Recyklace oblečení Zara a udržitelná móda

V reakci na pomíjivou a levnou módu gigantů H&M a Zara recyklují berlínští návrháři použité šatstvo v přesvědčení, že takové využití odpadu lze uplatnit u pr^et-`a-porter. Píše o tom agentura AFP.

Berlínští tvůrci se specializovali na zhodnocení textilního odpadu, z něhož vyrábí oděvy vysoké kvality. Z "modráků" a montérských kalhot, které by se jinak spálily, vyrábí nové šaty na míru, které nakupují zákazníci bažící po neotřelé eleganci.

Jeho počínání lze označit za součást trendu boje proti plýtvání a nadbytečnému konzumu. Tito návrháři v podstatě nevynalezli nic nového.

"Moje matka a babička šily z úsporných důvodů nové sukně z kusů starých šatů nebo kabátů," říká italská návrhářka Carla Cixiová, která žije pět let v Berlíně. "Ale dnes? Lidé šaty vyhodí, když chybí jeden knoflík nebo se rozbije zip," přidává se Cecilia Palmerová.

Každoročně totiž v popelnicích skončí tuny šatstva. Tito designéři bouří proti "hadrům na výhoz".

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

"Co dělají některé značky, je skandální. Prodávají šaty, které zákazník vezme jen dvakrát nebo třikrát na sebe, protože pak už jsou vyšlé z módy," prohlašuje Carla Cixiová, jejíž háčkované kreace vyžadují hodiny práce.

"Když jdete nakupovat do H&M, je to jako kdybyste se šli do fast foodu nacpat hamburgery. Cítíte se pak nedobře," tvrdí Daniel Kroh, podle něhož tyto oděvy "nemají duši".

Od Atén až na sever Norska nosí evropská mládež tytéž jean's slim, které se v milionech exemplářích vyrábějí v Bangladéši nebo Kambodži a prodávají se za ceny, jimž nedokáže nikdo konkurovat. "Taková móda se líbí všem, ale nakonec pak všichni vypadají stejně," konstatuje Carla Cixiová.

Daniel Kroh ke každému oděvu, který vyrobí, přidává leták informující o tom, z čeho byl oděv vyroben. Eugenie Schmidtová a Mariko Takahašiová, které vytvořily vlastní značku recyklovaných oděvů, vyrábějí šaty a kalhoty v ateliéru v srdci bývalého východního Berlína. Velká část jejich recyklovaných oděvů pochází ze značek jako jsou H&M a Zara.

Jen vesta může snadno stát více než 400 eur (přes 10.000 Kč). Tito návrháři přiznávají, že zatím zaujímají jen velmi malou část trhu. Pranýřují cenovou politiku některých značek, které někdy prodávají tričko za pouhých pět eur (asi 80 Kč).

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Irský řetězec Primark, nováček v módě "na jedno použití", přitahuje při každém otevření obchodu v Evropě bez jakékoli reklamy desetitisíce lidí díky svým nízkým cenám. V Berlíně i jinde vycházejí z takových obchodů dámy obtížené igelitovými taškami.

Hnacím motorem současného módního průmyslu je tzv. fast fashion, tedy rychlá móda, která jde ruku v ruce se stále se zvyšujícím konzumem společnosti. Jejím cílem je vyvolat ve spotřebiteli pocit, že jeho oblečení již vyšlo z módy a tím pádem si potřebuje rychle nakoupit nové (jedná se o tzv.

Móda dnes tedy funguje na principu „vezmi materiál, vyrob produkt a vyhoď ho“. Tento model je životaschopný především díky odsouvání výroby do rozvojových zemí a vykořisťování tamních dělníků, kterým je vyplácena mzda hluboko pod existenčním minimem.

Jedním z prvních průkopníků fast fashion byla v 80. letech společnost Zara. Celý proces od výroby až po vystavení oblečení se jí podařilo zkrátit z běžného půl roku na pouhé dva, maximálně tři týdny, a jen za rok 2015 tak byla její mateřská společnost Inditex schopna vyprodukovat téměř 1,2 miliardy oděvů a doplňků.

