Největší země produkce odpadu: Globální pohled na odpadové hospodářství

Odpad je něco, co vytvořil člověk a příroda s tím jen horko těžko bojuje. Je nutné, aby ho vznikalo tolik? A když už vznikne, jak s ním naložit, aby přírodě ublížil co nejméně? S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Hromadění odpadu je jedním z nejzásadnějších ekologických problémů současnosti. Lidé se i díky televizi a internetu naštěstí zajímají více a více o to, kde končí jejich odpad. Stále to však není dostatečné na to, aby se obrovskému hromadění odpadu dostatečně zamezilo. Recyklace, znovuvyužívání, kompostování… však to znáte. Je to něco, na co však navždy musíme myslet.

Celková produkce odpadů v EU

V roce 2022 bylo v Evropské unii vyprodukováno přes 2 233 milionů tun odpadu. Produkce odpadů v členských zemích EU se v roce 2022 pohybovala od téměř 20 tun na obyvatele ve Finsku, po 1,3 tuny v Lotyšsku. Největším producentem se stalo Německo s téměř 386 miliony tun, následovala Francie, kde vzniklo více než 345 milionů tun odpadu. Tyto dvě země dohromady tedy tvořily téměř třetinu produkce celé EU. V Česku byla zaznamenána produkce ve výši 39 milionů tun. Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele. Ten v EU dosáhl hodnoty 4 991 kg, a rekordmanem se stalo Finsko s produkcí 19 950 kg. Na druhém konci pomyslného žebříčku se ocitlo Lotyšsko s 1 330 kg. Jeden Čech vyprodukoval 3 672 kg odpadu, a tuzemsko se tak zařadilo mezi Německo (4 604 kg) a Dánsko (3 333 kg).

Zdroj: Eurostat

Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů. Viditelný pokles v časové řadě byl zaznamenán v „covidovém“ roce 2020, kdy na jednoho obyvatele EU vzniklo 4 817 kilogramů odpadu.

Čtěte také: Česká ekologická daň

Odpady z těžby a stavebnictví

Vysoký podíl na celkové produkci v rámci Evropy tvoří odpady z těžby a dobývání (22,7 %) a ze stavebnictví (38,4 %). Nejvyššího zastoupení těžby a dobývání dosáhlo Rumunsko s 85,2 %. Stavebnictví se na celkové produkci odpadů nejvíce podílelo na Maltě (77,7 %). V Česku je podíl těžby a dobývání zanedbatelný (0,3 %), nicméně stavebnictví dosahuje 43,8 %. V některých zemích s vysokým zastoupením zmíněných odvětví a menším počtem obyvatel může být těmito odpady, což jsou typicky zeminy nebo minerální demoliční odpady, celková produkce odpadů na jednoho obyvatele značně zkreslená.

Proto Eurostat sleduje i kategorii „odpady s výjimkou hlavních minerálních odpadů“. V té dosáhla celková produkce na obyvatele Evropské unie 1 777 kg a na obyvatele Česka 1 519 kg. Od ostatních zemí se značně vychýlilo Estonsko se 7 491 kg, což souvisí s tamní výrobou energie založenou na roponosných břidlicích.

Zdroj: Eurostat

Dalším významným původcem odpadů je zpracovatelský průmysl, který se v EU na celkové produkci podílel 10,3 % a v České republice dokonce 12,5 %. Na celkových téměř 231 milionech tun odpadu vyprodukovaných zpracovatelským průmyslem v EU mělo nejvyšší podíl Německo s 55 miliony tun, s odstupem následovaly Itálie (28 mil. tun) a Polsko (téměř 26 mil. tun). Česko se s necelými 5 miliony tun ocitlo přibližně v polovině pomyslného žebříčku.

