Je to holka kde je odpadkovy kos meme: Řešení pro fascinaci dětí odpadem

Fascinace dětí odpadkovými koši je běžný jev, který může rodičům způsobovat noční můry. Děti často fascinuje koš, a tak ho rodiče dávají na stůl, kde nedosáhnou. Důležité je dávat pozor, aby to nezkouzne do lezení do popelnic.

Někteří rodiče to řeší důrazným NE a plácnutím po ruce. Jiní nechávají dítě vyhazovat některé věci, ale pod dozorem. Existuje několik způsobů, jak se s touto situací vypořádat:

• Koš umístit mimo dosah dětí, například na linku nebo na balkón.
• Koš připevnit na zeď nebo na poličku.
• Použít koš s tvrdým poklopem, který dítě nemůže otevřít.
• Dítěti dát jeho vlastní odpadkový koš vedle klasického.

Já jsem to vyřešila jednoduše a koš jsem dala na balkón. Balkón je v obýváku s kuchyní, takže to není až tak daleko a docela jsem si zvykla. My máme koš v lince, takže si ani nepamatuju, že by po něm šel. Ovšem u babiček si to vždycky vynahradil. Museli jsme hlídat nebo dát koš na stůl.

Já jsem celý léta měla koše na mrazáku (v kuchyni mám velký truhlicový). Koše mám tři - normální odpadkáč, kyblík zbytků pečiva a skořápek pro slepice (mají naši) a kyblík na kompost. Sice byl opruz to přendavat, když se lezlo do mrazáku, ale jediná jistota. Taky mám koš mimo dosah mých dětí, konkrétně mezi vchodovýma zádveřníma dveřma.

Snížení produkce odpadu v obcích

Dlouhodobě máte nízkou produkci zbytkového neboli směsného komunálního odpadu. Jaká jsou 3 nejdůležitější opatření, díky kterým se to podařilo?

Čtěte také: Význam polibku v přírodě

• Zavedení čtrnáctidenního svozu SKO z celého města.
• Zvýšení frekvence svozu tříděných komodit z veřejné sítě.
• Obyvatelé z rodinných domů mají možnost získat do výpůjčky nádoby na třídění od prahu domu.

Na začátku byly v naší obci na několika místech barevné kontejnery na tříděný odpad a občané do nich mohli odevzdat papír, sklo a plasty podobně, jako to funguje v celé České republice. Zhruba před dvaceti lety obec zvolila tzv. pytlový systém třídění odpadů. Od té doby domácnosti odevzdávají do barevných pytlů PET lahve (čirý pytel), směsné plasty (žlutý pytel), nápojový karton (červený pytel), v kontejnerových hnízdech zůstaly kontejnery na papír a sklo, později přibyly kontejnery na biologicky rozložitelné odpady (tráva a dřevo), použitý textil, nádoby na jedlé oleje a tuky. Barevné pytle s vytříděným odpadem svážejí zaměstnanci obce, případně je mohou občané odevzdat ve sběrném dvoře.

Velkou motivací pro třídění odpadu je to, že v Dalešicích občané ani rekreanti neplatí místní poplatek za komunální odpad. Lidé si kupují na úřadu pytle na komunální odpad dle potřeb a množství vyprodukovaného odpadu z domácností. Obec nezajišťuje sběr velkoobjemového komunálního odpadu. To si každý občan nebo rekreant zajišťuje sám ve sběrném dvoře v Jablonci nad Nisou a zaplatí za něj. Dalším opatřením je dotřiďování jednotlivých komodit na sběrném místě pracovníkem obce. Dotřiďuje se komunální odpad, který nebyl v originálních pytlích označených MARIUS PEDERSEN.

Nejdůležitějším faktorem bylo zřízení velmi dostupných míst na separovaný odpad. V obci, která má cca 3500 obyvatel, máme 19 sběrných míst s kontejnery a možnost ukládání odpadů na sběrný dvůr 5 dní v týdnu.

Tím zásadním opatřením bylo přijetí vyhlášky, kdy se poplatek za komunální odpad platí dle hmotnosti. Popelnice jsme očipovali půl roku dopředu, informovali občany a najeli na zkušební půlroční provoz, kdy lidé mohli sledovat, kolik směsného odpadu generují a sami se učili třídit. Zřídili jsme aplikaci, kde lidé po zadání svého unikátního kódu mohou sledovat hmotnost po vývozu samotném a v celkovém čísle za rok. Neustále informujeme o tom, jak třídit, kam patří který odpad.

Příklady opatření vedoucích k nižší produkci směsného komunálního odpadu

Letos jsme si vybrali procházku do Přírodního parku Bobrava. Vydáváme se po naučné stezce Bučín, která má devět zastavení. Na pěti kilometrech se dozvíte o přírodních podmínkách oblasti, zvířatech i rostlinách a nerostech. My se našim úklidem přidáváme k více než čtyřem tisícům zaregistrovaným úklidům po celé zemi. Sbíráme odpadky už od druhého kilometru. Standardní kolorit plastových lahví, obalů od sladkých tyčinek a bonbónů, a též neduh moderní doby - všemožné odhozené špačky z cigaret. Ani se nenadáme a první pytel se začíná plnit. V dalších kilometrech míjíme kaskádu tří rybníků a odpočívadel, které také vyčistíme. Začíná se objevovat množství plechovek - zjišťujeme nový trend - bohužel. Nejčastěji energetické nápoje, ale i sladké limonády či piva. Plechovek sbíráme čím dál více.

Čtěte také: Příběh Malé Holky a Ochránců

Po chvíli jsme narazili na velké střepy rozházené po pěšině. Brzy jsme zjistili, že v nejbližším okolí od nálezu je střepů ještě násobně více. Postupně jsme to posbírali - celkově dobrých 10 kilogramů ve velkých keramických střepech - jak z rozflákaného zeláku. Na tento náklad jsem vytáhl ještě rezervní tašku, přece to tu nenechám. Do konce ale zbývají ještě dobré čtyři kilometry a já se s taškou pěkně pronesu. Nakonec tedy dva velké odpadkové pytle plus tašku s těmi střepy. Těsně před koncem jsme ještě z křoví vytáhli pár gumáků. Někomu praskla podrážka a řekl si, že nejlepší odpadkový koš je les.

Čtěte také: Odpadové hospodářství - analýza a řešení

tags: #je #to #holka #kde #je #odpadkovy

Oblíbené příspěvky:

• Mýty a realita Divokého západu
• Malé nerezové koše: Recenze
• Informace o třídění odpadu
• Perly Atlantického Pobřeží
• Skládka Zdechovice v plamenech