Jedle korejská: Stanoviště a pěstování

Jedle korejská (Abies koreana) je oblíbený jehličnan, který se vyznačuje hustým pyramidálním růstem a urovnanou texturou. Díky svému výraznému pravidelnému vzrůstu patří mezi nejpůsobivější jehličnany zahrady. Její domovinou jsou hory Jižní Koreje.

Základní informace o jedli korejské

Jedle korejská je pomalu rostoucí jehličnan, dorůstá do výšky 3 - 9 m a šířky 2,5 - 4 m. Má široce kuželovitý růst, koruna je hustá a růst je celkově pomalý. Kůra je u mladých stromů hladká a šedá s načervenalým nádechem, ve stáří je pak brázditá. Pupeny jsou kulatého tvaru a silně pryskyřičnaté. Jehlice jsou 1 - 2 cm dlouhé, na vrchní straně tmavě zelené, na spodní pak s dvěma bílými pruhy. Samičí šišky rostou na konci větví a mají fialový nádech, dlouhé jsou 4 - 7 cm a mají válcovitý tvar.

Roste velmi pomalu a v dospělosti dosahuje výšky pěti až sedmi metrů. Jehlice jsou tmavě zelené, zespoda výrazně šedobílé, ploché, dlouhé 2 - 4 cm. Opadávají za osm i více let. Temně zelená jedle získává stříbřitý nádech nestejně postavenými jehlicemi, které ukazují bělavé pruhy z rubu. Záhy také plodí, každoročně mívá bohatou násadu šišek. Šišky jsou purpurově fialové a vzpřímeně stojí na větvích. Kmen je rovný, poměrně tlustý, v mládí je borka jemná a hladká, později tmavne a vrásní se. Kořenový systém je pevný s centrálním kůlovitým kořenem a bohatými postranními kořeny s vlášením.

Nároky na pěstování

Velmi oblíbený druh jehličnanu, ideální pro slunná i polostinná stanoviště. Nejdůležitější je informovat se při nákupu, přesně jaký kultivar kupujete. Vysazujeme do běžných zemin, dobře propustných - jedle nesnáší přemokření, starší rostliny již zvládnou krátkodobé přísušky. Nejvhodnější dobou pro výsadbu do volné půdy je předjaří, těsně před rašením nebo současně s ním. Pokud kupujete stromek v kontejneru, můžete ho vysazovat v podstatě celoročně.

Půdu potřebuje jedle korejská dostatečně výživnou a přiměřeně vlhkou. To zaručí dostatek humusu, který je dostatečně propustný. Vyhněte se nechráněným a větrným lokalitám. I když jde o mrazuvzdorný strom, v našich podmínkách může při velkých mrazech vymrzat. V dospělosti vyžaduje strom slunečné stanoviště a dostatek volného prostoru. Mladé jedle dobře snesou přistínění. Především po výsadbě je chráníme před prudkým slunečným úpalem. Nezbytným předpokladem zdárného růstu je trvale vyšší vzdušná vlhkost. Nedaří se jí v půdách lehkých, suchých a na větrném stanovišti. Nesnese ani vysokou hladinu spodní vody. Vyžaduje polohu chráněnou proti větru. Je zimovzdorná. Proti mrazu je v našich podmínkách odolná, ale nehodí se do mrazových kotlin.

Čtěte také: Jedle: Přehled a popis druhů

Mladé stromky nezapomeňte obalit pletivem proti okusu nebo postříkat repelenty, které odpuzují volně žijící zvěř. Velmi vhodné je také mladý stromek přistínit a na zimu zakrýt bílou netkanou textilií a přihrnout dobře uleželým humusem.

Rostliny v kontejnerech sázíme po celé vegetační období, musíme však zajistit dostatečnou závlahu, vzdušnou vlhkost a v horkých dnech přistínění proti slunci. Také stromky po výsadbě bráníme zástěnou proti vysušujícímu větru. Zejména na malých plochách a při nedostatečné sněhové přikrývce zaléváme i v zimě. V prvních letech neuškodí lehká zimní přikrývka. Mladé výsadby vždy chráníme proti okusu zvěří, později již tuto ochranu vypustíme.

Zásadně neprovádíme řez, nenapravitelně poškozuje tvar koruny. Jedle obecně je citlivá na znečištěné ovzduší, i když právě jedle korejská patří mezi poměrně otužilé druhy. Lépe prospívá v menších městech bez exhalátů, na venkově, v blízkosti lesů a vodních toků.

