Přežít v extrémních podmínkách není jen o schopnosti najít si přístřešek a zdroj vody, ale také o umění připravit si jídlo z dostupných surovin. Získávání potravy v přírodě není jen o přežití; jde o dovednost, která vám dá klid a jistotu, že i v těžkých podmínkách dokážete zvládnout základní potřeby. Nečekejte, až budete hladoví a bezradní - naučte se rozpoznávat jedlé rostliny, stavět jednoduché pasti a připravit potravu i bez kuchyňských nástrojů.
V podmínkách přežití hraje jídlo klíčovou roli pro udržení fyzické i psychické kondice. Ačkoliv voda má pro lidské tělo vyšší prioritu, jídlo dodává energii, udržuje funkce orgánů a přispívá k duševnímu klidu v náročných situacích. V survivalových podmínkách, kde jsou běžné zdroje omezené, je třeba přistupovat k získávání a konzumaci potravy kreativně a strategicky.
Jídlo není pouze o energii, ale také o vitamínech a minerálech, které pomáhají tělu zvládnout fyzickou námahu, stres a chlad.
V divočině může být zdrojem jídla mnoho dostupných variant. Lov a rybolov poskytují možnost získat vysoce výživné maso, které je zdrojem potřebných proteinů a tuků. Avšak lov vyžaduje zkušenosti a základní výbavu, zatímco rybolov je přístupnější a s minimem vybavení jej zvládne i začátečník. Pasti a jednoduché nástroje, jako jsou improvizované pruty nebo sítě, mohou být užitečné, zejména v blízkosti vody.
Divoké rostliny, plody, kořeny a houby jsou dalším zdrojem potravy, ale je nezbytné mít znalosti o jejich rozlišování, protože některé mohou být jedovaté.
Čtěte také: Vitamín C z přírody: Kde hledat?
Pokud se člověk vydává do přírody nebo na delší cestu, měl by mít sebou i tzv. "emergency food" - potraviny s dlouhou trvanlivostí a vysokou výživovou hodnotou. Mezi oblíbené patří dehydratovaná jídla, sušené maso (jerky), energetické tyčinky nebo sušené ovoce. Tyto potraviny mají nízkou hmotnost, což je praktické pro přenos, a jejich příprava je snadná.
Začneme termínem, který se i u nás uchytil v anglické formě. Survival = přežití. Survival zahrnuje obecné dovednosti klíčové k přežití v divočině a extrémních podmínkách. Dalo by se říci, že survival je zaměřen na řešení akutně nebezpečných situací nebo nehostinných podmínek než najdeme civilizaci, nebo jiné zázemí. Zároveň se s tímto pojmem pojí vybavení, jehož držení a umění jej používat zásadně zvyšuje vaši šanci v takové situaci obstát.
Vybavení pro přežití je v dnešní době mnoho, a připraví vás na nespočet potencionálních situací. Svatým grálem každého survivalisty ale i skauta je KPZtka - krabička poslední záchrany. Ta už dnes nemusí být jen plechová krabička od bonbónů ve které najdete tři sirky, provázek a žiletku. K dostání jsou i předem připravené větší packy na konkrétní situace.
Většina survival nadšenců se shodne, že pokud by si měli vybrat jen tři nástroje pro přežití v divočině, byly by to:
Dalším z oblíbených nástrojů tohoto typu jsou takzvané náramky přežití nebo-li survival náramky.
Čtěte také: Jak se stát RNDr. v oblasti ekologie?
Schopnost přežít extrémní situace však nesouvisí pouze s nástroji či konkrétními dovednostmi. Mnozí odborníci se shodují, že zásadní je v takovou chvíli zachovat klid a rozvahu, schopnost komunikovat a případně navigovat. Do velké míry jde tedy o záležitost psychologickou. Ačkoliv můžeme mít rozsáhlé znalosti co a jak dělat a zároveň mít k dispozici různé užitečné nástroje, tak není možné tyto krizové momenty zvládnout, pokud budeme panikařit a ztratíme schopnost racionálního uvažování. Odhodlání, vůle a vytrvalost jsou klíčové atributy pro zvládnutí jakékoliv nouzové situace. Podlehnutí strachu či pocitu zmaru je snadné, je proto nezbytně důležité věřit ve své vlastní síly, v možnost záchrany a udržet schopnost logického myšlení.
