Jalovec obecný: Charakteristika, pěstování a využití

Jalovec (Juniperus) je rod jehličnatých stromů a keřů z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae). Jalovce jsou stálezelené keřovité až stromovité dřeviny a nabízejí širokou paletu rozmanitých tvarů a barev. Jalovec je velmi rozšířený a jalovce patří mezi nejméně náročné dřeviny a jsou i dostatečně otužilé. Jalovec obecný (Juniperus communis L.) je stálezelený jehličnan, který roste po celé Evropě, v severní Asii i v chladnějších částech Severní Ameriky.

Charakteristika jalovce obecného

Jalovec je druh vytrvalé rostliny. Je to keř z čeledi cypřišovitých, dorůstá výšky asi 2 m a je ceněn pro své plody, které se používají v gastronomii. Vědecký název jalovce je Juniperus communis, ale název jalovec se používá také pro skupinu druhů stejného rodu. Tento keř se vyskytuje ve většině oblastí s chladným a mírným podnebím na severní polokouli.

Charakteristika: Jalovec je vytrvalá dřevina, která dorůstá až 15 metrů, může se také vyskytovat také jako nízký aromatický keřík, kořen jalovce je plný pryskyřice. Na větvičkách rostou tenké, modrozelené a ostré jehlice, jeho plody dozrávají jednou za dva nebo tři roky, samčími plody jsou žlutavé šištice. Stálezelený, pomalu rostoucí keř, který se stal oblíbeným a vděčným obyvatelem většiny zahrad. Stálezelený, pomalu rostoucí keř. Větvení začíná již několik centimetrů nad zemí nebo je větvený už od země. Celkový tvar je velice proměnlivý.

Podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. je chráněn pouze jeden poddruh - alpina. Je veden v kategorii silně ohrožený. Podle Červeného seznamu se do kategorie C2 (silně ohrožený) řadí ty druhy jež jsou trvale na ústupu.

Listy a plody jalovce

Charakteristickým znakem jalovce jsou velké jehlicovité listy, které mají šedozelenou barvu. Tyto listy jsou na větvích seskupeny po třech ve spirálovitém tvaru.

Čtěte také: Kompost, jalovec, cukr, jablka, šípky, listí jahodníku: recepty a použití

Plody jalovce jsou šišky - nikoli bobule, jak se mnozí domnívají - které se začínají objevovat od třetího roku života rostliny. Právě tyto šišky se používají ke konzumaci. Tyto plody jsou ve zralosti zelené a po usušení mají fialový, téměř černý odstín.

Pěstování jalovce

K optimálnímu růstu potřebují slunce. Do úplného stínu je proto nesázejte. Nejlépe se jim daří v propustných půdách, bez problémů porostou v kamenité půdě. Vydrží i jílovitou zeminu, ale nesmí být trvale mokrá.

Nejpraktičtějším způsobem množení jalovců jsou jalovcové řízky. To by se mělo provádět v zimě pomocí řízků získaných z větví narozených v téže sezóně. Po získání řízků je možné je na několik hodin namočit do přípravku s hormonem pro zakořeňování. Poté by měly být zasazeny do substrátu se směsí perlitu a rašeliny. Sazenice jalovce obecného by měly být uchovávány v interiéru při teplotě 15 až 27 °C a dobrém slunečním světle. Pokud chcete jalovec množit v létě, mělo by se tak dít z řízků odebraných z větví, které vyrostly v létě. V tomto případě není nutné je chránit před chladem.

Péče o jalovec

Jalovce jsou velmi odolné vůči mrazu, je však třeba dbát na to, aby byly tyto keře vysazeny tak, aby měly dostatek slunečního světla. Pokud je to možné, je nejlepší vysadit jalovce na takové místo v zahradě, kde budou mít přístup ke slunečnímu světlu po celý den a kde jejich rozsáhlé kořeny nebudou muset konkurovat ostatním rostlinám.

