Řízení se podle přírody: Účast spolků v řízeních o ochraně přírody a krajiny

Ustanovení o účasti občanů (§ 70) na ochraně přírody a krajiny, především o právu občanských sdružení (podle současného občanského zákoníku spolků) účastnit se při splnění stanovených podmínek správních řízeních, patří k pilířům zákona o ochraně přírody a krajiny.

Spolek, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK), je oprávněn požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při kterých mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, musí být věcně a místně specifikována a je možné ji podávat opakovaně.

Správní orgán ovšem může spolek informovat o zahájení řízení pouhým zveřejněním informací na úřední desce, proto je dobré tuto úřední desku sledovat. Spolek se může zúčastnit správního řízení, pokud svou účast oznámí písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno. V takovém případě má postavení účastníka řízení.

Účast spolků ve vodoprávních řízeních

Obdobně, na základě ustanovení § 115 odst. 6 a 7 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, se může stát účastníkem vodoprávního řízení spolek, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, pokud požádá vodoprávní úřad o poskytování informací o zahajování těchto řízení a do osmi dnů od obdržení informace se do řízení přihlásí. Jedná se tedy o specifickou formu žádosti (dle jiného ustanovení, pouze pro řízení dle vodního zákona).

Je možné podat žádost jak podle § 70 ZOPK, tak dle § 115 zákona o vodách. Obdobně jako v žádosti podle zákona o ochraně přírody a krajiny, musí být žádost spolku „co do předmětu a místa řízení specifikována“. Spolek se může účastnit vodoprávního řízení, pokud má podanou žádost podle § 115 vodního zákona. I žádost podle § 70 ZOPK by však mohla být dostatečná, pokud mohou být dotčeny zájmy přírody a krajiny.

Čtěte také: Obvinění v souvislosti s nehodou autobusu

Domníváme se, že i ve vodoprávních řízeních mohou být dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny (např. krajinný ráz, obecná nebo zvláštní ochrana živočichů a rostlin apod.). V takovém případě má spolek- po splnění podmínek stanovených § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny - právo být informováno zahájení těchto řízení a právo se jich účastnit.

Účast spolků ve stavebních řízeních

Problematická je možnost účasti spolků ve stavebních řízeních ve věcech vodních děl. Vodní zákon totiž výslovně uvádí (§ 115 odst. 6 a 7), že se jich spolky účastnit nemohou. Jestliže máte na správním úřadě podanou žádost o informování o zahajovaných řízeních podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, je úřad povinen Vás informovat o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. (obdobně máte-li na vodoprávním úřadě podanou žádost podle § 115 vodního zákona).

Pokud se o zahájení řízení dozvíte, přestože Vás úřad neinformuje, můžete se do něj přihlásit a vystupovat jako účastník řízení. Na základě § 28 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je za účastníka řízení v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak.

Je-li občanské sdružení založeno teprve po zahájení správního řízení a podá-li žádost podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nelze mu upřít právo být účastníkem správního řízení. Občanské sdružení, které existuje v době, kdy je oznámeno nařízení veřejného ústního jednání (§ 87 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006), se může přihlásit za účastníka řízení.

Problémy s informováním spolků o zahájení řízení

Pro ekologické spolky, které podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“) podaly věcně a místně specifikovanou žádost o informování o zahajovaných řízeních, má samozřejmě zásadní význam, zda je ve většině případů musí správní orgány informovat o zahájení řízení adresným doručením, nebo tak „podle své úvahy“ mohou činit pouze zveřejněním na úřední desce.

Čtěte také: Citybus: Rozměry a pracoviště řidiče

Poslední věta § 70 odst. 3 ZOPK byla zpočátku opravdu mnohými chápána tak, že zveřejnění informace o zahájení řízení na úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup je rovnocenný, alternativní způsob informování spolků, mezi nímž a adresným doručením informace může orgán ochrany přírody (příp. jiný správní orgán) volit podle své úvahy. Tento výklad měl od počátku logické trhliny, protože jaký by byl význam každoročně podávané žádosti spolku podle § 70 odst. 2 ZOPK, když „všichni, kdo mají zájem“, by byli ve stejné pozici, tj.