Bushcraft je specifická disciplína využívání dostupných přírodních zdrojů nejen k přežití, ale i k vybudování pohodlnějšího života v neobvyklých podmínkách. Je to nezbytná schopnost pro přežití v přírodě a proto by se dala považovat za poddisciplínu survivalu. Lidé s touto schopností tedy dokáží při pobytu v přírodě systematicky využívat zdroje kolem sebe a díky nim vybudovat přístřešek, vyrobit si nástroje, rozdělat oheň a získat i zpracovat potravu. Schopnosti spojené s přežíváním v přírodě a využíváním dostupných zdrojů sahají do daleké minulosti celé lidské rasy. Ty tehdy umožňovaly lidem přežití i pohodlný život s minimem dostupných zdrojů.
Ačkoliv je v povědomí široké veřejnosti stále ukotvena představa, že lidé v minulosti žili na hranici vyhladovění a každý den bojovali o holý život, výzkumy antropologů nám ukazují, že tomu tak není.
Survivalista pro rozdělání ohně použije magneziové křesadlo. Bushcrafter se obejde bez něj a oheň rozdělá např. pomocí techniky bow-drill. Survivalista použije pro čištění vody tablety nebo filtr. Bushcrafter se spíše zaměří na hledání kvalitního zdroje vody a pro filtraci použije přírodní zdroje - mech, písek, uhlí apod.
Příprava na horší časy a skladování zásob není záležitost poslední doby. Ne nadarmo se říká, že nejlepší preppeři jsou naše babičky a jejich spíže plné potravin. Moderní prepping, jak ho známe dnes však původně přišel ze Spojených států amerických, kde má velkou tradici a hodně příznivců. Velkou vlnu popularity zažil především v průběhu 20. století, kdy se lidé v USA připravovali na jadernou válku se Sovětským Svazem.
Čtěte také: Jak vyrobit prsten z odpadu?
Lidé, kteří se preppingu věnují dnes mnohdy argumentují neudržitelností současné společnosti, poukazují na různá rizika která podle nich mohou snadno vést k destabilizaci naší civilizace a v prostředí USA jim občas dávají za pravdu různé živelné katastrofy, blackouty nebo občanské nepokoje. Ačkoliv takovéto scénáře nejsou něco, co by bylo pro Česko, Slovensko a většinu Evropy velkým rizikem, i u nás se od pádu komunistického režimu zformovala početná skupina lidí věnující se podobné problematice.
Prepperství je ze své podstaty systematická příprava pro extrémní scénáře, jako mohou být různé živelné katastrofy či válečné konflikty. Oproti bushcraftu a survivalu je prepping zaměřený na dlouhodobé přežití v civilizaci při apokalyptických scénářích. Preppeři se vyznačují velkým důrazem na svou soběstačnost ve zdrojích důležitých pro přežití. Hromadí důležité zásoby jako jsou trvanlivé potraviny, voda či léky nebo zdroje energie. Někteří si budují úkryty pro přežití různých scénářů a chystají se svůj majetek také bránit pro případ, že je o jejich zásoby budou chtít připravit hordy banditů...nebo zombie.
Stejně jako u přežití v divočině je i přežití pomyslného kolapsu civilizace do velké míry psychologická záležitost. Můžeme mít připravený bunkr na zahradě, dieselový generátor, hromadu zbraní a zásoby potravin i léků na několik let, avšak pokud podlehneme panice a budeme paranoidní, nebudou nám tyto vymoženosti k ničemu platné. Psychická odolnost a připravenost je v tomto případě stejně důležitá jako odolnost fyzická a připravenost materiální. Je důležité být schopen přizpůsobit se různým situacím, zůstat klidný a vypořádat se s vysokým stresem. Krize, na které se připravujeme, mohou být velmi stresující a vyžadovat rychlé a efektivní rozhodování. Je proto důležité být připraven na to, co vše může přijít.
