Jak vyrobit cement v přírodě

Beton nachází uplatnění nejen v tradičním stavebnictví, ale stává se stále častěji také vyhledávaným materiálem pro užitkový design. Atypická lavička, stůl, lampa nebo umyvadlo z betonu mohou být originálním doplňkem.

Podle architekta a designera Jiřího Dohnala ze studia Gohard lze vysledovat dva trendy využití betonu v architektuře: „Zaprvé je to exponování konstrukčního betonu a jeho přiznání navenek, zadruhé je to implementace speciálních betonů nebo cementových směsí jak v interiéru, tak v exteriéru. Vlastnosti těchto materiálů a jejich varianty dávají designérům a architektům širokou paletu možností užití. Výrobci dnes již dokáží dosáhnout velice odolného, hladkého povrchu. Právě ten je atraktivní pro architekty i koncové uživatele.

Beton je často využíván také pro výrobu mobiliáře. „Řešením jsou prvky, které jsou vyrobeny jako dutá betonová skořepina. Díky tomu je možné objekt bez potíží nainstalovat v několika lidech. Na první pohled mohou takto vyrobené produkty vypadat stejně jako ty běžně odlévané, avšak místo několika tun váží zlomek původní hmotnosti.

Architekt Ferdinand Leffler z ateliéru Flera shrnuje klady: „Beton je trvanlivý, praktický, stabilní a velmi dobře tvarovatelný materiál, který se navíc snadno udržuje.“ A protože beton tak dobře snáší proměnlivé počasí, Leffler s oblibou ve svých projektech zahrad a veřejných prostranství využívá designové prvky z betonu, atypické lavičky či litý beton. Během výrobního procesu beton dostatečně vyzraje a je na něm provedena povrchová úprava zajišťující odolnost a vysokou životnost výrobků.

Beton a cement šetrné k životnímu prostředí

Ano, i ve stavebnictví dochází ke změnám a moderní stavební materiály se postupně mění tak, aby jejich výroba a složení byly udržitelnější a měly nižší uhlíkovou stopu.

Čtěte také: Výroba louče

Firma Cemex v roce 2020 představila program Future in Action (FIA), který se zaměřuje na vývoj produktů a řešení s nižšími emisemi uhlíku, aby se postupně stala společností s nulovými emisemi CO2. Cílem firmy je dosáhnout uhlíkové neutrality a stát se do roku 2050 společností s nulovými čistými emisemi CO2. Již v roce 2022 dosáhl Cemex milníkového snížení emisí CO2 produkovaných svými cementářskými provozy v Evropě o 41 %.

Základem změn jsou alternativní paliva, která v roce 2022 tvořila celosvětově 35 % podílu palivového mixu Cemex. Příkladem, jak odpady účelně a efektivně využívat, je systém firmy EcoWasteEnergy (EWE), dceřiné společnosti Cemex. Umístěna je nedaleko cementárny Cemex Prachovice a vyrábí pro ni tuhé alternativní palivo ze spalitelných odpadů, které nelze recyklovat nebo materiálově využít. Firmě Cemex v České republice se tímto způsobem podařilo nahradit více než 3/4 fosilních paliv nebo jiných druhů zdrojů energie. Vysoké teploty v cementárenských pecích zaručují bezpečné a bezezbytkové spoluspalování odpadu způsobem, který je co nejšetrnější k životnímu prostředí.

V roce 2022 společnost Cemex uvedla do provozu ve své cementárně v Rugby ve Velké Británii nový systém Climafuel. Investice ve výši 25 milionů USD umožňuje závodu postupně ukončit používání fosilních paliv a fungovat výhradně na alternativní paliva.

Současné klimatické podmínky se projevují buď nedostatkem srážkové vody, nebo naopak velmi intenzivními srážkami. Ideálním materiálem pro okolí rodinného domu i zahradních cest a chodníků je vodopropustný beton Pervia. Konstrukce z něj vytvořené umožňují velmi efektivně hospodařit s dešťovou vodou a dokážou při vysoké pevnosti betonu propouštět více než 500 l vody za minutu na ploše 1 m2. Beton navíc zachovává původní vlastnosti terénu s ohledem na vsakování dešťové vody.

Milníkem ve vývoji stavebních materiálů s nízkými emisemi CO2 se v roce 2021 stala produktová řada Vertua. Díky klimatickým certifikátům může vyplnit mezeru v oblasti klimaticky neutrálních produktů. Využití našla například při stavbě beto- nové základny Větrné farmy Ivovik v Bosně a Hercegovině.

Čtěte také: Jak si vyrobit padák pro raketu

Vlastnosti betonu Vertua:

• Je recyklovatelný: Může být 100% recyklovatelný jako kamenivo pro další použití, jako podkladový materiál či při výrobě hotových betonových směsí.
• Absorbuje CO2: Může absorbovat až 25 % své celkové uhlíkové stopy.
• Je trvanlivý: Jeho důležitou vlastností je přirozeně dlouhá životnost a díky tomu se šetří zdroje tím, že se snižuje potřeba rekonstrukcí.
• Je odolný: A to vůči požáru, větru, vodě a zemětřesení a dokáže odolávat povětrnostním vlivům, erozi a poškození extrémními povětrnostními podmínkami.
• Pohlcuje a uvolňuje teplo: Beton má schopnost pohlcovat nebo uvolňovat teplo v budovách v reakci na měnící se podmínky.

