Jak správně odvádět kondenzát do odpadu: Podrobný postup

Pokud vlastníte sušičku s možností odvodu kondenzátu přímo do odpadu, můžete si výrazně usnadnit údržbu a provoz. Odpadá tak nutnost pravidelně vylévat zásobník na vodu, protože kondenzát je automaticky odváděn pryč.

Typy sušiček a odvod kondenzátu

Postup zapojení se liší podle typu sušičky, kterou si pořizujete.

• Kombinovaná pračka se sušičkou (2v1): Pokud vlastníte kombinovanou pračku se sušičkou, zapojení je stejné jako u běžné pračky. Stačí ji připojit k elektrické síti a k přívodu vody a odpadu podle instalačního návodu.
• Ventilační sušička: Ventilační sušička vyžaduje stavební úpravy, protože horký vzduch vznikající při sušení je nutné odvádět ven z místnosti pomocí ventilačního systému. Nejčastěji se používá odtahová hadice, která ústí přímo ven nebo do dobře větraného prostoru. Pokud vlastníte ventilační sušičku, nebude vás připojení na odpad zajímat, protože tyto modely odvádějí vlhkost ven z místnosti pomocí ventilační hadice.
• Kondenzační sušička: Kondenzační sušička je nejoblíbenější variantou do domácností, protože nevyžaduje žádné stavební úpravy ani připojení na odpad. Vlhký vzduch se v sušičce mění na vodu, která se sbírá do speciální nádržky. Většina moderních sušiček, zejména kondenzačních, je vybavena kondenzační nádobou, která sbírá vodu vzniklou při sušení. V takovém případě není připojení na odpad nutné a po každém sušicím cyklu jednoduše vyprázdníte nádobu s vodou.
• Sušička bez odpadu: Tento typ sušičky potřebuje pouze připojení k elektrické síti. Veškerá voda se shromažďuje v interní nádržce, kterou je nutné pravidelně vylévat.

Pro maximální pohodlí doporučujeme sušičku připojit přímo na odpad. Voda z prádla pak automaticky odtéká do kanalizace a vy se nemusíte starat o vylévání nádoby. Připojení sušičky na odpad není povinné, ale výrazně zvyšuje pohodlí při jejím používání.

Možnosti připojení sušičky k odpadu

• Přímé napojení na odpad: Nejjednodušší a nejefektivnější variantou je přímé napojení sušičky na odpadní potrubí, stejně jako u pračky. V tomto případě je ideální, pokud je ve stěně již připravena samostatná přípojka pro sušičku.
• Připojení přes dvojité kolínko: Pokud máte ve stěně pouze jeden odpadní vývod (například pouze pro pračku), můžete využít tzv. dvojité kolínko. To umožňuje připojit dva spotřebiče, typicky pračku a sušičku, na jeden odpad. Dbejte však na to, aby byl odpad dostatečně dimenzován pro odtok z obou zařízení současně. Pro pračku je výstup na kolínku větší (obvykle 17-23 mm), pro sušičku menší (8-16 mm).
• Připojení na odpad umyvadla: Toto řešení je méně komfortní a doporučuje se pouze v krajním případě, kdy není možné využít jiné varianty.
• Zaháknutí za vanu nebo umyvadlo: Lze také použít plastový díl ve tvaru “U” pro zaháknutí hadice přímo za okraj umyvadla nebo vany.

Důležitá výška vypouštěcí hadice

Při instalaci sušičky s odvodem kondenzátu do odpadu je velmi důležité dodržet správnou výšku vypouštěcí hadice. Odpadní hadice by měla být ve výšce 50 až 100 cm od podlahy. V tomto rozmezí je zajištěn plynulý odtok kondenzátu a minimalizuje se riziko zpětného toku vody zpět do sušičky.

Přívod vody u sušiček

Většina běžných domácích sušiček prádla (zejména kondenzačních) nepotřebuje přívod vody. Tyto sušičky pouze sbírají vlhkost z prádla do speciální nádoby, kterou je třeba pravidelně vylévat, nebo odvádějí kondenzát hadicí přímo do odpadu. Pokud má ale vaše sušička parní funkci (například programy pro osvěžení nebo vyhlazení prádla párou), je v tomto případě připojení k přívodu vody nutné. Voda je využívána k tvorbě páry během speciálních parních cyklů.

