Jak bezpečně začít lézt v přírodě

Podívat se na svět z výšky? Překonávat vlastní limity? Zažít trochu adrenalinu, ale tak, aby to bylo bezpečné? Posílení těla i ducha v přírodě? Tohle všechno Vám může dát lezení, ať už na stěně, kde pravděpodobně začnete, nebo venku na skalách. Lezení je přátelství dvou lidí na laně, kteří jsou na sebe odkázáni, plně si důvěřují, a právě tenhle aspekt dává tomuto sportu speciální rozměr. Horolezectví je sportem, při kterém může dojít k nebezpečným situacím, úrazu či ohrožení života.

S lezením je dobré začít na umělé stěně ideálně s certifikovaným instruktorem lezení, v lezeckém kurzu, nebo se zkušenějším kamarádem. V úplných začátcích je nutné se nejprve naučit celkový pohyb na lezecké stěně z hlediska bezpečnosti a přítomnosti ostatních lezců. Musíte být ohleduplní k ostatním lezcům a zbytečně neohrožovat sebe ani ostatní. Například u boulderingu je potřeba koukat nad sebe, aby na vás nikdo nespadl. Sám mám nepříjemnou zkušenost, kdy jsem spadl na nováčka, který nekoukal nad sebe. Ačkoliv nakonec vše dobře dopadlo, situace vyžadovala zásah záchranné služby. Proto je důležité všechny tyto bezpečnostní základy znát a vědět, jaká jsou pravidla pro pohyb na lezeckých stěnách.

Dále je potřeba naučit se rozlišovat chyty a stupy, jak je správně uchopit, jak správně pokládat nohy a v neposlední řadě i celkový lezecký pohyb a techniku. Pokud začínáte s lezením na laně, budete potřebovat znát základní uzly. První a zároveň nejdůležitější je uzel osmičkový. Na umělé stěně jiný vlastně ani potřebovat nebudete. I tak je dobré se postupně naučit i ostatní uzly, například poloviční lodní uzel, se kterým můžete jistit.

Základní vybavení

Pokud už se chystáte na první lezení, budete potřebovat základní lezecké vybavení. Co budete potřebovat do začátků se odvíjí od toho, jakou lezeckou disciplínu si zvolíte. Pokud bude vaší první zastávkou bouldering, budou vám stačit lezečky, pytlík s magnéziem a pohodlné oblečení, které vás nebude nijak omezovat v pohybu. Při lezení na laně už je zapotřebí více vybavení, protože na rozdíl od boulderingu je potřeba jištění.

Pro tuto disciplínu tedy budete navíc potřebovat lezecký úvazek, jistítko s karabinou typu HMS a pokud jste již zkušenější a máte základy lezení prvolezce, určitě využijete také jednoduché lezecké lano. Pokud ale stále nemáte jistotu, jak „tahat“ a cvakat lano do expresek, na všech stěnách jsou již natažená lana na takzvané „Top Rope“ lezení, takže tuto investici můžete prozatím odložit. Při výběru lana musíte brát v úvahu, na jakou výšku stěny, popřípadě skály lano vybíráte. Pokud se chystáte na stěnu, která má 15 m, potřebujete minimálně 35 m dlouhé lano, v ideálním případě 40 m. Zkrátka vždy potřebujete jednou takovou délku, jaká je výška stěny + cca 15 m jako rezervu.

Čtěte také: Každý musí začít u sebe s odpadky

V případě, že plánujete lézt venku, vybavení ještě přibude. Bezpečnost je na prvním místě, takže se neobejdete bez lezecké přilby. Není sice povinná, ale rozhodně ji doporučuji. Dále budete potřebovat již zmíněné lano, více karabin a expresky. To je naprosto nutný základ na sportovní lezení. Občas se však budete muset dojistit vlastním vybavením - smyčkami, vklíněnci nebo friendy.