Samotné přežití nejen v přírodě je téma, které fascinuje mnoho lidí a vedlo k tomu, že survival je ve filmech či seriálech oblíbeným tématem. Ať už jde o ztroskotání na pustém ostrově či zombie apokalypsu, přežití v takových podmínkách vyžaduje odvahu, vytrvalost a mimořádnou psychickou i fyzickou odolnost. A právě to jsou vlastnosti, které se objevují v mnoha filmech o přežití.
Jedním z nejzajímavějších a nejznámějších příběhů o přežití je Robinson Crusoe. Odehrává na pustém ostrově, kde námořník Robinson Crusoe ztroskotá a jako jediný přeživší se musí naučit přežít ve velmi složitých podmínkách. Jako další počin zabývající se přežitím na pustém ostrově můžeme zmínit třeba film Trosečník. V tomto filmu sledujeme osud Chucka Nolanda (Tom Hanks), vysoce postaveného zaměstnance společnosti FedEx, který při jednom ze svých pracovních letů ztroskotá na ostrově.
Na druhé straně v televizní show Nutné k přežití, která má dohromady 7 sérií, bývalý voják britských speciálních jednotek Bear Grylls ukazuje vliv extrémních podmínek v různých turistických lokalitách světa. Snaží se vžít do role ztraceného turisty a disponujíc minimální výbavou, avšak bohatými zkušenostmi z výcviku ve speciální jednotce, demonstruje pravidla přežití v nehostinné krajině.
Existuje také mnoho seriálů a filmů z postapokalyptické světa. Ať už jde o seriály The Walking Dead nebo Last of Us, které ukazují přežívání ve světě zpustošeného zombie viry nebo film The Road, ve kterém se otec se synem ocitají ve světě zničeném katastrofou neznámého původu, snaží se dostat k pobřeží, kde by mohli najít jídlo, útočiště a jiné lidi, se kterými by mohli sdílet svou budoucnost.
Tématika survivalu a postapo se nevyhnula ani videohernímu průmyslu, kde je velkým tématem a vedla k vytvoření mnoha velmi úspěšných survival her. Chcete se vžít do role civilistů přežívajících ve městě zmítaném válkou? Hra This War of Mine vám tuto zkušenost naservíruje v plné hrůze. Pokud se chcete stát dobrodruhem, který se ocitl s holýma rukama uprostřed zombie apokalypsy a otázka života a smrti závisí na jedné plechovce fazolí a náladě jiného přeživšího, který vás má na mušce své zbraně, pak vás zaujme survival simulátor DayZ. Ten vznikl z velmi úspěšného vojenského simulátoru ArmA 2, z dílny českých vývojářů Bohemia Interactive. Pokud preferujete pohodovější postapo, série her Fallout vás přenese do odlehčené atmosféry 60. let v USA po jaderné válce.
Rozdělat oheň, postavit přístřešek nebo rozštípnout polínko nožem - to nejsou triky pro dobrodruhy z YouTube, ale základní outdoorové dovednosti, které vám v přírodě dodají jistotu a klid. Pomocí jednoduchého systému Skill Ladder zjistíte, jak na tom jste - a co zvládnete v praxi, když dojde na lámání chleba.Dokážete rozdělat oheň, když je všechno kolem mokré? Základní primitive skills možná znáte ze skautských dob, ale rozhodně nepatří do minulosti. Jsou to dovednosti, které vás naučí poradit si v přírodě s minimem vybavení - a přitom vás budou bavit.
Aby trénink nebyl jen o náhodě, existuje jednoduchý způsob, jak své schopnosti posouvat systematicky - Skill Ladder, neboli žebřík dovedností. Pomůže vám zjistit, na jaké úrovni jste, a zároveň vás motivuje překonávat se krok za krokem. Skill Ladder rozděluje dovednosti do tří úrovní podle náročnosti i podmínek, ve kterých je zvládáte.
Každá dovednost v našem seriálu má svůj měřitelný úkol. Díky němu si můžete hned vyzkoušet, jak na tom jste - a kam se můžete posunout dál.Procvičování praktických dovedností je klíčem k jistotě v terénu. Skill Ladder pomáhá rozvíjet schopnosti krok za krokem - od základní práce s nožem až po pokročilou improvizaci v přírodě.
