Svoz Odpadu v Praze: Inovace a Efektivita

15.04.2026

Praha neustále hledá způsoby, jak zlepšit systém nakládání s odpady. Od zavedení dynamického svozu až po multikomoditní sběr, cílem je zvýšit efektivitu, snížit náklady a podpořit recyklaci. Pojďme se podívat na některé klíčové aspekty tohoto úsilí.

Dynamický Svoz Sběrných Nádob na Sklo

Od února bude na území Prahy 11 spuštěn pilotní projekt dynamického svozu sběrných nádob na sklo. Do pilotního projektu dynamického svozu odpadu bude zahrnuto všech 216 nádob na sklo, které se na území Jižního Města nacházejí. Zaplněnost kontejnerů budou hlídat senzory, jejichž funkčnost a efektivitu bude magistrát ve spolupráci s Pražskými službami a Operátorem ICT testovat po dobu 18 měsíců. Svoz se tak nebude řídit harmonogramem, ale skutečnou zaplněností sběrných nádob.

V případě blížící se zaplněnosti si prostřednictvím senzoru skrze datovou platformu Golemio nádoba sama zažádá o svoz. Od nahlášení mají Pražské služby osm dní, aby provedly vývoz. Zajíždělo by se tak pouze pro zaplněné nádoby, nikoliv poloprázdné, jako je tomu dosud. Všechny zúčastněné subjekty pak vidí na kontrolním panelu, zda vše běží dle plánu.

„Kontrola naplněnosti nádob na sklo by měla umožnit ekonomické úspory, kdy se sníží frekvence svozů. Úřad MČ Praha 11 bude situaci rovněž sledovat, aby nedošlo k omezení možnosti odkládat sklo do vyhrazených kontejnerů,“ uvedl k tématu Michal Veselský, radní Prahy 11 pro školství a životní prostředí. Pilotní projekt startuje 1. února 2025 a potrvá do konce července 2026, následovat bude vyhodnocení. Cílem je v ideálním případě dynamický svoz zavést i v dalších městských částech, a to především u komodit, jako jsou sklo a kovy, pro které je typické pomalejší plnění sběrných nádob.

Multikomoditní Sběr Odpadů

V Praze se v průběhu minulého roku začaly objevovat nové žluté anebo černé kontejnery se žlutým víkem. Jde o takzvaný multikomoditní sběr, kdy jedna sběrná nádoba slouží ke sběru více druhů odpadů, v tomto případě plastů a nápojových kartonů, který byly dříve sbírány do oranžových popelnic. Jednou z těch hlavních je efektivnější využití místa na sběrných stanovištích.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Zvláště místo v “oranžových” kontejnerech, tedy v těch určených pro nápojové kartony, totiž někdy zůstávalo nevyužité a poloprázdné popelnice tak mohly na některých místech zbytečně překážet. Dalším významným pozitivem může být snížení nákladů na svoz odpadů. Multikomoditní sběr bývá zaváděn také proto, aby se dále podpořilo třídění a recyklace, a s tím i menší produkce směsného odpadu.

Původní plán byl takový, že do konce roku 2023 se ze všech žlutých kontejnerů na plast stanou takzvané “3v1” kontejnery, které budou sloužit jak ke sběru plastů, tak ke sběru nápojových kartonů a kovů. Z tohoto plánu však nakonec z různých důvodů sešlo, a v současné době se tak v ulicích Prahy potkáváme s kontejnery “2v1”, které propojují pouze sběr plastů a nápojových kartonů. Výměna “běžných” žlutých kontejnerů za multikomoditní se završila s koncem roku 2023, kdy byly tyto kontejnery rozmístěny do všech pražských městských částí.

Jedinou výjimkou je takzvaný domovní sběr, tedy kontejnery umístěné na dvorcích domů, v uzamykatelných stáních atd. Tyto kontejnery prošly kompletní, původně plánovanou proměnou, tedy jsou takzvaně "3v1" a můžete do nich vyhodit jak plastovou PETku a tetrapakovou krabici od džusu, tak plechovku od fazolí. Podle hlavního města Prahy to má především ten důvod, že kovy se narozdíl od nápojových kartonů daří dlouhodobě vybírat “čisté”, tedy bez “příměsí” (jiných, k recyklaci nevhodných materiálů), které by lidé do kontejneru nesprávně vhazovali. Sběr kovových odpadů se tím bohužel v hlavním městě stává méně efektivním, než by mohl být, a zvyšuje se tím bohužel i riziko nevhodné likvidace plechovek (“litteringu”), tedy například jejich pohazování v přírodě nebo ve veřejném prostoru. Přes jejich potenciál k opakovanému využití se bohužel stále setkáváme s tím, že plechovky končí ve velkém v koších na směsný odpad.

