Jedlý kaštan: Stanoviště a pěstování

Kaštanovník setý (Castanea sativa), známý také jako jedlý kaštan, je opadavý strom z čeledi bukovitých (Fagaceae). Pochází z jižní Evropy a Malé Asie. Je to vzácný strom, který patří k nejstarším dřevinám na světě a ve zdraví a plodnosti přežije i několik století. Kaštanovník setý se vyznačuje majestátním vzrůstem o výšce 20 m.

Popis kaštanovníku setého

Kaštanovník jedlý je opadavý, až 40 m vysoký strom s kmenem v průměru i 2 m. Kůru má olivově zelenou až červenohnědou. Letorosty jsou zpočátku plstnaté, později lysé, zelenavé až červenohnědé a slabě hranaté. Jeho listy jsou podlouhlé a asi 12- 25 cm dlouhé. Na tomto stromě najdeme 10- 25 cm dlouhé samčí jehnědy zelenavě bílé barvy. Plodem jsou nažky (kaštany), které jsou po 1 až 3 uzavřeny v pichlavé číšce.

Z husté, kulovité koruny vyrůstají lesklé, dlouhé, tmavě zelené listy podlouhlého tvaru s pilovitým okrajem. Na podzim se krásně zbarví do žluta. V době od června až do července kvetou krémově-žluté květy, z nichž se na podzim tvoří jedlé plody ve slupce.

Stanoviště a pěstování

Kaštanovníky jsou ve velkém pěstovány především ve Středozemí. Ale i u nás mají tyto krásné, velké stromy mnohasetletou historii a prospívají i plodí zde dobře, zvláště v teplejších oblastech. Pro pěstování potřebuje podobné podmínky jako vlašský ořech - otevřené, teplé, slunné stanoviště, nehodí se do mrazových kotlin. Kaštanovník jedlý preferuje slunné a chráněné stanoviště s dobře propustnou půdou. Vyžaduje teplé, chráněné stanoviště a výživné, hluboké, nevápnité, středně vlhké půdy.

Pro svůj zdravý růst vyžaduje kyselé až neutrální půdy. Naopak v silně alkalických půdách přežívá, pokud do půdy zapracujeme kyselou rašelinu. Dařit se mu bude v hluboké, středně vlhké, lehčí půdě, ideálně v písčité a dobře propustné půdě, která je navíc obohacena o humus. Přestože je odolný vůči suchu, doporučujeme zejména mladé stromy po vysazení dostatečně zavlažovat.

Čtěte také: Příroda jako inspirace pro obrazy

Výsadba

Kaštan vysazujeme stejně jako většinu stromů. Jáma musí být dostatečně hluboká, abychom do ní mohli umístit celý kořenový bal. Ještě před usazením stromu dno jámy propícháme například vidlemi, kořeny budou snadněji prorůstat. K výsadbě předpěstovaných sazenic můžeme přistoupit na jaře i na podzim. Pro kaštanovník už při výsadbě najdeme trvalé stanoviště, neboť rostlina má mohutný hlavní kůlový kořen a přesazování není snadné. Kvůli opylování je lepší vsadit dva. Potřebuje opylení jiným jedincem, proto doporučujeme sázet kaštan ve dvojicích.

Půda

S jílovitou půdou byste u kaštanovníku neobstáli. Má rád kyprou, propustnou zeminu s obsahem fosforu a draslíku. Kbelík bukové hrabanky mu určitě prospěje.

Péče

V rámci běžné péče je velmi důležitý prosvětlovací řez, kdy odstraníte odumřelé, slabé či jinak poškozené větve.Dovolte květinám, ať mluví za vás. Ovocný strom nikdy nebude dělat, co chcete.

Řez

Kaštanovník řez nepotřebuje, nicméně při pěstování pro plody v zahradách je žádoucí pravidelné odstraňování starých větví i tvarování koruny, kterou se snažíme udržet co nejvíce kompaktní. Nejvhodnějším tvarem pro pěstování je vysokokmen s přirozeně rostoucí korunou. Při úpravě korunky ponecháme 4 až 5 kosterních větví a terminál. Výhony zkracujeme o tři čtvrtiny jejich délky tak, aby terminál mírně přesahoval kosterní větve.

