Jedlé rostliny v přírodě: Kde je najdeme a jak je využít

V průběhu roku kolem sebe vidíme velké množství různobarevných květů. Nejdříve na nás vykouknou sedmikrásky, pak violky a později pampelišky nebo třeba růže. A pak přijde léto a s ním zvonky různých tvarů a také blankytně modrá čekanka. Často nás ani nenapadne, že mnoho z těchto rostlin má jedlé květy. Do některých z nich byste to určitě neřekli, i když je dobře znáte.

Pojďte se s námi podívat na to, které rostliny mají jedlé květy a kde je v přírodě můžeme najít. Řekneme si také, jak je můžeme nejlépe využít. Na konci článku si můžete stáhnout kalendář, kdy dané rostliny kvetou.

Jak sbírat a používat jedlé květy a rostliny

Připravili jsme pro vás pár tipů a rad, jak naložit s jedlými květy. Živé květy zdobící dorty, zákusky nebo třeba saláty jste již určitě zahlédli. Že by nová móda? Kdepak, zdobení jídel barevnými kvítky je staré tisíce let! Své pokrmy těmito malými chutnými poklady zdobili už staří Číňani, Indové nebo třeba Řekové.

Podlehněte barevnému ohňostroji na talíři i vy: připravili jsme pro vás pár tipů a rad, jak naložit s jedlými květy. Jezte kvítka pěstovaná bez použití pesticidů, herbicidů a jiných zdraví neprospěšných látek. Vyhněte se květinám z květinářství či zahradních center: mohou být kouzelné, ale skrývají v sobě chemické postřiky, umělá hnojiva a lesky ve spreji. Raději si pro jedlé květy vyrazte do volné přírody. Nesbírejte je hned u cest a silnic, vyberte krásné louky, lesy, případně zajděte na blízkou ekologickou farmu či k biopěstiteli. Vysadit si je také můžete doma do truhlíků či zahrady.

Při sběru květů platí stejné základní pravidlo jako třeba u sběru hub: pokud si nejste jistí druhem rostliny, raději nechte květ tam, kde je. Ne všechny květy jsou jedlé! Vybírejte mladé, ale plně rozvinuté květy. Ideálně pro květy do přírody vyrazte v dopoledních hodinách a s nůžkami v ruce, abyste květy při trhání nechtěně neporušili. Zabalte je do vlhkého ubrousku a krabičky, doma si je pak uložte do lednice.

Čtěte také: Jedle: Přehled a popis druhů

Tipy na využití jedlých květů

• Měsíček zabarví rýži do zlatava a dodá jemnou chuť podobnou šafránu.
• Afrikány prozáří pomazánku a z kanapek vykouzlí malé skvosty.
• Modré květy brutnáku díky okurkové chuti přidají svěží notu i obyčejnému chlebu s máslem.

Snad jediné květy, které můžete bez obav tepelně upravovat, jsou cuketové. Ty se dají naplnit a smažit. Spousta květů najde uplatnění u cukrářů a fanoušků sladkého pečení: jemně aromatická levandule se skvěle hodí do zmrzlin, sušenek a limonád. Okvětní plátky růže, asi nejpoužívanější jedlá ozdoba, zkrášlí každý dort i sorbet. U růže přitom platí, že čím výraznější barvu okvětní lístek má, tím výraznější bude i jeho chuť. Z květů bezu vyrobíte nejen výborný sirup, jemná sněhová kvítečka se budou vyjímat i na dortu. Květy begonie chutí připomínají rebarboru, vyzkoušejte je třeba v koláči.

Důležitým pravidlem je nechat květy vyniknout: jak chuťově, tak barevně. Měly by být pověstnou třešinkou na dortu, korunkou krásy talíře či misky.

Příklady jedlých rostlin a jejich využití

Čekanka obecná

Čekanka obecná je mohutná rostlina s krásnými až 4 cm velkými modrými květy. Čekankové květy se ideálně hodí jako ozdoba do salátů. Můžete je využít také v léčivých čajích, jejich popíjení nám pomůže třeba s trávením. Kvete od července do října. Listy vyšlechtěné čekanky se používají do salátů.

