Jednoduché tipy pro výrobu kompostu

Kompostování rozhodně není nějakou novinkou, která by se objevila v posledních letech s ekologickými hnutími. Na vesnicích, zahrádkách, ale i u našich babiček má tohle zužitkování organických zbytků své čestné místo odjakživa. Kompostování je skvělým způsobem, jak zužitkovat organické zbytky, zlepšit kvalitu půdy a zároveň přispět k ekologii. Jedná se přitom o jednoduchou metodu, se kterou může začít každý z nás.

Kompostování je přirozený proces rozkladu organických materiálů, při kterém mikroorganismy (bakterie, plísně, houby) přeměňují organické odpady, jako jsou zbytky jídla, tráva, listí nebo větvičky, na tmavou, sypkou hmotu zvanou kompost. Organický materiál se rozkládá pomocí mikroorganismů, které potřebují kyslík, vlhkost a vyvážený poměr dusíkatých a uhlíkatých materiálů.

Proč má smysl založit kompost na zahradě?

Založení kompostu na zahradě má smysl hned z několika důvodů. Kompost přeměňuje biologický odpad na cenný humus, který zlepšuje kvalitu půdy, šetří peníze za hnojiva, udržuje vláhu v půdě a podporuje půdní život. Díky tomu se zahrada stává úrodnější a zdravější bez potřeby chemických prostředků. Zároveň tím snižujete množství odpadu, který by jinak skončil na skládce. Vlastní kompostér je proto nejen ekologickým, ale i ekonomicky výhodným řešením. Podporuje udržitelný způsob hospodaření a přispívá k ochraně životního prostředí přímo na vaší zahradě.

Výběr kompostéru

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Velikost kompostéru

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Otevřený vs. uzavřený kompostér

V první řadě je potřeba zvolit, zda chcete kompost tvořit v uzavřeném či otevřeném systému. Otevřený systém představuje shromažďování organických zbytků na jednom místě, například na zahradě. Pro uzavřené kompostování pak potřebujete nějakou nádobu či silo. Pro domácí kompostování je ideální kompostovací nádoba, kompostovací silo nebo zásobník. Pokud nemáte zahradu, můžete využít také balkón.

Čtěte také: Jednoduchá kresba tužkou

Otevřený kompost

• Nevýhody:
• Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
• Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
• Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.

Uzavřený kompostér

• Výhody:
• Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
• Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
• Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.
• Nevýhody:
• Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu.
• Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat.
• Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

Kde by měl stát kompost?

Výběr místa je pro kompostér rozhodující. Nabízí se místo ve stínu nebo polostínu na rovné ploše.

• Polostín - přímé slunce může kompost nadměrně vysušovat, zatímco trvalý stín zpomaluje rozklad organického materiálu. Polostinné místo poskytuje optimální podmínky pro správný průběh kompostování.
• Dobře přístupné místo - kompost budete pravidelně doplňovat a čas od času promíchávat, proto je praktické, aby byl snadno dosažitelný.
• Na holé zemině - přímý kontakt se zemí umožní přístup žížalám a mikroorganismům, které urychlují rozklad. Zároveň se tak lépe odvádí přebytečná voda.
• Chráněno před větrem - větrná místa způsobují rychlé vysychání kompostu, což může zpomalit proces kompostování. Závětří pomáhá udržet optimální vlhkost.

V případě, že kompostujete na menším prostoru (např. balkon), využijte termokompostéry nebo uzavřené nádoby - kompostování zvládnete i ve městě.

Co patří do kompostu a co ne?

Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad.

Co se smí kompostovat

Do kompostu patří pouze organický odpad, který se přirozeně rozkládá a nepředstavuje riziko pro kvalitu vzniklého humusu. Vhodné jsou především zbytky z kuchyně a zahrady, které neobsahují tuky, chemikálie ani patogeny.

