Jedle: Druhy a využití

Jedle (Abies) jsou stálezelené jehličnaté stromy z čeledi borovicovitých (Pinaceae). Ve svých více než 50 druzích se vyskytují po celé severní polokouli, hlavně v Severní Americe, střední a jižní Evropě a ve východní Asii. Jedle (lat. Abies) jsou jehličnany patřící do čeledi borovicovitých (lat. Pinaceae). Název je odvozen z latinského abies překládaného jako bělost či z praindoevropského abiétis znamenajícího jedlovitý. Většina druhů jedlí je původní v mírném pásu severní polokoule.

Jedle jsou mohutné stomy s rovnými kmeny a větvemi v přeslenu. Koruny těchto stromů jsou v mládí kuželovitého tvaru, později se stávají válcovitými. V mládí rostou pomaleji než ve starším věku. Jehlice jsou většinou dvouřadé, hřebenovitě uspořádané a na vrcholku vykrojené. Šišky, na rozdíl od mnoha jiných jehličnanů nevisí, ale jsou vzpřímené. Rozpadají se ještě na stromě, proto na zemi nenajdete jedlové šišky. Jedlové dřevo patří mezi měkká dřeva. Rod zahrnuje kolem 40 - 55 druhů jedlí, které jsou seskupeny do několika sekcí.

Druhy jedlí

Díky pestré druhové skladbě jedlí se nabízí široká paleta barev a růstových forem. Proto je velice důležité vybrat si tu správnou jedli, aby vyhovovala vašim představám i za několik let po výsadbě. Existuje mnoho druhů jedlí, které se liší svým vzhledem, velikostí a nároky na pěstování.

• Abies alba (Jedle bělokorá) - Tento evropský druh dorůstá do výšky 30 až 50 metrů a má tmavě zelené jehličí se stříbřitými spodními stranami.
• Abies concolor (Jedle ojíněná) - Má nádherné modrozelené jehličí a dorůstá do výšky 15 až 25 metrů.
• Abies koreana (Jedle korejská) - Tento druh je oblíbený pro své modrofialové šišky, které se objevují už na mladých stromech. Oblíbená jedle korejská patří mezi nejmenší jedle, dorůstá do výšky 9-12 metrů. Má lesklé, tmavě zelené jehlice, vespod se 2 křídově bílými pruhy. Šišky má fialové, asi 5 cm dlouhé.
• Abies nordmanniana (Jedle kavkazská) - Tento druh je oblíbený jako vánoční stromek díky svým měkkým a hustým jehlicím. Kavkazská jedle dorůstá 25-30 metrů. Má pravidelné zavětvení až k zemi. Vrchní strana jehlic je tmavozelená, spodní se vyznačuje dvěma bílými pruhy. Šišky jsou načervenalé, až 15 cm dlouhé.
• Abies procera (Jedle vznešená) - Tento druh má nádherné stříbřitě modré jehličí a dorůstá do výšky 30 až 40 metrů.

Jedle bělokorá (Abies alba)

Jedle bělokorá je naše původní stálezelená stinná jehličnatá dřevina dorůstající až 60 metrů výšky. Dožívá se až šesti set roků. Kmen jedle je přímý, průběžný, plnodřevný, skoro válcovitý. Kořenový systém je kůlový až srdcovitý s hluboko sahajícími upevňovacími kořeny (panohy) s bočnými kořeny. Spolu s bukem lesním a smrkem ztepilým tvoří tzv. hercynskou směs. Směs buku s jedlí bývala nejobvyklejší skladbou přirozených porostů našich středních a horských poloh, výše to byla směs smrku a jedle. V posledních 200 letech chřadne a ustupuje. Její odumírání je spojováno především s činností člověka, hmyzím kalamitám, houbovým chorobám, globálním změnám klimatu ale i fylogenetickým (vývojovým) a genetickým příčinám.

Jedle bělokorá (lat. Abies alba) je druhem jedle, která je na našem území původní. Narazíte na ní v nižších horských oblastech, její zastoupení v lesním porostu však neustále klesá. Známou rezervací s hojným výskytem jedle bělokoré je prales Mionší v Moravskoslezských Beskydech. Jedle bělokorá má značné nároky na vláhu, pro dobrý růst vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost. Naopak není náročná na světlo, k zastínění je velmi tolerantní. Roste spíše v hlubších, středně živných půdách, snese i půdy rašelinné až kamenité, v některých oblastech roste i na vápencích. Jedle bělokorá dorůstá do výšky 30 - 60 m a průměr kmenu může být 1 - 2 m. Mohutné stromy mají kuželovitou až válcovitou velmi pravidelně rostlou korunu. Ve vysokém věku přerůstají boční větve terminální výhon (vrchol).

Čtěte také: Jedle: Přehled a popis druhů

Jedle ojíněná (Abies concolor)

Jedle ojíněná je rychle rostoucí strom (asi 30 cm za rok) a v našich podmínkách dosahuje výšky až 30 metrů. Je velmi dekorativní, jehlice mají zelenomodrostříbrnou barvu. Šišky má žlutozelené, 7-12 cm dlouhé. Jedle ojíněná (lat. Abies concolor) roste v horách západní a jihozápadní části USA a severozápadního Mexika. Tyto oblasti se vyznačují dlouhou zimou a srážkami zejména ve vegetačním období. Při pěstování se jí bude dařit ve středně hlubokých, vlhkých, bohatých, ale také dostatečně provzdušnělých písčitých až písčito-hlinitých půdách. V extrémních podmínkách však přežívá i ve velmi suchých půdách či na holých skálách. Bez problémů se může dožít i více než 300 let. Jedle ojíněná vyrůstá do výšky cca 25 - 60 m. Koruna je kuželovitá, v dospělosti se mění na kopulovitou. Zimní pupeny jsou oválné až kulaté, nažloutlé až světle hnědé barvy, obsahují velké množství pryskyřice. Jehlice jsou srpovitě zahnuté s modrozeleným nádechem. Pruhy vespod jehlic jsou nevýrazné. Šišky jsou válcovitého až eliptického tvaru, dlouhé 7 - 12 cm. Jejich barva je nazelenalá či nafialovělá.

