselinu zneutralizovat.

Alternativy k čištění kyselinou chlorovodíkovou

Kyselina chlorovodíková (HCl) je sice běžně používaná kyselina pro leptání kovů a čištění, ale v případě chitosanových struktur může být příliš agresivní. Silná kyselost HCl může narušit chitosanové vazby, což vede k degradaci a ztrátě požadovaných vlastností materiálu. Mezi vhodné alternativy patří organické kyseliny, jako je kyselina octová nebo kyselina citronová. Tyto kyseliny jsou slabší než HCl a umožňují kontrolovanější leptání a čištění, aniž by došlo k poškození chitosanové struktury.

Chlor a chlorovodík v životním prostředí

Chlor je za normálních podmínek zelenožlutý plyn s extrémně silným štiplavým zápachem. Chlorovodík (HCl) je za normálních podmínek bezbarvý, velmi agresivní a korozivní plyn. Ve vyšších koncentracích vzniká kyselina chlorovodíková rozpouštěním chlorovodíku ve vodě. Kyselina chlorovodíková (neboli rozpuštěný chlorovodík) je čirá, nebo mírně nažloutlá kapalina. Její neutralizací vznikají chloridy. Plynný chlorovodík se projevuje velmi štiplavým agresivním zápachem. Je to velmi agresivní a korozivní plyn.

Dostane-li se chlor do životního prostředí například v důsledku havárie, může bezprostředně popálit blízké rostliny, ale pak rychle zareaguje se vzdušnou vlhkostí na chlorovodík. Chlorovodík je velmi korozivní látka, která napadá mnohé kovy a vápenec, což vede k narušení budov i kulturních památek. Plynný chlorovodík se velmi rychle rozpouští ve vodě (i ve vzdušné vlhkosti) za vzniku silné kyseliny chlorovodíkové, která je při vyšších koncentracích toxická pro vodní organismy a poškozuje také rostliny. Chlor a jeho anorganické sloučeniny jsou velmi reaktivní a korozivní látky. Při jejich úniku do životního prostředí mohou způsobit akutní ohrožení živých organismů (zejména vodních), rostlin a mnohých materiálů.

Analytické stanovení chloru a chlorovodíku

Stanovení chlorovodíku v plynných směsích je zpravidla spojené se stanovením kapalných částic kyseliny chlorovodíkové a chloridů na tuhých částicích aerosolů. Chlor okamžitě zreaguje na kyselinu chlorovodíkovou (resp. chloridy), proto se speciace jednotlivých forem obvykle neprovádí a výsledkem analýzy je celková hmotnostní koncentrace chloridů. Nejběžnější používanou analytickou koncovkou je potenciometrické stanovení iontově selektivní elektrodou (ISE).

Čtěte také: Efektivní metody pro čištění ucpaného odpadu vany

Pro stanovení chloru byly zavedeny metody založené na fotometrickém stanovení obsahu chloru (ČSN 834751-3), odměrném stanovení obsahu chloru (ČSN 834751-4) a stanovení obsahu chloru a chlorovodíku vedle sebe (ČSN 834751-6) ve vzorcích odpadních plynů. Analytické stanovení chloru ve formě rozpustných chloridů je možné uskutečnit argentometrickou titrací roztokem dusičnanu stříbrného AgNO3 na indikátor chroman draselný K2CrO4. Bod ekvivalence je indikován vznikem oranžověhnědého chromanu stříbrného Ag2CrO4 (stanovení podle Mohra).

Pro stanovení volného a celkového chloru lze použít druhou část normy ČSN EN ISO 7393-2 (757419). Část 2: Kolorimetrická metoda s N,N-dialkyl-1,4-fenylendiaminem se používá pro běžnou kontrolu chloru v odpadních vodách.

Pro stanovení chlorovodíku (a chloridů) v odpadních plynech byla vypracována evropská normovaná referenční metoda ČSN EN 1911, která sestává ze tří částí věnovaných jednotlivým krokům analýzy odpadních plynů. Tato metoda se vztahuje na proudící plynné směsi emitované spalovnami odpadů a všeobecně na všechny odpadní plyny obsahující HCl v rozmezí hmotnostních koncentrací 1 mg/m3 až 5 000 mg/m3. Touto metodou se stanoví obsah všech sloučenin, které jsou za teploty filtrace těkavé a v průběhu vzorkování se rozpouštějí za vzniku chloridových iontů, což odpovídá obsahu těkavých anorganických chloridů vyjádřených jako HCl. Ve většině případů odpovídá tato hodnota obsahu chlorovodíku.

Bezpečnostní kódy

• P403+P233 Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte obal těsně uzavřený.
• P305+P351+P338 PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování.
• P301+P330+P331 PŘI POŽITÍ: Vypláchněte ústa. NEVYVOLÁVEJTE zvracení.

Autor článku: Bc. Martin Smolík, DiS., vedoucí školícího střediska WorkMed s.r.o., získal svou dlouholetou praxi jako zdravotnický záchranář u zdravotnické záchranné služby, kde doposud působí.

Zdroj: informace získané studiem v oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář, zkušenostmi u ZZS, doplněné z odborné literatury: Jan Bydžovský. Předlékařská první pomoc. Praha: Grada, 2011.

tags: #čištění #odpadu #kyselinou #solnou #bezpečnost

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na výlety Velké Karlovice
• Hlášení evidence odpadů
• Vše o kalových čerpadlech
• Pedagogika a výzkum na Katedře geoenvironmentálních věd UPOL
• Problematika osvětlení v ČR