Vybavení na sportovní lezení:

• Sedací úvazek (ideálně vyzkoušený, pohodlný s polstrováním)
• Jistítko (doporučujeme buď kyblík, který je univerzální, nebo něco poloautomatického)
• HMS karabina (pro připnutí jistítka do jisticího oka)
• Lano (dynamické jednoduché, dostatečně dlouhé)
• Lezečky (v těch to bude vždycky bolet, ale zvyknete si. Do začátků ale volte raději pohodlnější varianty)
• Přilba
• Karabiny s pojistkou navíc a expresky
• Magnézium v pytlíku u pasu

Techniky a uzly

Pro lezení na umělé stěně by do začátku mohl stačit jen jeden uzel, a to je ten osmičkový. My se radši naučíme rovnou i druhý, poloviční lodní uzel. Aby ale Vaše znalosti byly kompletní, měli byste znát i další, jako je vůdcovský uzel a lodní uzel.

Osmičkový uzel

Navázání se na osmičkový uzel je základem, jde o doporučený způsob navázání bezpečnostní komisí UIAA. Osmička se vždy vyvazuje do pasu i nohaviček úvazku!

Poloviční lodní uzel

Poloviční lodní uzel je jednou z metod jištění a slaňování. Pod zatížením v něm vzniká tření, které brzdí proklouzávání lana. Patří ke znalostnímu základu každého lezce. Využití najde ve všech lezeckých disciplínách.

Frajerský tip na konec: Poloviční lodní uzel se německy řekne: „Halbmastwurf“. Odtud pochází zkratka HMS, která je často spojována s velkými karabinami s pojistkou zámku. Jsou to totiž ideální karabiny pro použití s půllodním uzlem!

Čtěte také: Život bez Odpadu

Bezpečnostní postupy

Před samotným lezením vždy musí proběhnout základní partnerská kontrola. Zda je lezec správně navázán, má správně zapnutý úvazek a má dostatečné množství materiálu pro zdolání cesty. Zda má jistič správně založené lano do jistítka, správně zapnutý sedák a na konci lana uvázaný uzel.

1. Správné založení lana do jistítka je polovina úspěchu. Samotné jistítko pak musí být správně připnuto do sedáku, a to vždy a výhradně jen do jisticího oka, nikdy ne jinak!
2. Pro přicvaknutí jistítka do sedáku vždy použijeme karabinu s pojistkou zámku, ideálně ve tvaru HMS (hruškový tvar).
3. Správně zapnutá přezka na sedáku musí být zkontrolována jak u lezce, tak u jističe!
4. Dostatečné množství expresek na úvazku je důležité, aby se lezec nedostal do svízelné situace, že se nebude mít jak zajistit. Vždy je dobré mít pár kousků do zásoby.
5. Správně uvázaný osmičkový uzel s pojistkou musí být také zkontrolován. Stejně tak i jeho uvázání do navazovacího oka, popřípadě skrz pas i nohavičky úvazku.
6. Uzel na konci lana zabraňuje projetí lana skrz jisticí pomůcku v případě, že lezci špatně odhadnou délku cesty a lano jim nebude stačit.

Správné vedení lana zajišťuje nejen bezpečnost, ale také pohodlí při lezení. V případě procvakávání postupového jištění (expresek) vždy dbáme na to, aby lano vstupovalo odspodu do karabiny směrem od skály a vycházelo směrem ven od skály a nekřížilo zámek karabiny. To zabrání přetáčení karabin, jejich zatížení přes zámek nebo nechtěnému vycvaknutí lana z karabiny.

Při lezení se snažíme vést lano v co možná nejpřímějším směru. Tím docílíme minimálního zatížení postupových jisticích bodů a minimalizujeme tření lana, takže nezatěžuje prvolezce svým tahem.