Jedle korejská (Abies koreana)

Jedle korejská (lat. Abies koreana) pochází z jižní části Korejského poloostrova. Zde roste v horských oblastech s chladným a vlhkým klimatem. V letním období jsou tam velmi intenzivní srážky, pro zimní období je charakteristický velmi silný vítr a nízké teploty. V domovině roste jedle korejská v mělkých půdách chudých na humus. Tento druh jedle je vzrůstově spíše menší, v domovině dorůstá pouze 10 - 18 m, při pěstování na našem území ještě méně. Kmen mívá v průměru 20 - 30 cm. Koruna jedle korejské je široce kuželovitého tvaru, hustě větvená, starší jedinci nají tupý vrchol. Jehlice jsou široké, směrem k vrcholu se rozšiřují, na koncích jsou většinou vykrojené. Lícová strana je lesklá, zelené barvy s výraznou rýhou. Na rubové straně se nachází velmi nenápadné křídově bíle pruhy, které občas splývají s celistvou bílou plochou. Nejvýraznější částí této jedle jsou její šišky, které po dozrání mají fialovou barvu. Šišky jsou krátce stopkaté, válcovité, dlouhé cca 4 - 7 cm.

Pěstování jedlí

Pokud chcete úspěšně pěstovat jedle, je důležité dodržovat několik základních pravidel. Jedle preferují výživné, středně těžké, vlhké, propustné půdy s mírně kyselou až neutrální půdní reakcí. Vysychavá nebo naopak přemokřená stanoviště nejsou vhodná. Jedle milují vyšší vzdušnou vlhkost a nevyžadují příliš mnoho slunce. Většina druhů dokonce velmi dobře snáší celoživotní zastínění.

• Slunná nebo polostinná místa: Jedle preferují slunná nebo polostinná stanoviště.
• Dobře propustná a mírně kyselá půda: Jedle nejlépe rostou v mírně kyselé až neutrální půdě, která je dobře propustná.
• Pravidelná zálivka pro mladé jedle: Mladé jedle potřebují pravidelnou zálivku, zejména v prvních letech po výsadbě.
• Odolnost vůči suchu u dospělých stromů: Jakmile se jedle zakoření, stávají se poměrně odolnými vůči suchu.
• Hnojení na jaře: Jedle nepotřebují časté hnojení, ale na jaře můžete použít hnojivo pro jehličnaté stromy, které je bohaté na dusík.
• Minimální potřeba řezu: Jedle nepotřebují pravidelný řez, ale pokud chcete udržet jejich tvar nebo odstranit suché a poškozené větve, můžete to udělat na jaře nebo v létě.
• Odolnost vůči škůdcům: Jedle jsou obecně odolné vůči chorobám a škůdcům, ale mohou být občas napadeny mšicemi, houbovými chorobami nebo jinými škůdci.

Využití jedlí

Dřevo jedle má podobné technické vlastnosti jako smrkové, je však méně lesklé, hůře se hobluje a snadno šedne. Na vzduchu má malou odolnost vůči napadeni hmyzem či hnilobou, proto se doporučuje hlavně pro vnitřní použiti. V minulosti se z jedle vyráběly podpěry ve štolách. Po dřevu dubovém je nejodolnější pro použití ve vodě, a tak se jedlové kmeny používaly k vodním stavbám, na výrobu vodovodních rour, k výrobě šindelů a sudů, ale také člunů a lodních stožárů.

Jedle rozhodně patří mezi nejvíce atraktivní okrasné dřeviny do zahrady. Vynikají elegantním, kompaktním habitem, barvou jehličí a hlavně krásnými vzpřímenými šiškami. Tvarované jedle se výborně hodí jako akcent pro pozorování zblízka. Jedle můžete stylizovat do různých zajímavých kompozic.

Čtěte také: Jedle korejská: Pěstování a stanoviště

V hornictví se dřevo jedlí využívalo pro výrobu výztuží v dolech. Jedlové jehličí má skvělé dezinfekční účinky a příjemnou vůni.

Jedle jsou nádherné a odolné stromy, které dokážou dodat majestátnost a krásu vaší zahradě nebo parku. S těmito tipy na pěstování si můžete být jisti, že vaše jedle budou růst zdravě a robustně. Jedle vyzařují velké množství energie, kterou z ní můžete načerpat. Jedle jsou považovány za symbol síly, pomáhají zvládat stres a rozčilení, v její přítomnosti si odpočinete od každodenního shonu a můžete najít řešení nějakého problému.

Čtěte také: Více o jedlích

tags: #jedle #druhy #a #využití

Oblíbené příspěvky:

• Postup odvodu kondenzátu
• Profesionální čištění odpadů
• Prací prostředky Mlekarna Hlinsko a životní prostředí
• Sportoviště během akce
• PVC trubky a životní prostředí