Světový den životního prostředí se slaví 5. června každoročně od roku 1972. Ten den se poprvé na mezinárodní úrovni pojmenovaly hlavní ekologické problémy, kdy se ve Stockholmu konala konference svolaná Organizací spojených národů (OSN) za účelem nápravy a odvrácení hrozící ekologické krize. Smyslem Dne životního prostředí je rozšířit obecné povědomí o ekologických otázkách a upozornit na zásadní ekologické výzvy současnosti.
Globální problémy se týkají planety jako celku. Narůstající problémy životního prostředí (například globální oteplování) ukazují lidem, jak moc jsou závislí na přírodních systémech a přírodě takové.
Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Skleníkový efekt vzniká důsledkem zvyšování produkce fosilních paliv, což vede k oteplování podnebí země a roztávání ledovců, částí Antarktidy a Grónska.
V atmosféře je aktuálně přes 400 ppm CO2. Tedy za posledních 25 let vzestup o 60 ppm!
Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy, které jsou likvidovány hlavně v rovníkové oblasti. Už zmizela ¼ (23 % zničeno). Pralesy jsou tzv. „plíce planety“, které produkují kyslík. Největší pralesy jsou v Amazonii.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Deštný prales se pálí kvůli rozšíření zemědělské půdy, těžbě dřeva a snaze vyhnat místní domorodce. Nejdříve se kácí a potom pálí. Dnes je zničeno 14 % Amazonie. Pokud to stoupne na 20 - 25 %, prales začne umírat. Ekosystém pralesa dodává vlhkost, domov zvířectvu a rostlinstvu.
K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. V oblastech s přívaly vody, kde země není schopna množství vody pohltit, dochází k půdní erozi. Odnese to nejúrodnější složku půdy = humus. V monzunových oblastech dochází ke srovnání se zemí přelidněných sídel.
Desertifikace je rozšiřování pouští. Příkladem je pásmo Sahel na Sahaře, kde se vlivem činnosti člověka a oteplováním krajiny ze Sahelu stává čistá poušť.
Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní Asie a Latinská Amerika.
Likvidace odpadů probíhá skládkováním, recyklací a spalováním. Nejvíce recyklovatelné je sklo, dále plasty, papír, textil, kovy.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Vyčerpávání nerostných surovin a dřeva je dalším problémem. Dělí se na neobnovitelné (nerostné suroviny) a obnovitelné (stromy, lesy).
Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.
Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství.
Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci.
Česká republika zažila od roku 1997 celkem 13 povodní.
Čtěte také: Škoda a emisní normy
Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.
V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podstatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.
Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). Oproti roku 2022 omezili Češi spotřebu plynu o 13,3 procenta a elektřiny o pět procent.
Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni.
U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.
I když budeme třídit odpadky, jezdit více na kole a nebudeme používat obaly na jedno použití, naši planetu tím nezachráníme. Musíme jít ostatním příkladem.
Zde je několik tipů, jak snížit dopad na životní prostředí:
tags: #jake #jsou #nejvetsi #globalni #ekologicke #problemy