Zajímavost: Kořen čekanky se začal více využívat jako náhražka zrnkové kávy v Evropě hlavně v letech tzv. kontinentální blokády, kterou r. 1806 vyhlásil Napoleon I. za války s Velkou Británií. Uzavřel tehdy evropské trhy veškerému anglickému zboží ze zámoří, tedy i dovozu surové kávy a třtinového cukru. Tím se dostala cikorka znovu do obliby a začala se dokonce vyrábět. První průmyslová výrobna cikorky byla v Čechách v Mochtíně u Klatov již na začátku 19. stol.

Recepty:

Čtěte také: Jedle korejská: Pěstování a stanoviště

• Slovanské pražmo s čekankou: Budeme potřebovat asi 200 g pšenice, a dvě hrsti mladých listů a výhonků čekanky, olej, sůl, koření. Pšenici namočíme do vody a necháme dva až tři dny naklíčit ve studené vodě (vodu alespoň 2 x denně měníme. Mladé lístky čekanky asi 15 minut povaříme, smícháme s naklíčeným zrnem a a zprudka opečeme na oleji. Osolíme a dle chuti okořeníme.
• Cikorková káva: Kořeny očistíme od hlíny, nakrájíme je na malé kousky a sušíme v mírně vyhřáté troubě nebo na suchém teplém místě. Do doby než získají hnědou barvu. Umeleme je v mlýnku na obilí nebo na mák. Dávkujeme zhruba jako klasickou kávu. Pokud si chceme pěstovat čekankové výhonky během zimy, tak počátkem podzimu vykopeme kořeny čekanky, uchováváme je v chladu ve vlhkém písku, občas kropíme.

Česnáček lékařský

Česnáček lékařský roste nejčastěji v listnatých lesích a v křovinách. Jedná se o léčivou rostlinu s protizánětlivými účinky (může nám ulevit např. při bolestech v krku). Velmi dobře jej poznáme, pokud rozemneme pár listů či květů, protože celá rostlina voní výrazně po česneku. Česnáček využijeme do bylinkových másel a do salátů. Jedlá je celá rostlina vč. květů.

Recepty:

• Salát s česnáčkem: 1 hlávka salátu, 1 červená cibule, lžíce nakrájeného libečku a petrželky, hrst listů česnáčku, 2 lžíce oleje, špetka soli, pepř, šťáva z půlky citrónu.

Česnek medvědí

Česnek medvědí je rostlina, kterou dobře poznáme podle výrazné česnekové vůně. Nejčastěji jej potkáme v lesích u potoků. Mnoho lidí sbírá jeho listy, které používá na chléb, při vaření a do salátů. Málokdo už ale ví, že také jeho květy jsou jedlé. Naložte si je třeba do oleje nebo octa, které později použijete na zálivky do salátů nebo třeba k potření steaků. Květy můžete použít do salátů i čerstvé. Česnek medvědí kvete od dubna do května.

Recepty:

• Česnekové pesto: Zhruba 0,5 kg čerstvých listů, olivový olej, sůl, provensálské byliny, kešu oříšky. Listy omyjeme, pokrájíme a pomocí ručního mixéru rozemeleme na pastu, přidáme koření a sůl podle chuti, napěchujeme nahusto do sklenic a zalijeme olivovým olejem.

Violka vonná

Violka vonná je nízká rostlina s výraznou vůní, která kvete v průběhu března a dubna. Dobře ji poznáme podle jejích fialových květů, které se hodí zejména pro zdobení moučníků a sladkých jídel. Pokud květy rozmixujeme s cukrem, získáme výrazně fialový cukr, který sice nevoní tak krásně jako fialky, ale zato skvěle vypadá na moučnících. A přitom nám nikdo neuvěří, že jsme do cukru nepřidali nějaké umělé barvivo.

Čtěte také: Jedle: Druhy a využití - podrobný článek

Jetel luční

Jetel luční najdeme skoro na každé louce. Jeho drobné fialové kvítky vytvářejí kulovité květenství, kterému říkáme hlávka. Jeho listy jsou složené ze tří menších lístků. Kvete od května do října. Patří mezi léčivé rostliny - pomůže nám při kašli, ale také uklidní nebo posílí náš organismus. Můžeme si z něj uvařit čaj nebo jej přidat do zeleninového salátu nebo jej přidat např. do rizota.