Prvolezec by měl správně cvakat jištění z jisté pozice a ideálně ve výšce pasu, ne jako náš lezec na obrázku. Cvakáním vysoko nad hlavou si nabírá příliš mnoho lana a v případě pádu před cvaknutím hrozí mnohem delší pád.

Správně postavený jistič stojí ve vzdálenosti 2 až 3 metrů od stěny tak, aby na lezce pohodlně viděl. Při podávání lana má navíc možnost přistoupit rychle ke stěně a lano podat rychleji. V případě pádu má delší reakční dobu a prostor pro nadskočení a tlumení pádu i vlastní vahou.

Čtěte také: Správné třídění domácího odpadu

Zbudování stanoviště

Ve většině sportovních lezeckých oblastí jsou zbudovaná fixní spouštěcí / slaňovací stanoviště se dvěma jisticími body spojenými řetězem. V případě, že jsou na místě jen dva jisticí body, použijte sešitou 120 cm dlouhou smyčku a zbudujte stanoviště podle návodu:

1. Propojte jisticí body smyčkou a karabinami s pojistkou. Na smyčce vytvořte vůdcovský uzel.
2. V nejnižším místě jeden pramen smyčky přetočte (vytvořte očko) a procvakněte karabinou.
3. Přes tuto karabinu jistíte - jak sebe, tak případně druholezce.
4. V případě selhání jednoho z jisticích bodů nedochází k dynamickému zatížení druhého jisticího bodu.

Slanění

Správné a bezpečné slanění může být věda. Zde popisujeme prověřený a bezpečný způsob, jak slanit, v praxi se setkáte se spoustou variant, více či méně bezpečných.

Před slaněním se vždy zajistíme odsedávací smyčkou s uzlem. Lano protahujeme slaňovacím bodem a ujistíme se, že jej máme přesně v polovině. Na jeho koncích uděláme uzly! Slaňovací pomůcku připneme do odsedávací smyčky pod uzel a na lano uvážeme Prusikův uzel, který přicvakneme do jisticího oka karabiny. Prusikův uzel zamezí pádu, pokud ztratíme kontrolu nad lanem a pustíme jej.

Kde začít?

Nejjednodušší je rozhodně začít na umělé stěně. Nejen, že si tam můžete zapůjčit veškeré potřebné vybavení, ale také tam máte možnost lézt s horním jištěním, pokud se ještě necítíte na vyvádění cest. Ideálním způsobem, jak bezpečně objevit skály jsou lezecké kurzy s instruktorem, který vám vše potřebné vysvětlí!

Pokud už se sami cítíte na skály venku, vybírejte z prověřených sportovních oblastí, které jsou dobře odjištěny fixním jištěním a je k nim k dispozici kvalitní tištěný průvodce. Vždy je dobré začínat se zkušeným kamarádem, nebo se přihlásit do horolezeckého oddílu či na kurz skalního lezení s instruktorem.

Sportovní oblasti v ČR:

• Srbsko (vápenec)
• Vltavská žula - Roviště, Lomy nad Velkou, Zvírotice
• Moravský Kras (vápenec)
• Jevišovice

Sportovní oblasti v zahraničí:

• Arco a Nago Torbole, Itálie
• Ceuse nebo Buoux, Francie
• Osp či Vipava, Slovinsko
• Jura, Německo
• Sokoliki, Polsko

První kroky na skalách

Když poprvé vyrazíte z umělé stěny do přírody na opravdové skály, asi vás nejdříve překvapí absence barevných chytů. V přírodě po barvách lézt nebudete, orientovat se začnete kromě očí i citem a hmatem. Dále počítejte s tím, že na skalách je jenom málo věcí podle normy. Postupové jištění může být rozmístěno nepravidelně. Nebo vůbec. Slaňáky mohou být za hranou a budete se asi muset naučit i slaňovat.