Tvorba tůní a mokřadů

Budování tůní a mokřadů se často považuje za jedno z nejlepších opatření, jak v krajině zadržet vodu. Zároveň nabízí domov obojživelníkům a dalším druhům, které v dnešní zemědělské a urbanizované krajině přežívají jen obtížně.

Zásadní totiž je, aby opatření navrhl nebo pomohl navrhnout člověk, co tomu víc než jen trochu rozumí. Aby se kvůli ušlechtilému nápadu něco jiného cenného nezničilo. Takže je nutné na místě provést nějaké průzkumy a pak vytvořit návrh.

Ne na každou tůň potřebujeme vodoprávní povolení. Ale také neplatí, že všechny tůně jde udělat bez vodoprávního povolení. Zjednodušeně lze říct, že malou tůň do 300 m2, mělkou do 1,5 metru hloubky, umístěnou mimo vodní tok, bude nejspíš možné zbudovat bez povolení vodoprávního úřadu. Ale i kdyby to náhodou nebylo na vodoprávní povolení, vždy všem doporučujeme záměr předem s orgánem ochrany přírody nebo AOPK probrat.

U komárů je to tak, že se sice budou v tůních vždy rozmnožovat, ale ve správně fungujících tůních bude vždy a téměř trvale přítomno velké množství predátorů, kteří larvy komárů žerou. Dlouhodobě udržované a funkční tůně nemohou nikdy sloužit jako líhniště komárů.

Čtěte také: Výroba z přírodnin

Zjednodušeně: zásadní je to, že mokřady nesmíme poškodit nebo zničit. Pokud nivu vodního toku odvodníte, je to poškození. Pokud tam budete běžně hospodařit a nebudete nic dalšího provádět, nic se neděje, nic se nemění. Když tam vytvoříte pár mělkých tůní na vhodných místech, stav zlepšíte, a tedy jste se také nijak neprovinili.

Minimální rozloha tůní ani mokřadů není daná. A i drobná tůň může být místem pro rozmnožování třeba čolků obecných. I drobný mokřad může pomoci zlepšit minimálně mikroklima dané lokality.

Obecně pro tůně platí, že je potřeba jejich různorodost. Tedy nebudovat jednu, ale více tůní, s různými parametry. Tak zajistíme nejvyšší biodiverzitu, protože každý organismus si najde to, co potřebuje. Doporučujeme zbudovat vždy alespoň jednu větší tůň, řekněme alespoň 100 m2, a pak více malých v řádu desítek i jednotek m2.

Místa, kde budovat tůně, mohou být různá, tedy může jít o louku, les, nebo třeba i pole. Záleží na zemině a zamokření místa. Aby tůň držela alespoň po část roku vodu, je většinou třeba jílovité zeminy nebo přímo čistého jílu. Obecně bychom měli vybírat místo pro tůň podle toho, jestli je tam mokro, tedy ne jen vlhko, ale opravdu mokro. Nejlépe po většinu roku.

Ručně se dá zbudovat leccos. Je to však poměrně náročné, zejména časově. Lepší je ale použít mechanizaci, osvědčený je konkrétně menší pásový bagr.

Stát realizaci těchto opatření podporuje formou dotací. MŽP má dva jednodušší dotační programy - Program péče o krajinu a program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny.

Obecně jsou mokřady a tůně s menším podílem dřevin lepší, žije zde více organismů. Ale i mokřady s více dřevinami a zastíněné tůně jsou významné pro některé druhy. Je tedy dobré vytvořit určitou mozaiku a na mokřadu mít jak plně osluněné, tak i téměř zastíněné tůně. Výsadba stromů je na mokřadech skoro vždy nevhodná a hlavně zbytečná.

Vhodné pro zásahy na mokřadech je období klidu, kdy se tam pohybuje nejméně živočichů. Nejlépe je tedy budovat tůně zhruba od října do února. Ale záleží vždy na rozsahu zásahu. Malou tůň, kterou budeme kopat ručně, můžeme dělat prakticky kdykoli.

Rozhodně kvalitu nenahrazujte hloubkou. Když se udělá hluboká tůň, tak kolikrát opravdu funguje jako drenážní jáma, a to i přesto, že třeba má přítok. Správná tůň je mělká, nesmí se při její realizaci prokopnout nepropustná vrstva půdy.

Dobře, udělám mělkou tůň, a ona mi v létě vyschne. Nic, to ničemu nevadí, naopak. Mělké vysychavé tůně patří mezi velmi nedostatkové biotopy v krajině, jsou hodně cenné třeba pro žábronožky, listonohy či ropuchy krátkonohé. Chyba to není.

Naše krajina ještě naštěstí pořád trochu funguje a tak je velmi pravděpodobné, že když někde uděláte tůň a dobře se budete starat o její okolí, samo vám tam něco přijde a začne tam růst vhodná mokřadní vegetace. Zásada by asi měla být „nic nikam nevysazovat“.

tags: #jak #vyrobit #cement #v #prirode #navod

Oblíbené příspěvky:

• Bílý koš 20l
• Česká Koruna: Pamětní emise
• Tipy na focení párů v přírodě
• Jesenická divočina
• Mateřská škola Šamotka - vzdělávací program