Letním řezem odstraníme nadbytečné a zahušťující letorosty. Tím vytvoříme základní tvar koruny, který už v následujících létech jen udržujeme prosvětlovacím řezem, při kterém odstraňujeme příliš zahušťující, suché a poškozené větve.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Množení

Množí se semeny, ale plodí nejdříve za 10 let, proto je vhodnější rostlinu roubovat a ty plodí již třetím až čtvrtým rokem. Kaštanovník můžeme vypěstovat ze semene, které stratifikujeme (necháme je přejít mrazem) a vyséváme až na jaře. Můžeme je vysít i na podzim po sklizni (vyseté kaštany ovšem musíme chránit před hlodavci a ptáky).

Semenáče však vstupují do plodnosti za 15 až 20 let, proto je lepší pěstovat šlechtěné odrůdy, které štěpujeme na semenáče kaštanovníku setého. Takto vypěstované stromy vstupují do plodnosti podstatně dříve, dostatečně plodí a navíc mají plody velice kvalitní.

Sklizeň

Plody se sklízí od konce září. Plody v době zrání pukají a padají samy nebo se mohou setřást. Jedlé kaštany dozrávají v říjnu a sklízejí se setřásáním. Z ostnitých číšek kaštanovníku setého se pak vyloupávají drobné kaštany, které jsou plné zdravých tuků a vitamínů, hlavně skupiny B.

Využití

Chutné kaštany se pečou z kaštanovníku setého, který pochází z jižní Evropy a Asie a začal se u nás pěstovat právě kvůli jedlým plodům. Plody kaštanu mají vysokou energetickou a nutriční hodnotu. Za zimních měsíců jsou oblíbenou pochutinou na předvánočních trzích, kdy horké kaštany zahřejí zimou zkřehlé ruce a svojí vůní navoní slavností atmosféru. Pečené kaštany připravíme tak, že se jejich tvrdá slupku nařízneme nejlépe do kříže, necháme je namočené zhruba 15 minut a následně se pečou v troubě cca 20 minut. Dále je možné kaštany vařit nebo sušené je možné umlít, takto se používají v potravinářském průmyslu.

Jedlé kaštany obsahují velké množství vitamínů (C, B, E) a jsou vynikajícím zdrojem minerálů (draslík, vápník, železo). Jsou vhodné pro lidi trpícími srdečními chorobami a vysokým krevním tlakem. Syrové kaštany obsahují jedovaté látky, proto se konzumují výhradně po tepelné úpravě, vařené nebo pečené.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Ze stromů kaštanovníku setého se dá získat tanin, který má detoxikační a protizánětlivé účinky. Listy: využívají se v lidovém léčitelství např. Plody: jsou mírně protiprůjmové.

Odrůdy

U nás se daří odrůdám Mistral a Bojar, pěstování je úspěšné zejména v teplých oblastech.

• ’Bojar’ je středně raný jedlý kaštanovník mohutného vzrůstu s válcovitou, kompaktní korunou. Plodnost je velká a pravidelná. Plody sklízíme začátkem října. Tento kaštanovník můžeme vysazovat především v teplých oblastech, ve vyšších polohách jen na chráněných stanovištích. Ve velkých zahradách se může uplatnit také jako okrasná dřevina.
• ’Mistral’ je pozdní jedlý kaštanovník má růst bujný, korunu vytváří košatou, kulovitou, řídkou. Plodnost je pozdější, velká a pravidelná. Plody sklízíme koncem října až začátkem listopadu.

Rozlišení od jírovce maďalu

Jírovec maďal, jiným názvem také kaštan koňský (Aesculus hippocastanum) má sice podobný lidový název jako kaštanovník, příbuzné však rostliny nejsou. Jeho plody jedlé nejsou. Využívá se jako okrasný strom a v nábytkářství. Kromě toho je jírovec maďal důležitou rostlinou pro včelaře i pro lidovou a moderní medicínu.

Prvním znakem, který nám při rozpoznávání napoví, je obal semen. U jedlého kaštanu je hustě pokrytý tenkými štětinami. Uvnitř obalu jsou v případě jedlého kaštanu dvě, tři, klidně i čtyři semena zploštělého tvaru, která jsou na jedné straně mírně špičatá. Další znakem je pak samotný strom, konkrétně jeho listy. U koňského kaštanu neboli jírovce jsou listy typicky dlanitě složené po pěti až devíti listech.

tags: #jedlý #kaštan #stanoviště #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro výběr ekologické láhve
• Význam žížal pro půdu
• Průvodce vyměřováním ekologických dotací
• Prohlášení krize v Británii
• Udržitelné Stravování