Klimatické poměry Holyně a nová tramvajová trať

Praha se dočká dalšího zlepšení v oblasti městské hromadné dopravy díky nové tramvajové trati, která povede do Holyně. 11. června 2021 Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil stavbu 1 kilometr dlouhého úseku od smyčky Sídliště Barrandov do Holyně. Jedná se o první etapu nové tratě Sídliště Barrandov - Holyně - Slivenec. Výstavba této etapy by měla trvat 10 měsíců a zahrnuje dva páry zastávek: Kaskády a Holyně. Novou trať postaví společnost STRABAG Rail. Celkové náklady na výstavbu jsou odhadovány na 169 milionů Kč, přičemž 85 % uznatelných nákladů bude pokryto dotací Evropské unie z Operačního programu Doprava 2.

Nová trať bude pokračovat od smyčky Sídliště Barrandov podél Werichovy ulice ke křižovatce ulic Miloše Havla a Baarové. Zde se stočí jihozápadním směrem do plánované ulice Nataši Gollové, kterou povede až po budoucí náměstí Olgy Scheinpflugové, kde bude první dvojice zastávek s názvem Kaskády. Trať v tomto úseku bude vybavena antivibrační rohoží, pražci B03 a kolejnicemi 49E1 se svařovanými styky. Kolejový svršek bude zatravněn až po zastávku Kaskády, přičemž samotná zastávka bude vydlážděna. DPP zvolil toto provedení s cílem maximalizovat ochranu místních obyvatel před hlukem a vibracemi.

Zatravnění kolejového svršku má přispět nejen ke zvýšení estetické hodnoty oblasti, ale i ke zlepšení místních klimatických podmínek. Z budoucího náměstí Olgy Scheinpflugové bude tramvajová trať pokračovat ulicí Nataši Gollové směrem k městské části Holyně k ulici U Náhonu, kde bude druhá dvojice zastávek Holyně a úvrať pro změnu směru jízdy. Smyčka ve Slivenci bude vybudována až v rámci druhé etapy stavby Holyně - Slivenec. Od zastávky Kaskády až po zastávku Holyně bude mít nová tramvajová trať otevřený kolejový svršek. Asfaltový povrch bude pouze na přejezdech.

„Praha zažívá tramvajový boom. Minulý pátek jsme otevřeli tramvajový úsek mezi Pražského povstání a stanicí metra Pankrác. Dnes jsme začali stavět další úplně novou tramvajovou trať, tentokrát už v místě, kde koleje doposud nikdy nevedly. To se v Praze stalo naposled před dvaceti lety. Ze Sídliště Barrandov přes novou zastávku Kaskády se tramvají dostaneme až do Holyně. Na novou trať naváže prodloužení do Slivence, pro které už zpracováváme dokumentaci pro stavební povolení. Maximálně za deset měsíců bude hotovo a obyvatelé tamní rezidenční čtvrti se po desítkách let i slibů konečně dočkají komfortního a spolehlivého spojení s centrem města. Pražskou tramvajovou síť nerozvíjíme jen na papíře. Jsou za námi vidět konkrétní výsledky. Další rest minulosti je trať z Modřan do Libuše.

„Takové tempo zahajování staveb nových tramvajových tratí nebo jejich zprovozňování Praha už dlouho nezažila. Před 2 měsíci jsme zahájili stavbu tramvajové smyčky Zahradní Město, před týdnem jsme zprovoznili nedávno postavenou trať ke stanici metra Pankrác a dnes, po dlouhých letech přípravy, začínáme stavět novou trať do Holyně. Díky tomu připojíme na tramvajovou síť další pražskou městskou část a budoucí obyvatelé nově budované čtvrti na Barrandově dostanou rychlou, pohodlnou a ekologickou dopravu do centra města. Zhotovitel, společnost STRABAG Rail, má na výstavbu 10 měsíců. Doufám, že nám klimatické podmínky umožní stavět i v zimě.

Čtěte také: Klimatické podmínky

„Mám mimořádnou radost, že jsem se dožil zahájení stavby této tramvajové tratě. Její příprava trvala neuvěřitelných 14 let. Troufám si říct, že to je rekord mezi projekty nových tramvajových tratí a pevně věřím, že nebude překonán. V přípravou jsme začali v roce 2007, v roce 2010 se změnil územní plán, v roce 2014 nabylo právní moci územní rozhodnutí a loni na konci roku i stavební povolení.