Využití jedle korejské v zahradě

Jedle korejská má své trvalé místo při tvorbě a výsadbě zahrad. Uplatňuje se především samostatně v malých zahrádkách, v atriových výsadbách, ve větších skalkách, poblíž domu i ve skupinkách. Díky svému výraznému pravidelnému vzrůstu patří mezi nejpůsobivější jehličnany zahrady. Při správném umístění pozvedne celkový vzhled plochy i její účelnost. Její zeleň působí uklidňujícím dojmem především v zimním období. V době vegetace zase svým pravidelným tvarem a sytou barvou jehlic tvoří žádaný kontrast listnáčům. Do plné krásy se rozvine pouze, má -li v okolí dostatečný prostor. Při výsadbách do malých volných skupin vybíráme druhy, které si vzájemně tvarem a zbarvením nekonkurují.

V poslední době se jedle korejská ve velké míře pěstuje také v kontejnerech pro vánoční výzdobu nebo se prodává řezaná jako vánoční stromeček. Dlouho vydrží, neopadává.

Čtěte také: Jedle: Druhy a využití - podrobný článek

Nejzajímavější druhy a kultivary

Mezi jedlemi najdeme širokou paletu barev, ale i růstových forem. Proto je velice důležité vybrat z nich správný typ vyhovující naším nárokům a představám, který nepřeroste zvolené místo, nepřevládne nad ostatními dřevinami a zapadne do okolních výsadeb.

• Compact Dwarf - zakrslá jedle, ploššího kompaktnějšího vzrůstu, ale krásných šišek se nedočkáte
• Starker´s Dwarf - hustá, k zemi přitisklá zakrslá jedle. Šišky tvoří velmi brzy
• Cis - zakrslá miniaturní jedle. Jde o keřovitou formu, která vyroste asi 2,5 cm za rok
• Goldener Traum (dream) - zlatý sen - zakrslá jedle, která má v zimě neodolatelné zlatavé jehlice
• Silberkugel - zakrslá jedle s kulovitým vzhledem a tmavě zelenými, na rubu stříbrnými jehlicemi
• Silberlocke - velmi hustá, kompaktní jedle s prohnutými jehlicemi. Krásně září zeleno-stříbrně díky natočení jehlic.

Pěstování ze semen

Semena jedle nepotřebují před výsevem složitou stratifikaci jako mnohé jiné jehličnany. Výsev se provádí nejlépe v květnu. Semena se skladují v suchém prostředí a před výsevem je vhodné je na 24 - 48 hodin máčet v čisté vodě, rašelinném výluhu nebo ve stimulačním roztoku. Semena lze nechat nabobtnat a předklíčit také ve vrstvě mokrého písku. Před výsevem nechejte semena povrchově oschnout (tak aby se neslepovala). Semínka sázejte buď do speciálních misek nebo do jednotlivých květináčků (podle počtu semen), na dno vždy dejte dobrou drenáž. Nádobu naplňte substrátem získaným smícháním rašeliny nebo jehličnaté hrabanky, ostrého písku a dobře vyzrálého kompostu v poměru cca 2:1:1.

Semenáčky jehličnanů jsou často napadány plísněmi, proto je vhodné substrát před výsevem sterilizovat (např. propařením či upečením). Semena vysévejte řídce, rozprostřete je na substrát a překryjte je pískovou vrstvou v tloušťce cca dvou až třínásobku velikosti semen. Drobná semínka překryjte jen velmi tenkou vrstvičkou písku. Výsev utlačte prkénkem a udržujte neustále mírně vlhký a přistíněný. Výsev dobře větrejte, aby se zabránilo vzniku plísní. Pro úspěšné klíčení by se teplota měla pohybovat v rozmezí 10 - 30 °C.

Vzešlé výsevy jsou náchylné na napadení plísní, proto je třeba udržovat výsev neustále v čistotě, odstraňovat případné plevele, větrat a udržovat optimální teplotu 20 - 30 °C. Mladé rostlinky vyžadují nižší vlhkost vzduchu i substrátu, takže je zbytečně nepřelévejte. Nadměrné stínění, může způsobit vytahování semenáčků za světlem. Cca po 14 dnech od vzejití semenáčků je můžete začít přihnojovat slabými roztoky dusíku. Koncem června začněte rostlinky pomalu zvykat na běžné podmínky (otužování) a cca v srpnu je můžete přemístit do venkovního prostředí. S přenesením do venkovního prostředí se změní i složení hnojiva - dusíkaté vyměňte za hnojivo s obsahem fosforu a draslíku, aby jste podpořili dřevnatění a vyzrání semenáčků - připravíte je tak na přečkání zimy. První zimu je vhodné nechat semenáčky ještě v původních nádobách. Semenáčky zimujte v pařeništi či ve skleníku, který v případě silných mrazů bez sněhu raději přikryjte. Ihned po odeznění mrazů semenáčky zkontrolujte, jestli je silný mráz nevytáhl ze země. I v zimě nezapomeňte na občasnou zálivku!!! Na jaře proveďte tzv. školkování (příprava rostliny před výsadbou na konečné stanoviště).