Rozdělat oheň bez zapalovače není jen bushcraftová frajeřina. Je to dovednost, která prověří trpělivost, schopnost improvizovat i to, jak dokážete pracovat s přírodním materiálem. A když technika selže, právě oheň rozhodne o vaší pohodě i bezpečí. Je to nejjednodušší způsob, jak si dodat morálku - od sychravého rána s hrnkem horké kávy až po chvíle, kdy se potřebujete zahřát, protože jiná možnost prostě není.
Základem úspěchu je kvalitní podpal. Jemný, suchý a připravený dřív, než vůbec škrtnete. Skvěle funguje březová kůra, suchá tráva, jemné hobliny nebo vatový tampon s voskem. Držte jiskry co nejblíž k tinderu (zápalnému materiálu) a netahejte křesadlo dozadu - právě tím si většina lidí oheň „sfoukne“, ještě než chytne. Když se naučíte rozdělat oheň i s vlhkým dřevem, máte vyhráno.
Měřitelný úkol: Udržte stabilní plamen alespoň 5 minut - ve všech úrovních. Křesadlo je spolehlivý nástroj, který funguje i v mokrém a chladném počasí. Při tréninku rozdělávání ohně bez zapalovače se s ním naučíte ovládat jednu z nejdůležitějších outdoorových dovedností.
Postavit si improvizovaný přístřešek není jen o pohodlí - je to dovednost, která může rozhodnout o vašem bezpečí i morálce. V terénu se počasí mění rychle a umět během pár minut vytvořit suché místo na odpočinek znamená jistotu, klid a klíčovou výhodu. Kromě toho trénujete přesně to, co dělá z průměrného outdooráka spolehlivého parťáka: zručnost, improvizaci a schopnost jednat s rozvahou i pod tlakem.
Základem je správné místo - ideálně rovná plocha s přirozenou ochranou proti větru. Napněte plachtu nebo pončo tak, aby vytvářelo tvar písmene A (tzv. áčko), nebo jednostranný „lean-to“ sklon směrem od větru. Při dešti napínejte plachtu pod mírným úhlem, aby voda stékala ven, nikoliv doprostřed. Pokud používáte pončo, myslete na odtok uprostřed a možnost rychlého rozložení i sbalení - když se počasí změní, rychlost rozhoduje.
Měřitelný úkol: Postavte přístřešek pro jednu osobu do 10 minut. Cílem není dokonalost, ale funkčnost - aby vás skutečně ochránil.
Pitná voda je v přírodě tím nejcennějším, co máte. V civilizaci je samozřejmostí - otočíte kohoutkem a hotovo. V terénu ale bez vody rychle klesá výkon, soustředění i schopnost dělat správná rozhodnutí. Umět si vodu získat a upravit je základní dovednost, která rozhoduje o tom, jestli si výpravu užijete, nebo se z ní stane boj s únavou a žízní.
Vodu můžete získat z povrchových zdrojů (potok, jezírko, sníh) nebo ze skrytých míst - například z vlhké půdy pomocí improvizované kondenzace. Ať už ji vezmete odkudkoliv, vždy ji upravte. I pramen, který vypadá čistě, může být kontaminovaný zvířaty nebo půdou. Základní cestou je filtrace a dezinfekce - ať už pomocí přenosného filtru, uhlí, nebo improvizovaných vrstev z písku, tkaniny a uhlí.
Měřitelný úkol: Získejte 2 litry přefiltrované vody do 20 minut. Zkuste to i v podmínkách, kde je voda zakalená nebo s organickými zbytky - právě tam poznáte, jestli váš postup funguje.
Uzly patří k nejstarším dovednostem, které lidé v přírodě používali - a přesto se na ně často zapomíná. Přitom právě správně uvázaný uzel rozhodne o tom, jestli váš přístřešek zůstane stát i při náhlém poryvu větru, nebo se vám sesype na hlavu. Umět si poradit s lanem a kotvením znamená jistotu, stabilitu a efektivitu - a to nejen při bivakování, ale i při běžném pohybu v terénu.