Vliv urbanizace na hydrologický cyklus

Podzemní voda je nedílnou součástí hydrosféry i celého životního prostředí. Je velmi důležitým zdrojem kvalitní pitné vody a závisí na ní i cenné vodní a na vodu vázané ekosystémy. Množství a kvalita podzemní vody je v současné době ovlivňována změnami klimatických poměrů a různými zásahy člověka do přírodních podmínek území. Jedním ze znaků zdravé krajiny je i dobře fungující hydrologický cyklus a s ním spojená odolnost vůči různým klimatickým extrémům (období sucha, povodně).

Urbanizovaná území - ať už ve formě městské, nebo průmyslové zástavby - se vesměs vyznačují negativními dopady na celý hydrologický cyklus a zvláště na množství a kvalitu podzemní vody. Budovy a zpevněné plochy omezují vsak srážek pod povrch terénu, podzemní stavby a inženýrské sítě uměle odvodňují území a snižují hladinu podzemní vody, v urbanizovaném území je množství potenciálních zdrojů znečištění, jež mají dopad na kvalitu a čistotu povrchových i podzemních vod. Postupně se zlepšující péče o povrchové vody ve městě (různé projekty revitalizace a renaturace toků a nádrží, omezování úniků znečišťujících látek) přirozeně přispívají i ke zlepšování stavu podzemních vod. Vedle toho je však třeba věnovat pozornost některým speciálním aspektům, typickým jen pro péči o podzemní vody, jako jsou např.

Hlavním zdrojem podzemní vody jsou srážky. V urbanizovaných oblastech je řada překážek pro infiltraci srážek - městská a průmyslová zástavba a také zvětšující se plochy s nepropustným povrchem. Výzkum proběhl v několika pilotních povodích vnější Prahy, kde dochází k intenzivnímu rozšiřování zástavby, což je doprovázeno nižší infiltrací srážek ve srovnání s volnou krajinou. Na základě hodnocení pedologických, geologických a hydrogeologických poměrů byla vypracována metodika hodnocení vhodnosti území k infiltraci.

Pracovat s těmito mapami je vhodné v kombinaci s aktuální mapou zástavby nebo mapou komplexního využití krajiny, a to za účelem volby optimálního opatření k podpoře infiltrace srážek do podzemních vod v dané oblasti. Tato opatření zahrnují ochranu ploch se zvýšenou vhodností pro infiltraci srážek před zástavbou, omezování odvodu srážek dešťovou kanalizací, diferencovanou podporu vsakování srážkových vod (např.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Geologické a hydrogeologické poměry Prahy

Výskyt podzemní vody a její tvorba ve formě infiltrace srážek závisí ve významné míře na vyskytujících se horninách v dané oblasti (vedle půdních poměrů, srážek, dalších klimatických parametrů a antropogenního využití území). Geologický vývoj v oblasti hlavního města Prahy probíhá téměř tři čtvrtě miliardy let - od starohor až po současnost - a tomu odpovídá i velká pestrost horninového podloží. Území leží ve střední části Českého masivu a spadá do středočeské oblasti (bohemikum). Nejstarší geologický podklad území Prahy tvoří horniny svrchního proterozoika a paleozoika (ordovik). Litologicky jde o tmavé břidlice s polohami drob, slepenců a silicitů, v ordovických břidlicích se vyskytují i polohy křemenců a pískovců.

Mladší paleozoikum je zastoupeno silurem a devonem. Od jihozápadu přes Radotín a Slivenec až do Hlubočep a Prokopského údolí zasahují silurské a devonské vápence (v nichž najdeme i vrstvy břidlic), jež se dostávají až na pravý břeh Vltavy v Podolí a Braníku. Horniny jsou tektonicky postiženy (vrásnění, zlomy, přesmyky) a protnuty četnými tělesy vulkanitů. Tento starý podklad je částečně překryt pokryvnými útvary svrchní křídy, terciéru a kvartéru. Od severu do Prahy zasahuje okraj české křídové pánve. Dnešní rozšíření svrchnokřídových sedimentů na území Prahy je výsledkem terciérní a kvartérní denudace (eroze a odnosu dříve usazených hornin). Proto se v Praze zachovaly jen nejstarší svrchnokřídové horniny pískovce cenomanu a v jejich nadloží převažující slínovce (opuky) spodního a středního turonu.