Právě kvůli neustále nové nabídce a příliš nízkým cenám se stal z oblečení obyčejný kus textilu, kterého si dnes spotřebitel často neváží. Vždyť obléct si tričko jen několikrát za rok a poté ho vyhodit není pro mnohé nic neobvyklého.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Událostí, která diskuzi nad problémy fast fashion významně rozproudila, bylo proto až zřícení Rana Plazy, textilní továrny v Bangladéši, které zabilo v roce 2013 přes 1100 dělníků pracujících pro módní řetězce jako je Zara, H&M či C&A.

Během posledních let si proto módní marketing oblíbil výrazy jako „eco-friendly,“ „udržitelný“ či „bio“ a výrazně se zaměřil na zodpovědné spotřebitele.

Značkou, která se profiluje jako udržitelná ze všech módních řetězců nejvýrazněji, je švédská společnost H&M. O společensky uvědomělejší spotřebitele se začala zajímat jako jedna z prvních a v roce 2011 uvedla na trh první „Conscious collection,“ která je dnes alespoň z 50 % vyrobena z organické bavlny, recyklovaného polyesteru či Tencelu (Tencel neboli lyocell je tkanina vyrobená ze dřeva ze šetrně obhospodařovaných lesů pozn.

Minulý rok navázala na tradici udržitelných kolekcí i společnost Zara. Její kolekce zvaná „Join Life“ je vyrobena z organické bavlny, recyklované vlny či Tencelu a i samotný proces výroby je k životnímu prostředí šetrnější.

Ve vybraných obchodech H&M či Zary jsou rozmístěny recyklační boxy, do kterých lze odložit staré oblečení. Tímto se módní řetězce snaží tzv. První výraznou kampaň na podporu recyklace uvedla minulý rok společnost H&M. Jejich World Recycle Week vyzýval zákazníky, aby do prodejen H&M odnesli své nechtěné oblečení.

Recyklace je zcela nepochybně důležitá věc. Pokud se jí však využívá k prohloubení vlastního zisku a podnícení nákupu dalšího jednorázového oblečení, postupně se vytrácí ta „udržitelná pointa“.

Odůvodnění, že je třeba spotřebitele k darování starých oděvů motivovat, by bylo v pořádku v případě, že by H&M bylo schopno získané oblečení skutečně využít. Žurnalistka Lucy Siegle však poukázala na to, že využít 1 000 tun oblečení by H&M trvalo celých 12 let. Kristen Brodde z organizace Greenpeace pak nazvala kampaň „týdnem iluzí,“ neboť jako recyklovaná vlákna mohlo být znovu použito pouhé 1 % shromážděného oblečení.

I když cesta módních řetězců k udržitelnosti působí mnohdy neupřímně a prospěchářsky, stále se jedná alespoň o malý krok dopředu. A i ten se přece počítá. Navíc společnosti rozměrů Manga či Zary mají vzhledem ke svému dosahu obrovský potenciál docílit opravdové změny.

Pokud by se někdy stal z udržitelného způsobu života mainstream, módní řetězce by na tom teoreticky mohly mít výrazný podíl. I přesto všechno je však důležité nezapomínat na skutečnost, že nebýt fast fashion, nepotřebovali bychom dnes tak nutně udržitelná řešení.

V rámci našeho sociálního a environmentálního závazku vám chceme pomoci prodloužit životnost vašich oděvů. Za tímto účelem jsme připravili program darování použitého oblečeníVe spolupráci s místními neziskovými organizacemi získáváme zpět oděvy, které se již nepoužívají, a dáváme jim druhý život.

Věděli jste, že z vesmíru můžete vidět obrovskou kupu oblečení, která je výsledkem vyhazování neprodaného oblečení fast fashion značek? Toto nejsušší místo na světě je jen dalším hrůzným obrazem dopadů tzv. fast fashion.

Co je to Fast Fashion?

Dávno před trendem rychlé módy existovaly v módním průmyslu většinou dvě kolekce - jarní/letní a podzimní/zimní. Návrháři měli před sebou nelehký úkol. V horizontu přibližně devíti měsíců museli vytvořit návrh designu, vybrat kvalitní látky, zjistit proporce pro různé velikosti a následně zadat zakázku firmě, která design vytvoří. To byl také důvod, proč se tak moc dbalo na kvalitní materiály a precizní práci, která zajišťovala dlouhou životnost oděvu.

O něco později přichází na scénu dnes již velice známý řetězec Zara, který odstartoval trend fast fashion, a to tím, že tvrdil, že zdlouhavou práci návrhářů dokáže zkrátit až na 15 dní!