Zdroj: Eurostat

Čtěte také: Jak pečovat o kuchyňský drtič

Složení nekovových odpadů

Za pozornost stojí i pohled na složení vyprodukovaných odpadů. Eurostat publikuje výsledky dle evropské klasifikace odpadů (EWC-Stat), která sdružuje jednotlivé kódy dle katalogu odpadů do logických celků. Například nekovový odpad (kód 07) se dělí na několik dílčích kategorií. Jednou z nich je skleněný odpad (kód 071), který se dále skládá ze skleněných obalů (kód 0711) a ostatních skleněných odpadů (0712). Ty jsou tvořeny několika kódy odpadů dle katalogu odpadů (sklo z autovraků, sklo z demoličních odpadů, sklo z komunálních odpadů, atd.).

Zmíněného skleněného odpadu bylo v EU v roce 2022 vytvořeno více než 18 milionů tun (41 kg na obyv.), přičemž Česko se na tomto množství podílelo přibližné 309 tisíci tun (29 kg na obyv.). Největším producentem skleněného odpadu byla Itálie s téměř 3,8 miliony tun. V přepočtu na jednoho obyvatele vévodila Belgie se 111 kg. Itálie dosáhla i nejvyšší produkce odpadních plastů, na celkové produkci EU mírně přesahující 20 milionů tun se svými více než 5 miliony tun (90 kg na obyv.) podílela přibližně 26 %. Odpadu z papíru a lepenky na území evropské sedmadvacítky vzniklo 44 milionů tun (98 kg na obyv.), což tvořilo 5,5 % z celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů). V České republice tvořil odpad z papíru a lepenky 8,7 % celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů), tedy 1,4 milionu tun v absolutním vyjádření a 132 kg na jednoho obyvatele. V rámci EU tvořily největší část nekovových odpadů dřevěné odpady (téměř 47 milionů tun). Německo, Francie a Itálie dohromady přispěly k tomuto množství 58 %, Česko s 270 tisíci tun ani ne jedním procentem.

Nebezpečné odpady

Samostatnou kategorií odpadu jsou pak odpady nebezpečné, které mohou představovat zvýšené riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nejsou-li likvidovány správně. Z odpadů vytvořených v EU v roce 2022 bylo jako nebezpečný odpad klasifikováno 119 milionů tun (266 kg na obyv.). Mezi lety 2020 a 2022 byl pozorován podstatný nárůst celkového množství nebezpečného odpadu (25 %), z velké části způsobený téměř devítinásobným nárůstem jeho objemu ve Finsku. V roce 2022 se podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů pohyboval mezi 0,7 % v Rumunsku a 26,4 % ve Finsku. V tuzemsku tvořily nebezpečné odpady 4 % z celku.

Komunální odpad

Současná civilizace produkuje obrovské množství odpadů různých druhů a vlastností. Odpadů je dokonce tolik, že mají svůj samostatný obor - odpadové hospodářství. To se zabývá především technologiemi a možnostmi využití anebo odstranění odpadů. Z pohledu dělení odpadů dle jejich vlastností patří komunální odpad mezi ostatní odpady. Do skupiny komunálních odpadů zařazujeme všechny odpady vznikající na území obce při činnosti domácností, ale také obcí a malých živnostníků.

Nejběžnějším příkladem komunálních odpadů je směsný komunální odpad (zbytkový, nevytříděný odpad z domácností), vytříditelné složky komunálního odpadu (sklo, papír, plasty), ale také objemný odpad (např. nábytek apod.), nebezpečné odpady (např. odevzdané ve sběrných dvorech) a odpad z udržování zeleně. Kromě těchto základních komunálních odpadů tvoří významnou a dosud ne zcela řešenou skupinu biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). Podíl vytříděného odpadu na celkové produkci komunálního odpadu představuje v ČR cca 50 %. Zbylý odpad (tedy SKO) představuje zbytkovou směs komunálních odpadů, kterou již není možno třídit a následně využít a vyhazujeme ji do běžných kontejnerů.