Sedimenty mladšího terciéru jsou místy zastoupeny říčními sedimenty (písky, štěrky, jíly). Odkazují na zcela jinou říční síť, než máme dnes. Najdeme je vysoko nad dnešními údolími, např. u Bílé hory nebo pod Ládvím. Kvartér, tedy nejmladší geologické období, je zastoupen sedimenty většinou říčního (fluviálního) původu, které vytvářejí štěrkopískové výplně údolí kolem řek. Ve vyšších částech území jsou zachovány ve formě denudačních zbytků vyšších (starších) teras, které jsou dokladem intenzivního zahlubování toků během kvartéru, kdy vznikla dnešní krajina se zahloubenými údolími vodních toků (určující drenážní bází je údolí Vltavy) a vyvýšenými plošinami, jež tvoří důležitou část území vnější Prahy.

Nejvýznamnější říční uloženiny souvisejí s největšími toky na území Prahy (Vltava, Berounka), mocnost sedimentů údolní terasy činí až 10-12 m. Fluviální sedimenty kolem menších toků mají menší mocnost, jsou špatně vytříděné a obsahují více jílovité složky. Činností větru místy vznikly i polohy spraší, najdeme je hlavně v západní části Prahy. Velký lokální význam mohou mít v Praze i antropogenní uloženiny (navážky, skládky), které souvisejí s intenzivním využíváním území člověkem.

Nejméně propustné jsou svrchnoproterozoické a paleozoické břidlice, ty jsou pro podzemní vodu propustné jen po málo četných puklinách. Jde o prostředí nepříznivé pro infiltraci srážek a povrchové vody. Relativně více puklin vhodných pro proudění podzemní vody najdeme v ordovických pískovcích a křemencích, které tvoří v převládajících břidlicích různě velké polohy. V místech svého výskytu tak vytvářejí trochu příznivější prostředí pro infiltraci. V paleozoických vápencích se vyskytuje puklinově-krasová propustnost; protékající voda vápenec rozpouští, horniny jsou dobře krasově propustné. Jde o příznivé prostředí z hlediska infiltrace.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Svrchnokřídové pískovce mají velkou průlinovou až průlinově-puklinovou pórovitost a velmi dobrou propustnost, jsou prostředím velmi vhodným pro infiltraci. V jejich nadloží se vyskytují turonské slínovce a s ohledem na vysokou míru rozvolnění a zvětrání bývají při povrchu silně rozpukané, jejich infiltrační potenciál proto také bývá dost dobrý. Štěrkopískové sedimenty fluviálního původu (vytvářející údolní i vyšší terasy) jsou obvykle velmi dobře průlinově propustné horniny, jež vytvářejí velmi vhodné prostředí pro infiltraci. Jejich propustnost se liší podle zrnitostního složení a podílu jílových částic, která je vyšší u malých toků. Lokálně je infiltrace do štěrkopískových sedimentů ztížena méně propustnými vrstvami při povrchu - náplavové hlíny, sprašové vrstvy apod. Při technických řešeních k podpoře infiltrace je důležité vsakovací prvky umísťovat do hloubky až pod tyto méně propustné polohy.

Podle hydrogeologických poměrů se vymezují oblasti s podobným charakterem výskytu a proudění podzemní vody. ČR byla rozdělena do 152 oblastí, jež se nazývají hydrogeologické rajony [4]. Používají se pro výpočty hydrologické bilance a velikosti zdrojů podzemní vody. Na území Prahy zasahují celkem tři hydrogeologické rajony (obr. 1), přičemž podzemní voda v pokryvných útvarech (fluviální náplavy Vltavy, Berounky a dalších toků) je brána jako součást těchto hydrogeologických rajonů, i když tato poříční voda má částečně samostatný režim.

Hydrogeologický rajon 6250 s názvem „Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy“ zahrnuje většinu plochy Prahy s málo propustnými břidlicemi a má nejmenší přírodní zdroje podzemní vody (cca 0,5 l/s/km2 [5]). Na severovýchod zasahuje rajon 4510 „Křída severně od Prahy“ s pískovci a slínovci okraje české křídové pánve (přírodní zdroje ve výši kolem 1 l/s/km2 [5]).

