Nejen na sociálních sítích kolují zvěsti, že se tříděný odpad z barevných kontejnerů sesypává na jednu hromadu a třídění pak přichází vniveč. Jsou nebo nejsou zvěsti z internetu pravdivé? Je tříděný odpad recyklován nebo končí bez užitku? Nedalo nám to a zjistili jsme, kam přesně putuje vytříděný plastový odpad.
Plastový odpad ze žlutých košů na festivalech je nejprve svezen na dotřiďovací linku. Tam jej pracovníci zbavují nežádoucích příměsí a třídí podle druhu na fólie, obaly od drogerie, kelímky a PET lahve. Poslední jmenované rozdělují dokonce podle barev. Takto dotříděný odpad se lisuje do balíků a putuje z dotřiďovací linky dále k druhotnému zpracování - recyklaci.
U zpracovatelů přichází na řadu drcení, praní a sušení. Díky recyklaci lze plastovému odpadu vdechnout život opakovaně. Recyklací PET lahví vznikají nové lahve nebo textilní vlákna. Například jen 25 PET lahví stačí k výrobě parádní nové fleecové mikiny! I výplň do spacáku, ve kterém pak trávíš festivalové noci ve stanu, byla kdysi plastem.
Plastový odpad se mění také na nové kelímky a jiné plastové obaly, části interiérů aut a izolace. Zbarvená směs plastů se zpracovává na latě, dlažbu nebo protihlukové dálniční stěny.
Na příkladu reálných čísel si ukážeme, že sesypávání všech plastů na jednu hromadu je opravdu jenom mýtus. Ze statistik společnosti EKO-KOM vyplývá, že jsme v České republice v roce 2020 do žlutých kontejnerů odložili 180 000 tun odpadu. Z toho bylo 155 000 tun plastového odpadu, 25 000 tun lidé špatně odložili a bylo nutné jej skládkovat. Celkem 60 000 tun plastových odpadů, tedy celá jedna třetina obsahu žlutých kontejnerů, bylo recyklováno na nové výrobky. Dalších 50 000 tun bylo zpracováno jako alternativní palivo pro výrobu cementu a 10 000 tun bylo využito při výrobě energie. Jen 35 000 tun plastových zbytků ze žlutých kontejnerů nenašlo využití a muselo být skládkováno.
Čtěte také: Kompostování shnilého dřeva
Podle nejnovějších údajů (z roku 2024) bylo předáno k recyklaci nebo energetickému využití cca 260 000 tun plastového obalového odpadu. V roce 2024 se dosažená míra recyklace a energetického využití obalových plastů vyšplhala na více než 90 %!
Třídění plastů je v ČR široce dostupné. Průměrná vzdálenost k barevným kontejnerům je 91 metrů.
| Způsob využití | Množství (tuny) |
|---|---|
| Recyklace na nové výrobky | 60 000 |
| Alternativní palivo pro výrobu cementu | 50 000 |
| Výroba energie | 10 000 |
| Skládkování | 35 000 |
Třídění bezesporu šetří přírodní zdroje. To nejen díky recyklaci 60 000 tun plastů ze žlutých kontejnerů, které v podstatě nahrazují výrobu plastů klasickým způsobem z ropy. Současně může být až 105 000 tun tříděných plastových odpadů energeticky využito. A tím se nahrazují běžná paliva, která se tak nemusí těžit v přírodě. Podle statistik ušetří třídění odpadů 29 km2 ročně.
Domovní odpad je z větší části možno využít. Jednotlivé druhy odpadů je nejvýhodnější oddělovat přímo v místě jejich vzniku. Domovní odpad obsahuje tyto druhy, jež lze opětovně zhodnotit. Největší množství (20-30%) je biologického odpadu, 15% papíru a lepenky, kolem 10% skla, 7% kovů, 6% plastů, zhruba 2% textilu.
Velká část organického odpadu z kuchyně i ze zahrady je vhodná ke kompostování. Je však nutné se důsledně vyvarovat vnášení škodlivých látek. Do kompostu nepatří tuky, omáčky a kosti vzhledem k jejich špatné rozložitelnosti. Kompostování se v domácnostech postupně rozšiřuje jako přirozený proces zhodnocování odpadu.
Čtěte také: Odpadní teplo z kogeneračních jednotek
Plastové materiály musí splňovat různé funkce. Pro různé oblasti užití byly vyrobeny plasty s rozdílnými vlastnostmi. Existují přibližně dva tucty důležitých plastů a nejméně 5 000 komerčních označení. Výskyt velkého množství různých umělých látek ztěžuje druhově čistý sběr odpadu. Mnohé postupy pro jejich recyklaci zatěžují životní prostředí nebo jsou dosud neefektivní či příliš drahé. Výrobky z recyklovaných umělých hmot nalézají dosud odbyt jen ztěží.
Z netříděných umělohmotných odpadů lze jen těžko zhotovit kvalitní výrobky. Rozsah a kapacita zpracovatelských zařízení v ČR zatím není velká. Plasty tak většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách.
Sklo je z mnoha ohledů ideální materiál. Je snadno recyklovatelný a recyklací se jeho kvalita nesnižuje. Ve výrobě lze použít až 90% střepů. Při třídění skla je třeba dát velký pozor na čistotu. Do sběru nepatří zejména porcelán, keramika, plasty a kovy. Důležité je také sklo třídit na barevné a bílé.