Čtěte také: Ohrožení Evropy Maďary

Komunální odpad se podílí na celkové produkci odpadů v ČR asi 16 %. To je relativně málo, ale týká se každého z nás a produkujeme ho denně. Obyvatelé ČR jich v roce 2016 vyprodukovali 5,6 milionů tun (o cca 300 tisíc tun více než v roce 2015). Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 531 kg komunálního odpadu. Protože jde hlavně o odpady z domácností, objevují se v kontejnerech a popelnicích zbytky jídla, papír, plasty, sklo, textil, kovy a obalový materiál. Spousta těchto materiálů je ale znovu použitelná (recyklovatelná).

Globální pohled a srovnání

Každý rok lidstvo vyprodukuje víc než dvě miliardy tun odpadu a velká část z uvedeného množství končí v oceánu či na skládkách: Například americké smetiště Apex Regional má rozlohu téměř 9 km² a každý den tam přibude přes 10 000 tun materiálu. Neuvíznout pod nekonečnou horou odpadků nám pomáhá recyklace, jenže její zavedení představuje i ve vyspělých industriálních zemích problém. Ve Spojených státech se v roce 2014 recyklovalo pouhých 34,6 % odpadu, v České republice jsme se v roce 2013 zastavili na 24 % a se smetím nakládáme hůř než například Polsko či Estonsko.

Global Waste Index z roku 2022 vytvořený společností Sensoneo ukazuje, že mezi jednotlivými státy stále existují velké rozdíly v množství vyprodukovaného odpadu i způsobu jeho likvidace. Global Waste Index analyzuje efektivitu odpadového hospodářství ve 38 zemích světa a jeho výsledkem je žebříček největších znečišťovatelů na světě. V naší zemi oproti poslední analýze objem průměrně vyprodukovaného odpadu na obyvatele za rok vzrostl z 344 kg na 499 kg. Turecko se v žebříčku opět umístilo jako země s nejhoršími environmentálními dopady nakládání s odpady. V době vydání prvního žebříčku, v roce 2019 se v Turecku ještě vůbec nerecyklovalo.

Žádná jiná země se v odpadu „netopí“ tolik jako Spojené státy americké. Průměrný občan USA v současnosti vyprodukuje 811 kg odpadu ročně (o dva kilogramy odpadu více než v roce 2019) - přibližně polovina z toho končí na skládce. Chile recykluje pouze dvě kila odpadu na obyvatele. Žádná jiná země nerecykluje méně. Odpadové hospodářství na Islandu si od posledního indexu pohoršilo nejvíce. Podle údajů se produkce odpadu na Islandu od roku 2019 zvýšila o 7 % a recykluje se o 68 % méně odpadu.

Jen 17 z 38 zemí z žebříčku však zneškodňuje více odpadu tímto způsobem než skládkováním. Švýcarsko je jedinou zemí, která neukládá žádný komunální odpad na skládky.

Z komplexní analýzy, která hodnotí 38 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podle toho, jak efektivně nakládají se svým odpadem, mj. vyplývá, že Česká republika zaznamenala sestup z 20. na 24. místo ze 38 hodnocených zemí, a to především v důsledku zvýšené produkce odpadu a vyšší míry skládkování. Zatímco v roce 2019 činila produkce komunálního odpadu na obyvatele 499 kilogramů, v roce 2021 to bylo již 570 kilogramů. Množství odpadu ukládaného na skládky vzrostlo z 231 na 263 kilogramů na osobu, což představuje 46 % z celkového objemu. Stejně jako v roce 2022 Spojené státy zůstávají zemí s nejvyšší produkcí komunálního odpadu - množství odpadu tam vzrostlo z 811 na 951 kilogramů na obyvatele. Spolu se svým severním sousedem Kanadou se obě země nacházejí na konci žebříčku z hlediska efektivity nakládání s odpady, a to kvůli znepokojivě vysoké míře skládkování.