Zástavba a velká plocha nepropustných povrchů v městském prostředí významně omezují tvorbu přírodních zdrojů podzemní vody; podle intenzity urbanizace se výše uvedené hodnoty přírodních zdrojů dále zmenšují, např. ve vnitřní Praze na méně než polovinu uváděných hodnot, platných pro volnou krajinu. Pro infiltraci jsou nejvhodnějším prostředím vápence, pískovce a štěrkopísky kolem vodních toků, naopak nejméně vhodným prostředím jsou svrchnoproterozoické a paleozoické břidlice. Vysoká infiltrační schopnost vápenců je doprovázena jejich vysokou zranitelností vůči znečištění. Kontaminant společně s infiltrující vodou může velmi rychle proniknout do podzemí, umělá podpora infiltrace zde proto musí brát v úvahu i tato zvýšená rizika.

Půdní pokryv a infiltrace

Pro infiltraci srážek je důležitá i funkce půdního pokryvu, tedy do jaké míry pomáhá, nebo naopak znesnadňuje infiltraci srážek do podzemní vody. K hodnocení půd byla použita klasifikace tzv. hydrologických skupin půd [8]. Půdy podle svých hydrologických vlastností rozděluje do čtyř skupin A, B, C, D na základě minimální rychlosti infiltrace vody do půdy bez pokryvu po dlouhodobém sycení. Infiltrační schopností půd je schopnost povrchu půdy pohlcovat vodu. Z hlediska vhodnosti pro infiltraci platí, že čím vyšší je infiltrační schopnost půdy, tím vyšší je infiltrace srážek do podzemní vody.

Infiltrační schopnost půd je syntetický parametr, který je v čase proměnný, jelikož na něj působí řada vlivů - klimatické poměry (srážky, teplota), fyzikální vlastnosti půd (zrnitost, struktura, pórovitost, složení), vodní poměry půd (vlhkost, hydraulická vodivost, vysoká hladina podzemní vody) a dále oživení půdy související s využitím území (rostlinný pokryv, hloubka a charakter kořenového systému, výskyt půdních živočichů aj.).

• Skupina A zahrnuje půdy s vysokou rychlostí infiltrace (>0,20 mm/min) - hluboké, dobře až nadměrně odvodněné písčité půdy na pískovcích, píscích a štěrcích.
• Do skupiny B patří půdy se střední rychlostí infiltrace (0,10 až 0,20 mm/min) - půdy středně hluboké až hluboké, středně až dobře odvodněné, hlinitopísčité až jílovito-hlinité.
• Skupina D zahrnuje půdy s velmi nízkou rychlostí infiltrace (<0,05 mm/min) - jílovité půdy a jíly, zamokřené půdy s trvale vysokou hladinou podzemní vody či mělké půdy s nepropustným podložím těsně při povrchu.

Při definování parametrů, jež jsou určující pro hodnocení vhodnosti území k infiltraci, bylo zjištěno, že jsou velmi podobné parametrům používaným pro stanovení zranitelnosti podzemních vod z hlediska průniku znečištění z povrchu do podzemní vody. Jejich význam je však třeba většinou chápat inverzně - území označené jako nejvíce zranitelné je zároveň velmi vhodné pro infiltraci a naopak, území málo zranitelné je obvykle i nevhodné k infiltraci vody pod povrch území. Úspěšně tedy bylo možné navázat na provedené výzkumy týkající se zranitelnosti podzemních vod vůči znečištění.

Je třeba také upozornit na skutečnost, že jak zranitelnost, tak vhodnost k infiltraci se hodnotí v rámci zájmového území v relativních kategoriích. To je dáno účelem těchto hodnocení - definovat ty oblasti, kde je vhodnost - a tím i efektivnost opatření k podpoře infiltrace - relativně největší a kde je naopak nejmenší; a podobně je to i se zranitelností. Tyto informace lze pak účinně používat v řízeném využívání území, v omezování nepropustných ploch v zónách s vysokou infiltrací, ve větší podpoře zasakovacích prvků v oblastech s lepšími infiltračními parametry, v optimálním umísťování environmentálně rizikových provozů, ve směřování zástavby do území s menšími dopady na hydrologický cyklus krajiny atd.