Čtěte také: Sušička a odpad: Praktické řešení

Kondenzační kotel a odvod kondenzátu

Kondenzační kotel je nejúčinnějším zařízením pro vytápění a ohřev vody a v porovnání se starším plynovým kotlem může znamenat snížení provozních nákladů až o třetinu. V obou případech je potřeba počítat s nutností instalace odvodu kondenzátu. Toho při provozu vzniká velké množství a v praxi je tedy nutné kotel připojit k odpadu. To může být problém například ve sklepech nebo kotelnách, kde není instalován vodovodní rozvod.

Kondenzační kotel má vždy odvod kondenzátu přes sifon bránící úniku spalin do okolí.

Kondenzát a jeho likvidace u kotlů

Při provozu plynového kondenzačního kotle se tvoří kondenzát. Jedná se o vodu s malým obsahem kyseliny dusičné a dusité. Je potřeba si uvědomit, že kotel vyprodukuje denně velké množství kondenzátu. Vše závisí na typu kotle, výkonu, požadované teploty a dalších faktorů. Můžeme ale říct, že kondenzační kotel vyprodukuje v průměru 1-3litry kondenzátu za hodinu. Hodnota pH kondenzátů vzniklých spalováním plynu činí 2,8 až 5,5.

Kondenzát je kyselý, jeho pH dosahuje hodnot mezi 2-3, a proto způsobuje korozi. Z toho důvodu je potřeba ho průběžně odvádět z plynového kotle a také z domácnosti.

Možnosti likvidace kondenzátu:

• Kanalizace: Nejjednodušší cesta jak se zbavit kondenzátu vede do kanalizace. Jenže pozor. Je potřeba dodržovat normy na pH a množství vypouštěné vody. Jinak hrozí poškození kanalizace a znečištění. Řešením je neutralizační jednotka, která zvýší pH kondenzátu a učiní ho kanalizačnímu potrubí neškodným.
• Jímka: Nemáte kondenzační kotel napojený na odpad? Nezoufejte. Jíma vás jistí. Kondenzát do ní bez problémů odvedete, ale nezapomeňte pravidelně kondenzát vylévat.
• Vypouštění na zahradu: Vypouštění kondenzátu přímo na zahradu je taky možné. Zde je ale určitě kondenzát neutralizovat a zohlednit typ půdy, sklon terénu a Musíme zohlednit typ půdy, sklon terénu a vzdálenost od vodních zdrojů. V opačném případě můžeme napáchat více škody než užitku.

Při nakládání s kondenzátem je důležité dodržovat stanovené normy. Informace o nich najdete na stránkách ČSN a vodárenských společností.

Čtěte také: Komwag a Čistší Životní Prostředí

Odvod kondenzátu z pohledu zdravotní techniky

Na odvod kondenzátů se obecně vztahuje zákon o vodách, ČSN EN 12056-1, kap. 4.5 a ČSN 75 67 60 z r. Kondenzáty se odvádějí do kanalizační a stokové sítě, a to jen v souladu s podmínkami uvedenými v kanalizačním řádu zpracovaným provozovatelem veřejné kanalizace, který stanoví podmínky. V ČSN EN 12056-1 z r. 2001, v čl. 4.5 Kondenzáty, se dočteme, že kondenzáty vzniklé spalováním musí být odváděny jen do té části vnitřní kanalizace, které jsou odolné proti odpadním vodám s hodnotou pH menší než 6,5.

Kondenzáty z kondenzačních kotlů nejsou obecně ekologickým problémem. Při správném seřízení kotle probíhá čisté spalování, kdy se pH kondenzátu zpravidla pohybuje kolem 5,9 až 7. Odváděním kondenzátů do kanalizace je zpravidla nadlepšeno vysoké pH splašků, které je způsobeno pracími a čisticími prostředky zásadité povahy. Jiná situace nastává při špatném spalování s nedostatkem kyslíku nebo při vysoké teplotě vratné vody, kdy se pH kondenzátu pohybuje v nižších hodnotách kolem 3,7.

Z uvedeného vyplývá, že kondenzáty nám vlastně vadí jen ve dvou případech. V případě kondenzáty rozpustného materiálu kanalizace a v případě okyselení splašků v čistírně odpadních vod. U malých objektů se zdrojem kondenzátu je na zaústění přípojky do veřejné kanalizace měřená změna pH zanedbatelná.