Recepty:

• Nektarový nápoj: 250 g čerstvých květů vaříme asi 15 minut v 1 litru vody.

Pampeliška

Pampeliška je rostlina, kterou spolehlivě poznají snad všechny děti. Dříve se jí říkalo smetánka, ale toto jméno již není mezi odborníky platné. Pampelišku můžeme využít celou od květů až po kořeny. Udělejte si z květů si tzv. pampeliškový „med“. Jedná se vlastně o sirup, který má mnoho pozitivních účinků na naše zdraví. Podporuje funkci jater a ledvin nebo nám pomůže bojovat proti infekcím. Pozor by si měli dát diabetici, pro které nejsou cukrové sirupy vhodné.

Plicník lékařský

Plicník roste nejčastěji v listnatých lesích. Jeho květy mají modrou až růžovou barvu. Barva květů se mění podle toho, zda jsou květy opylené či nikoli. Kvete od března do května. Patří mezi léčivé rostliny - uleví nám při kašli nebo nám pomůže zlepšit trávení.

Jedlých květů je ale mnohem více. Patří mezi ně také např. květy prvosenek, růží, zvonků, černého bezu a také většina květů stromů - květy ovocných stromů, jehnědy lísek a bříz a také např. lipové a bezinkové květy.

Důležité látky obsažené v rostlinách

Planě rostoucím bylinám a plodům se daří růst i bez hnojiv a jedů, neboť se za miliony let perfektně přizpůsobily svým přirozeným stanovištím. Takzvanými sekundárními rostlinnými látkami se každý druh plané rostliny individuálně a přirozeně brání ultrafialovému záření, dešti, žravým nepřátelům, houbám a bakteriím.

• Alkaloidy: - dusíkaté, zpravidla heterocyklické organické látky, vznikají u celé řady rostlin při metabolismu aminokyselin.
• Flavonoidy: - sekundární metabolity některých rostlin, uplatňují se při fotosyntetických reakcích. Jsou to barviva, jež se vyskytují buď volně nebo vázána na cukr.
• Glykosidy: - hojně obsaženy v rostlinách, jsou rozpustné ve vodě a v etanolu. Vyskytují se jako barviva (anthokyany) nebo mají ochrannou funkci (antibiotika, antimykotika).
• Hořčiny: - jsou látky rostlinného původu různého chemického složení a výrazně hořké chuti. Dráždí chuťové receptory, zvyšují chuť k jídlu, působí příznivě na sekreci trávicích šťáv a tím i zlepšují trávení.
• Lipidy: - významná součást rostlinného organismu v rostlinách se vyskytují především jako oleje, jsou nerozpustné ve vodě, ale rozpustné v některých organických rozpouštědlech.
• Minerální látky: - se v rostlinách se vyskytují ve formě sloučenin. Podílejí se na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů.
• Pryskyřice: - jedná se o lipofilní produkty některých rostlin, jsou křehké, průhledné. Mají pro rostlinné tělo ochranný význam, hojí rány a chrání rostlinu před infekcí a patogeny.
• Sacharidy: - tvoří podstatnou součást rostlinného organismu, jsou zdrojem energie pro metabolismus, jsou stavebním kamenem pro buňky a pletiva, zúčastňují se osmotických dějů, mají zásobní funkce.
• Silice: - jsou tvořeny většinou širokým spektrem různých látek, nazývají se také éterické oleje. Slouží rostlinám hlavně jako ochrana před patogeny, před hmyzem, před spásáním, v květech k vábení opylovačů.
• Třísloviny: - jsou vysokomolekulární polyfenolické látky se schopností srážet bílkoviny, mají lehce svíravou až trpkou chuť, mají antibakteriální a hojivý účinek, v rostlinách se vyskytují v hojném množství.
• Vitamíny: - jsou to biokatalyzátory, působí na metabolismus buňky, syntetizovat je umí pouze rostliny, člověk a zvířata je přijímají v potravě. Jsou nezbytné pro životní funkce.

tags: #jedle #rostliny #v #prirode #kes #tazeni

Oblíbené příspěvky:

• Praktické tipy pro život
• Průvodce zlepšením ovzduší
• Podrobný Přehled Druhy Odpadu Vyhláška
• Krokodýli a fakta
• Dopady znečištění na životní prostředí