Takže především respektujte pravidla chování v lezeckých oblastech: dodržujte dobu omezení lezení, parkujte na povoleném místě, chovejte se ohleduplně, na písku nepoužívejte magnézium apod. Vyberte si pro začátek vhodnou oblast. Nastudujte si v průvodci četnost jednotlivých obtížností tak, abyste si v oblasti vůbec zalezli. Nejdříve lezte jednodélkové cesty, dlouhé 10 až 25 metrů, které jsou dobře odjištěny. Podle popisu v průvodci nebo názvu na skále najděte cestu, kterou chcete lézt. Prohlédněte si celou linii. Najděte očima fixní jištění.

Stejně jako na stěně i ve skalách praktikujte vzájemnou kontrolu lezců (Partner check): řádné zapnutí úvazku, správné a úplné navázání, založení lana do jistící pomůcky, zajištění karabiny a uzel na konci lana. Jistič by si měl najít vhodné místo na jištění. Místo pod nástupem by mělo být co nejrovnější. Prodlužujte mezijištění tak, aby lano vedlo co nejpříměji. Tření lana může lezce zle potrápit.

Naučte se zřetelné a jasné komunikaci. Ne vždycky se dá na skalách domlouvat v průběhu lezení. Lezec může odlézt tak, že ho nevidíte, u delších cest někdy ani pořádně neslyšíte. Povely si proto ujasněte ještě před vlastním lezením. Nestyďte se lézt s helmou. Moderní přilby jsou lehoučké a prakticky ani nevíte, že je máte na hlavě. Helmu používá i jistič! Mějte do cesty dostatek materiálu (expresek a karabin). Používejte lano délky alespoň 60 m, na kterém můžete lézt cesty dlouhé až 30 metrů. Dělejte na konci lana uzel. Používejte na lano ochranný vak či plachtu. Važte si svého lana! Lano čas od času přemotávejte a dejte pozor na zauzlování.

TIP: Na skalách jsou daleko častěji než na překližce potřeba různé uzle. Black out aneb dávejte si majzla! V případě, že druholezec leze na top rope (s horním lanem) a vybírá během výstupu mezijištění, ujistěte se, že nevybere i to poslední (vratný bod). Jistič vždy drží lano i pod jistící pomůckou a ví, jak se takové jistítko používá.

TIP: Po stažení lana z cesty přímo na lanoplachtu, berte do další cesty konec lana, který leží seshora na hromadě. Jednoduché lano dlouhé alespoň 60 m. Nebuďte zklamaní, když nějakou cestu nevylezete i když na ni papírově podle cest v tělocvičně máte. Lezte dál, lezte jiné cesty, objevujte nové oblasti a zkrátka si lezení v přírodě užívejte.

Lezte se zkušenými - třeba s horskými vůdci.

Lezecká komunita

Lezecká komunita je velmi přívětivá a přátelská. Téměř každý se baví s každým, lezci si navzájem radí, i když se neznají, a snaží se pomáhat si a vzájemně se zdokonalovat. Tato přátelská atmosféra panuje i na závodech! V tomto ohledu je lezení jedinečný sport. Lezci si mezi sebou také automaticky tykají, takže pokud vás někdo v lezeckém centru nebo ve skalách pozdraví obyčejným „Ahoj“, nemusíte být nervózní, že ho nepoznáváte, ale můžete mu oplatit stejným pozdravem.

Pokud někde lezete a nevíte si rady, jak zdolat určitý úsek nebo boulder, rozhodně se nemusíte bát nebo stydět poprosit kohokoliv o radu, téměř vždy se totiž setkáte s přátelskou nápomocnou odpovědí.

Před a po lezení

Na závěr pár bodů, na které před lezením a po něm nesmíte zapomenout. Před lezením se vždy rozhýbejte a protáhněte, abyste zahřáli svaly a předešli tak zraněním. To samé platí i po lezení - na závěr se pořádně protáhněte, abyste předešli namoženým svalům. Ačkoliv lezení není úplně rychlý kardio sport, určitě se u něj dost zapotíte. Proto je důležité dodržovat pitný režim, i když se vám zdá, že to vůbec nepotřebujete.