Jak nyní výstižně uvedl Krajský soud v Plzni v rozsudku citovaném v úvodu tohoto článku, „pokud by se bylo možné spolehnout na dobrou vůli samotných správních orgánů, že své postupy budou regulovat samostatně a v co nejlepším zájmu věci, nebylo by nutno postup správních orgánů nakonec vůbec normovat“ (bod 94).

Jednoznačný výklad poslední věty § 70 odst. 3 ZOPK podal Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 23. 10. 2013, č. j. 6 As 38/2013-235. Jak uvedl, „ustanovení § 70 nezakládá samo o sobě oprávnění pro správní orgán, aby ekologickému spolku doručoval oznámení o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, resp. aby libovolně volil mezi individuálním doručením jeho písemného vyhotovení nebo doručením veřejnou vyhláškou, jako by šlo o rovnocenné alternativy na výběr. Toto ustanovení pouze pro oba způsoby doručování upřesňuje, který den se považuje za den sdělení informace o zahájení řízení.

Možnost doručovat takové oznámení veřejnou vyhláškou se musí pro dané řízení opírat o jiný právní předpis (např. § 87 odst. 1 věta druhá stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012, nebo § 144 odst. 2 správního řádu).“ Nejvyšší správní soud tedy vysvětlil, že zákon o ochraně přírody a krajiny neřeší, jakým způsobem má být v tom kterém konkrétním případě informace o zahájení řízení spolku doručována. Určuje pouze okamžik (den) doručení u jednotlivých způsobů doručení (adresné doručení x doručování veřejnou vyhláškou), které náš právní řád zná.

Zdravý rozum napoví, že nestanoví-li právní předpis z nějakého legitimního důvodu, že informace může být svým příjemcům sdělována pouze na úřední desce, musí jím být doručováno adresně, tedy způsobem, který jim poskytuje podstatně větší míru jistoty a komfortu. Takovým rozumným důvodem pro doručování účastníkům řízení či spolkům jako potenciálním účastníkům řízení (pokud se do 8 dnů od doručení informace do řízení přihlásí) veřejnou vyhláškou může být např. velký počet účastníků, tj.

Čtěte také: Vario LF v MHD

Ratio rozsudků Nejvyššího správního soudu z roku 2013 i 2020 tedy spočívá v tom, že v určitých případech může dojít k tomu, že roli informace o zahájení řízení ve smyslu § 70 odst. 3 ZOPK (tedy informace spolkům s žádostí o informování podle § 70 odst. 2) bude plnit oznámení o zahájení řízení doručované (účastníkům) veřejnou vyhláškou v souladu s obecnými či zvláštními právními předpisy upravujícími dané správní řízení (bod 98.).

Možnost doručování oznámení o zahájení řízení neprivilegovaným účastníkům veřejnou vyhláškou v praxi nastává, jak známo, především v řízeních podle stavebního zákona. Není ovšem pravda, že by se tato řízení spolků po novele § 70 odst. 3 provedené zákonem č. 225/2017 Sb. Především však Ministerstvo životního prostředí vyložilo, že rozhoduje-li stavební úřad o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 6 a/nebo o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 6 na základě závazného stanoviska orgánu ochrany přírody, tj. rozhoduje-li na základě pravomoci založené zákonem o ochraně přírody a krajiny o zásazích do zájmů chráněných tímto zákonem, pak také příslušné řízení, v němž je takové rozhodnutí vydáváno, musí být vedeno podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

V souladu s tím musí být zachováno právo ekologických spolků účastnit se řízení vedených stavebním úřadem v rozsahu řešení otázek dotýkajících se ochrany přírody a krajiny, tj. Jak soud uvedl, „mezi adresným (individuálním) doručením oznámení, tedy doručením jeho písemného vyhotovení, a jeho doručením vyvěšením na úřední desce je evidentní rozdíl. Ten po věcné stránce tkví v tom, že individualizované oznámení o zahájení řízení poskytuje svému adresátu podstatně větší míru právní jistoty a procesního komfortu, neboť se o zahájení správního řízení dozví bez další své aktivity (učiněné nad rámec podání žádosti podle § 70 odst. 2 ZOPK), jmenovitě bez nutnosti kontrolovat v pravidelných intervalech úřední desky příslušných správních orgánů.