Doba výsadby

Březen až květen a od poloviny září až do zámrazu, rostliny v nádobách celoročně.

Čtěte také: Více o jedlích

Hnojení

Jehličnany mají nepatrnou, málo kolísající, ale stálou potřebu živin. Pro dobrý vývoj rostlin je nejlepší zárukou dobrá humózní půda. Dlouhodobě se dobře osvědčila hnojiva s podílem pomalu rozpustných živin a speciální organická hnojiva pro jehličnany. Přidáním vlhké rašeliny, kompostu apod. se půda vylepší a vytvoří se příznivé předpoklady pro rychlou tvorbu vlásečnicových kořenů a tím i pro velmi rychlou adaptaci rostlin na nové stanoviště.

Ochrana rostlin

• Mšice smrková: Saje na spodní straně jehlic, které následně žloutnou, později hnědnou a opadávají. Při silném výskytu napadá také mladé výhony. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu
• Mšice vlnatky: Jsou patrné jako bílé tečky na jehlicích a na kůře, nejčastěji však jako celé kolonie sající na mladých výhonech borovic, douglasek, modřínů a smrků. Často jako následek dočasného sucha. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu
• Korovnice: Dalším možným projevem napadení mšicemi vlnatkami u smrku jsou ananasu podobné hálky (nádorky) vyvolané sáním kolonií korovnic. Ochrana: při zjevném napadení nejlépe pomáhá odříznutí a spálení napadených výhonů. Při nebezpečí napadení z předešlého roku, je potřeba s chemickou ochranou začít ještě před vyrašením, pokud možno už v březnu.
• Obaleč borový: Napadení se projevuje zhnědnutím a usycháním vrcholků výhonů. Po odlomení jsou patrné duté požerkové chodbičky hnědavých larev. Ochrana: optimální dobou pro chemickou ochranu je konec dubna až začátek května. Při napadení v předešlém roce je potřeba provést preventivní postřik.

Řez

V principu se nechají řezat všechny jehličnany. U některých je možný pouze lehký tvarovací řez, u jiných silnější seříznutí až na staré dřevo. Lehce se seřezávají: jedle, cedry, cypříšky (s výjimkou druhů vhodných pro živé ploty), smrky (zvláště zakrslé), borovice, jedlovce a jalovce. Je-li řez veden pod mladým výhonem, zůstanou místa řezu zakryta. Silnější řez snesou: tisy, metasekvoje, modříny a tisovce. Tyto druhy mají schopnost znovu vyrašit ze staršího dřeva, ale jen při jednom všestranném seříznutí.

Vzdálenost rostlin

• Silně vzrůstné druhy: 2-4 m
• Středně vzrůstné druhy: 0,8-1,5 m
• Zakrslé druhy: 0,5-1 m

Zavlažování

Dlouhé sucho je nepřítelem všech neopadavých jehličnanů. Jemně rozvětvené vlásečnicové kořeny mnohých druhů jehličnanů (např. jedlí, cypříšků, tisů a jedlovců) nevyvíjejí silný růst do hloubky ani šířky, a proto jsou odkázány na vlhkost v bezprostřední blízkosti rostliny. Proto se musí při dlouhodobém suchu zalévat. Jehličnany v truhlících na balkonech nebo terasách se musí zalévat i během zimy ve dnech s mírnějším počasím.

Zimní ochrana

Větve poléhavě rostoucích druhů (čínské jalovce, nižší druhy tisů) se mohou pod tíhou vlhké sněhové pokrývky zlomit. U sloupovitě rostoucích druhů (některé jalovce a tisy) může ze stejných příčin dojít k rozvrácení větví. Ochrana: opatrné oklepávání sněhu z větví pomocí hole, pro větší šetrnost ovinuté látkou (tedy ne setřásání). Prevence: svázání větví sloupovitých jalovců a tisů dohromady drátem potaženým bužírkou.

tags: #jedle #korejska #stanoviste #pestovani

Oblíbené příspěvky:

• Pravidla pro třídění odpadu
• Recept na lázeň ze sody a vody pro prádlo
• Rizika investic v Číně
• Tipy pro hnojení brambor
• Technologie magnetování kovového odpadu