Později se k tomuto „trendu“ přidali i značky jako je Forever 21 a H&M. Ty přinášely nejnovější módní trendy přímo z mola módních přehlídek, a to skrze spolupráci s návrháři luxusních značek (např. Výsledkem byly finančně dostupné módní trendy.

Možnost přesunout celý proces výroby do Asie či zemí třetího světa urychlil nejen celý proces výroby oblečení, ale také započal vykořisťování lidí žijících na pokraji chudoby. Spousta těchto zaměstnanců pracuje 11, 12 až 13 hodin denně, 7 dní v týdnu bez nároku na proplacení přesčasů, příspěvek na sociální pojištění, nebo co víc, spousta z nich nikdy nepodepsala pracovní smlouvu.

Ekologická stránka fast fashion není o nic příznivější. Známé číslo 10 % představuje to, jak moc velkou zátěží módní průmysl je pro naši planetu - z hlediska emisí se jedná o třetího největšího znečišťovatele životního prostředí.

Důvody, proč se vyhnout Fast Fashion

Pokud jste dočetli až sem, možná vám začalo vrtat hlavou, že tady něco nehraje. Že něco s tou rychlou módou není v pořádku…Není! Věděli jste, že na výrobu jednoho trička se použije až 2700 litrů vody? To je zásoba pitné vody pro jednoho člověka na 2,5 roku!

Pamatujete si na tu obří hromadu oblečení v poušti Atacama? Je tvořena především oblečením ze syntetických materiálů, které se budou rozkládat dalších několik století nebo se nerozloží vůbec. A protože i poušť má své limity, místní lidé jednou za čas zapalují vyhozené oblečení.

Z celkového počtu vyprodukovaného oblečení tvoří syntetické materiály 70 %! Celosvětově zaměstnává módní průmysl až 430 milionů lidí! Většina těchto pracovníků pochází z Asie, kde dochází nejčastěji k porušování práva na minimální mzdu a placení přesčasů.

Mnoho firem využívá totiž toho, že lidé, kteří potřebují uživit sebe i svou rodinu nemají moc na výběr a jsou proto ochotní podstoupit vysoká bezpečnostní rizika plynoucí z tohoto zaměstnání. Často jsou děti nuceny odejít ze školy a jít pracovat do těchto továren či sweatshopů, kde vydělávají na živobytí celé své rodiny. Kolikrát i za směšnou částku 0,20 eur na hodinu. Nehledě na to, že tyto děti pracují v nehumánních podmínkách těžkých i pro dospělého člověka. Kolikrát se kvůli chudobě dostanou i do problémů s návykovými látkami.

Značky jako Shein, Temu či Aliexpress představují jednu z novodobých hrozeb, a to jako ekologickou, tak i etickou a v současnosti i zdravotní! Hlavními konzumenty těchto značek jsou Evropa, Amerika, Austrálie i Blízký východ a další. Prezentují se přibližně ve 150 zemích po celém světě. To, že se jedná o ultra fast fashion značky není nutné nijak zmiňovat. Nekvalitní materiály a produkty za nízké ceny a s tím spojené neetické pracovní podmínky jsou jejich hlavní doménou.

V loňském roce proběhlo několik testování produktů z Temu, Sheinu i Alieexpresu. Výsledky byly alarmující! Testování, které proběhlo v loňském listopadu, bylo podrobeno 26 produktů dětského zimního oblečení.

Pamatujete, že v 80. a 90. letech existovaly pouze dvě módní kolekce ročně? Zároveň však byla zaručena i kvalita daného kousku, protože návrhář si dal práci s tím, aby pro daný produkt vybral co nejkvalitnější látku. Tehdy se ještě nevytvářely žádné textilní směsí z polyesteru či akrylu nebo nylonu.

Tak například věděli jste, že v džínech nemá elastan co dělat? Možná se na nějakou dobu přizpůsobí vašemu tělu, ale protože se s každým praním elastická vlákna lámou, jste nuceni džíny přát častěji a tudíž se vám i dříve opotřebují. A tak jdete a koupíte si další a další a další.

Schválně. Zkuste prohledat v šatníku vašich rodičů nebo prarodičů nějaký kousek, který už mají fakt dlouho a porovnejte jeho komponenty s kouskem z obchodu s fast fashion módou. Zjistíte, že ubyly i kvalitní doplňky na oděvech. Levné zipy, které se zničí po pár zapnutích, plastové knoflíky, které postupně odpadávají, nebo minimum kapes či druků, které je zdobí.