Při výkonu jednotlivých kotlů o vysokém výkonu 200 kW a více a kotlů bez modulace výkonu hořáku nebo s modulací až od 50 % výkonu. V takových kotelnách je zpravidla množství kondenzátu již tak velké, že v nárazovém množství je běžným ředěním nezvládnutelné. V tomto případě je nutné navrhnout neutralizaci a odváděné množství kondenzátu projednat se správcem veřejné kanalizace. Při výkonu kaskádového zdroje kotlů malých výkonů do 100 kW, s modulací hořáků od 25 % a s celkovým výkonem nad 500 kW, odváděné množství kondenzátu projednat se správcem veřejné kanalizace. Seznámit ho s vypočteným množstvím kondenzátů v časovém průběhu a seznámit ho s případným způsobem neutralizace. Z rovnice hoření vznikne výpočtové množství kondenzátu 1,68 l/h/10kW. V průběhu topné křivky zpravidla dochází ke kolísání množství vznikajícího kondenzátu.

První návarek u svislé části (komínu či kouřovodu) je nutné umístit na svislou část odvodu spalin nebo na ležatou část ihned za přechod ze svislé. Další návarek musí být na konci společného kouřovodu. U jednoho kotle malého výkonu se návarky neprovádí a kondenzát je sváděn z komínových a kouřových tahů přes kotel, pokud u rozsáhlejších odkouření situace nevyžádá odvodnění.

Čtěte také: Důležitost Hlavního Odvodu Odpadu

Zaústění odvodů spalin od kotlů do společného ležatého kouřovodu se provádí nad úrovní dolní kóty průměru ležatého kouřovodu. Zaústění do kouřovodu může být směrem ke kouřovodu sestupné nebo vzestupné (měřítkem pro správné rozhodnutí o sklonu může být např. délka kouřovodu). Kouřovod je vhodné směrem ke svislé komínové části navrhovat vzestupně.

Zápachové uzávěrky a odvod kondenzátu

Provedení odkouření a provedení kanalizace je tedy s těsnými spoji. To je špatné. V důsledku těsnosti systému se umožní vysávání zápachové uzávěrky kotle a možné šíření spalin kanalizačním systémem; případně šíření spalin cestou menšího odporu.

Z uvedených důvodů musíme rozlišit, k čemu zápachová uzávěrka slouží. Uzávěrka uložená v kotli má nejméně výšku vodního sloupce rovnou maximálnímu přetlaku ventilátoru s rezervou možného přírůstku tahu komínu. Tedy např. 70 Pa ventilátoru včetně uvedené rezervy činí cca 85 mm. Tuto vodní výšku nesmíme žádným způsobem snižovat. Kotlová zápachová uzávěrka neslouží k zápachovému oddělení systému komínu od kanalizace!

Pokud je odpadní potrubí od kotlové vodní uzávěrky kotle nebo vodní uzávěrky kouřovodu vedeno nad podlahovou vpusť nebo kbelík, je automaticky přerušen systém komín-kanalizace. Jestliže však jde o zaústění rovnou do kanalizace, je nutné umístit kromě vodní uzávěrky kotle nebo kouřovodu (ještě jednu) zápachovou uzávěrku. Ve spoji odpadního potrubí mezi kotlem a touto další zápachovou uzávěrkou je nutné volné spojení.

V podstatě platí následující princip zapojení kondenzačních kotlů a odvodů kondenzátů ze spalinových cest podle obr. Pokud je na systém odvodu kondenzátu od kotlů napojeno i odpadní potrubí od komínů a kouřovodů, je nutné na tato potrubí instalovat samostatné přetlakové vodní uzávěrky s výškou vodního sloupce odpovídající nejméně maximálnímu přetlaku ventilátoru kotle(ů) (a přispívajícího tahu komínu).

Dimenzování kondenzátního potrubí se odvíjí od největšího množství vzniklého kondenzátu při provozu kondenzačních kotlů. Odpady kondenzátů u kotlových kaskád je vhodné řešit nezávisle na odvodech kondenzátů z komínových cest.