Kořeny jalovců se silně rozprostírají v půdě a velmi efektivně využívají minerální látky dostupné v půdě, takže není třeba je hnojit, i když organické hnojivo se obvykle doporučuje každé 2 až 3 roky. Jalovec velmi dobře snáší sucho, takže optimální je mírná zálivka. V oblastech s pravidelnými srážkami není zavlažování nutné a v suchých obdobích stačí zalévat každých 15 až 20 dní. Jalovec by se měl čas od času prořezávat, zejména pro udržení jeho velikosti a tvaru. Nejlépe je keř zastřihovat na jaře a na podzim.

Čtěte také: Spermophilus citellus ochrana

Využití jalovce

Jalovčinky se používají jako koření k dochucení masa, omáček a nádivek. Větvičky jalovce se používají při výrobě ginu. Dokonce slovo ‘gin’ pochází z francouzského výrazu pro jalovčinky (genièvre je název pro gin ve Francii). Jalovcové šišky se používají jako vynikající koření do masa, omáček a nádivek. K tomuto účelu se používají i sušené plody, které jsou ve zralém stavu velmi hořké. Jalovec je k dostání mletý jako ostatní koření, ale někteří kuchaři ho raději chvíli před použitím rozemelou, protože se zvýrazní jeho chuť.

Jalovec byl jako léčivá rostlina pěstován již na klášterních středověkých zahradách. Jeho vonné dřevo se v budhistických chrámech používá jako kadidlo. Jalovec už po staletí pomáhá lidem posilovat imunitu, zlepšovat trávení a čistit organismus. Navíc moderní výzkumy ukazují, že jalovec může mít i pozitivní účinky na mozek a srdce.

Plody jalovce jsou bohaté na silice, třísloviny a sacharidy. Proto jsou hojně využívány při aromatizaci výrobků (pálenky, uzení masa). 'Jalovcovou' vyráběli již naše prababičky a praprababičky. Byl to levně vyrobený (jalovec se dal natrhat v každém lese), chutný alkohol.

Léčivé vlastnosti jalovce

V tradiční medicíně se využívaly hlavně pro své močopudné, antiseptické a protizánětlivé účinky. Jalovcové bobule obsahují vitamín C, který je klíčový pro imunitní systém, tvorbu kolagenu a pevnost cév. Zároveň funguje jako antioxidant, který chrání buňky před poškozením volnými radikály - tedy látkami, které v těle vznikají například při stresu nebo nezdravém životním stylu. Kromě toho jsou bobule plné přírodních rostlinných látek jako jsou flavonoidy, těkavé oleje a kumariny. Právě těkavé oleje obsahují skupinu látek zvaných monoterpeny, které mají řadu pozitivních účinků na tělo.

Jalovcové šišky se již stovky let používají proti neduhům. Keř je výborným diuretikem, pomáhá stimulovat ledviny a usnadňuje močení. To v kombinaci s jeho analgetickými vlastnostmi pomáhá při onemocněních, jako je revmatoidní artritida. Při hypertenzi pomáhá nálev z jalovce vylučovat tekutiny, což přispívá ke snížení krevního tlaku. Kromě toho stimuluje tvorbu žaludeční kyseliny, což pomáhá povzbudit chuť k jídlu a zlepšit trávení. Ty také zabraňují zažívacím potížím a pálení žáhy. Jalovec je také účinný expektorans, který pomáhá při nachlazení.

Čtěte také: Proč je sysel obecný ohrožen?

❗Rozhodnutí, zda užívat jalovec obecný, by mělo být konzultováno s lékařem, a to zejména pokud užíváte jiné léky nebo máte jakékoliv zdravotní problémy. Jalovec obecný má obrovský léčivý potenciál. Obsahuje množství antioxidantů, které chrání buňky, podporuje trávení, činnost jater, zdraví srdce i mozku a navíc pomáhá tělu se přirozeně detoxikovat.