Využití sběrového papíru šetří čistotu vod, energii a dřevo. Současné technologie umožňují výrobu široké škály zboží z recyklovaného papíru. Recyklaci papíru tedy můžeme podporovat jak vlastním tříděním a odevzdáním papíru do sběru, tak nákupem výrobků z recyklovaného papíru.
Transport a recyklace kovového odpadu způsobují velké emise. Recyklace hliníku významně šetří energii a primární suroviny a recyklace již vzniklého hliníku je tedy velmi žádoucí.
Čtěte také: Budoucnost odpadového hospodářství
Plasty dosáhly největší dynamiku růstu výroby i spotřeby. Širokospektrální mnohostranné využití plastů vytváří značný tlak na dostatečné surovinové zdroje a naopak po využití vzniklé odpady vytvářejí značný kvantitativní a kvalitativní problém jak dlouhověký materiál zneškodnit, popřípadě opětovně využít.
Odpad z plastů lze označit jako problémový odpad z několika důvodů: při volném skládkování jsou mnohé téměř nezničitelné, pod označením plasty se skrývá široký sortiment materiálů, které jsou navíc často vzájemně kombinovány, mohou být kombinovány s jinými neplastovými materiály, různé plasty jsou často vzájemně nekompatibilní a tak ve směsi jen problémově, případně vůbec nezpracovatelné, při spalování se produkují exhaláty s vysokým obsahem a množstvím HCl.
Plastový odpad se může dále zpracovávat, nebo recyklovat v závislosti na složení jak běžnými plastikářskými technologiemi, tak i speciálními recyklačními technologiemi. Použití základních plastikářských technologií se nejčastěji opírá o vytlačování, vstřikování, vyfukování a lisování, což vyžaduje jednak poměrně čistý jednodruhový odpad známého složení v dostatečné kvalitě a kvantitě. Obecně platí zásada, čím je požadovaná vyšší kvalita výrobku, tím by měl být odpad lépe upraven. Čím více se má plastový odpad přibližovat charakteristice plnohodnotné druhotné suroviny, tím více se musí odpad upravovat.
Základní surovinou pro výrobu plastů je ropa. Na výrobu asi jedné tuny termoplastu se spotřebuje průměrně zhruba 2,5 tuny ropy. Je všeobecně známo, že plasty jsou velmi odolné proti přirozenému rozkladu.
Recyklovat však lze zejména první skupinu plastů. Směs plastových odpadů různého druhu zhoršuje kvalitu výsledného produktu, a proto takto recyklované produkty mají pouze podřadnější použití. Z takového odpadu se vyrábějí podpůrné sloupy na upevnění dopravních značek a révy, případně se taková drť přidává do povrchů silnic.
Z materiálově recyklovaného PET se největší podíl v současnosti uplatňuje ve výrobě vláken. Dále se používá k výrobě fólií, nepotravinářských dutých obalů, konstrukčních prvků, vázacích pásek atd. Aktuální trendy směřují k používání recyklovaného PET opět na výrobu potravinářských obalů na přímý styk s potravinami.
Recyklované plasty mohou být použitelné v oblasti výstavby dálnic a v železniční dopravě. V současnosti jsou rozpracovány i další možnosti využití plastových odpadů a to hlavně pro výrobu nosných sloupků pro dopravní značky, sněhové zábrany, výbavu odpočívadel a parkovišť jako jsou stoly, lavice, popelnice, protihlukové bariéry apod.
Odpadní plasty, které se nedají transformovat přes klasické recyklační postupy, je možné zhodnotit alespoň energeticky. Spalování odpadních plastů s cílem získat energii, která by jinak musela být získána z jiných neobnovitelných zdrojů, můžeme též tedy považovat za druh recyklačního procesu.
Obecně jsou technologie materiálového využití plastového odpadu založeny na vyčištění odpadu od mechanických nečistot tzv. praním, odseparováním nežádoucích příměsí, oddělení jednotlivých druhů plastu obsažených v odpadech, vysušení materiálu a v následném zhodnocení ve formě plastového polotovaru určeného k výrobě nových výrobků. Všechny tyto operace seřazeny do technologické separační linky vyžadují, aby do nich vstupoval vytříděný plastový odpad.
Hospodářský význam hospodaření s odpadními plasty a jejich využití jako druhotných surovin spočívá zejména v obohacování domácí surovinové základny. Stupeň využitelnosti druhotných surovin a jejich podíl na celkové produkci je zároveň významným měřítkem průmyslové, technické a vědeckovýzkumné vyspělosti země.
Plasty se staly fenoménem naší doby. Rostoucí spotřeba plastů má svá negativa. Částečným řešením problematiky plastů je jejich recyklace. ČR si stojí v této oblasti celkem dobře. Plasty se v ČR třídí do žlutých kontejnerů, do žlutých pytlů a velké plastové díly se shromažďují ve sběrných dvorech.
Třídění tak není jenom správný krok, kterým dáváme plastovému odpadu šanci na „další život“, je to totiž začátek cesty, která vede k efektivní přeměně odpadu - díky tomu pomáháme šetřit přírodní zdroje a životní prostředí.
tags: #jak #využít #plastový #odpad #recyklace