Na klimatické konferenci ke klimatu, jak se zdá, o Greenpeace mnoho nevíte. Což je možná zčásti naše chyba - ale určitě trochu i vaše. Dovolím si to skromně ilustrovat sám na sobě. Pracuji v české kanceláři Greenpeace patnáctým rokem jako specialista na uhelnou energetiku.
Za tu dobu se nám pár věcí podařilo: mj. jsme ve spolupráci s místními starosty a tisíci obyčejných lidí zabránili zrušení územních ekologických limitů těžby (a předešli tak emisím 1,2 miliardy tun CO2), zachránili před rypadly město Horní Jiřetín či prosadili zrušení vyvlastňovacích paragrafů z Horního zákona. Jsem členem vládní uhelné komise, ve které s generálním ředitelem ČEZ předsedám druhé pracovní skupině. Pracuji v radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii. Jednou za rok, když to dává v kontextu naší dlouhodobé strategie a vývoje situace smysl, si pak vezmu sedák, přilbu a transparent a vylezu s našimi dobrovolníky na velkorypadlo nebo komín elektrárny. Tyhle dvě role se nevylučují, ale synergicky doplňují.
Česká uhelná komise má 19 členů. Předsedají jí ministr průmyslu a ministr životního prostředí Richard Brabec. Další křesla drží ministerstva financí, sociálních věcí a práce a jedno zástupci parlamentního Výboru pro životní prostředí. Tři místa získali zástupci krajů, kde se nejvíce těží uhlí. Tři křesla připadla podnikatelské sféře, kterou představují zástupci Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory. Jednoho zástupce má Českomoravská konfederace odborových svazů a jednoho Český báňský úřad. Po dvou zástupcích mají pak odborná veřejnost (zástupci ČVUT a ÚJEP) a enviromentální organizace. Ty zastupuje v komisi Jiří Koželouh (Hnutí Duha) a Jan Rovenský (Greenpeace). Vláda nemusela, ale přesto ustanovila poradní orgán, kde sedí i zástupci ekologů. Jednoznačně protiuhelné postoje otevřeně deklarují jen dva její členové.
Komise má svůj závěr předložit vládě. Do konce září má být tak připravena předběžná verze. Počítám že nebude, především proto, že nic nevypotí. Rok uteče jak voda a kdo by mudroval, že?
Kličkováním mezi spalovnami a multipalivovými kotli ale nikam nevede, my musíme velmi razantně snížit výkon stařičkých uhláků a nahradit to asi tím, co se rozvíjí v celé Evropě (i na celém světě). Prostě OZE, u nás především fotovotaiku, velmi slibné jsou vodíkové akumulace. Spalovny a multipalivové kotle budou pracovat v režimu KVET v rámci teplárenského provozu.
Čtěte také: Zpráva o protestu na komíně
Teplárenství přechází na plyn, odpady a biomasu. Nikdo nikoho neustřihává. Těch téměř 4 mil. obyvatel a stovky podniků a institucí nemůžete jen tak zrušením CZT odstřihnout.
Zatím jsme neslíbili kolik zrušíme uhelných kotlů. Odstavování uhelných bloků je zatím přirozené. Zatím jsme slíbili navýšení podílu OZE k roku 2030. Počítám, že v tomto období již nebudeme exportérem, spíše importérem el. energie. Mimo jiné proto, že mnoho tepláren již nebude poskytovat služby v dodávkách el. energie a s přechodem na plyn budou dodávat pouze teplo v rámci horkovodů. Určitý podíl uhelných bloků bude stále v provozu. Předpokládám nárůst instalovaného výkonu v zemním plynu. Dojde k nárůstu výroby el. energie a tepla ze spaloven a nových multipalivových kotlů i s ohledem na nový zákon o odpadech. Předpokládám i nutné navýšení podílu OZE, uvidíme jak budou vypadat první aukce, které by měli být od příštího roku zahájeny.
Aktivisté Greenpeace vylezli minulý týden na komín elektrárny Prunéřov. Akce měla upozornit na to, že ČEZ při modernizaci kolosu, který je největším znečišťovatelem vzduchu v Česku, nevyužívá nejlepší dostupné technologie. Mluvčí ČEZ odmítl transparent s nápisem „Stop CO2“ i metaforu Greenpeace, podle níž Prunéřov zabije ročně 63 lidí, a dodal, že aktivisté „upadají do bulváru“ a „lžou“.
Jak jste přišli na to, že prunéřovská elektrárna ročně zabije šedesát lidí? Je to samozřejmě jenom matematika, ale nějakou výpovědní hodnotu má. Světoví odborníci v Globálním humanitárním fóru, které spoluzakládal například Kofi Annan, odhadli, že v důsledku změn klimatu a tedy i emisí zemře na světě za rok 300 000 lidí. Studie českého klimatologa Jana Pretela spočítala podíl prunéřovské elektrárny na celosvětových emisích na 0,21 promile. A 0,21 promile z 300 000 je přibližně šedesát.
Hnutí Greenpeace vzniklo jako radikální a takové také zůstává, i když se přesunulo do středního proudu, říká k padesátému výročí vzniku vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Konec uhlí podle jeho slov určí trh, a pokud vlády v Česku nebudou zahálet, drahé energie se občané obávat nemusí, uvedl v Interview ČT24.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O závěru informoval její předseda ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). O záměru bude dále rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Kvůli pátečnímu rozhodnutí odejdou z uhelné komise zástupci ekologických organizací. Někteří ekologové si myslí, že vybraný rok je pozdní, poukazují přitom na to, že by Česko nemuselo splnit kritéria Pařížské dohody o změně klimatu. Zástupci energetické oblasti, těžařů a dalších subjektů oboru si naopak myslí, že usnesení komise je kompromis. To obsahuje mimo jiné i závazek, že do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
tags: #jan #rovensky #greenpeace