Jeřáb ptačí: Stanoviště, charakteristika a využití

Rod jeřáb (Sorbus) se řadí do řádu růžotvaré (Rosales), čeledi růžovité (Rosaceae) a zahrnuje asi 150 druhů rostoucích v mírném pásmu severní polokoule. Nejznámější je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.), jinak také jeřáb obecný nebo jen jeřabina.

Podzimní dny jsou prozářené barvami zrajícího listí a také různými plody. Zářivé jsou i plody jeřabin. Poddruhy jsou například jeřáb ptačí pravý a olysalý. Jejich plody milují ptáci, pro nás jsou ale příliš trpké. Kultivarem je jeřáb sladkoplodý moravský (Sorbus aucuparia subsp. moravica) pocházející z okolí severomoravské obce Ostružná. Ten plodí chutné sladkokyselé, jen málo trpké jeřabiny.

Rozšíření a stanoviště

Jeřáby jsou rozšířené po celé Evropě, s výjimkou nejižnějších oblastí, rostou v Asii, najdete je i v Americe. Jeřáb ptačí u nás roste hojně, téměř ve všech oblastech. Jsou velmi tolerantní a tak je najdete na vlhkých i suchých místech, obvykle chudších a kyselých půdách. V přírodě se běžně vyskytuje u horských potoků nebo ve vlhkých pahorkatinách. Snáší i poměrně kyselé půdy.

Popis

Jeřáb ptačí dorůstá výšky až 15 metrů. Jeřáb obecný je opadavý, rychle rostoucí strom, dorůstající délky do 15 m. Jeho dřevo není příliš kvalitní.

Střídavé, řapíkaté, lichozpeřené listy se skládají z devíti až dvaceti přisedlých, podlouhle kopinatých lístků. Ty jsou lysé, na okraji pilovité a při bázi asymetrické. Listy jsou dlouhé 2-5 cm. Od jara zdobí zahradu lichozpeřené listy, které jsou na jaře svěže zelené a na podzim se barví do teplých žlutých a oranžových tónů.

Čtěte také: Změny v Chování Jeřábů

Oboupohlavní květy vyrůstají v bohatých vrcholících. Bílé nebo slabě nažloutlé květy rozkvétají od května do června. Koncem jara se objevují husté laty drobných bílých květů, které lákají množství opylovačů a nádherně oživí každé přírodní zákoutí. Kvete od května do června.

Plody jeřábu jsou malvice. Jeho plody jsou drobné, kulovité, trpké, mají oranžovočervenou barvu a dozrávají koncem léta. Plody jsou velké do 1cm, kulovité, červené, v latnatých chocholících, jsou velmi bohaté na vitamin C a pektin.

Kulturní význam a léčivé účinky

Jeřáb byl posvátnou rostlinou pro mnoho kultur. Byl zaslíben keltskému bohu světla Lughovi, velšské Ceridwen, norskému bohu hromu, deště, nebe a plodnosti nebe Thorovi či starogermánskému bohu hromu Donarovi. Druidové získávali z kůry jeřábu červenou barvu pro svá obřadní roucha. V mnoha částech Evropy se jeřáby vyskytují v okolí míst středověkého osídlení. Přisuzovala se jim magická moc, chránily před škodlivými vlivy. Z plodů se dělaly náhrdelníky či amulety, malé kousky se všívaly do oděvu nebo vkládaly do kapes. Větvičky upevněné do uzdy nebo zapletené v biči měly udržet v klidu neklidné koně, zastrčené za obojky psů měly zase zajistit, aby psi běželi rychleji.

Jeřáb byl využíván také jako léčivá rostlina. V herbáři Johna Geparda z roku 1597 se uvádí: Listy vařené ve víně jsou dobré na bolesti v bocích a problémy s nadýmáním a vodnatelností. J. Evans v Tour of North Wales (Cesta po severním Walesu) z roku 1798 uvádí výrobu kvašeného nápoje z plodů jeřábu ptačího. Pravděpodobně v roce 1820, v oblasti obce Ostružná na severní Moravě z nouze utrhli hladoví pastevci ovcí pár zralých jeřabin, což vedlo k objevu jeřábu sladkoplodého moravského.

V současném léčitelství se plodům jeřábu přisuzují projímavé a močopudné účinky, podporují vylučování žluče a činnost střev, používají se jako antirevmatikum, dále jako prevence osteoporózy. Uvádí se, že se osvědčily při zánětech horních cest dýchacích. Mohou být užitečné při poruchách činnosti štítné žlázy i při potížích s krevním tlakem. Dokážou ztlumit horečku i čistit krev. Používají se ve formě macerátu, odvaru nebo sirupu. Květy jeřábu údajně pomáhají při některých druzích ekzémů či při nedostatku ženských pohlavních hormonů. Podobně tinktura z pupenů může pomoct při potížích s menstruací, neplodností nebo při problémech v klimakteriu.