Tento problém umocňuje i nedostatečný počet a hustota kontejnerů určených specificky pro sběr kovu. Jejich množství se ale naštěstí rok od roku zvyšuje. V Praze je situace o to komplikovanější, že je zde obecně málo prostor vhodných k umisťování jakýchkoli kontejnerů, a každé ušetřené místo se tak počítá.

Klíčovým prvkem při zavádění multikomoditního sběru odpadů jsou i moderní technologie pro třídění odpadů, jako jsou automatizované třídicí linky. Ty umožňují rychlé a efektivní třídění výsledné směsi dvou či tří materiálů na jednotlivé komodity, což vede také k vyšší míře recyklace a snížení množství odpadu, který skončí na skládkách nebo ve spalovnách. Tam jsou totiž často zbytečně likvidovány suroviny, které by bylo jinak možné znovu použít.

Čtěte také: Plasty a znečištění oceánů: vizualizace

Webová Aplikace Moje Praha - Odpady

Prostřednictvím webové aplikace Moje Praha - Odpady mohou obyvatelé hlavního města získávat užitečné informace k třídění odpadu, nově pak jsou k dispozici další dvě funkcionality. Mapa velkoobjemových kontejnerů nově umožňuje uživatelům v aplikaci zjistit, kdy a kde přesně budou na území Prahy přistaveny velkoobjemové kontejnery, a to jak pro objemný odpad (VOK), tak i pro bioodpad (Bio VOK).

„V rámci této webové stránky bude možné u některých kontejnerů vidět i jejich online polohu - tedy jejich skutečné místo přistavení. Což velmi pomůže našim občanům, neboť občas se kontejnery nepodaří umístit na uvedenou lokaci, protože tam zaparkují auta - v tom případě, se pak kontejner umisťuje na nejbližší vhodné místo, které však nemusí být na první pohled viditelné a může být třeba za rohem,“ uvádí Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m.

„Uživatelé mají zároveň možnost ohodnotit místo a čas přistavení, dostatečnost kapacity i chování či ochotu obsluhy. Veškeré podněty, které zašlou prostřednictvím webu Moje Praha - Odpady, jsou automaticky předány do aplikace Změňte.to, odkud putují na příslušné městské části a pražský magistrát. Nyní funguje také mapa zobrazující městské sběrné dvory na území metropole, jejichž provoz je hrazen z rozpočtu hlavního města. Součástí jsou také grafy průměrné vytíženosti, což uživatelům umožní naplánovat si dobu, kdy je nejvhodnější do sběrného dvora vyrazit.

Webová aplikace Moje Praha - Odpady nabízí uživatelům informace k třídění odpadu v Praze od roku 2023. Kromě výše uvedených funkcí umí aplikace vyhledat nejbližší místa veřejně přístupných nádob na tříděný odpad, dále frekvence svozu včetně konkrétních plánovaných svozových dní, a zároveň umožňuje stanoviště ohodnotit.

Náklady na Nakládání s Odpady v Praze

Celkové náklady města na nakládání s odpady od občanů činily v roce 2020 cca 1,7 miliardy Kč, celkové příjmy pak 1,1 miliardy Kč. Největší část nákladů patří nakládání se směsným komunálním odpadem (v roce 2020 částka cca 999,8 mil. Kč hrazená převážně občany v rámci výběru poplatku za komunální odpad).

Čtěte také: Klimatické změny v Libereckém kraji

Jak je patrné z grafu výše, více jak polovinu nákladů na nakládání s odpady od občanů odkládaných na místa zajišťovaná Magistrátem hl. m. Prahy, tvoří náklady na zajištění sběru, svozu a využití či odstranění směsného komunálního odpadu. Dalších 30 % nákladů je potřeba na zajištění nakládání s odpady odloženými občany na stanovištích tříděného odpadu. Z ostatních nákladů je ještě významnější položkou financování 19 sběrných dvorů hl. m.

Tab.1: Produkce a nakládání s odpady od občanů [tis. t]