Judikatura správních soudů

Z judikatury správních soudů od roku 2013 do současnosti jasně vyplývá, že orgány ochrany přírody jsou v naprosté většině případů povinny informovat spolky s žádostí podle § 70 odst. 2 ZOPK adresným doručením informace o zahájení řízení. Pro správní orgány by samozřejmě bylo snazší zveřejňování informací o zahájených řízeních (a o zamýšlených zásazích) na úřední desce, tedy právní úprava obdobná informování o navazujících řízeních podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Na pozadí dlouholetého porušování práv spolků některými orgány ochrany přírody, resp. vedení řady soudních sporů (ze strany správních orgánů za veřejné peníze) o podmínkách účasti spolků v řízeních nelze nevidět názorový střet o význam účasti angažované veřejnosti na ochraně přírody a krajiny, resp. životního prostředí vůbec.

Nejen většinové veřejné mínění, ale bohužel i nezanedbatelná část „profesionálních ochranářů“ vnímá ekologické spolky spíše negativně. Považuji to za hluboký omyl, jak z hlediska ideového („občanská sdružení (spolky) jsou významným a navýsost demokratickým prvkem občanské společnosti“10), tak praktického.

Účast veřejnosti na rozhodování ve věcech ochrany přírody a krajiny je jeden z důležitých prostředků naplnění práva na příznivé životní prostředí zakotvené v Listině základních práv a svobod a koresponduje s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (tzv. Aarhuská úmluva).

Spolkům, jejichž předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny, náleží podle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (tj. ve znění účinném od 1. 1. 2018), postavení účastníka řízení o umístění stavby vedeného podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jestliže v něm má být vydáno povolení ke kácení dřevin (podle § 8 odst. 6 zákona o ochraně přírody a krajiny) nebo výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů (podle § 56 odst. 6 zákona o ochraně přírody a krajiny).

ZOPK nestanoví pro žádost spolků dle § 70 odst. 2 ZOPK žádné formální náležitosti. Žádost však musí být věcně a místně specifikována, tedy by z ní mělo být zřejmé, o která řízení a zásahy se spolek zajímá a jak rozsáhlého území v rámci územní působnosti správního orgánu se týkají. Žádost je podáním ve smyslu § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a proto by z ní mělo být patrné, kdo ji činí, které věci se týká a co se jí navrhuje (tj. IČO a adresu sídla, příp. kontaktní údaje).

Pokud je řízení o správním deliktu prvním správním řízením, jehož předmětem je posouzení otázky protiprávnosti, resp. zakázanosti určité činnosti, je předmětem tohoto správního řízení otázka, která může být - a v případě zjištěné protiprávnosti i má být - posouzena v řízení o povolení výjimek ze zákazů (§ 43 a § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny). Závěr v řízení o správním deliktu o tom, zda je určitá činnost zákonem zakázána, má tak přímý vliv na to, jestli v takové činnosti může osoba, která se měla deliktu dopustit (nebo další osoby) bez příslušných povolení pokračovat nebo ji bez povolení v budoucnu opakovat, tedy aniž by muselo být řízení o povolení výjimek vedeno.

Současně posouzení zakázanosti určité činnosti poprvé v řízení o správním deliktu do značné míry předurčuje, resp. má přímý vliv na to, zda bude v navazujícím správním řízení uložena povinnost navrátit zasaženou přírodu do původního stavu nebo provést přiměřená náhradní opatření k nápravě. Nález Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 1685/17.

tags: #řízení #se #podle #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná móda a Zara
• Efektivní neutralizace zápachu
• Koeficient ekologické stability
• Vysoké Mýto a kvalita ovzduší
• Druhy radioaktivních odpadů