Bohužel, věci jen tak o sobě nezmizí. Samozřejmě, to že staré tričko nepatří do směsného odpadu víme (snad) všichni. Celosvětově je vytvořeno každý rok 92 milionů tun textilního odpadu.

Falešná představa, že můžeme nošené věci recyklovat donekonečna (a třeba je i darovat na charitu), v nás však posiluje dobrý pocit ze sebe samých a že jsme udělali něco dobrého pro přírodu i ostatní. Na planetě už je teď dostatek oblečení pro všechny. Ale stále se vyrábí další a další.

PFAS Látky - Věčné Chemikálie

Sdružení Arnika namátkou nakoupilo 10 dětských outdoorových bund od českých výrobců, které bude v následujících měsících analyzovat na přítomnost PFAS látek. Následně oblečení vypere a nechá analyzovat také vodu z pračky, do které se tyto látky během praní mohou uvolňovat.

“Ačkoli použití PFAS látek dodává outdoorovému oblečení a obuvi skvělé vlastnosti jako jsou voděodolnost a vodoodpudivost, jejich vliv na zdraví lidí je devastující. Najdeme je po celé planetě včetně těžko dostupných vysokohorských jezer či Antarktidy.

PFAS nebo také perfluorované či perfluoralkylické sloučeniny jsou perzistentní látky s nesmírně pevnou vazbou uhlík-fluor (C-F), která se v přírodě v podstatě nerozkládá, případně jde o proces trvající několik staletí. Pávě proto se jim také říká věčné chemikálie = Forever Chemicals. Patří mezi látky, které přinášejí mnohá zdravotní rizika. Jedná se totiž o tzv. endokrinní disruptory, které negativně působí na hormony štítné žlázy, čímž ovlivňují zdravý vývoj dětí.

Nedávný průzkum profesora Tomáše Cajthamla dokonce ukázal zvýšené koncentrace velmi toxického zástupce PFAS látek = perfluorooktansulfonátu (PFOS) v rybách odlovených ve Vltavě a Labi či v čistírenských kalech velkých českých měst. V důsledku dlouhodobého a nadměrného využívání této látky a její minimální schopnosti se v přírodě rozkládat, ji najdeme téměř všude.

“Ačkoli je tato látka zakázána již od roku 2009, stále je to převažující kontaminant ze skupiny PFAS látek. Přestože v čistírenských kalech najdeme již i náhrady PFOS, jako jsou perfluorované látky s krátkým řetězcem (včetně např. GenX), stále se jedná o nebezpečné látky ovlivňující zdravý vývoj dětí, a dokonce i nenarozeného plodu v těle matky,” doplňuje prof. Cajthaml, ředitele Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK.

Členské státy Evropské Unie - Dánsko, Německo, Nizozemí, Švédsko a Norsko připravují rozsáhlý legislativní návrh, jak omezit celou skupinu těchto látek v textiliích, potravinových obalech a nádobí, hasicích pěnách či kosmetice, který bude publikován pravděpodobně ke konci roku 2022. Naráží však na velký odpor chemického průmyslu, který se přirozeně brání omezení celého odvětví fluorové chemie.

Alternativy k Fast Fashion

Alternativou k fast fashion je především zaměření se na nadčasové a kvalitní kousky, které vydrží roky a nepodléhají rychle se měnícím trendům. Investice do dobře ušitého oblečení z přírodních materiálů, jako je bavlna, len nebo vlna, nejen šetří peníze v dlouhodobém horizontu, ale také snižuje množství odpadu.

Další možností jsou swapy, second handy a upcyklace oblečení. Výměny oblečení (swapy) umožňují získat nové kousky výměnou za ty, které už nenosíme, a přitom nezatěžovat planetu. Second handy (například náš oblíbeny online Vinted) nabízejí unikátní a často kvalitnější oblečení za zlomek ceny nového.

Pokud byste chtěli zvolit možnost podpořit některou z udržitelných značek, v současné době již existuje široký výběr.

tags: #recyklace #odevu #zara

Oblíbené příspěvky:

• Cíle klimatické strategie EU
• Bioodpad v Kolíně – co se mění?
• Otrava řeky Bečvy: Kyanid
• Informace o svozu odpadu
• Hlášení počtu včelstev