Zranitelnost podzemních vod a infiltrace

Pojem zranitelnosti podzemních vod se poprvé objevuje již u Margata [10], jenž v rámci konstrukce map ochrany podzemní vody vymezil tzv. zranitelná území, kde kontaminace snadno pronikne z povrchu do podzemní vody. V jeho pojetí zranitelnost podzemních vod úzce souvisí s existencí přirozených ochranných vrstev mezi povrchem území a hladinou podzemní vody. Přirozená ochrana kolektorů podzemních vod je tak tvořena nadložními horninovými a půdními vrstvami (krycí ochranné vrstvy) a jejich vlastnostmi. Podle charakteru těchto vrstev, které určují, jak snadno a jak rychle kontaminující látka z povrchu pronikne do podzemní vody, se hodnotí riziko zranitelnosti podzemní vody. Teoretické aspekty tohoto přístupu byly dále rozpracovány v průběhu 70. a 80.

Při hodnocení zranitelnosti hraje významnou roli měřítko zpracování a měřítko dostupných podkladů. Nejrozšířenější metodu ve světě, používanou k hodnocení zranitelnosti podzemních vod, vyvinul pro US EPA Aller et al. Jejich význam se hodnotí ve škále od 1 do 10, kdy 10 znamená nejvyšší zranitelnost. Během let se vytvořila v různých zemích řada modifikací modelu DRASTIC, nastavení parametrů a volba jejich váhy se může lišit v závislosti na místních podmínkách (různé hydrogeologické, klimatické, litologické a pedologické poměry). V České republice byla tímto přístupem v roce 2012 vytvořena syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod ČR v měřítku 1 : 50 000 [15].

Vrba a Zaporozec [12] upozorňují na zpracovatelskou složitost celého systému a navrhli ho zjednodušit definováním čtyř hlavních atributů ovlivňujících zranitelnost podzemních vod. Metodické přístupy používané pro hodnocení zranitelnosti podzemních vod byly experimentálně ověřeny na šesti povodích v oblasti vnější Prahy, které byly součástí výzkumného projektu Analýza adaptačních opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu a urbanizace na vodní režim v oblasti vnější Prahy, řešeného v rámci Operačního programu Praha - pól růstu ČR. Povodí byla zvolena tak, aby reprezentovala různá přírodní prostředí oblasti vnější Prahy i odlišný charakter a intenzitu zástavby, aby bylo možné získané zkušenosti a postupy metodicky aplikovat na celé její území. Vzhledem k tomu, že část map byla k dispozici jen v rastrové formě (inženýrskogeologická mapa, hydrogeologická mapa), jejich využití bylo omezené.

Parametry pro hodnocení infiltrace

1. Znalost hloubky hladiny podzemní vody je zásadní, protože (společně s pórovitostí hornin) určuje velikost zásobního prostoru pro infiltrovanou vodu. Tento parametr je nezbytné v zájmovém území znát s přesností vyplývající z měřítka zpracování. Pro parametr platí úměra: čím hlouběji se nachází hladina podzemní vody, tím vyšší vhodnost území k infiltraci. Je většinou postačující vycházet z průměrné hloubky hladiny podzemní vody pod povrchem území. V některých územích s velkým rozkyvem hladiny (netýká se pilotních území vnější Prahy) podzemní vody (obvykle na rozvodnicích v územích s velkým sezonním kolísáním srážek) je však užitečná i znalost maximální úrovně hladiny, protože ta v určitých obdobích může významně snižovat objem zásobního prostoru.
2. Variabilnost srážek je důležitý parametr pro hodnocení infiltrace ve velkých územích s variabilní morfologií a nadmořskou výškou, protože množství srážek (potažmo efektivních srážek, tzn. srážek po odečtení výparu) primárně určuje velikost infiltrace do podzemní vody.

tags: #klimaticke #pomery #Holyne

Oblíbené příspěvky:

• Původ slova příroda
• Skládky odpadu Zdounky
• Třídění odpadu: Zaměřeno na červené koše
• Ekologický prodej telat
• Tipy pro výběr dřevěných kostek