V každém případě však na svodu kondenzátů, ať již od kotlů nebo ze spalinových cest, se nevyhneme instalaci vždy vodní uzávěrky s volným připojením odpadního potrubí a následné instalace zápachové uzávěrky.

V určitých případech zapojení, při vyrovnání přetlaků od ventilátorů, je možné instalovat na společné odvodnění spalinových cest a kotlů společnou vodní uzávěrku. Ta musí být volně připojena na kanalizaci a za ní musí být zápachová uzávěrka kanalizace. V tomto případě je nutné těsné zaústění odpadů kondenzátů z kotlů do společného potrubí.

Přečerpávání kondenzátu

Potíže s odvodem kondenzátů nejsou ani u soustav níže položených než je úroveň kanalizace. Zde musí být provedeno přečerpávání. Pokud je tedy občasné, je nutné zřídit záchytnou nádobu či jímku. Její velikost je zpravidla dána velikostí čerpadla.

U větších výkonů kotlů, kdy vzniká velké množství kondenzátu, je ale naopak vhodné uvažovat s ředěním v době, kdy je účelné provést ředění kondenzátu při zvýšeném provozu kanalizace. V tomto případě je nutné zajistit dostatečnou velikost jímky či nádoby o velikosti odpovídající produkci kondenzátu v době, kdy nebude odváděn.

Pro přečerpávání kondenzátu zpravidla postačují běžná kalová plastová čerpadla se spínačem hladiny v plastové kapsli. Pokud se kondenzát napojuje do již existující přečerpávané nebo tlakové kanalizace, činíme tak jeho svedením do sběrné nádrže, kde je neutralizován splašky.

Přečerpávání neředěného kondenzátu nebo neutralizovaného, je stejné. V obou případech je ale nutné při ústí odpadního potrubí kondenzátu od čerpadla do kanalizace umístit zápachovou uzávěrku. Za čerpadlo je vždy nutné instalovat zpětnou klapku. Ta zabrání zpětnému vniknutí splašků z kanalizace, např.

Se zaústěním potrubí kondenzátů, které nejsou ředěny nebo neutralizovány, do žump není z hlediska jejich složení problém. Zpravidla jsou splašky dostatečně zásadité, takže se kondenzát se splašky více či méně neutralizuje. Také u biologických čistíren nelze problémy z uvedených důvodů předpokládat.

Alternativní způsoby odvodu kondenzátu

S využitím dešťové kanalizace pro odvod kondenzátů mohou být problémy. Odváděné odpadní vody musí splňovat limity stanovené kanalizačním řádem. Vypouštěné odpadní vody musí odpovídat ustanovením NV ČR č. 61/2003 Sb. IV část přílohy 3 imisní standardy. Stejné podmínky musí být splněny při odvádění kondenzátů do trativodů nebo na terén.

Ve výjimečných případech je vhodným řešením při odvádění malého množství kondenzátů, např. od osamocených kotlů, použití trativodů nebo vsakovacích jímek. Takové trativody by však neměly být hluboko uložené, aby odváděný kondenzát byl vsakován ještě humusovou vrstvou a půdními bakteriemi využíván. Proti lokálnímu překyselení bude nutné takto vypouštěný kondenzát neutralizovat. Ústí odvodu kondenzátu je však nutné zabezpečit proti zamrzání.

Regulace a provoz kondenzačního kotle

Při instalaci kondenzačního kotle hraje velmi důležitou úlohu regulace systému, která zabezpečí komfort bydlení i úsporu paliva. Nedoporučujeme zachraňovat staré regulátory, ztratíte tak výhody moderních kotlů. Jednoduchý pokojový termostat je absolutně nevhodný, kondenzační kotel není žehlička regulovaná systémem „zapni-vypni“.

Moderní kondenzační kotle mají vlastní mikroprocesorové regulace a vyžadují adekvátní řídicí systém vytápění. Modulují výkon podle potřeby tepla - snižováním výkonu narůstá účinnost kotle a úspora paliva. Optimální regulace výkonu probíhá podle vnější teploty jako tzv. ekvitermická regulace, proto potřebujeme vnější snímač.

tags: #odvod #kondenzatu #do #odpadu #postup

Oblíbené příspěvky:

• Tvoření s dětmi
• Rizika odpadového hospodářství
• Více o Hruboskalsku
• Ekologická vozidla
• Podívejte se na typy odpadkových košů