Začněte s jednoduchými, ale univerzálními uzly. Lodní smyčka poslouží pro rychlé kotvení lana k větvi, prusík pro napínání nebo posuvné zajištění, a ambulanční uzel oceníte při spojování dvou provazů. Při tréninku dbejte na správné utažení, orientaci uzlu a snadné rozvázání - to vše rozhoduje v praxi. Zkuste si uzly opakovat naslepo nebo v rukavicích - jen tak zjistíte, jestli jim můžete opravdu věřit.
Měřitelný úkol: Napněte lano ve čtyřech různých bodech do 5 minut. Rychlost i jistota jsou klíčové - v reálných podmínkách totiž často nebudete mít čas přemýšlet, jak se ten uzel vlastně dělá.
V přírodě není signál samozřejmostí. Když dojde baterie nebo se ztratí spojení, zůstáváte odkázaní jen na sebe. Umět se zorientovat pomocí kompasu, mapy a hlavy je dovednost, která dává svobodu - nejde o nedůvěru k technice, ale o jistotu, že se neztratíte, ani když selže. Orientace bez GPS vás učí číst krajinu, přemýšlet v souvislostech a vnímat terén s respektem, ne jen jako trasu na displeji.
Začněte jednoduše: naučte se určit světové strany podle slunce, stínu nebo kompasu. Pak si vezměte mapu, vyznačte si trasu a zkuste ji projít bez pomoci telefonu - jen s buzolou. Všímejte si terénních bodů: vrstevnic, potoků, křižovatek cest, převýšení. Ty vám pomohou udržet orientaci i bez přístrojů. Když padne tma, přepněte čelovku na červené světlo - udržíte si noční vidění a neoslepíte ostatní.
Měřitelný úkol: Dorazte do vytyčeného bodu s odchylkou maximálně 30-50 m. Pokud se vám to povede bez kontroly telefonu, máte orientaci v ruce.
Nůž je nejuniverzálnější nástroj, jaký si do přírody můžete vzít. Pomůže vám rozdělat oheň, připravit jídlo, postavit přístřešek i opravit výbavu. Zároveň si ale práce s nožem žádá respekt a cvik - jediný špatný pohyb může z drobné chyby udělat problém, který v terénu nechcete řešit. Umět s nožem zacházet bezpečně a efektivně je základní dovednost, která odlišuje začátečníka od zkušeného bushcraftera.
Začněte s jednoduchými úkoly - vyrobte si pár třísek na podpal (tzv. feathersticks) a vnímejte, jak se nůž chová v ruce. Při každém řezu držte čepel směrem od těla a dbejte na stabilní postoj i jistý úchop. Postupně přejděte k náročnějším úkonům, jako je batonování - tedy štípání polínka pomocí nože a dřevěného kladívka. Když si osvojíte techniku, můžete si zkusit vyřezat kolík, háček nebo jednoduchý nástroj z větve.
Měřitelný úkol: Vyrobte tři feathersticky do 10 minut - bez zranění a s čistými řezy. Sledujte, jak se mění kvalita i kontrola pohybu s každým dalším pokusem.
Pro ty, kteří si nejsou jisti svými znalostmi, bude nejvhodnější kurz vedený instruktorem. Zkušená osoba vás postupně provede nejdůležitějšími tématy a předvede je v praxi. V našem kurzu se lidé dozvědí, jak se v přírodě pohybovat tak, aby příroda netrpěla. K základům také patří i umění rozhodnout se, jaké vybavení si s sebou vzít. Je úplně jedno s jakým vybavením, nebo v jaké ústrojí ven vyrazíte. Důležitý je pohled, kterým na tento pobyt budete nahlížet.
Camp Fuego je první outdoorová škola vaření v Čechách. Naší kuchyní je příroda, nepotřebujeme sporáky, ani konvektomaty. K přípravě jídel využíváme otevřený oheň a jen málo známé kuchařské techniky - vše za účelem dosažení té nejlepší chuti. Hostina se odehrává u masivních stolů, pod střechou do krajiny otevřené stodoly.
tags: #jak #získat #jídlo #v #přírodě #techniky