Čtěte také: Obnova populace jeřábu popelavého v ČR

Využití v kuchyni

Jeřabiny nalezly uplatnění i v kuchyni - používají se k přípravě sirupů, kompotů, džemů, marmelád, želé, moštu, likérů i vína. Z jeřabin se vyrábí zavařenina téměř podobná marmeládě. Připravují se znich i kompoty a sirupy, které se používají k dochucení jablečných pokrmů. Dalším využitím jeřabin jsou kvasné a lihové nápoje nebo sušené plody.

V kompotech i marmeládách se jeřabiny hodí do směsi s hruškami i jablky nebo s bezinkami. Jeřabiny jsou vhodné k dochucení pečeného hovězího masa nebo zvěřiny, zejména pernaté, a králíka. Používají se i do omáček. Čerstvé plody jeřábu se zpravidla konzumovat nedoporučuje.

Další využití

Dřevo jeřábu je poměrně tvrdé a ohebné, užívá se například k výrobě holí, násad, dýhy nebo hudebních nástrojů. Pokud máte malé děti, jistě si rády z červených jeřabin navlečou korálky.

Pěstování jeřábu ptačího

Jeřáb je nenáročný, preferuje vlhké půdy, dobře poroste i v chudších, písčitých nebo kamenitých, mírně kyselých půdách. Je plně mrazuvzdorný, dost často se vyskytuje v horách jako strom roubící silnice a cesty. Vyžaduje slunné až polostinné stanoviště, kde dobře vynikne tvar koruny i podzimní barvy listů. Nejlépe prospívá v propustné, mírně kyselé až neutrální půdě, ale snese i chudší a kamenitější místa. Po zakořenění snáší krátkodobé sucho, přesto v prvních letech ocení občasnou zálivku v horkých dnech.

Rozmnožuje se semeny. Zralá semena se na podzim vysévají přímo na venkovní stanoviště.

Čtěte také: Přečtěte si více o jeřábu lesním

Sklizeň a zpracování plodů

Plody jsou bohaté na vitamin C, obsahují také karoteny, cukry, organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou a citronovou), pektinové látky, třísloviny, antokyany i flavonoidy. Zralé plody se sbírají koncem srpna a v září. Malvičky musí být opravdu vyzrálé, poznat to můžeme podle toho, že začnou měknout. Odkládaný sběr ale může znamenat, že místo nás sklidí jeřabiny ptáci. Sbíráme jen zdravé plody, často bývají napadeny plísní. Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci.

Jeřáb a zvířata

Plody jeřábu jsou potravou lesní zvěře a ptáků. Jeřabiny chutnají zejména slepicím. Trpká chuť jim nevadí a nevybírají si mezi trpkými plody jeřábu ptačího a jeřábu sladkoplodého. Zpestřením krmné dávky mohou být na podzim, v zimních měsících jsou vítaným zdrojem vitaminů. V zimních měsících můžou být jeřabiny zavěšené na pletivo zdrojem „zábavy“. Pamatujte ale - jeřabiny mohou být jen doplněním krmné dávky. S jejich množstvím to nepřehánějte. I do výběhů je dobré zasázet stromy a keře různých druhů.

Jeřáb ptačí na zahradě

Patří k našim původním dřevinám, jsou všude kolem nás, ale málokdy najdeme jeřáb ptačí na zahradě. Jeřáb ptačí na zahradě udělá radost nejen vám, ale i přátelům z ptačí říše, protože jeho plody, známé jeřabiny, jsou snad nejoblíbenější potravou mnoha malých opeřenců. A jeho květy zase milují nenahraditelné hmyzí pomocnice včely. Jako dřeviny patří jeřáby mezi nenáročné, přizpůsobivé a „pionýrské“ druhy, protože pomáhají zazelenit místa, kde doposud téměř nic nerostlo. Nejznámější zástupce rodiny stromů jeřábů je právě jeřáb ptačí, a to jak ten divoký, tak jeho vyšlechtěná verze s přídomkem sladkoplodý. Odlišíte je od sebe poměrně snadno: vyšlechtěný jeřáb má na rozdíl od svého divokého bratříčka listy zubaté jen do půlky.

V našich podmínkách jeřáb ptačí na zahradě zvládne i horské klima a sluší mu okrasná role v městských i venkovských stromořadích a alejích stejně jako solitérní stanoviště, která mohou být slunná i polostinná. Není náročný ani na půdu, ale dává přednost té dobře propustné. Existují rovněž keřové odrůdy, které se hodí do živých plotů.

tags: #jeráb #ptáci #stanoviště

Oblíbené příspěvky:

• Učitelka a její dítě na škole v přírodě
• Udržitelné kelímky
• Dopady globálního oteplování
• Originální obrazy na prodej
• Proč byste neměli používat myčku jako koš