Tento článek vás samozřejmě správnou techniku nenaučí, pro správné osvojení základů proto doporučuji minimálně jednou nebo dvakrát navštívit lezecké centrum s certifikovanými instruktory.

Další tipy a doporučení

• Vyberte si vhodnou oblast: Nastudujte si v průvodci četnost jednotlivých obtížností.
• Začněte lehčími cestami: Raději s lezením začněte na cestách o jeden až dva stupně obtížnosti lehčích, než jste schopni přelézt na umělé stěně.
• Kontrolní odsednutí: Po dolezení cesty nebo před slaněním vždy provádějte kontrolní odsednutí, které eliminuje chybu při těchto činnostech.
• Respektujte přírodu: Dodržujte dobu lezeckých omezení, parkujte na povolených místech, udržujte pořádek, na písku nepoužívejte magnezium apod.

Lezení s dětmi

Lezení je ideální sport pro rozvoj koordinace, síly i odvahy - a u dětí to platí dvojnásob. Je to všestranná aktivita, která dítě nenásilně rozvíjí ve fyzické i psychické rovině. Zlepšuje motoriku, rovnováhu, sílu a koordinaci pohybů, a to často zábavnou formou, kterou si děti ani neuvědomují jako „trénink“.

Při lezení se děti učí řešit problémy - každý chyt je výzva, každá trasa logická hádanka. Tím se posiluje schopnost plánovat, rozhodovat se a vyrovnávat s drobnými nezdary. Navíc, když dítě leze a druhé ho jistí, vzniká přirozený prostor pro vzájemnou důvěru, spolupráci a zodpovědnost.

Doporučení dle věku dítěte:

• 3-5 let: Hravé lezení na nízkých boulderingových stěnách s měkkou dopadovou plochou.
• 6-9 let: První zkušenosti s lanovým lezením pod dohledem instruktora.
• 10-13 let: Základy jištění (vždy pod dohledem zkušeného dospělého).

Zásady bezpečnosti pro děti:

• Dítě nikdy nesmí lézt bez dozoru dospělé osoby.
• Důležité je učit děti od útlého věku správnému rozcvičení.
• Při jištěném lezení je nezbytné, aby bylo dítě správně navázané na lano.
• Komunikace mezi lezcem a jističem.
• Používat přilbu.

Kde si mohou děti lezení vyzkoušet pod odborným dohledem:

• Praha: Jungle, Smíchoff
• Brno: Hangár
• Ostrava: Tendon Blok
• Plzeň: V16, Lokomotiva
• Liberec: Šutr, Makak
• Ústí nad Labem: Lezecká stěna

Lezení s dětmi je nádherný způsob, jak spolu trávit čas aktivně, naučit se nové dovednosti a budovat vzájemnou důvěru. Začněte pozvolna, s respektem k možnostem dítěte - a hlavně nezapomínejte, že cílem je radost z pohybu, ne výkony.

Lezci na stěnách i ve skalách

Lezci si mezi sebou také automaticky tykají, takže pokud vás někdo v lezeckém centru nebo ve skalách pozdraví obyčejným „Ahoj“, nemusíte být nervózní, že ho nepoznáváte, ale můžete mu oplatit stejným pozdravem. Pokud někde lezete a nevíte si rady, jak zdolat určitý úsek nebo boulder, rozhodně se nemusíte bát nebo stydět poprosit kohokoliv o radu, téměř vždy se totiž setkáte s přátelskou nápomocnou odpovědí.

tags: #jak #bezpečně #začít #lézt #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Konvenční systémy klasifikace klimatu
• Nakládání s komunálním odpadem v ČR
• Člověk a příroda: Omalovánky pro děti
• Ochrana přírody ve Slavičíně
• Jak nakládat se stavební sutí v Bořitově