Podle posledních dat zemře kvůli znečištěnému ovzduší ročně v přepočtu 81 ze 100 tisíc Čechů, jedná se tak o 8. nejvyšší hodnotu v EU. Česko zaujímá šestou nejhorší pozici v EU z hlediska kvality životního prostředí, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. „Celkově úroveň tuzemského životního prostředí odpovídá 22. příčce v unijní sedmadvacítce. Stále totiž produkuje velké množství emisí skleníkových plynů i odpadu, který se navíc nedaří recyklovat. Naopak ale investujeme do životního prostředí jeden z nejvyšších podílů HDP v EU - 3. nejvyšší - a současně máme 5. nejnižší emise z dopravy.“

V Česku se povede recyklovat jen 38,3 % komunálního odpadu, česká vláda přitom schválila v roce 2019 plán, dle kterého bychom měli třídit do konce současné dekády 60 % z něj. Aby bylo možné splnit zmíněné cíle, musíme zlepšit třídění - především bioodpadů, plastů a papíru a vystavět dodatečnou kapacitu recyklačních linek.

Pokud porovnáme státy EU na základě dostupných dat, která uvádí Eurostat, zjistíme, že český podíl recyklovaného komunálního odpadu je 12. nejvyšší v EU. Nízký podíl recyklovaného materiálu postihuje i celkově využité materiály, z nichž se povede znovu do oběhu vrátit 12 %. To odpovídá 9. největšímu podílu v EU. Je ale potřeba dodat, že i tak se jedná z dlouhodobého hlediska o zlepšení a Česko v tomto směru ušlo velký kus cesty (ačkoli celková recyklace stále není dostatečná). Ještě v roce 2010 se u nás totiž znovu využilo jen 5 % materiálů. Pokud jde o recyklaci, výrazně jsme si polepšili i v otázce obalových materiálů. V roce 2003 jich bylo recyklováno 51 %, přičemž do roku 2022 tento podíl stoupl na 72 %.

Zásadní faktor ovlivňující dané výsledky nemusí představovat pouze skupinu lidí, ale i jedince, jejichž jednání může znatelně ovlivnit výsledky vyhodnocení dané obce pro konkrétní rok. Dalším důležitým faktorem je samozřejmě i nastavení místního systému nakládání s odpady, který může sehrát významnou roli především u předcházení vzniku odpadů i vytřídění využitelných složek odpadů.

U každého nákupu bysme si měli dobře rozmyslet, jestli daný výrobek potřebujeme a opravdu ho využijeme. A také: jestli než ho vyhodíme, nemůžeme ho, nebo alespoň jeho část, ještě na něco použít (například znovu využít skleničku po vyhořelé svíčce či např. marmeládě). Nevyužité oblečení a boty je možné dát do sběrného koše na textil, u kterého je napsáno, že jeho obsah poputuje např. do Klokánků či Charitě. Z Česka odtamtud oblečení nejčastěji míří do Maďarska, Itálie, Polska nebo Belgie. Ve zmíněných zemích pak specializované firmy oblečení posílají ve velkých balících například do již zmíněné Afriky.

V neposlední řadě zmiňme a vypíchněme i nadměrné hromadění (často zcela nových) kusů oblečení na skládkách od především tzv. ultra fast fashion módních řetězců, mezi kterými v současné době “kraluje” čínský Shein. Ten je známý mimo jiné tím, nebere ohledy na životní prostředí, bezpečnost práce či alespoň na férové ohodnocení pracovníků, mezi které se nezřídka řadí i děti. Mimo jiné na tomto oblečení ze byly mnohokrát v nezávislých testech objeveny karcinogenní látky, které se společně s nekvalitním barvivem pak na skládkách uvolňují. Ovzduší a půda či voda tak dostávají pořádně zabrat. Člověka by to ani nenapadlo, ale podle vědeckých odhadů módní průmysl odpovídá za více než 10 % celosvětových emisí uhlíku - to je více než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady. Například v Africe už nalezneme vyloženě skládková města (tvořena z extrémně vysokých hromad odpadu s milionem much), která jsou vytvořena i z oblečení nebo vyhozené elektroniky, která se tam přiveze i z Evropy. Česko bohužel nevyjímaje.

tags: #největší #země #produkce #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Penzion Kokořínsko recenze
• Německé emise a EU
• Vztah ekologie a sociologie
• Odpadky v lese a zvířata
• Ochrana přírody v Moravskoslezsku