• Slupky a zbytky ovoce a zeleniny
• Kávová sedlina a čajové sáčky (bez plastů)
• Posekaná tráva a spadané listí
• Papírové utěrky, karton (nebarvený)

Co naopak nepatří

Naopak některé materiály mohou zpomalit kompostování, přilákat škůdce nebo znehodnotit výsledný kompost - těm je třeba se vyhnout. Důležité je tedy vědět, co do kompostu rozhodně ano a co raději nevhazovat.

Čtěte také: Jednoduché čištění odpadu

• Vařené zbytky jídel, maso, kosti
• Mastné a mléčné výrobky
• Chemicky ošetřený papír
• Řezané květiny s pesticidy

Jaké zvolit vrstvy kompostu?

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Správné vrstvení materiálu v kompostéru výrazně ovlivňuje rychlost a kvalitu rozkladu organického odpadu. Každá vrstva má svou specifickou funkci - od zajištění správného proudění vzduchu a odvodu přebytečné vody, až po přísun živin a podporu mikrobiálního života. Níže najdete doporučené složení jednotlivých vrstev:

Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Jak založit kompost krok za krokem

1. Zvolte správné místo - ideálně polostinné, chráněné před větrem a dobře přístupné.
2. Připravte základ z hrubšího materiálu - větve, štěpka.
3. Postupně vrstvěte bioodpad, listí, kávovou sedlinu apod.
4. Každou vrstvu prosypte trochou půdy nebo kompostu pro „očkování“.
5. Zalévejte při suchu - kompost má být vlhký jako vyždímaná houba.
6. Každý 1-2 měsíce promíchejte - provzdušnění urychluje rozklad.

Tipy pro péči o kompost

• Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
• Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou.
• Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Jak dlouho trvá výroba kompostu?

• V otevřené hromadě: cca 9-12 měsíců
• V termokompostéru: už za 3-6 měsíců

Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál.

Typické problémy s kompostem

• Přemokřený kompost - dusí mikroorganismy, vzniká zápach.
• Suchý kompost - rozklad se téměř zastaví.
• Příliš hutný materiál - bez větví se kompost dusí.
• Nevyvážený poměr uhlíku a dusíku - ideálně poměr 30:1 (hnědé a zelené složky).

Kompostování v zimě

I v zimě lze kompostovat - stačí zajistit izolaci kompostéru nebo přidávat urychlovač kompostování, který podpoří rozklad i při nižších teplotách. Čím větší kompost, tím lépe, protože silnější vrstvy dokáží směs lépe izolovat. Také dohlédněte na to, aby byl kompost stále přikrytý - u kompostérů je to samozřejmostí, pokud ale jdete cestou otevřeného kompostování, přikryjte hromadu plachtou, pytlovinou či fólií.

Vermikompostování

Už jste slyšeli o vermikompostování? Tento typ zpracování organických zbytků využívá žížaly, které rychle rozkládají organický odpad a vytvářejí kvalitní kompost. Právě díky rychlosti zpracování je vermikompostování vhodné do bytů, kde nemáte tolik prostoru pro uchovávání většího množství odpadu. Žížalám můžete dát do kompostéru prakticky vše, co vás napadne - slupky od ovoce, zeleniny, ale dokonce i rozdrcené skořápky z vajec nebo kávovou sedlinu.

Čtěte také: Vaření v přírodě

Shrnutí pro začínající kompostáře

Založení kompostu je snadné, finančně nenáročné a zároveň velmi přínosné pro vaši zahradu i životní prostředí. Namísto vyhazování biologického odpadu ho přeměníte na cenný humus - přírodní hnojivo plné živin, které zlepšuje kvalitu půdy a podporuje zdravý růst rostlin.

tags: #jednoduche #tipy #vyroba #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Sněhové a lavinové podmínky Krkonoš
• Služby pro čištění odpadů
• Služby pro čištění odpadů
• Nelegální obchod s ohroženými druhy
• Výletní lodě a emise