Odrůdy jalovce

Existuje na 70 druhů jalovců, které se od sebe liší jak svojí výškou, tak i tvarem. Jalovce jsou s oblibou využívány jako půdopokryvné rostliny v případě, že se jedná o nízký plazivý druh. Rostlina tvoří jehlicovité nebo šupinaté listy - jehlice. Jalovce jsou dvoudomé rostliny - samčí a samičí rostliny. Nízké, plazivé druhy nesou listy v zelené, šedé, zlatožluté, modré či bronzové barvě. Vysoké druhy rostou pyramidálně nebo kuželovitě. Výhony jsou tvořeny mladými a dospělými listy, které jsou drobné a šupinaté. Zatímco juvilní listy jsou ostře šídlovité. Jalovce tvoří kulaté šištice, velké přibližně jako zrno hrachu.

• J. communis (jalovec obecný) - roste jako keř nebo jako strom dosahující výšky až 10 m. Obvykle roste sloupovitě, v tomto případě se výborně uplatní jako solitéra.
• J. conferta (jalovec pobřežní) - plazivý druh, jehlicovité listy rostou ve svazečcích po třech.
• J. drupacea (jalovec syrský) - jehlice rostou ve svazečcích po třech mají světle zelenou barvu.
• J. foetidissima (jalovec páchnoucí) - krátké jehlice jsou pichlavé. Mají světle zelenou barvu.
• J. procumbens Nana (jalovec položený Nana) - nízký, plazivý druh, drobné, jehlicovité listy jsou zelené nebo sivě zelené.
• J. rigida (jalovec tuhý) - roste stromkovitě, postranní větve se zdvihají vzhůru, konce však dolů.

Vybrané kultivary jalovce

• Jalovec obecný ‘Hibernica’ je elegantní, úzce sloupovitá odrůda, která vytváří husté, vzpřímené keře s mnoha výhony. Po deseti letech dorůstá přibližně 2 metrů, zatímco dospělé rostliny mohou dosáhnout 3-5 metrů výšky a 1-1,5 metru šířky. Jehlice jsou krátké, tuhé a ostře zakončené, ale nepříliš pichlavé.
• Jalovec čínský ‘Monarch’ je štíhlý kompaktně rostoucí stromek, který dorůstá výšky 4 m. Barva jehlic i šupin je šedozelená.
• Odrůda jalovce prostředního ‘Hetzii’ tvoří široce kuželovité keře vysoké 3-5 metrů. Větve má rozložité - volně rostoucí keř může být širší než vyšší. Modrozelené až modrošedé jehlice si pěknou barvu udrží i v zimě.
• Jalovec viržinský ‘Grey Owl’ má stříbřitě modrošedou barvu. Krásná barva nejvíce vynikne na tvarovaných stromcích, kde se uplatní zvláštně zvlněné nepravidelné větvičky.
• Jalovec obecný ‘Goldschatz’ dorůstá přibližně 0,2-0,3 m do výšky a rozrůstá se do šířky až 1-1,5 m. Vyznačuje se plazivým růstem a sytě zlatavým jehličím, které je nejvýraznější na slunných stanovištích.
• Jalovec obecný ´GREEN CARPET´ 30-40 cm, kont. Pomalu rostoucí nízký jalovec zelené barvy, tvořící hustý koberec. Jehlice jsou krátké, šupinaté, výhony ploché, pravidelně a hustě větvené. Jehličí je v létě světle zelené, v zimě tmavě zelené.

Tabulka: Charakteristika vybraných odrůd jalovce

Závěr

Jalovec obecný je nenáročná a užitečná rostlina s širokým spektrem využití. Ať už se rozhodnete pro pěstování okrasné odrůdy ve vaší zahradě, nebo využijete léčivé a kulinářské vlastnosti jalovcových plodů, tato rostlina vám jistě přinese mnoho radosti a užitku.

tags: #jalovec #obecny #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Nejen Do Přírody – recenze
• Interaktivní Učení s Mapou Světa
• Spirála pro kompost
• Koleno trubky – rozměry
• Skladba Půdy: Vědecké Zkoumání